Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři
kamste
11. zář 2018
364 

Školkové dilema

Jsou to skoro 3 roky, kdy jsem řešila, zda nechat dcerku ve školce nebo doma.

Naštěstí jsem byla doma s jejím mladším bráškou, a tak jsem si mohla vybírat.

Dcerka již během 3. roku byla několikrát ve školce a líbilo se jí tam. A tak po prázdninách nastoupila na celý týden dopoledne (když chtěla, tak jsme se domluvily i na odpoledne). Chodila spokojeně necelý měsíc. A pak se začala měnit. Ráno plakala a nebo se vztekala, dělala naschvály.... Ale ve školce byla spokojená. Doma se jako "stáhla do sebe" a moc nechtěla komunikovat. Ráda byla v zahradě. Ale najednou jsem ji tam nacházela, jak třeba v tričku sedí na jednom místě až do večera... Často pak byla nastydlá...

Z vypravování do školky se stávaly ranní boje. Jenže já chtěla, aby do školky (a později i do školy) chodila ráda a měla zájem se sama i připravovat. A tak jsem se rozhodla školku dočasně přerušit.

Často a velice jsem o správnosti svého rozhodnutí pochybovala (přiživováno hláškama okolí):

- a kdy se jako naučí řádu a povinnostem, když ne teď? 

- je to přece příprava na školu!

- ale spousta dětí ráno brečí/nechce vstávat atd., ale pak jsou ve školce spokojené

- vždyť s tebou manipuluje

- nebude mít kamarády

- a jak se naučí fungovat v kolektivu?

- vždyť už je velká

- ale to si doma vůbec neodpočneš!

Takže jsem doma měla chytrou, ale zrovna velmi vzpurnou, tříleťačku a k tomu sotva půlroční mimčo. Bylo to náročné a často "na palici". Ale vyplatilo se to.

Postupně se dcerka zklidnila. A začaly z ní padat její myšlenky:

- chceš být doma jen s miminem a proto mě dáváš do školky

- já jsem ta zlobivá (a dělala všechno pro to, abych ji v tomto přesvědčení utvrdila) a proto mě doma nechceš

- už mě nemáš ráda

- když budu nemocná, tak si mě doma necháš

Evidentně jí někdo "nasadil brouka do hlavy" a žárlivost na mladšího sourozence to dovršila. I přesto, že vždy za dopoledne, když byla ve školce, jsem s mimčem stihla domácí práce, překvápko pro ní (oblíbené jídlo, spravenou hračku atd.) a na odpoledne nachystala nějaké vyrábění...

Takže jsme zavedli:

- přestala jsem ji tlačit do školky a ujistila ji, že může být doma

- dopoledne bylo věnováno převážně domácím pracím (aby viděla, že pokud půjde do školky, tak o nic nepřijde) a zavedli jsme "režimové/batolecí hodiny" https://www.modrykonik.cz/blog/kamste/album/pro-snadnejsi-zivot-s-detmi-l65glz/24075246/

- odpoledne bylo nějaké tvoření nebo čtení nebo procházka... (aby se případně ze školky měla na co těšit)

Do školky šla až v 5 letech, protože jí přibyla ještě sestřička. Mezitím tam byla občas na divadýlko nebo výlet atd. a vždy odcházela radostně a vrátila se nadšená (máme báječné učitelky a jsou ochotné dětem usnadnit adaptaci).

Do předškoláků už chodila ráda. Pokud některé ráno protestovala, tak do 2 dnů byla nemocná (takže jsem si zvykla to brát jako varovný signál).

Nyní nastoupila do 1. třídy. Škola ji baví. Kamarády má. Ráno se chystá převážně samostatně (jen z postele se jí nechce - je to "sova").

A rozhodně se snížila žárlivost a zlepšily se sourozenecké vztahy.

Tímto chci povzbudit ostatní, kteří právě mají "školkové dilema", že občas se vyplatí prostě počkat, až si k tomu dítě doroste. Jsem ráda, že jsem tu možnost měla (a vím, že někde to prostě jinak nejde a dítko do školky musí).

Ano, hlavně za poslední důvod bych okolí občas výchovně praštila. Děti si nedělám, abych si od nich odpočinula a už si vůbec neuvědomují, když tohle zmíněj před oním dítkem, co to v jeho hlavičce nadělá za paseku :( Je dobře, že jsi dala na svůj instinkt, dcerku do "řádu" nenutila, ona měla čas dozrát a teď je vše v pořádku 🙂
Přeju klidný nový školní rok a hlavně spoustu úspěchů v nové životní etapě dcerce 🙂

11. zář 2018
kamste
autor

@claire90 děkuju

11. zář 2018

Moc děkuji za článek, právě si procházím něčím podobným. Rodicák mám jestě půl roku a stejnak se snažíme o druhé, takze jsem ji do skolky dala na natlak okoli a jen kvuli tomu, aby byla mezi stejně starými detmi. Chodime do MC, ale tam jsou mladší. Byla tam 3x a vzdala jsem to, kvůli hysterickým záchvatům, nočnímu buzení, nepřístupným učitelkám a celkové nervozitě.Teď poslouchám, že jsem udělala chybu, že by si zvykla a atd. Ale já nemám to srdce, na školku koukáme z okna a ja doufám, ze si jednou sama řekne ze tam chce...

11. zář 2018
kamste
autor

@majca16 rádo se stalo. Zpětně vnímám svoje rozhodnutí jako správné, i když jsem o tom mnohokrát pochybovala.
Ovšem ty "nepřístupný učitelky" by mohly být problémem i v budoucnu... Jiná školka by mohla být výhodou. Přeji mnoho trpělivosti a radosti s dcerkou a případným sourozencem 🙂

11. zář 2018

Děkuji za článek, rozhodovala jsem se minulý rok, v té době měl syn 3,5 let a bráška se mu narodil v červenci. Z mnoha důvodu jsem se rozhodla nakonec nástup do školky odložit na letošek. Domnívám se, že jsem se rozhodla správně, ten čas strávený s oběma byl náročný, ale nevyměnila bych ho za nic 😀 Občas jsem si vyslechla nějaké "chytré" rady, že už by měl do školky chodit a proč nechodí apod. Nastoupil letos, zatím se mu tam líbí (4, 5 let) doufám, že mu to vydří 🙂

11. zář 2018
11. zář 2018

Ja syna nedala, i kdyz vetsina jeho vrstevniku sla. Dalsi dite sice nemame a zatim ani neplanujeme, ale nemyslim si ze je na skolku pripraveny. v lednu bude mit tri roky, tak mozna na jare pujdeme k zapisu a uvidime. Nam skolka nijak nepomuze, bude to jen kvuli synovi. Stejne budu muset mit volno ja neho manzel, abychom ho vyzvedli. Odpocinout si od nej nepotrebuju, chci mu dat maximum 🙂. Kdyz se mu tam bude libit, tak ho na dve/tri dopoledne dam, kdyz ne tak pujdem pristi rok.

6. lis 2018

Začni psát komentář...

Odešli