Jak dobře zareagovat. Moje skoro tři léta dcera chce delat veci po svém. Dost casto se zacne rozcilovat v situaci kdy si namyslí ze to chce delat sama, že chce nechce atd. Kdyz jí nevyhovim a udělám podle sebe zacne se vztekat a delat to tak jak ona chce znovu ikdyz uz jsem to udělala já. Nevím jestli trvat na tom aby to bylo podle mě nebo jí nechat delat veci podle ní. Např chodí na záchod já jí tam posadim a ona najednou ze sama kdyz ji začnu vysvetlovat ze treba zase příště si může sama sednout tak začne vyvadet že ne příště ale teď. Druhy den zase že nechce sama ale s maminkou. Někdy jsou situace kdy musim trvat na svém ale pak je boj, vztek, atd...předejít situaci neumim. Nikdy nevim jak to zrovna bude chtit ona. Nechci vychovávat podle ní ale chci mit i klid bez křiku a rozčilovani. Děkuji za názor.
My tohle máme doma už dávno ve dvou letech a držím se zásady, že aby z dítěte vyrostl sebevědomý a schopný jedinec, je potřeba nepotlačit jeho snahu a vůli. Jsou v období učení, zkoušení, objevování. Takže moje rada zní jasně, dej jí maximum prostoru, který potřebuje, pokud tím není ohroženo zdraví. Stojí to čas a nervy, ale je to to nejlepší pro dítě.
Příklad - já dceři dopřávám maximum - když chce ze záchoda slézt (Tvůj případ), že sama, tak ji sundam a zkusí to. Když se to nepovede, zeptám se, jestli chce pomoct a obvykle se to povede, i kdežto trvá.
Když chce dcera se mnou krájet, sednu si k ní, dostane druhé prkénko, kus jídla, tupější nůž a jede. Když se dcera vzteká, že nechce do vozíku, ale vést ho, no tak ho veze, i když tam sotva dosáhne na rukojeť.
Pokud je něco přes čáru, řeknu, že to bude takhle, protože to a to a nebudeme o tom víc diskutovat. Ale je to 1 situace z 30, kdy to musí být po mém.
Dobře si rozmysli, proč musí být po tvém. Jen pro tvé pohodlí? Zapomeň na to. Dokud mají vůli a chuť se učit, potřebují prostor. Když jim ho nedáme, máme jistotu, že z nich vyrostou děti, které jsou zvyklé, že za ně každý všechno udělá. Je to tvoje investice do budoucna sebe a dítěte.
@malenka3 o to se snažím, ale ne vždycky se mi to daří. Přiznávám, že často potřebuji "zrychlit", protože mimi čeká/brečí a zrovna je prostě problém za mé asistence něco x minut zkoušet, když mně by to trvalo 30 vteřin. Někdy to máme holt tak a někdy jinak.... Je to hodně o hledání kompromisů.
delam to jako @malenka3 a souhlasím s ni do puntiku. Prostě ho necham a kdyz chce pomoct, tak si rekne. Zas tolik casu to nesebere, beztak bych ho proflakala jinde.
A kdyz byl v tomhle veku starsi syn a mela jsem miminko, tak jsem ho taky nechavala, on zkoušel, ja dosla pro mimco a byl klid. Na wc jim neasistuju uz dlouho
@malenka3 a @jijulka holky moc děkuji....ja se snazim a budu tedy vice trpělivá a ptat se. Spíš jsem chtela vědět jestli když si velmi často bude jakovy diktovat ze to musí byt podle ní nepřeroste mě přes hlavu.....často totiž cítím takovy jskoby její vzdor nebo jak bych to nazvala....tak právě nevim....není to takové jakoby v klidu maminko JA bych chtěla ale spíš ja chci a chci a chci a pokud ne udelam scénu....snad chápete....jinak tady to ze si jede podle sebe to je uz od mala ale bylo to takové klidnější ted je jakoby vice vzdorovejsi....a JA prave nevim jak to udělat aby byla spíš v klidu....klidně po jejím....
@ladkaspackova je to normální, je právě v tom věku, kdy si začíná uvědomovat sebe sama. Období vzdoru k tomu prostě patří. Na druhou stranu si musí spoustu věcí vyzkoušet a naučit se.
Drž se pravidla - je nějaký důvod proč jí to nedovolit, než ten, že se mi nechce/nehodí se mi to? Pokud odpověď bude ne, nech to na ní. Nebavíme se o zásadních věcech, které povolit nemusíš, když to není výchovné, ale o věcech, na kterých nestojí svět. Pokud si moje dcera vzpomene, že chce růžový tričko a já jí vyndala zelený, tak jí vyhovím. Není důvod, proč musím trvat na svém. Pokud si za minutu vzpomene, že chce žluté, má smůlu, vysvětlím, že se rozhodla, já jí vyšla vstříc, ale nebude vybírat do aleluja. Chce to cit, ale nejvíc trpělivost. Neboj, mě to taky často zmáhá a někdy to "protože to chci po mém" vyhraje.
Pevné nervy 🍀
Také by mě zajímalo.... U nás se to dost zhoršilo po narození sourozence....