Spánek a režim dítěte

Od narození syna jsem se snažila vyslyšet jeho potřeby co se týká spánku, kojení ... > když jsem viděla, že šmudlá - šla ho uspat, když brečel kojila jsem > první dny opravdu velmi často. Přes den měl 3 spánky (pokud už nebyl miminko to oprvdu jen jedl a spal 🙂 ) a délka byla různá někdy půl hodiny někdy déle. V noci se pak téměř s přesností budil po 3h.

                                                                         pixabay

Bude tomu už dva roky od narození a vše si už nevybavuji, ale vím, kde jsem ASI udělala chyby > k tomu se dostanu později

Bylo to ještě v šestinedělí (4 týden?) a syn v noci spal déle než jeho obvyklé 3h.

Nemám ho vzbudit? Co kojení? Píše se přikládat často. Kojit po 3h kvůli laktaci a přibírání miminka. Syn byl malinký tak přibírat potřeboval. Když tomu bylo 4 hodiny tak jsem ho vzbudila >nejspíš první chyba.

Když mu byly asi 3 měsíce, řekli jsme si, že zavedeme nějaký režim - ale i ten jsme se snažili přizpůsobit potřebám našeho Ondráška > koupání, mazání, kojení, spánek  > usínal po kojení kdy jsem ho ještě držela a říkala mu, jak ho milujeme .

Hodiny se měnily > bylo období, kdy chodil spát i v 18h > jenže to ho manžel neviděl, chodil z práce na 19h > později jsem kolem té 19h kojila > takže ho také neviděl >

posuneme mu večerku > asi druhá chyba.

První dny - týdny naplněná eufórií a radostí ze syna jsem nijak neprotestovala a vše dávala s přehledem. Ovšem postupem času mě noční kojení začalo vyčerpávat a já usínala v křesle s malým v náručí. Tak jsem s ním lehávala do postele a pak přesouvala do postýlky > ale přesun se né vždy zdařil, to pokládání ho probudilo a začal plakat.

Začala jsem s ním občas spát > chyba číslo tři

Možná si řeknete, není chybou spát s dítem - je to přirozené > nebojte čtěte dál 🙂

Ale né všechny matky jsou na to stavěné

- večer jsem chtěla mít svůj klid > ano jsem sobecká?

Čas plynul a mně začalo vadit, že syn je na mně závislý,

začalo mi vadit, že se stále v noci budí.

Začalo mi vadit, že jsem nevyspalá > protivná, nabručená, utahaná . . . 

Vyřešilo by to, kdybychom dali postýlku zpět do ložnice? Už spinkal v pokojíku.

Manžel byl proti - ať si zvyká, není tu místo . . .

Vyřešilo by to společné spaní?

Manžel byl proti.

Syn měl kolem 18 měsíců nastavený režim(takový který vyhovoval nám oběma)

Ráno budíček kolem 6h.

Koukali jsme na pohádky (zkoušela jsem dávat snídani, ale bez spěchu)

A v 7h vyrazili pro čerstvé pečivo do obchodu.

Posnídali jsme. Začali jsem uklízet nebo si hrát.

Kolem 10 jsme chodili ven pak domů na svačinu a v 11 h chodil spát.

Spal jen 30 min > všichni víme, že to je hrozně málo, to mně kluci spali 3h po obědě a pak celou noc, kamarádka ho dává spát až déle, spí 2h a v noci se nebudí .... > 

v člověku to hlodá, člověku to nedá > proč naše dítěte nemůže přes den spát alepsoň hodinku a pak v i večer zalehnout a spát až do rána? Kde jsem udělala chybu? Je to skutečně výchovou? Podřizujeme se synovi?

Když se vyspal tak jsme zrovna obědvali - posadili ho k nám (občas brečel). Něco pojedl s námi, ale on nikdy nebyl velký jedlík.

Pak jsem si s ním hrála, četli jsme si .... kolem 15-16h jsme šli ven.

V 18h večeře, koupání a mezi 19-19:30 usínal u "večerníčku" > ano celé odpoledne byl vzhůru - k večeru už byl unavený.

Mojí další chybou bylo, že jsem "pod nátlakem" okolí chtěla, aby i přes dne spal déle - abych mohla pracovat, odpočívat ... > spal déle, ale se mnou nebo jsem ho naučila v kočáře > což v zimě (jakože letos byla zima) nebylo vhodné.

Začal spát 1,5 přes den > prostě báječné! (no nevím ... )

 V noci se stále budil cca po 3h > v 18 měsících jsem ho přestala kojit > že to pomůže a bude spát celou noc > nepomohlo.

Tím, že vstával a usínal brzo, byl odpoledne unavený > doma jsem ho zabavila - ale nastal vánoční čas > návštěva sem , návštěva tam > kolem 11h jsme vyráželi a usnul v autě ale jen na 15 minut a kolem 16h nám usínal v autě na cestě zpět.

Jak se vyspinkal takto pozdě odpoledne, posunul si večerku > alespoň se domnívám, že to je tím.

Jak začal spát se mnou, tak jsem musela chodit spát s ním.

V současné době chodí spát kolem 22:30 hodiny se mnou.

ANO, TAKTO DLOUHO

V současné době spí s námi v posteli.

(ano i na protest manžela, který povolil > jemu věci trvají déle 🙂 )

ANO PŘED 2 ROKEM JSEM SI HO NASTĚHOVALI DO LOŽNICE

(docela se roztahuje)

Ráno vstává mezi 8-9h a odpoledne chodí spát kolem 13-14h na cca 1,5h a spí v kočáru venku pod pergolou)

KONEČNĚ ZAČAL SPÁT CELOU NOC

> STAČILO SI HO NASTĚHOVAT DO POSTELE 🙂

To chodí spát moc dlouho! Jak to budete dělat až budeš chodit do práce (od března nastupuji). Jak to budete dělat až bude chodit do školky?

> Upřímně? Nevím, zatím nám vyhovuje to, jak to je teď.

S manželem jsme se "trápili" 21h a on nespí to je chyba ... a když jsme se s danou situací smířili a prostě si řekli "no tak bude chodit spát dlouho." Tak to začalo fungovat, začal spát, začal se ráno probouzet veselý. Skončilo večerní uspávání - horor. Přesvědčování, aby spinkal ... a když náhodou usnul, tak za půl hodiny byl vzhůru a pak už nezabral.

NAŠE DÍTĚ. NAŠE STAROST 🙂

Co jsem chtěla tímto článkem říci? 

Naslouchjte potřebám dítěte.

Nedejte na řeči druhých (oni vaše dítě neznají)

Každé dítě je originál - každé dítě má jiné požadavky a jiná přání.

Některá chodí spát déle, jiná dřív, některé potřebují blízkost rodině a jiné zase svůj klid.

Vyslyšte je. Snažte se aby situace, která je vyhovovala vašemu dítěti a vám.

NEJDŮLEŽITĚJŠÍ JE UROVNAT SI TO V SOBĚ.

Zamyslete se - snažte se vcítit do vašeho dítěte 🙂

Dobrou noc a sladké sny 🙂

#mk_blog_academy  #vychova_vzdelani #vybava_pece