S citlivou pokožkou to není jednoduché, obzvláště u malých dětí. Citlivá pokožka je velmi náchylná a reaguje na každý podnět, to jistě potvrdí nejedna maminka. Pak je vždy na místě, vyhýbat se všemu potencionálně škodlivému počínaje pracími prostředky. Nabízí se tedy otázka, v čem prát oblečení děťátka s citlivou pokožkou?

Základem je změna pracího prostředku

Praní je totiž skoro každodenní nutnost, zvláště u dětí, které dokáží během dne vyprodukovat horu špinavého prádla, na jejich věku přitom vůbec nezáleží. Běžné prací prostředky ale přinášejí potencionální riziko a mohou velmi dráždit. Obsahují totiž různá rozpouštědla, konzervační látky, rozjasňovače a vůně. To vše však pro citlivou pokožku vhodné není.

Jak tedy prát? Vhodným krokem je určitě změna pracího prostředku a vynechání aviváže. Výběr vhodnějšího pracího prostředku ale nemusí být tak jednoduchý, jak se zdá. Možností alternativ máme hned několik.

Možností je několik

Jako první většinou sáhneme po jiném pracím prostředku.  Prostředku pro citlivou pokožku nebo speciálnímu určenému na oblečení pro děti. Takové prací prášky obvykle nejsou parfemované, ale stále v menší míře obsahují konzervační látky, rozpouštědla či rozjasňovače, které mohou pokožku zbytečně dráždit.

Ať už se vám narodí malý plešounek nebo miminko s pořádným hárem, jednou přijde doba, kdy bude potřeba vaše děťátko poprvé ostříhat. U každého dítěte to bude v jiné době, ale jako maminky si na tohle "poprvé" budete pamatovat moc dobře. Někdy se to neobejde bez dětských slziček, jindy je to zase naprostá pohodička. 

Pověry ohledně stříhání dětí

Možná už jste se setkaly s názorem, že by se děti do jednoho roku neměly stříhat. Vůbec. Údajně jim to totiž zkracuje život. Děti by se také neměly vodit na hřbitov, vy byste neměla mít doma kočárek před porodem, a vinou lidové pověrčivosti se staly černé kočky velmi neoblíbenými.

Je však jen na vás a vašem rozhodnutí, zda podobným věcem věříte, či zda se jimi budete řídit. "Já se přiznám, že jsem poměrně pověrčivá a i přesto jsem kočárek měla doma od 20. týdne těhotenství. Nic se nestalo. Samozřejmě. Můj prvorozený byl malý plešounek, a tak do roka rozhodně nebylo co stříhat, nicméně vím  jistě, že kdyby měl dlouhé vlasy a ty mu bránily ve výhledu, šly by nekompromisně dolů."

Rituál stříhání ve světě

První stříhání je v mnoha světových kulturách považováno za velký životní mezník, který mívá dokonce formu rituálu. V některých společenstvích je první stříhání spojeno dokonce s pojmenováním dítěte - tak velký význam je tomuto aktu přikládán. A jak to vypadá v konkrétních případech? 

Jednou z těch nejdříve vybíraných zásadních a také základních potřeb pro dítě v prvním roce jeho života bude bezesporu jídelní židlička. Využije opravdu snad každá maminka. Na trhu je velké množství možností a typů, které můžete zakoupit. Zajisté neprohloupíte ani s jedním typem, ale před koupí je dobré ujasnit si několik bodů a teprve poté vybírat.   

Vsadíme se, že nám dáte za pravdu, když řekneme, že s narozením dítěte se naprosto změní naše vnímání času. Všechno najednou letí tak nějak mnohem rychleji a tato rychlost je přímo úměrná počtu našich dětí. S prvním miminkem to ještě jde, ale jak přibývá členů rodiny, čas prostě letí jako splašený. Žena zdárně porodí a už je skoro čas začít vybírat spoustu věcí. Jednou z těch nejdříve vybíraných zásadních a také základních potřeb pro dítě v prvním roku jeho života bude bezesporu jídelní židlička. 

Kdy využijeme jídelní židličku?

V prvních měsících života, kdy miminko pije výhradně mléko , nepotřebujete v podstatě nic speciálního pro krmení miminka, ale s věkem, kdy se začínají zavádět první příkrmy, tuto vymoženost velmi oceníte. Podle posledních trendů se začíná s příkrmy u nekojených dětí po ukončeném 4. měsíci věku dítěte, u kojených dětí pak zpravidla po ukončeném 6. měsíci vývoje. Nicméně vy své dítě znáte nejlépe a tento velký mezník je opravdu potřeba načasovat tak, aby vyhovoval především konkrétnímu dítěti. Nicméně i tak bude doba plus minus stejná.

Maminka xsipm04 dodává: "Židličky se mohou používat až od okamžiku, kdy dítě začne samo sedět, do té doby se nemá posazovat. Je to většinou v té době, kdy dítě začíná lézt, u většiny miminek je to až po 6. měsíci věku. Do té doby doporučují krmit třeba v autosedačce, kde je miminko v klubíčku."

S prvními příkrmy nastane doba, kdy potřebujete mít volné obě ruce pro krmení dítěte, ideální je tedy začít krmit v jídelní židličce. Hodně maminek zpočátku (především, když dítě ještě neumí samo sedět) krmí v autosedačce (tzv. vajíčku) či v lehátku.

Spousta maminek si před narozením potomka klade tuto otázku. Obojí má totiž mnoho variant. Rozeznat, co je pro dítě zdravé a co je jen módní hit, je někdy složité. Podívejte se, co si o těchto dvou variantách myslí zkušené maminky.

Takže v kostce:

• šátek si musíte navázat sama, kdežto nosítko je už připravené na dítě a zavírá se přezkou atp.,
• nosítko se hodí spíš až pro několikaměsíční děti, které aspoň drží samy hlavičku, kdežto se šátkem se dá začít už u čerstvého miminka. (mrkněte na tyto rady)

Jen se musíte naučit šátek správně vázat.  A právě tady je kámen úrazu, protože mnoho maminek se šátkových úvazů bojí kvůli tomu, že něco pokazí a miminku nechtěně ublíží. Rozdíly jsou i v tom, jestli je šátek pevný, nebo elastický. 

Jak trefně shrnuje uživatelka jitavrtule: „Šátek je šátek, nejlépe se přizpůsobí miminku, přesně ho obejme a přitáhne, jak je potřeba. Ale to první umotání je…smrt,“ přidává trošku humoru do konverzace. „Nicméně se to rychle poddá a je super, že existuje spousta různých úvazů, dopředu i na záda,“ doplňuje.

Těsný kontakt s matkou je pro děťátko přínosný. První šátkování popisuje jedna z našich maminek takto: „Bylo to jako kouzlo! Měla jsem najednou volné ruce a přitom jsme mohli být pořád spolu, což jsme si po náročném porodu oba přáli. Díky nošení se mi taky zlepšila laktace a pořádně jsem se rozkojila,“ chválí si.

Léto je období, kdy většinu času trávíme venku a tak nějak navyklí z dětských let si ho chceme pořádně užít. Vysoké teploty, slunce, větší pohyb a sportování včetně vodního však přináší i riziko úrazů. 

Tak takhle tedy rozhodně ne. Dejte mě do šátku nebo ergonomického nosítka!

I když se hodně snažíme, často nějakému pádu či jinému letnímu bonusu nezabráníme.
Jak zranění ošetřovat a jak si poradit s běžnými letními potížemi u našich maličkých, shrnuji v následujícím článku.

Silniční lišej

Pády na rovině, terénu, z kola či z výšky a následné odřeniny jsou alespoň u nás poměrně běžný denní chléb.

Odřeninu je dobré omýt, případně vydezinfikovat, osušit a následně je možné ji hojit pomocí nějakého preparátu dle zvyklosti rodiny - od bepanthenu po domácí hojivé mastičky z konopí nebo třeba propolysu. Koupit se dají i gely a spreje na rychlejší hojení takových ran.

Problém s odřeninami nastává hlavně ve spojení s koupáním- děti rány pálí a často se rozmáčí, mokvají a špatně se hojí. Zvláště v cizích vodách je dobré ránu čistit a udržovat, na druhou stranu ale odřeninám nesvědčí přílišné sucho, které strupy láme i s novou kůží a jizva se opakuje stále dokola.

V letních vedrech se podobně strávenému dni zkrátka nevyhnete. Vždyť u vody se to počasí snáší mnohem lépe. A je vlastně jedno, jak starého potomka máte.  Co mít s sebou a na co se připravit?

Pořádná taška je základ

V tuto chvíli je vaší obrovskou výhodou to, pokud stále vlastníte kočárek. Dáte do něj totiž prakticky všechno, co potřebujete.

Určitě sbalte:

• deku
• dostatek ručníků
• župánek nebo plážové pončo
• suché věci na převlečení

Pro děti nezapomeňte na hračky - ať už do vody, nebo právě na deku, případně na písek. 

Letní krásné a slunečné dny nás doslova lákají k tomu, abychom šli s dětmi ven. Kdo by také chtěl být zavřený doma mezi rozpálenými zdmi, když je venku tak krásně. Procházka v parku, výlet do lesa, běhání na louce, válení se u rybníka nebo výlety někam za kulturou. Zažít se toho dá hodně. Možná však tápete nad tím, jak děti v létě obléknout. 

Jak oblékat v létě novorozence a malá miminka

Prvním problém začíná už při odjezdu z porodnice, kdy řada maminek tápe, co tomu malému drobečkovi obléknout. Dobře to vyřešila maminka klararas: „Pokud nás přepadnou tropický tepla, tak stačí body s dlouhým rukávkem, dupajdy, ponožtičky nebo bačkůrky a čepička. A pokud bude kolem těch 26 a míň tak přibalte slabší svetřík, popř. dečku přes autosedačku.“

A do čeho oblékat malá miminka ve velkém horku? Mnoho maminek dělá základní a zároveň i velkou chybu v tom, že dítě oblékají až příliš. Dobré je řídit se tím, co máte na sobě vy sama. A přesně tolik dejte i dítě a k tomu můžete maximálně jednu vrstvu navíc. Stejně tak to má i maminka kalo: „Já zastávám zásadu oblékat dítě podle toho, co si beru sama + 1 vrstva na těle navíc (+ samozřejmě přikrývka v kočárku).“  Tím se řiďte a budete mít spokojené dítě bez potniček a jiných potíží. Super jsou třeba bavlněné kraťásky, tílko, body bez nohaviček. Vzdušné a vyrobené z přírodních materiálů.

Oblečení, když je venku víc jak dvacet stupňů určitě vyřešíte snadno, často se ale zapomíná na to, že je důležité především malé miminko chránit před UV paprsky vhodným opalovacím krémem. S miminkem byste měli být na slunci nebo spíše ve stínu jen dopoledne asi do 10. hodin ráno a pak až od 16. hodin odpoledne. Opatrní buďte zejména s miminkem v kočárku, kde se klidně může teplota vyšplhat až na 50 °C.

Miminku můžete zajistit v kočárku chládek speciální odvětrávací matrací v kočárku, která má speciální kanálky, které z matrace odvádějí vlhkost. Některé kočárky mají i velmi zajímavý systém odvětrávaní korby. O tom se informujte u prodejce. V létě nezapomínejte ani na síťku proti hmyzu, protože vosa nebo včela by mohla být pro kojence velmi nebezpečná.

Když má vaše dítě horečku, je to pro vás nepříjemná věc, vyvolávající obavy. Běžně však není čeho se obávat, horečka sama o sobě není nemoc, ale příznak nemoci, lépe řečeno znak toho, že tělo samo se snaží s nějakou infekcí vypořádat. Proto je dobré si uvědomit, že není dobré teplotu ihned srážet, protože jde o přirozený mechanismus lidského těla, který by se tlumením přerušil a tělo by přišlo o možnost se s nemocí vypořádat rychle a samo.

Co si představit pod pojmem horečka

Za horečku se považuje teplota nad 38°C měřenou v podpaží. Teplota mezi  37°C – 38°C je pouze zvýšená.  U nejmenších dětí je však lehce zvýšená teplota normální.  Také je dobré vědět, že tělesná teplota se v průběhu dne mění a nejvyšších hodnot dosahuje večer.

V případě, že se vyšší teploty u dítěte objeví, určitě je dobré stav dítěte sledovat. Pokud se neobjevují žádné jiné potíže, únava, bolesti, nevolnost atd., obvykle není nutné teplotu srážet nebo hned běžet k lékaři, postačí průběžné sledovaní stavu. V případě, že se vám cokoli nezdá, dítě má i jiné potíže nebo teplota přetrvává více dní, je dobré lékaře navštívit.

Srážet horečku se doporučuje až od 38°C výše, to aby mělo tělo šanci se za její pomocí samo s nemocí vypořádat. Jakékoli snížení potlačí horečku, ale nepotlačí nemoc, proti které tělo horečku vyvinulo.  Samotné snižování teploty lze dvěma způsoby – za pomoci léků nebo za pomoci tzv. fyzikálních metod. Pokud tedy ke snižování horečky přistoupíte, nejdříve můžete vyzkoušet metody bez léků, tedy metody fyzikální.

Přehled postupů bez použití léků

Léto se nám rozběhlo přímo raketovou rychlostí, slunce pálí, až to hezké není, a tak se potřebujeme před ním chránit. Víte ale, jak se vybírá přípravek na opalování, co znamená číslo ochranného faktoru a jaký typ UV filtru je nejlepší? Jestli tápete, čtěte dál.

Sluneční záření je životadárné, ale také zrádné. Opalovací krémy nás dokážou částečně ochránit proti UVB složce záření, která způsobuje opálení až spálení pokožky a může se podílet na vzniku rakoviny kůže. Míru ochrany proti UVB záření uvádí číslo SPF neboli ochranný faktor. Někteří výrobci uvádí též číslo UVA PF, což je ochranný faktor proti UVA záření, kterého je ve slunečním svitu převaha. Obecně se nepovažuje za škodlivé, ale právě ono stojí za stárnutím pleti, sluneční alergií a tvorbou vrásek a pigmentových skvrn. Číslo ochranného faktoru říká, kolikrát déle smíme pobýt na slunci bez spálení oproti tomu, za jak dlouho bychom se spálili bez krému.

Čím víc, tím líp?

Říkáte si, že by bylo nejlepší pořídit si rovnou nejsilnější výrobek s faktorem 50+? To není dobré řešení. V praxi platí, že za silnější ochranu si také připlatíte. Proto je dobré se výběrem trochu více zabývat. To, co ušetříte na hodnotě UV faktoru, můžete pak raději investovat do krému s kvalitnějším složením.

A jak tedy určíme, jak silný krém potřebujeme? Nejprve je třeba zjistit, jaký má naše kůže fototyp. Ty existují celkem čtyři, podle toho, kolik pigmentu kůže obsahuje. Také je dobré si rozmyslet, zda budete přípravek používat v Čechách nebo na dovolené u moře. Posledním atributem je, zda se jedná o začátek opalovací sezóny nebo za sebou již nějaký pobyt na sluníčku máte. V prvních dnech opalování volíme faktor silnější, později můžeme z nároků slevit.

Z výše uvedeného můžeme odvodit, jak dlouho se můžete slunit. Dejme tomu, že jste fototyp 2, na slunci můžete pobýt 10 minut bez ochrany. Použijete-li krém s SPF 12, můžete na slunci bezpečně strávit 10x12 minut, čili 120 minut celkem.

Myslím, že většina maminek mi dá za pravdu s tím, že jedna z nejkrásnějších činností v těhotenství je nakupování výbavičky pro miminko – především oblečení. Maminky se těší, jaké to bude, až bude miminko konečně na světě, jak se budou mazlit a také to, jak budou své miminko šňořit. Je totiž samozřejmě jasné, že zrovna to vaše miminko bude nejkrásnější na celém světě, ale to je ještě potřeba podtrhnout krásným oblečením.

Nicméně nákupy pro malé miminko jsou poměrně ošemetné, protože vůbec netušíte, jaké vaše miminko bude. Díky lékařským kontrolám většinou maminky zhruba tak nějak tuší, jak velké miminko mohou očekávat, ale co nelze odhadnout dopředu je například to, jak moc bude miminko zvracet – a s hodně zvracejícím miminkem je samozřejmě potřeba také mnohem více kousků oblečení.

Pro spoustu maminek (především prvorodiček) je velmi náročné zvolit pro miminko oblečení vhodně podle konkrétního počasí, takže zpočátku třeba i tápou. To, zda je miminko vhodně oblečené, poznáte perfektně podle toho, že mu sáhnete na zátylek – ten by neměl být ani horký ani chladný. Pokud je krček horký, svlékněte miminku jednu vrstvu oblečení, pokud studený, naopak ho přioblékněte. A nebojte se, za chvilku budete mít oblékání miminka v malíku a budete se třeba i smát tomu, jakou vědu jste v tom zpočátku hledala.

Když vyrážíte s miminkem ven, zvolíte pravděpodobně „lepší“ oblečení, což je naprosto pochopitelné – chcete se pochlubit tím, jak nádherného potomka máte. Zatímco doma je prioritou především to, aby bylo oblečení funkční a miminku pohodlné, nikde ho nic netlačilo, nemačkalo a bylo v něm tedy co nejspokojenější. Tyto parametry splňují stoprocentně různá bodýčka, overálky, tepláčky a dupačky. Jelikož miminko zpočátku roste velmi rychle, tak mnoho maminek nakupuje v bazárcích. Můžete nakouknout třeba do zdejšího modrokoníkovského bazárku, kde je tato sekce oblečení zastoupena velmi početně.

Jak už to tak bývá, tak i v tématu oblékání miminka existuje spousta názorů. Nakonec vám stejně nezbyde než se řídit svým zdravým selským rozumem a najít si systém, který bude vyhovovat vám a hlavně také vašemu miminku, protože každé miminko je jiné a zatímco jednomu bude v bodýčku a tepláčcích zima, tak druhému v tom může být naopak teplo.

Na spaní pro miminko z vlastní zkušenosti doporučuji overálky - rychle a pohodlně se vám bude přebalovat, což oceníte především v noci. A to nejen vy, ale i vaše miminko, které už se moc těší, až si konečně dá svoji vytouženou dávku mlíčka.

Máte před sebou cestu s malými dětmi a dopředu se bojíte, že to bude cesta plná utrpení? Připravte se na všechny eventuality a cestu si dobře naplánujte. Sedět doma určitě nemusíte!

„Mami, kdy už tam budem?“ Kdopak by tuhle otázku někdy během cestování nezaslechl. Menší děti ji sice ještě nepokládají, ale také se umí velmi dobře ozvat, pokud je cesta podle nich už nudná a vyčerpávající. V první řadě je tedy důležité si klást cíle cestování, které jsou dětskému věku skutečně přiměřené a zhruba do pěti let dítěte myslet hlavně na jeho zájem. Mladšímu dítěte je totiž zcela jedno, v jak exkluzivním prostředí se nachází. Daleké cesty tedy raději do toho věku vypusťte a soustřeďte se na bližší cíle.

Buďte psychicky připraveni na vše

Cestování je mnohdy náročné pro dospělého, dítě pak unaví a mnohdy otráví dvojnásob. Neplánujte tedy dlouhý přesun, klaďte si reálné cíle. Nehoňte rychlost, naopak počítejte s tím, že s dětmi vám bude vše trvat mnohem déle, neboť se musíte přizpůsobit jejich potřebám a nikoliv naopak. Navíc jsou děti naprosto nepředvídatelné, počítat je možné opravdu zcela se vším, ba dokonce i s krajní variantou, že se odjet z nejrůznějších důvodů nepodaří. Buďte tedy psychicky připraveni na úplně všechny možnosti a nenechte se rozhodit a otrávit. Hlavní přece je, abyste byli spolu a v pohodě!

Autem je to nejlehčí

Cestování s malými dětmi je vždy nejsnazší v osobním automobilu, kdy jste vlastním pánem svého času a také itineráře. Vy sami si určíte, kde a kdy chcete zastavit, na cesty cesty se vydáváte sami, takže nebudete trpět tím, že pobrekávání vašeho dítěte by mohlo rušit někoho jiného. Pokud se vydáváte autem na cestu, dopředu si zjistěte, kde jsou jaká odpočívadla, kde je třeba alespoň mini hřiště pro děti. Určitě za ně budete vděčni. Přebalovací pult a jídelní židlička pro dítě se už dnes naštěstí stává samozřejmostí.

Od narození syna jsem se snažila vyslyšet jeho potřeby co se týká spánku, kojení ... > když jsem viděla, že šmudlá - šla ho uspat, když brečel kojila jsem > první dny opravdu velmi často. Přes den měl 3 spánky (pokud už nebyl miminko to oprvdu jen jedl a spal 🙂 ) a délka byla různá někdy půl hodiny někdy déle. V noci se pak téměř s přesností budil po 3h.

                                                                         pixabay

Bude tomu už dva roky od narození a vše si už nevybavuji, ale vím, kde jsem ASI udělala chyby > k tomu se dostanu později

Bylo to ještě v šestinedělí (4 týden?) a syn v noci spal déle než jeho obvyklé 3h.

Nemám ho vzbudit? Co kojení? Píše se přikládat často. Kojit po 3h kvůli laktaci a přibírání miminka. Syn byl malinký tak přibírat potřeboval. Když tomu bylo 4 hodiny tak jsem ho vzbudila >nejspíš první chyba.

Když mu byly asi 3 měsíce, řekli jsme si, že zavedeme nějaký režim - ale i ten jsme se snažili přizpůsobit potřebám našeho Ondráška > koupání, mazání, kojení, spánek  > usínal po kojení kdy jsem ho ještě držela a říkala mu, jak ho milujeme .

Vypravit se v zimě ven už není tak jednoduché jako v letních měsících. A zvlášť s dětmi. Děti jsou velmi náchylné k prochladnutí nebo naopak k přehřátí. Dbejte proto na správné vrstvení oblečení, vhodnou obuv i doplňky. Nezapomínejte chránit ani dětskou pokožku proti mrazu! Těchto 6 zásad vám pomůže s vybavením dětí na zimu.

Tělíčka dětí do 5 let a zvlášť novorozenců ještě nejsou schopna udržet si stálou teplotu. Takzvaná termoregulace se u nich vyvíjí postupně. V praxi to znamená, že děti prostě rychleji prochladnou nebo se naopak zpotí.

Pokud vám teploměr ukáže venkovní teplotu pod -5°C, doporučuje se zůstat s miminkem doma. Počkejte si na teplejší den, který bude pro procházky vhodnější. 

Zásada číslo 1: Vrstvení!

Osvědčená rada pro všechny maminky, které chtějí správně obléknout své dítě v zimě, je "Oblečte dítěti o jednu vrstvu navíc, než byste oblékly sobě." Zásada vrstvení platí jak u miminek, tak i u dětí předškolního věku. Větší děti oblékněte klidně tak, jak oblékáte sebe. Pokud budou vyvíjet venku větší pohybovou aktivitu, není nutné je zbytečně balit do teplé vrstvy navíc.

První vrstva by měla splňovat úlohu odvádění potu a zároveň udržení teploty. K takovému účelu je nejvhodnější pořídit funkční termoprádlo. Miminku můžete obléci například body, dupačky či košilku a punčošky.

Prdy. Zaražené prdy. Křik. Bezmoc. Nevyspání. Kruhy pod očima. Podrážděná nálada. Brek. Ježení vlasů. Otázky typu: Proooč? Smutek. Beznaděj. Hlad. Neklid. = Kolika/y.

Vy, které máte doma miminko, co trápí koliky jistě hledáte každý záchytný bod, jak svému drobečkovi ulevit. Stejně jsem na tom ( byla) i já.

Adámka začaly trápit koliky týden po porodu. Po první probdělé noci, kdy plakal 3 hodiny v kuse jsem se rozhodla najít a odstranit příčinu. Bolí mě to za něj a nejraději bych to za něj odprděla. Takže, zde je pár mých rad.

Nejsem zastánce dopováním léky, sama žádné neberu, jen pokud je opravdu zle, použiju paralen. Avšak v tomto případě jsem i já ustoupila a využila pomoc sice né přímo léků, ale doplňků. Já užívám Laktobacily od Biopronu, Dologran a vit.D. Co dávám Adámkovi, viz. článek.

Průběžné info o změnu stavu (zlepšení, zhoršení) budu doplňovat zde do článku po týdnech 🙂

PS: PO 14ti dnech stav: ZLEPŠENÍ

Měla jsem možnost na pár dní vyzkoušet starší model rostoucí Noigy a mám tak srovnání s naším KiBi. Rozhodla jsem se sepsat tento článek pro ostatní maminky, které se třeba rozhodují mezi těmito dvěma nosítky a nemají možnost vyzkoušet si je osobně.

Na začátek musím říct, že nejsem žádná velezkušená nosička. K nošení jsem přičichla náhodu před rokem, když měla malá 3 týdny. U doktorky hrozně plakala a maminka, se kterou jsme byly v porodnici a objednané u dr hned po sobě, mi ji navázala do šátkového mei tai. Malá se okamžitě uklidnila a to byl ten impuls! Měla jsem možnost vyzkoušet nosítko Marsupi plus, které je na malá miminka asi do 3 měsíců. Pak jsem se hecla a po dlouhém studování a poradách jsem koupila první šátek - starý Amazonas, který nám dobře sloužil až do 10měsíců malé. Chtěla jsem i nosítko a po pár dnech pátrání a kombinování zvítězilo KiBi. Líbilo se mi, že je rostoucí a také cena byla přívětivá. Malou jsem nosila od 3,5 měsíců (i když výrobce uvádí od 4-6 měsíců, ale hlavním faktorem je, aby dítě drželo hlavičku a aby nebyl sed příliš široký). KiBi nepoužíváme denně, ale je to takový pomocník, že bez něj nevyjdu z domu. V následujících odstavcích zkusím popsat rozdíly mezi KiBi a Noigou. Upozorňuju, že jde o moje subjektivní pocity a poznatky.

Bederní pás

Začnu netradičně - odspodu.

• Bederní pás u Noigy je o poznání silnější. Je více vypolstrovaný, než u KiBi, také o něco málo širší.
• Noiga má na bederním pásu dva samostatné pásky, zakončené plastovou sponou. KiBi má jen jednu sponu, zato větší.
• Noiga nemá spony zabezpečené "zámkem" ani gumičku, jakožto druhé jištění.
• KiBi má všechny popruhy opatřené malou gumičkou na konci. Ta umožňuje přebytečný kus pásu smotat a zajisti, aby neplandal.

Rozšiřování sedu