Střevní viróza je definitivně jedním z nejefektivnějších nástrojů pro rodinný teambuilding.
Aktivní pobyt, kde trávíte většinu času spolu, povětšinou na záchodě. Mezi společné aktivity lze zařadit blití, uklízení zvratků, sezení na záchodě, řvaní, celonoční sledování Krtka.
Tímto pobytem značně vylepšíte své vyjednávací schopnosti v oblasti diplomacie při boji o záchodovou mísu, kyblíček na blití nebo panáka pálenky.
Poznáte další level mateřské lásky. Pokud to doteď bylo jen „Maminka mi utře zadek, maminka mě uloží, maminka mě vykoupe“, nyní přibyde ještě: „S maminkou blinkat.“ Přes to vlak nejede.
Průběh podle Pažouta:
První dítě lehlo – Pažout dezinfikuje Metaxou.
Manželka ulehne – Pažout znovu dezinfikuje Metaxou.
Druhé dítě ulehne – Pažout dezinfikuje borovičkou. Metaxa došla (při tom všem lítání kolem kýblů jsem si ani nevšimla, že jaksi vysublimovala).
Všichni se*ou jak prokopnutí, jen Pažout má zácpu. Prý to jehličí z borovičky funguje výborně.
Má snaha o pozitivní pohled na průběh nemoci:
Den po viróze váha ukazuje velmi příznivou cifru. Bohužel jsem si na tu váhu vlezla i další den. Entuziasmus je ten tam.
Nemusím vařit, což je vážně za odměnu. Nejen pro mě.
Doma je perfektně uklizeno, protože se několikrát denně vytírá. Z podlahy by se dalo prakticky jíst, i když to nemůžu doporučit.
Pro samé blití a utírání zadků mě opustilo i škrábání v krku a migréna.
Po pěti dnech: Pořád někdo chvilkově blije. Jen Pažout zpívá „Booorovička, rum a slivovička...“
Kéž bych tuto medicínu dokázala naordinovat i sobě. To by se mi poblijón jistě taky vyhnul. Ale zase bych si neužila ten jeden den s váhou pod šedesát kilo.
😂