Mýty o atopii

S těmito všemi tvrzeními jsem se nejednou setkala (bohužel i od lékařů) a na základě zkušeností si dovolím tvrdit, že se nezakládají na pravdě!

• Atopie znamená ekzém.

Jenom částečně. Atopie je zděděný sklon k rozvoji alergických onemocnění, mezi které patří alergická rýma, astma a ekzém.

• Dítě s atopickým ekzémem se rodí rodičům ekzematikům.

Bohužel, přítomnost ekzematika v příbuzenské linii není nutnou podmínkou k jeho rozvoji, stejnou roli ve hře genů hrají u blízkých příbuzných všechny typy alergií, potravinových, inhalačních, kontaktních, pak samozřejmě také astma i jiné problémy na imunologickém podkladu. Někdy se bohužel stává, že atopické dítě se narodí i v jinak zcela zdravé rodině. Proč v naší populaci alergie, ekzém a příbuzné potíže vznikají (tak často), je předmětem mnoha vědeckých bádání zatím s nejednoznačnými výsledky.

• Ke zvládnutí atopického ekzému u dítěte stačí mazat kortikoidy a promašťovat.

Existuje jistě (malá) část dětí, kde po použití kortikosteroidů potíže natrvalo (nebo nadlouho) ustoupí, u většiny z nich tomu tak ale bohužel není, kortikoidní masti mají nejčastěji dočasný efekt, pokud není řešena příčina potíží, ekzém se velice brzy vrací a někdy v horší formě než před léčbou.

• Je jedno, čím mažete, hlavně že mažete.

Naprosto ne! Volba správně kosmetické péče zejména s ohledem ke stádiu ekzémum, tyu jeho projevů a individuální snášenlivosti kůže, hraje podstatnou roli! Viz perfektní článek: http://www.proalergiky.cz/aktuality/129.html

• Nemá smysl držet žádné diety, ani při kojení ani přímo u dítěte, ekzém si žije vlastním životem.

Naopak, ve většině případů to smysl má, vyřadit na základě tzv. eliminačně expozičního testu (EET) potraviny, které ekzém prokazatelně zhoršují. Spojitost atopického ekzému s potravinami je u dětí je velice častá, častější než spojitost s inhalačními alergeny (u dětí do roku věku  naprosto).

• Do mateřského mléka se dostane tak malé množství alergenů z konzumovaných potravin, že nemůžou mít na atopické projevy vliv.

Do mateřského mléka skutečně přechází jen malé množství alergenů ze stravy matky, ale i toto malinké množství, řádově nanogramy, stačí k nastartování přecitlivělosti u dítěte, která se projeví buď hned (zažívací potíže - zvracení, koliky, průjmy, hleny a krev ve stolici, kožní problémy - otoky, ekzém, potíže v dýchacím traktu - dušnost, zahlenění, častá nemocnost i potíže další, jako je neprospívání, chudokrevnost atd.) nebo se projeví při první konzumaci tohoto alergenu přímo dítětem.

• Dítě s atopickým ekzémem nesmí do bazénu, na hřiště do písku, nesmí jíst čokoládu, nesmí mít doma pejska...

Nemá smysl se vyhýbat aktivitám nebo potravinám či domácím mazlíčkům, pokud si nejsme skutečně jisti, že reálně mají na atopický ekzém negativní vliv! U atopiků je velmi důležitá psychická pohoda, které přemíra zákazů a omezení vůbec neprospívá. Samozřejmě pro tyto potenciálně problémové aktivity existují jistá pravidla (po bazému osprchovat a ošetřit kůži vhodným emolientem, na písek v dlouhých kalhotách, pejska nepouštět do ložnice atopika atd.), ale při jejich dodržení je můžeme s klidným srdcem malému atopikovi dopřát!

• Koliku novorozenců nelze ovlivnit.

V tomto ohledu existuje snad největší množství různých babských receptů, jak zbavit dítěte bolestí bříška, ale v naprosté většině se jedná o praktiky neřešící příčinu kolik. I z vlastní zkušenosti vím, že koliku ovlivnit lze, a to i bez fenyklového čaje, kapek ke snížení plynatosti a vyřazení čerstvého pečiva 🙂

• Alergii na bílkovinu kravského mléka jednoznačně odhalí krevní testy.

Bylo by to krásné, kdyby tomu tak bylo, ale bohužel tomu tak není. Testy z krve na zvýšené protilátky IgE je sice při podezření na tuto alergii dobré udělat (na alergologii), ale 100% průkazné nejsou - dochází k chybám s ohledem na laboratorní metodu, takže je možná falešně pozitivní i falešně negativní výsledek a navíc cca 50% alergiků na BKM nemá protilátky IgE zvýšené vůbec a přesto na BKM v reálu reagují! Tento typ (neatopické) reakce se také nazývá nonIgE alergie nebo pozdní reakce a nejpolehlivěji se dá zjistit eliminačně expozičním testem (vysazení a opětovné zavedení potraviny do jídelníčku a sledováním reakce).

• Moje dítě má intoleranci mléčné bílkoviny (BKM), moje dítě má alergii na laktózu

Jde v podstatě o chybné názvosloví, správně má dítě pravděpodobně alergii na BKM nebo intoleranci laktózy, zjednodušeně se problémy s potravinami a jejich složkami dělí na:

1. Pravé alergie - těmto reakcím se říká atopické, imunita reaguje nepřiměřeným způsobem na potravinu - alergen, jsou při nich zvýšené hladiny IgE protilátek v krvi; charakteristický je časný nástup reakce brzy po požití problematické potraviny (minuty, desítky minut, hodiny)
2. Pozdní reakce, nonIgE alergie - tohoto neatopického typu alergických reakcí se neúčastní IgE protilátky, ale jiné složky imunity (například imunita buněčná), jedná se také o nepřiměřenou reakci imunitního systému na alergen; jejich nástup po požití potraviny je zpožděný (dny i týdny)
3. Enzymatická nedostatečnost - tělu chybí příslušný enzym nutný ke zpracování dané potraviny (její složky) nebo tohoto enzymu není dost, patří sem intolerance laktózy (mléčného cukru), fruktózy a další poruchy metabolismu sacharidů a aminokyselin
4. Farmakologické reakce - reakce na potraviny se zvýšeným obsahem histaminu nebo jiných budivých látek (tyramin, serotonin a další), projevy jsou vázány na bezprostřední požití potraviny (kopřivka, bolesti hlavy, průjem... atd.)

• Při alergii na kravské mléko se smí jogurty a zakysané nápoje, kozí, ovčí nebo sójové mléko a výrobky z nich.

Bohužel, ani jedno z výše uvedených se při alergii na bílkovinu kravského mléka nesmí, u ostatních savčích mlék je reálné riziko zkřížené alergické reakce (ihned nebo senzibilizace časem), se sójou jde o tzv. souběh alergických reakcí, který je též velmi častý.

• Nejčastějšími alergeny jsou citrusy, jahody, kakao a rajčata.

Toto tvrzení je pravda jen částečně, všechny uvedené potraviny patří mezi alergeny (ono alergenem může být v podstatě vše), ale těmi nejčastějšími u malých dětí nejsou, narozdíl od kravského mléka, vajec, sóji, ryb a ořechů.

• Při kojení potenciálního atopika se nesmí žádné alergeny.

Toto je jednak neproveditelné, vše může být alergenem, za druhé to podle zkušeností a výzkumů je kontraproduktivní počínání, protože aby u dítěte vznikla tolerance na určitou potravinu, musí se s ní dítě setkat, a to ideálně právě již přes mateřské mléko. Proto pokud nejsou potíže, je dobré konzumovat vše v rámci zdravého životního stylu, ale s mírou, obvykle dvě až tři porce týdně.