@volcok87 To je skvele. Proste nikdy neni pozde.
@ah1234 Neni to pro kazdeho. Spousta zen se to boji priznat.
To je moc krasne vyznani a vsechny takove maminky obdivuju a vlastne trosku zavidim to uvedomeni si vlastni spokojenosti. To je muj sen 😊
Ja to mela asi obracene 😁 Moc jsem chtela byt mlada maminka a idealne aspon 2-3 deti. Bohuzel osud memu snu o rodine nakloneny nebyl, tak jsem se vrhla do prace. Vystudovala 2 vysoke skoly a jedno dvoulete CŽV a ve sve profesi jsem se nasla, intenzivne rozvijela a posouvala. Po 10 letech se na nas usmalo stesti a ja se stala maminkou. Svoji novou roli miluju, ale prace mi chybi a tesim se, az zase budu krome maminky fungovat jeste v dalsich rolich 😊
jsi dobra, to myslim uprimne, mam rada lidi, co jdou za svym. Ne na ukor ostatnich, ale delaj to ciste pro sebe. Porad neztracim nadeji, ze si dodelam forenzni psychologii a psychopatologii 🙂))) nemela jsem zatim cas, diky svemu prostopasnemu zivotu, ale hodlam neumrit bez toho, aniz bych to nedokoncila 🙂))) keep going!
Já vždy chtěla rodinu brzy, mladá máma, no splnilo se mi to v 23 letech, po snažení defakto 3 roky.
Jsem zdravotní sestra, moji práci miluju a moc se těším až se za půl roku vrátím do jejich řad.
Cestování mě nikdy nelákalo, a vzdělání s tituly není nic pro mě, škola byla vždy vopruz 🙈🙈🙈.
Pro me je zvlastni cist tato porovnani. Nikdy jsem nemela takove cile, ze do triceti musim stihnout deti. Ale vedela jsem, ze s tim co studuju, potrebuju vyjet mimo ČR, a pak se uvidi. Takze jsem studovala, stihla mozna i nemozna zahranicni stipendia. Pak jsem potkala manzela, oba jsme hodne pracovali a cestovali v rámci svých pracovnich projektů, zvykani na sebe a szivani bylo těžké, ale zase se člověk mohl do toho druhého stále znova zamilovavat. Zajímavé nabídky přicházely jedna za druhou. Pak jsem neplánovaně po třicítce otehotnela. A nestydím se přiznat to, že neumím být zena v domácnosti. Trochu jsem se otrepala z porodu a začala alespoň z domu trochu pracovat, pak víc a víc. Ale vždy tak, abych si nemusela vyčítat, že tu nejsem pro dceru. Letos v lednu jsem těžce onemocněla, myslela jsem že mě to změní. Nezměnilo a nebo jen na chvíli. Už zase mám před sebou zajímavou pracovní výzvu.😀 Prostě jinak žít neumím. Pochybnosti jsem o sobě měla vždycky, teď když se zpětně ohlédnu, tak vím, že všechno přišlo tak jak mělo. Je fajn, že to máš takto srovnane. To je důležité a lépe se pak žije.
@mariegroth krasne ❤❤
Já jsem ráda, že jsem dokončila VOŠ sociální práce. Tohle studium a následná praxe mi dalo do života hodně. Poznala jsem strašně moc různorodých lidí, zažila jsem tolik situací.. Nikdy jsem si nemyslela, že budu pracovat s lidmi v nouzi, nikdy mě nikdo nikam nesměroval.. Vše to vyplynulo samo, žádné cíle jsem si nedávala. Teď čekám, co mi život zase přinese. Snad se mám na co těšit 🙂
@neria55 Krasne! ❤️
@ivaze Preji mnoho sil a zdravi ❤️❤️
@hani1234 Krasne vyplynuti. Musi to byt zajimava prace.
@mariegroth Ano, je. Já do toho byla hodně ponořená, to s dětmi už nejde. I když bych se k tomu částečně i ráda vrátila. Uvidíme.
@mariegroth jinak já jsem se synem už 4 roky doma a další 2 než dostuduju budu. A nemenila bych, budu dělat ještě dalších 30 let ale děti jsou malé jen jednou 😊 a já to tak mám. Jsem rada ženou v domácnosti a rada půjdu do práce, až synovi bude 6 a holce 13 let, věřím ze to bude i snazší.
@volcok87 Souhlasim. Ten cas strasne utika.
@mariegroth dáváš moc pozitivní energii a ne jenom mně, mooc děkuji 🍀
@1lenuska1 Teda, to je krasny pribeh. Moc ti gratuluji 🙂
@tinaprofi Dekuju mnohokrat. To je zajimavy obor studii 🙂
@mundi Jsi moc mila, dekuju
Krásně napsané. Já měla různé cíle nějaké se splnili nějaké ne jen jediný mě mrzí. Pracovala jsem ve skvělé práci a kdybych neotehotnela tak by mi chyběl jen 1 rok a dostala bych smlouvu na neurčito takhle až skončí řidičák budu muset hledat novou práci a jelikož plánuji tou dobou i druhé miminko bude to všechno těší. Zas na druhou stranu mám úžasného chlapečka jsem ním a s manželem šťastná takže to beru tě najdu třeba i lepší práci. Nikdy nevíš co ti osud přinese
@barcamoravcova Treba prijde jeste lepsi prace 🙂
Asi jsem nikdy takové představy a plány neměla, brala jsem to postupně a tím, že jsem šla na gympl, nějak se předpokládalo, že budu studovat, školu jsem si prodloužila jen přes léto, takže rozdělila státnice, pak už práce, s mužem jsme od 19, oba jsme to měli tak nějak nastavené stejně, aniž bychom to řešili - svatba a potom dítě, první jsem stihla do 30, ale zpětně bych šla do prvního klidně dřív, kor když vidím, že cestovat se s nimi dá krásně, ale zas nějakou tu praxi je užitečné mít.
@mariegroth Ráda bych se tě zeptala, co jsi studovala v USA? Zvažuješ ještě nějaké studium do budoucna? A šla jsi tam tedy původně studovat nebo jsi nejdřív dělala letušku, potkala muže a pak kvůli vízu studium? Moje kamarádka tam jela dělat aupair a pak si upravila vízum na studentské a potkala manžela. Vím, že je to dost složité, když spolu lidí chodí a nejde to jen tak.
@lennus Human Resources. Jj, rada bych si udelala MBA. Ja muze potkala v poslednim semestru bakalare. A to Uz jsem neletala. Zaroven jsem ale posilala zivotopisy ruznym airlines a tak nejak to chtel osud, ze mi vysel office job pro aerolinku tady ve Washingtonu. Jj, emigracni zakony tady nejsou zrovna priznive
Já jsem nikdy takový plány neměla. Začala jsem se realizovat až později a pravé po dětech. Své druhé a poslední dítě jsem měla skoro ve 29, super muže, vlastní byt, začali jsme cestovat až před par lety, ale praxi jen jako administrativa na Call centru a to jsem nechtěla. Letos končím VS BC. A už jsem přijata na nMgr. A cítím, ze teď můj život jde správným směrem. Já si osobně myslím ze vzdělání je strašně důležitý a snažím se dávat dobry příklad dětem. Nevadí mi, ze dostuduju po 35. Těším se co mi přinese budoucnost a ze snad dovedu dopřát dětem co budu moct.