V Londýně jsme, kromě jiného, nakoupili i tropické ovoce, které u nás nejde sehnat. Je ode mě jedině fér říct, že u většiny je to moc dobře.
Nejodpornější asi byla curuba a snake fruit (ten žlutý banán vlevo a hned vedle to s hadí kůží na sobě). Dragon fruit je strukturou asi jako kiwi, ale úplně bez chuti. V pohodě byly variace liči (to z obou stran od dragon fruit). Tamarillo, vpravo dole, bylo chuťově asi druhé nejhorší, custard apple, taková ta zelená příšera uprostřed, byla naopak rozhodně nejlepší, chuťově a strukturou banán a hruška. Rose apple, v plastovém obalu, bylo osvěžující, křupavé, ale asi mi jednou taky stačilo. Na červené banány se teprve chystáme.
V místním obchodě jsme sehnali i ananas, zralé mango a meloun po jedné libře. Mají tam hodně nabídek baleného nakrájeného ovoce, které si lidi berou na svačinu bez přípravy. My jsme měli možnost nože i krajecího prkýnka, tak jsme spoustu peněz ušetřili 😀
Dnešní průlet cukrovou vatou.
Anglická snídaně, ve Skotsku.
Vejce, slanina, fazole, klobásky, žampion, hash brown, haggis (skotský přídavek), chleba.
Z věcí, které úplně neznáme, se tady na snídani jí třeba black pudding, což je prostě české jelito. Krájí to na kolečka a osmahnou.
Haggis je směs vloček, krup a jehněčích vnitřností, které se vaří v jehněčím žaludku. Zní to superodpudivě, ale chutná to úžasně. A mi můžete věřit, já jsem skoro vege a 90% masa nejím, protože mi smrdí, nechutná nebo oboje 😊
S létem se loučíme u moře ve skotském Edinburghu.
Svatební set.
Kakaový korpus, tvarohovo šlehačkový krém, marmeláda, banány, borůvky.
Kodaň umí být malebná. Ale ne všude! Centrum je prakticky poseto opravujícími se budovami, lešením, bagry, nebo aspoň zásobovacími náklaďáky 😊
Celine 🤍
Na písečných dunách v Polsku nás navštívilo liščátko.
Bejbymušlička
Zdravíme od Baltu
Lesní rychlovka
Dort s požadavkem "bez čokolády, bez ovoce, s živýma kytkama".
Pán v Obi pravil, že netřesk vydrží i atomový výbuch. To mě přesvědčilo a vyrobila jsem tedy květináčky na hrob.
Je tady neděle večer, takže čas na čerstvé pečivo do nového týdne. Skořicoví šneci, do náplně jsem nastrouhala i perník.
Občerstvení k narozeninám pro pracovní kolektiv. V černé misce si ještě představte bramborový salát 👍
Milý deníčku.
Dnes jsem se inspirovala internetem a do koblížkového těsta přidala, pro měkčí texturu, brambory. V chuti nejdou poznat a myslím, že obyčejné kynuté koblížky jenom z mouky by chutnaly stejně. Americký recept vyžadoval určitý druh brambor, které opravdu nemám.
Milý deníčku, dnes jsem si osvěžila svou zásobu nejrůznějších nadávek, protože obyčejné brambory tuhle z Tesca udělají z koblížkového těsta maglajz.
No ale s přidáním tří hrstí mouky se všechno hravě zvládlo.
Jestli jste někdy byli v Biedronce, viděli tam tuhle nádheru a váhali, jestli ji vzít, tak už neváhejte a berte rovnou tři! Neskutečně poctivé, hutné, ty pomeranče jsou i vevnitř a prostě dokonalé úplně a to vlastně ani nemám ráda mák!
Že neuhodnete, kde jsme se rozhodli strávit Velikonoční svátky 😊
Čokorychlovečka
Makovky.
K padesátce. Bílé jahody jsou pecka 🙂
Jednoduchý ovocný.
Vanilkový a kakaový korpus, čokoládová šlehačka s borůvkami, malinová šlehačka, maliny s trochou želatiny, a aby se to zpevnilo, tak dokola máslo vyšlehané se salkem.
Anglické rohlíky dělám z těsta jako na rohlíky základní, na plechu sploštím rukou, potřu olejem s grilovacím kořením, dám slaninu a sýr, zapeču podle receptu. Velice žravé 👍
https://recepty.cuketka.cz/rohliky/
Pro bratra na třicítku.
Krásné a bílé!
Sledovali jste? Milovali jste?
Mrazivý výlet do Rigy
Na půlku listopadu jsem našla neskutečně levné letenky na Korfu, ubytování u moře s bazénem doslova za pár korun. Co myslíte, kdo se mnou chtěl jet? No nikdo, všichni měli hloupé výmluvy, že musí chodit do práce a podobně.
A tak jsem na konec listopadu našla letenky podobně levné, s ubytováním za hubičku a tentokrát přes prodloužený víkend. Protože když je doma zima, proč nejet do ještě větší?
Z Ostravska se do lotyšské Rigy létá z Krakowa, my jsme využili odlet v sobotu ráno a přílet v pondělí v poledne. Samozřejmě, finančně by vyšlo lépe, kdyby byl návrat už v neděli v noci, ale vzhledem k cenám v Rize to není zase taková pálka navíc.
V Rize jsme přistáli v půl desáté ráno, za pár korun jsme přímo na letišti koupili třídenní jízdenku na MHD a vydali se do centra města. Letiště není daleko, doprava z něj je intuitivní a trvá do půl hodiny. Na autobus platí celodenní jízdenka, nemusí se platit nic zvlášť, což v poslední době nebývá zvykem. Zajímavostí je, že v Rize jezdí české tramvaje 🙂
V Česku bylo ten víkend kolem nuly a poprvé začalo sněžit. V Rize už sněžilo delší dobu, město bylo krásně bílé, chodníky a cesty ale dobře udržované. To nás mile překvapilo, silničáři fungovali dobře i při hustém sněžení, kterého jsme si užili téměř celou sobotu.
Na tento výlet jsem jela se starší dcerou (13 let) a kamarádkou (má vlastní auto a to se do Krakowa hodí). Dohodly jsme se, že nás moc nebaví muzea a historie, proto dáme přednost jiným aktivitám. Procházely jsme se městem, povídaly si, fotily, co se dalo. Zašly jsme si do kavárny na lehký oběd, prošly se vyhlídkou v parku.
Pořadná snídaně v letištním salonku je základ. Banky nabízí pár vstupů ročně zdarma k premium účtu, tak proč jich nevyužít.
