1) Hnusné učebnice
Některé jsou plesnivé, některé jen zvlněné od vylitého pití a některé mají slepené listy tak, že nejdou odtrhnout. A peníze na nové nejsou. Letos je to ještě horší než loni, protože školy dostaly na pomůcky méně peněz. O nových učebnicích si mnozí učitelé na 2. stupni mohou nechat jen zdát. Když už se kupují kompletně nové učebnice, má vždy přednost stupeň první. Když jsem se včera ve skladu probírala učebnicemi pro moji třídu, řešila jsem velká dilemata. Je lepší učebnice, které sice chybí pár stránek a další vypadávají, ale je celkem hezká nebo ta, která je kompletní, ale sem tam má skrvny od kafe, které překrývají text?
2) Negativní učitelé
Jasně, že vás někdy žák naštve a v duchu k němu vyšlete pár peprných nadávek. Co ale bytostně nesnáším jsou učitelé, kteří o dětech zásadně mluví jako o dementech, blbečcích nebo o debilech. A to už 4. září, nikoli 30. června, kdy bych si mohla říct, že na to mají trošku právo.
3) Nekřič a neběhej
Víte, proč by většina učitelů na 2. stupni nezakázala používání mobilních telefonů? Protože mají o přestávkách při dozorech klid. Děti jsou přilepení k displejům a jsou HODNÉ. Neběhají, nekřičí, a že si nepovídají a jeden druhého ani nevnímá? Ale to nevadí, hlavně že je klid.
4) Papírování
Po pěti letech na mateřské jsem s hrůzou zjistila, že administrativa se pro běžného učitele zdvojnásobila. Vyplňujete formuláře pro děti se specifickými poruchami, vyplňujete karty třídy, píšete učební plány, na konci roku sepisujete seznamy akcí, na kterých jste byli. Připravíte akci, na kterou dostala škola grant. Jste nadšení, děti jsou nadšené, vedení je nadšené, vše se povedlo. Jupí. A pak o této akci musíte sepsat lejstro. V loňském roce mi jedno vraceli dvakrát. Jednou proto, že se v textu málo objevovala slova jako kompetence, demokratický a spolupráce. Nekecám. Úředník si to odškrtl, papír někam založil, teď už po něm ani pes neštěkne a já nad jedním hloupým papírem stárávila, troufám si říct, několik hodin.


Stavu učebnic jako rodič a bývalý pedagog se děsím už teď u prvňáčka. Jsem duší čistotný člověk. S velkou pravděpodobností budu synovi kupovat nektere ucebnice nove a potom je skole daruju.