chviličku jsem chodila, moc mě to bavilo 🙂
bohužel jsem si za pár týdnů ošklivě zlomila kotník a k Aikidu se už asi nikdy nevrátím ☹
ale asi to tak mělo být...

Já při studiu taky, ale šlo o začátky, věnoval se tomu tady (v Brně) jeden člověk. Ale měli jsme tu víkendy s lidmi z Německa a podobně. Jak už je to dávno...

Prave hledam vhodny sport pro syny a nechci nic souteziveho, hnaneho na vykon, ale zarpven celkove rozvijejiciho - pro mladsiho je to urcite spravna volba, tim jsem si jista na 99% - je sportovne velmi nadany, neskutecny optimisticky zivel, ale potrebuje se naucit ovladat, vedet, kdy zabrzdit, naucit se znat sve moznosti, ale u starsiho vaham. V 5 letech ma sve jasne chapani spravedlnosti, stale si hraje na policistu, hasice, jeho hlavnim tematem je momentalne spravedlnost. To s sebou ale nese, ze spatne nese krivdu, nebo utok - bohuzel prichazi do styku s detmi, ktere se tak projevuji a on je pro ne jasnym cilem - chce si totiz hrat na "jako" a schytava opravdove rany ☹ pak hlasite palce a tim je to pro ty male utocniky atraktivnejsi ☹ (a bohuzel, na par let se od nich - synovcu - odstrihnout = odstrihnout se od babicky a dedy - s manzelem davame pozor, ale synovci to vzdy nejak zvladnou ☹ to k vysvetleni - a ted: je pro nej pripravka na aikido vhodnou volbou? Podle naseho nazoru ano, aikido sedi kjeho povaze a zaroven ho nauci se branit a ziskat jistotu. Neprehlizime neco? Diky za nazor