To je otázka, kterou si klade mnoho rodičů po celém světě. A bohužel stále bez jasných odpovědí a zaručených návodů, které by fungovaly rychle a hlavně spolehlivě na všechny. Ptáte se proč? Odpověď je v podstatě velmi jednoduchá. Každé dítě je jiné, proto je tedy logické, že na každého prcka bude platit něco jiného. Ale nebojte se, vy jste rodič - tedy člověk, který zná své dítě nejlépe na světě, takže určitě přijdete na systém, který bude ideální - pro vás. Nicméně určitě to nebude hned (minimálně, pokud nejste dítě štěstěny).
Z výše uvedených důvodů od tohoto článku rozhodně nečekejte přesný manuál, který zajistí to, že vaše dítě bude do 10 minut "tuhé". Spíše se pojďte podívat na to, co může děťátku při uspávání pomoci a také na ověřené rady zkušených maminek.
Fyziologie spánku batolat
U batolat (1-3 roky) postupně klesá čas spánku přes den, zato v noci se ustaluje na zhruba 11 prospaných hodinách (nicméně se stále velká část dětí v noci i několikrát z různých důvodů probudí, což je naprosto normální stav). Některé děti spí samostatně ve svém pokojíčku a ve své posteli, jiné děti zase sdílejí společnou postel s rodiči - nedá se říci, co je lepší. Správné je totiž vždy to, co vyhovuje konkrétní rodině.
Jedním z hlavních doporučení pro kvalitní spánek (nejen) dětí v tomto věku, je "vychytat" správný čas, kdy má jít dítě spát. Je potřeba, aby bylo unavené - ale pozor - rozhodně ne přetažené. Nutit ke spánku dítě, které nevykazuje absolutně žádné známky únavy se také nejeví jako ten nejlepší nápad. A jak tedy poznat, kdy je ten správný čas jít do hajan? Přečtete si některé signály, které unavené děti vysílají:
- tření očí, uší, chytání za ouška
- zívání
- klesající aktivita
- stereotypní rytmické pohyby (kývání, pohyby rukama, atd.)
- pasivita
Příznaků je samozřejmě velká spousta a opět zde platí to, že každé dítě je jiné a je tedy potřeba řídit se především vlastními zkušenostmi.
Pro více informací o dětském spánku doporučuji nahlédnout do wiki, kde je spousta užitečných a zajímavých informací.
Konkrétní tipy při uspávání, jež se osvědčily maminkám v praxi:
1. Usínání při kojení (případně krmení z lahvičky)
Usínání při krmení je nejčastější především u menších dětí, ale rozhodně není výjimkou ani u batolat. A je to tak naprosto v pořádku, protože je to pro dítě zcela přirozený způsob, jak v klidu a pohodě usnout. Pro rodiče je to zase uspávání téměř bez práce.
Někteří rodiče se této metody uspávání bojí - říkají si, co bude, až přestanu kojit? Není nic jednoduššího než nahlédnout do diskuze, která se věnuje přesně této otázce.
2. Uspávání při houpání na balonu či na rukách
Mnoho rodičů si v kojeneckém věku dítěte navykne uspávat při houpání - dětem se tento způsob uspávání velmi líbí, takže je někdy poměrně náročné děti tohoto zvyku odnaučit. Bohužel však tento způsob nejde praktikovat navěky - přece jen jsme "slabé" ženy a batolata už mívají slušnou váhu, která nám tento způsob brzy velmi znepříjemní.
Své o tom ví i maminka judith.von, která založila diskuzi, ve které hledá rady, jak svého 13 měsíčního synka odnaučit právě uspávání na rukou. Pokud vás tento problém trápí také, určitě nezapomeňte nakouknout.
3. Usínání s rodičem
Většina menších(a někdy i těch větších) batolat vyžaduje při uspávání přítomnost rodiče. Velice dobrým (a opět poměrně příjemným a nenáročným) způsobem je to, že si rodič vezme dítě k sobě do postele a s dítětem počká do doby, než usne. Poté ho buď nechá ve své posteli, nebo ho případně po "vytuhnutí" přenese do jeho postýlky.
4. Plyšáci, mazlíci, muchláčci, plenky...
A ve výčtu bych mohla pokračovat nadále. Děti, které jsou zvyklé usínat samy, mají velmi často nějakého "pomocníka", se kterým usnou v klidu. Zde ovšem pozor na velkou fixaci na konkrétní hračku - velký problém může nastat, pokud dítě svého oblíbence ztratí. Pokud u vás nastane tato situace, vyplatí se raději pořídit identického dvojníka pro případ ztráty.
5. Zpívání ukolébavek, čtení pohádek
Způsob uspávání, který je starý jako lidstvo samo. Lidová slovesnost, folklór, krása slova a hudby - věřte, že tento způsob miluje velká část dětí (možná, že i všechny). Z uspávání se tak může stát krásný čas, který si zamiluje rodič i dítě. Možná, že i vy si vzpomenete, jak krásné to bylo, když vám maminka (babička, dědeček, tatínek) četla pohádku a vy jste se pomalu propadaly do říše snů. Pokud jste to zažily, tak se teď pravděpodobně s dojetím usmíváte a věřte, že stejné vzpomínky si odnese i vaše děťátko.
Maminka helcenka to například praktikuje takto: "Začali jsme synovi číst pohádky jako takové ve dvou letech. Čteme je před odpoledním spaním a čteme klasické pohádky jako Perníková chaloupka, Karkula, O kůzlátkách, O Koblížkovi, Hrnečku vař... Máme moc hezkou knížku, pohádky nejsou dlouhé, ta nejdelší zabere nejdéle 10 minut.
Před večerním spaním pohádku vyprávím nebo chviličku zpívám písničky. Klidný hlas ho zklidní a i když neusne při pohádce nebo písničce, tak už nemá tendence vstávat a hrát si nebo dělat blbosti."
6. Estivillova metoda
V čem tato metoda vlastně spočívá a proč rozděluje rodiče na dva nesmiřitelné tábory? Dítě rodič uloží do postýlky, pronese "zaklínadlo" (tedy větu, která bude stále stejná), odchází a dítě ponechává v postýlce osamocené.
Dítě ve většině případů začne plakat, ale vy nesmíte ustoupit. V předem určených časových intervalech za dítětem vcházíte do pokojíku a stále opakujete ono zaklínadlo. Po několika dnech dítě pochopí, co po něm chce a mělo by se naučit usínat samo a spát celou noc. Nicméně tato metoda je opravdu jen pro hodně otrlé rodiče. Zda ji chcete vyzkoušet, si budete muset ujasnit už sami. Zkušenosti s touto metodou rozebírají samozřejmě i maminky ve fóru.
Nekonečné období
I když občas máte při uspávání dítěte pocit, že tohle období nikdy neskončí, věřte, že opak je pravdou a vy budete časem jen vzpomínat na to, jak to bylo krásné, když byly děti ještě malé a tolik vás potřebovaly.
Tato slova potvrzuje i maminka fender: "Já bych dítě nikdy vybrečet nenechala, ani bych na něj nebyla tvrdá, ale to je věc názoru. Vojtíšek je ve složitém období, problémy se spaním mají v tomto věku často i děti, které spaly a usínaly bez problémů - poprvé si uvědomuje, že je samostatná bytost a to ho trochu děsí, proto jsou v tomle věku tak časté separační úzkosti atd. Jestliže je zvyklý na tvou přítomnost a objetí, tak bych se tomu nebránila, spíš bych to zkusila omezit postupně - nepomohlo by, kdyby sis s ním třeba lehla do velké postele a pak ho přenesla? A pak tak, jak radí holky, být u něj, zpívat, držet za ruku, prostě dávat najevo svou přítomnost. Koneckonců, za chvíli nás ti mrňousové budou mít na háku a nám ještě bude smutno po časech, kdy chtěli mít při usínání maminku u sebe."
A nyní už dobrou noc a sladké sny. A ať vás blechy štípou celou noc.
A jaké způsoby uspávání se osvědčily vám? Nezapomeňte se podělit, jak jste na svá batolata vyzrály vy.
Do 3.mesice jsem syna uspavala na ruce, houpala, az jsem ho uhoupala ke spanku 🙂 Jednou jsem ho polozila do postylky, abych si odskocila na toaletu, a kdyz jsem prisla,usinal. Tak jsem ho druhy den zkusila polozit do postylky a hladit ho,jestli to zabere. A ono vazne jo 🙂 Chvili koukal, broukal si, a pote zabral. Delala jsem to takto asi 14 dni, pak jsem u nej uz jen sedela, a dnes ho jen polozim, odchazim a on do 10 minut usne. Ale pres den ho uspat, to je boj...Co plati vecer,rozhodne neplati pres den ☹