Kojení v porodnici: Radost nebo stres? Velký průzkum mezi maminkami nepřinesl pozitivní výsledky
„Kojení v porodnici jsem vnímala jako přirozený proces, který probíhal v uvolněné a přátelské atmosféře,“ říká maminka z nemocnice v Havlíčkově Brodě, která tam rodila v roce 2014. Takhle si to asi přejeme všechny. Porod bude za námi. Konečně budeme mít svoje vysněné děťátko a kojení pro nás bude sice novým, ale příjemným zážitkem. Žádný stres, jen klidné a pohodové sžívání s naším miminkem.
K tomu, aby byly naše kojicí počátky co nejhladší, vytvořily Světová zdravotnická organizace a UNICEF už před mnoha lety skvěle propracovaný systém. Jeho základem je 10 kroků k úspěšnému kojení, které by měly dodržovat všechny porodnice. Jde o tak základní věci, jako je například dobře proškolený personál, dostatek kontaktu maminky s dítětem, poskytování nejdůležitějších informací o kojení ve správný čas nebo praktickou pomoc s kojením.
Všech 10 kroků ovšem musí splněno naráz. Porušení třeba i jednoho může začátky kojení hodně znepříjemnit. V porodnici se toho totiž může pokazit hodně, ale právě dodržování těchto zásad zaručuje, že co nejvíc dětí odchází z porodnice výlučně kojených a že my samy z porodnice neodcházíme psychicky rozhozené a s nízkým sebevědomím. Bez toho aniž bychom věděly, jak své miminko nakojit. S nesprávnými informacemi a nevhodnými návyky, které nám kojení záhy zkomplikují.
Krásná teorie, horší praxe
Naše nemocnice, které se k dodržování 10 kroků k úspěšnému kojení dobrovolně zavázaly a nechaly se certifikovat Národním laktačním centrum vedeným Laktační ligou, nesou titul Baby-friendly Hospital. Dnes už je to většina porodnic. I přesto však platí, že 10 kroků mají zajišťovat všechny nemocnice.
„Neustálý tlak, spěch, šahání na prsa, mačkání bradavek, vyhrožování, že mi dítě umře, když mu nedáme napít, opakování, jak mám špatná prsa a bradavky a nemám mléko.“ Maminka z Nemocnice Cheb (2016)
Průzkum mezi maminkami
Nezisková iniciativa Šestinedělky provedla v minulém roce průzkum mezi téměř 4.000 ženami. Možná jste jejich dotazník vyplnila i vy. Výsledky nejsou moc optimistické a ukazují, že ani jedna naše porodnice všech 10 kroků k úspěšnému kojení nedodržela. Bez ohledu na to, jestli má certifikát Baby-friendly Hospital nebo ne.
Výsledky ukázaly třeba to, že:
- 61 % žen nebylo hned po porodu v kontaktu kůže na kůži s dítětem po dobu alespoň jedné hodiny;
- 55 % maminek nebylo s dítětem na pokoji v režimu rooming-in už od příchodu z porodního sálu;
- 38 % žen personál do 6 hodin od porodu neposkytl informace o kojení a nenabídl pomoc s kojením;
- 34 % žen nedostalo informace o správné poloze miminka při kojení nebo správném přisátí miminka;
- 54 % žen personál neukázal, jak poznat, že dítě skutečně pije mléko z prsa;
- 64 % žen nedostalo informaci, že mají kojit podle potřeb dítěte a 61 % žen bylo naopak doporučováno kojit dle časovému harmonogramu nebo po omezený počet minut;
- 50 % dětí bylo v porodnici dokrmováno a 18 % dětí bylo dokrmováno bez informovaného souhlasu rodičů.
Zkušenosti maminek
V rámci dotazníku měly maminky možnost přidat i své konkrétní zkušenosti z porodnic. Část těchto komentářů máte možnost si přečíst i vy:
„Hrozný, sestra přišla, chytla miminko za krk a málem ho udusila u prsa, prý se přisaje. Malá řvala, vzdorovala se. Když začala pít, tak jí držela hlavu, aby se neodpojila a štípala jí do ramínka a držela prst pod bradou, že jí to nutí polykat. Mám z toho trauma ještě teď, když si na to vzpomenu.“ Maminka z Nemocnice Znojmo (2015)
„Moje zkušenost je, že všechny, které mi radily s kojením, mi u toho brutálně drtily bradavky a pokračovaly s tím i další dny, přestože jsem jim říkala, že tohle opravdu bolí (ragáda hned první den). Odpověď byla, že kojení bolí.“ Maminka ve Fakultní nemocnici v Motole (2015)
„Vrchní mi tak necitlivě zmáčkla prso, že jsem se bolestí málem počůrala.“
Maminka v Nemocnici Vyškov (2016)
„Z porodnice jsem se vrátila s modřinou na bradavce, kterou mi udělala jedna ze starších sester, když ji dávala dítěti do pusy se slovy: 'Kojení musí bolet'.“
Maminka ve Fakultní nemocnici Plzeň (2016)
Rozdílné rady
Často v dotaznících zmiňovaným problémem byly také rozdílné rady od personálu porodnice.
„Pro mne jako prvorodičku byly nejvíce matoucí rozdílné informace od různých sester. Jedna trvala na tom, že když nenakojím určité množství, mám jít pro dokrm, jiná řekla, ať prostě jen zkouším častěji přikládat.“ Maminka z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze – U sv. Apolináře (2015)
„Když jsem si stěžovala doktorce, že mi každá sestra říká něco jiného, přišla za mnou dotčená staniční s příručkami o kojení nedonošených dětí, že si je mám nastudovat. Přečetla jsem si je a zjistila, že většinu z toho nedodržují. Absurdní...“ Maminka v Klaudiánově nemocnici v Mladá Boleslav (2015)
„Za nejhorší považuji rozdílné informace, kdy jedna směna sester tvrdila jedno, druhá druhé a vlastně pokaždé jsem se dozvěděla 10 důvodů, proč mi to nejde. S odstupem času a více informací se tam našly i dobré rady, ale pro zmatenou prvorodičku to bylo velmi těžké.“ Maminka ve Fakultní nemocnici Brno – Bohunice (2015)
A to už vůbec nemluvě o tlaku na přibývání dítěte, stresujícím (a zbytečném) vážení dítěte před kojením a po něm nebo třeba dokrmováním dětí z velmi malicherných důvodů, někdy aniž by se sestry alespoň zeptaly předem maminek (jedna to zjistila díky zapomenuté lahvi v postýlce dítěte, jiná ze zdravotní dokumentace položené na posteli před vizitou nebo třeba od jiné směny sester apod.). Průzkum taky ukázal, jak časté je naprosto předpotopní nucení ke kojení po třech hodinách nebo jak těžký mohou mít přístup k vlastním dětem maminky po císařském řezu.
Pár tipů do porodnice
Ať už míříte do jakékoliv porodnice, rozhodně neuděláte chybu, když se na kojení pořádně připravíte. Naprostým základem je kurz v těhotenství, kde se dozvíte, jak alespoň teoreticky funguje a jak podpořit tvorbu mateřského mléka. Můžete si taky najít nějakou podpůrnou skupinu pro kojících maminky a jít se tam podívat už v těhotenství. Vidět kojení naživo je k nezaplacení.
Pokud budete mít svůj porodní plán, pak do něj můžete dopsat pár bodů i ke kojení. Třeba to, že uvítáte co největší kontakt s miminkem, praktickou pomoc s kojením a nedokrmování. Pokud bude dokrmování opravdu nezbytně potřeba, pak jen mateřským mlékem a pomocí kádinky (pokud se dítě nepřisává) nebo cévky do prsu (pokud se přisává).
Mnohé ženy se pořádně rozkojí až v klidu a pohodlí domova, takže zůstávat dlouho v porodnici taky není úplně nejšťastnější. V neposlední řadě je nesmírně důležité mít svou laktační poradkyni nebo porodní asistentku, která může kdykoliv přispěchat na pomoc. Už jen podpora a uklidnění po telefonu mohou udělat zázraky. Natož když vás pak i navštíví a zkontroluje kojicí techniku.
Držíme vám palce!
Zdroj:
http://sestinedelky.cz/wp-content/uploads/2017/03/V%C3%BDb%C4%9Br-z-koment%C3%A1%C5%99%C5%AF-VF.pdf/
Doporučujeme
U nás taky nic moc,nikdo mi nic neřekl,jak kojit. Žádné přiložení k prsu ihned po poporodu. Až po asi 4 dnech došla sestra která tam do té doby nebyla a ta se teprv začala zajímat,jak mi jde kojení,jestli nemám problémy,jestli nechci pomoci a tak. Kamarádka má zas z té stejné porodnice zkušenost, že ji sestra řekla, že má kojit max 15 min a až po 3 hodinách. Je to opravdu smutné jak to chodí ☹
FN plzen nic, dokud se člověk nezepta, jak se zeptá, dostane pěkné a “moderní” info. Neexistuje kojení na čas a za čas. Kojí se dle potřeby maminky/miminka. Ukážou kojici polohy a matka si sama vybere, jaká je pro ni vhodná. Jediné, co mě, jako prvorodicku vážně sr*lo, ze mi chtěli furt sahat na prsa a upravovat malou. 2x a dost! Řekla jsem, ze si nepreju, aby na mě a na malou kdokoliv sahal při kojení. Chvilku frfnali a pak dobrý. A je pravda, ze vážení před a po kojení, mě rozcilovalo. Nechávala jsem, proč nestačí zvážit třeba ráno a večer, nebo jednou denně 🤷♀️ Přičemž i sama vrchní z neonatologie řekla, ze pokaždé dite vypije jinak, kor první dny po porodu, kdy je nalokane plodové vody 🙄
Holky, co Vás čeká první porod, věřte si! Opravdu, když mrne place, vemte ho si sobě, klidně mu to prso strčte. Buď se naji nebo pomazli. Vždyť kojení není jen o jídle.
Další vec kterou porodnice nechápou 🙄
Porodnice Liberec - u prvního porodu podpora téměř veškerá žádná. Nevěděla jsem, jak dítě chytit, všechny maminky učili jen jednu polohu (boční, fotbalová), včetně těch, které nerodily císařem. Rozporuplné informace od sestřiček, "demonstrace" jak správně kojit proběhla plošně puštěním videa v jídelně (kdo zrovna nemohl přijít, měl smůlu). Přitom některé ze sester na předporodních kurzech moudře dávaly rady, po propuštění z porodnice jim člověk mohl zaplatit jako laktačním poradkyním, ale podpora v porodnici skoro žádná. Nakonec mi vnutili kojící kloboučky (nebyly vůbec třeba) a domů mne pustily v okamžiku, kdy se laktace spustila, ale to, že jedno prso jsem měla jako ucho jezevčíka a naprosto prázdné, zatímco druhé nalité k prasknutí, tvrdé a bolestivé, nikdo neřešil. Takže hned první den doma v deset večer telefonát laktační a kolotoč konzultací, odsávání po každém kojení, chladit, nahřívat, … skoro celé šestinedělí jsem řešila jen svoje prsa a spala zhruba 20 minut po 4 hodinách, takže jsem byla totálně mimo. U druhého dítěte se mi nevěnoval vůbec nikdo, když jsem hlásila, že mne kojení bolí, že mám asi špatnou techniku, nikdo neřešil, nepřišel se podívat, chodili jen za prvorodičkami a mně řekli, že když jsem kojila poprvé, půjde to znovu. Nakonec jsem ukecala jednu z nočních sester, že se přišla podívat a zjistila, že malá chytá jen bradavku a ne dvorec, a nějak jsme to napravily. Ale jinak opět stejné schéma - video v jídelně a nashledanou, přestože porodnice má certifikát laktační ligy a chlubí se tím, že podporuje kojení... Dalo by se argumentovat tím, že je to nemocnice krajská a nemají čas, ale kamarádka rodila v Ústí nad Labem, což je taky krajské město, a první dítko taky císařem, přičemž za ní přišla dětská sestra a věnovala se hodinu a půl (!) jen jí, ukázala jí různé polohy při kojení, jak má vypadat správně přisáté dítě, jak dítě uvolnit od prsu, aby nedošlo k poranění bradavky, jak o prsa pečovat, co jíst, čemu se vyhnout apod. Takže ono to asi jde, když se chce... Kdybych si já sama do porodnice nenesla knížky a neptala se kamarádek, tak bych ani netušila, věci, které v jiné nemocnici maminkám vysvětlují sami od sebe.... Za mne tedy zklamání a rozčarování.
Me zkusenosti z Bohunic Brno. Po porodu hned na prso. Rekli mi, at necham malou sama ocucavat bradavku a zkouset to. Pak prisla sestra/laktacni poradkyne a zkousela to se mnou a s malou. Klidne i kazdou hodinu. Neslo mi to, ale trpelivost se vyplatila. U druheho ditete uz jsem byla skoro profik. Pokud muzu poradit budoucim maminkam, ozvete se a ozvete se porade a nahlas. Nenechte se odbyt! Hodne stesti.
Za nejhorší považuji rozdílné informace, kdy jedna směna sester tvrdila jedno, druhá druhé a vlastně pokaždé jsem se dozvěděla 10 důvodů, proč mi to nejde. S odstupem času a více informací se tam našly i dobré rady, ale pro zmatenou prvorodičku to bylo velmi těžké.
Tenhle odstavec je presnej. Podoli 2015. Prvni prilozeni 12 hodin po porodu. Skoncila jsem kvuli velke krevni ztrate na JIPu, ale hned jsem byla vzhuru a cila, lec bylo osm vecer, tak ji donesli az v sest rano. Kazda sestra jine info, vnuceny kloboucky, ktere jsme pracne odbourali.
Jediny me potesilo, ze dceru dokrmovali materskym mlikem pres prst pet dni, i kdyz jedna sestra me tlacila, at ji dame lahev.
Rozkojit se mi trvalo 3 tydny a pak jsem mohla rok kojit fotbalovou 11.
Dost pomohla dula, lakracni poradkyne.
Je dobré si o kojení něco zjistit. Ale důležité je, řídit svým instinktem a potřebami deťátka. Mně například po porodu první dcery sestra řekla, že mám bradavky k ničemu a že s takovými prsy není možné, aby se dítě přisálo a najedlo. Byla jsem z toho v takovém stresu a strachu, s pocitem vlastního selhání vůči své dceři, že jsem během 6 týdnů pláče a nervů o mléko přišla... ☹️
Podolí 2018, setkala jsem se tam prakticky se všemi výše zmíněnými věcmi. Po porodu (akutní sekce po vyvolávaném porodu) jsem dítě viděla asi na půl minuty už umyté v zavinovačce, můj porodní plán (aspoň bonding s tatínkem,když ne se mnou, neumývat, jen otřít, atd) absolutně nikoho nezajímal a nikdo se tím neřídil. První přiložení bylo na jipu až několik hodin po porodu (a trvalo max. 5 minut). Každá sestra jiné rady, často si i protiřečily. Bolestivé mačkání prsa a bradavek samozřejmostí,vnutili mi kloboučky (prý z mých prsou nikdy žádné dítě pít nemůže), dítěti prso cpali násilím, pátý den tak už prso úplně bojkotoval a rozeřval se, když ho uviděl. Měla jsem kojit na kraji postele a co nejvíc se předklánět prsem nad dítě (samé blbosti), takže jsem nemohla na záda. Nešlo mu přisátí (podle mé laktační ho museli dokrmit ještě předtím ,než ho poprvé přiložili),mně se mlíko spustilo až třetí den a i tak ho bylo malinko ( i tak jsem musela pokaždé před a po vážit), dokrmovali ho um a ne mm z banky, což jsem zjistila,až čtvrtý den po porodu. Podolská laktační poradkyně mi radila, abych se s mířila s tím, že nikdy kojit nebudu. Půjčení odsávačky jsem si musela vynutit. Musela jsem ho v porodnici krmit flaškou, alternativní způsob dokrmu podle doktorky nejsem schopná zvládnout, stejně tak mi vnutili dudlík. Z porodnice jsem odcházela totálně psychicky na dně. Po 7 týdnech stále nekojíme, ale zatím to ve spolupráci s laktační poradkyní nevzdáváme, párkrát už se přisátí povedlo. Kdybychom ale měli podporu a profesionální přístup od začátku, vše mohlo vypadat jinak. Všem maminkám doporučuji si při problémech rovnou do porodnice pozvat opravdovou laktační poradkyni a nenechat se zviklat tím ,co vám v porodnici budou tvrdit, a řídit se svými pocity.
Ještě přidám jednu radu, nepodléhat tlaku.
Mně v porodnici přišlo, že na to kojení vyloženě tlačí, aby měli čárku, že kojím. Rozkojit se mě snažili za každou cenu a makalo se na tom skoro 24 hodin denně (měla jsem extrémní otoky). Nic nepomáhalo (masáže, oxytocin, sprchy)... Nakonec jsem šla domů s tím, že skončíme na UM a čárku si u mého jména udělat nemohly, mléko nebylo.
Nakonec doma v klidu, po opadnutí otoků, se laktace po několika dnech spustila (makala jsem na tom) a kojím dodnes (více jak dva roky).
Za me v Ostrave Porube super. Vse vysvetlili,pomohli,fakt byli trpelivi. Prvniho syna po cisari jsem kojila dva roky s tim,ze mi mleko naskocilo ctvrty den po porodu,ale fakt ho najednou bylo hooodne. Druheho syna po cisari kojim osmy mesic a mleko nabehlo treti den po porodu. I u druheho syna mi trpelive pomahali,snazili se. Jsem rada,ze jsem dvakrat rodila v Ostrave Porube. 😉
Já byla dvakrát v Thomayerce. Poprvé super. Dceru mi hned dali na tělo, ona se i během chvilky přisála, měli jsme na sále spoustu času s malou a manželem jen pro sebe. Při převozu na pokoj dceru nesla sestra, ale hned jak jsem si lehla do postele, předala mi ji, a i přesto, že byl už večer, dala mi instruktáž, poradila polohy na kojení, doporučila nechat si dítě přes noc u sebe v posteli atd. Během noci nás občas přišla sestra zkontrolovat a ptala se i na kojení, jak to jde. Druhý den už jsme řešili problém, protože se mi udělaly ragády, tak mi sestra zkontrolovala techniku, poradila. Jediné, co mi vadilo, bylo sahání na prsa bez jakéhokoliv zeptání. Jinak bylo ale všechno super. Podruhé to probíhalo podobně, jen při přesunu na pokoj mi dceru bez upozornění někam odnesli a přes hodinu jsem nevěděla kam. Když jsem se na ni ptala, bylo mi řečeno, že čeká na pediatra, ale už jsem se nedozvěděla, proč nemůže čekat u mě. Jinak ale stejný postup. Když sestra zjistila, že je to moje druhé dítě a to první jsem kojila 21 měsíců, tak jen řekla "jé, tak to bude bez problémů, to je paráda", trošku mi poupravila držení dcery při kojení a dodala, že kdyby něco, mám si říct. Během těch pár dní se ještě občas přišla sestra zeptat, jak to kojení jde.
jednou za čas zase fajn článek.
jen je škoda, že prostě k těm, co to teprve čeká, se to moc nedostane, protože obecně nejsme zvyklý si před porodem nastudovávat něco o kojení, spíš jedeme v tom porodu a tak...
též jsem neměla moc dobrou zkušenost, snaha od personálu s pomocí byla, ale jak trefně článek vystih, velkým problémem jsou i naprosto protiřečící si informace od různejch sester.
každopádně osobní zkušenost je nepřenositelná, a já vim, že jestli se ocitnu ještě někdy na oddělení šestinedělí, budou mi rady a poučky sester zcela u prdele a ještě je možná jízlivě poučim o tom, že jsou sice děsně baby friendly, ale že teda nechápu, že si ještě nenastudovaly, že kojení po 3 hodinách po dobu 10 minut z každý kozy na rozkojení (a vlastně furt) opravdu není nic moc přístup nápomocnej ke kojení.
ještě je fajn nějaká zkušenost a rada od úspěšně kojící kamarádky, nebo tak. nějakou jsem taky dostala, když to nevypadalo s rozkojováním nejlíp. ale je škoda, že se o tom nemluví obecně víc a těhotný ženy se na to neptaj, nejsou na to ani trochu připravený. tak nějak se má za to, že to přece pude samo. ale realita je jiná. a blbý rady z porodnice to ještě mnohdy zabijou, i když by to bejvalo šlo. začátky jsou tady prostě důležitý, zdá se mi.
@jannina_pesek tyjo, ale to je teda slušnej výpis průserů, na takovou vyhlášenou porodnici!
držim palce, ať se zadaří! a snad příště budeš odměněná tím, že to půjde stokrát hladčejc, protože budeš vědět, na co si dát pozor. (třeba na to nerodit v podolí:D)
Za mě kojení v porodnici taky hrůza. Rodila jsem v Kyjovske porodnici a jako prvorodicce mi nijak neporadili, maleho dokrmovali flaskou, dali mi kloboucky a ustavicne:kojte, kojte, kojte... I kdyz sem mela problem s tim, ze se mi syn neprisaval.... V baby-friendly porodnici je stale zavedene kojeni po 3 hodinach, 20 min z 1 a pak 20 min z druhého prsa... Nepochopila jsem nesmyslné vazeni na te jejich komunistické váze pred a po jidle. Tohle me jen neskutečně sralo a stresovalo. Z porodnice jsem odesla s kloboucky, a s tim, ze si mam koupit v lekarne umělé mleko. Pritom, kdyby mi ukazali spravnou polohu a techniku kojeni, nebylo nic z toho treba.
Rozkojila jsem se az doma, pomohla a poradila mi mamka, svagrova... Ani jsem nepotřebovala zadnou laktacni.
Jsem 7 měsíců po porodu a syna kojim krásně! Kdybych měla rodit v te same porodnici podruhé, tak uz si vse delam podle sebe a ty svoje odborne rady, at si ty slavne laktacni sestry strci fakt do prdele.... Po přečteni článků na mamila.sk jsem mnohem chytrejsi. Škoda ze jsem na stranky nenarazila před porodem, mohla jsem si usetrit spoustu nervů!
@sunflowerr já nechápu tu zálibu cpát kloboučky, když nejsou potřeba. v tý porodnici, kde jsem rodila já, ještě zas TAK úplně mimo nebyli mi přišlo. kromě těch blbejch intervalů, což je teda asi nejdůležitější:D, se snažili poradit spolohou a s přisáváním a tak, dokrmovali přes stříkačku....ale známá si stěžovala, že ji to bolí - no bodejť by ně, ono to opravdu ze začátku bolí jak čert, no a sestra jí na to dala kloboučky. fakt nechápu. její dítě si na to zvyklo, a ona to pak nemohla odbourat. jenže kvůli kloboučkům se jí neudělalo pořádně mlíko za celou dobu a po pár (jako asi fakt 2-3) měsících boje a taky dokrmu přestala kojit úplně. jsem přesvědčená, že za to mohly do velký míry i ty kloboučky. malej jí z toho nedokázal nic vytáhnout, pak se rozčiloval, že to nejde, a pak už ani sám nechtěl. byť jsou případy, kdy kloboučky opravdu kojení zachráněj, dávat to každýmu na potkání fakt není dobrý. proč sestry v nemocnicích nedělaj svůj v podstatě malej obor práce poctivě a pořádně? :( ať si o tom kua něco zjistěj, když samy ani mnohdy nemaj zkušenost s kojením, hlavně, že chytračej. proč asi skoro nikdo nekojil v generaci našich amtek? protože se přesně jelo podle těch věcí, co se bohužel většinou tvrděj i dneska.
@normalnimatka jako me syn pil i pres kloboucek, kupodivu... Ale bylo to zdrzovani, pro me i nepohodlne. On malo sal, takze se ještě vic nadrel s tim klobouckem, takze malo pribiral. Jako opravdu by mi stacilo, kdyby mi v porodnici ukázali, jak na to.... A ne syna stipat, lehtat a ja nevim co, jen aby u toho nespal.... 😂 nakonec to zabili tím UM. Manzel kdyz mi pro nej sel do lekarny, tak mu rekli, at žádné nekupuje, kdyz chci kojit 😀 takze zadne nevzal.
Doma jsem si postupně na vse prisla fakt sama, nastudovala, cetla, zkousela.... Byly to nervy cele sestinedeli i po nem, ale stálo mi to za to... Jednou jsem zkusila sundat kloboucek a svete div se, byla jsem nejšťastnější na světě, jak se mi syn krásně prisal 😂😂😂 teď bradavku najde i po slepu a mohl by ji mit v papuli furt 😀
F-M letos, moc jsem byla spokojená.
Sice jsem si o kojení a polohách něco načetla už před porodem a byla jsem i tím docela v klidu, ale mléka bylo první dny málo, malého mi vzali dokrmit až když v prsech opravdu nic nebylo a on řval hlady. Přikládala jsem skoro pořád i přes bolest bradavek, manžel mi nosil meltu,vařili mi kojící čaj a poslední den a doma už bylo vše ok.
Po porodu přisání proběhlo, sestry se chodily několikrát denně ptát, jestli je kojení v pořádku, když jsem si zavolala o pomoc, tak byly všechny milé, neobtěžovalo je to.
Prostě mohu doporučit
@petralak to by se dalo říct o každé profesi, ze je malo placená. Ale vybraly si tu profesi snad samy, ne a profesionální pristup by mely sestry mit bez ohledu na to, kolik penez berou. Taky jsem pracovala jako pečovatelka v DS, a delala jsem svoji praci poctivě a ráda, nebudu se vymlouvat na plat.
Tohle je o přístupu k člověku a o neznalosti v oboru, zastaralé informace, přístup.... Ne o platu
@sunflowerr to asi není až tak o nedocenění,ale o tom, že aby se pokryly směny, dělají lékaři i sestry hodně přesčasů.
A pracovat s lidma,často nemocnýma je asi pakárna.
Taky bych snesla vyšší plat, ale když něco zkazím, maximálně se nevyrobí pár aut🙂
@uzivatelkapetra ano, vim, že práce s lidmi není kolikrat med, taky jsem pracovala s lidmi, se seniory a kdybych chtěla, můžu se taky ohánět, ze mužem mit vyšší plat. Taky nám tak tak pokryvali smeny, nedej boze když nekdo omarodil, sel na paragraf atp... Kdo práci s lidmi delat chce, delat ji bude. Kdo na to nema, tak hold at jde do jineho oboru, je to každého volba... 😉
Rodila jsem letos v dnes již zrušené porodnici Ostrov nad Ohří a i přes problémy se rozkojit byl přístup vstřícný. Zvlášť bych chtěla poděkovat sestřičce Zuzance. Po kojení (resp. pokusu o kojení) mě posadila na odsávačku, malou zatím dokrmila stříkačkou přes prst. Já odsála sotva 0,5 cm, smutně ji tu lahvičku dávám, že víc nevyždímu a ona na to úplně nadšeně, jak jsem dobrá a kolik toho mlíka mám, že to je pro začátek úplně výborné! Fakt anděl. I díky ní kojim. A to bylo kojení první měsíc horor se zaťatými zuby a přes bolest, dnes si to s úsměvem užívám.
@normalnimatka můžeš hádat, kdo za článkem stojí 😀
@normalnimatka jo 🙂 ale samozřejmě jsem vyšla z průzkumu Šestinedělky.cz protože spolu-pracujeme.
Tady je všechno:
http://sestinedelky.cz/pruzkum-o-kojeni/
A přehled všech porodnic:
http://sestinedelky.cz/wp-content/uploads/2017/...
@elikup škoda, že ten článek zmizel z hlavní strany a místo něho je tam kupa sraček akorát. co to jako zas je? začíná to tady vypadat jak na emiminu. pokud máš na drátě nějakýho admina, podávám stížnost!:D
kde se jako dostanu na debilní výpis článků? jak se tam můžou míchat články s diskuzema a albama? to snad někdo upadnul, ne? 🙄
@normalnimatka ja to vic nekomentuji. Tento článek vidělo 8000 uživatelů.
Rodila jsem 2x v dvou ruznych porodnicich, jednou akutní sekce,podruhe normální porod, ani jednou problemy s kojenim ale to jen diky tomu ze jsem věděla jak to v reaku chodi a ani me nenapadlo se spoléhat ze me nekdo v porodnici pomůže,na to bylo ve hre moc, takze ani v jedné porodnici nemuzu hodnonit podporu kojeni, neb mě jejich rady vubec nezajímaly a tudíž me nikdo ani neradil
Za me nej neco si zjistit dopředu,v případě problémů volat lp hned a resit to s jednou osobou
@jannina_pesek to zvladnete, pokud alespon trochu neco tece. Zkuste si s miminkem zalezt do postele a udelat si valeci den. Pokud mate jen jedno, tak nemusite nic delat ani varit apod. U prvni dcery jsem mela taky na houby rozjezd, ale nakonec jsem ji nechala u sebe v posteli, vystrcila prso a kojila dva a ctvrt roku.
O svou zkušenost se můžete podělit i na #laktacnipribehy. Zde odkaz na dotazník kdy následně takovou zkušenost
zverejnim anonymně. Je na case promluvit a ozvat se aby “povolaní odbornici” viděli, že to JE PROBLÉM.
https://tinyurl.com/laktacnipribehy
@jannina_pesek To je strašné! Já rodila letos taky v Podolí, přirozeně, už druhé, první jsem kojila dlouho, tak si mě nikdo nevšímal, ale vidím hodně, že u prvního je to náročné, maminky neví, nebyla jsem jiná a kdybych poslouchala rady po propuštění z porodnice - vážit, každé druhé krmení dávat moje odstříkané mléko z flašky, tak nekojím vůbec, nejlepší rada od kamarádky, zahoď flašku a dudlík a jen přikládej, nakonec jsme to s prvním synem vybojovali. Moc vám držím palce! A ještě mi dost pomohly kapky Emulps na podporu mateřského mléka.
@lennus nevím, co pomohlo, mléko se mi ve větší míře začalo postupně spouštět 10-15. den po porodu.
Myslím, že nejvíce pomohla psychika, zkrátka jsem se smířila, že asi kojit nebudu, nicméně jsem dál zkoušela kojit, pak dokrm, po každém dokrmu jsem zkoušela odsávat (i v noci). Také jsem měla půjčené váhy (od laktačních poradkyň často zatracované). Dokrmovska jsem přes stříkačku. Jednou jsem najednou u malého po kojení zaznamenala přírůstek a to mě asi "nakoplo". Pár dní před tím jsem ještě brala homeopatika (ty nejčastější, teď mi vypadl název), no a pak klasika - vývary, pití, kojící čaje, melta...
@jannina_pesek Tak presne tuhle zkusenost jsem v Podoli mela v r. 2015. Tu laktacni psychoporadkyni si pamatuju dodnes. Takova vyzila dlouhovlasa cernovlasa hubena koza. Hledela predevsim na vzhled nez na sve vzdelani. V roce 2018 jsem tam rodila znovu a stejny zazitek, jen tentokrat jsem si myslela o pideli a delala si to po svym. Ta psycholaktacni tam byla i tehdy. Mala byla nedonosena, tak byla na intermediaru. Na tom boxu bylo 5 mimin od nas, 4 maminek. Tem 3 zbylym maminkam VSEM nacpaly kloboucky. Stejne jako mne pred 3 rokama. Zbavovala jsem se jich horko tezko. Hroznyho neco. ☹
Rodila jsem v porodnici obilni trh a naprostá spokojenost.. Syn se narodil o měsíc dřív, strávil měsíc v inkubátoru, byl hrozně maličký a díky mým zdravotním obtíží a lekum jsem kojila asi měsíc.. ALE celou dobu byly sestry při ruce, ukázaly, pomohli, poradily, přístup perfektní.. Spousta maminek se tam rozkojila a ty se kterými jsem v kontaktu kojily hodně dlouho.. =)
Loni v Třebíčské porodnici taky pro mě dost nepříjemný zážitek.Rodila jsem druhé dítě,první bez problémů a kojili jsme do 16 měsíců.Loni se syn narodil večer,druhý den blinkal plodovku,takže nemohl pít.Začal až další den, jenže ten už počítali jako třetí a začali mi vykládat,že málo přibírá a nemám mléko,takže musím dokrmovat.A já měla mléka tolik,že jsem si musela odsávat,abych si trošku ulevila.Dokrmovala jsem,ale jen svým,umělé jsem nedovolila.Byla jsem moc ráda,že jdeme domů a tam už bylo všechno v pohodě.Uvidíme,co bude teď.Za měsíc mám termín třetího a posledního porodu.
Začni psát komentář...
Perfektní článek, škoda, že nebyl v roce 2012. Myslím, že v mém případě se nemocnice zasloužila o to, že mi kojení syna nevyšlo. :(