Pomoc, moje dítě si cucá palec! Dá se s tím něco udělat?

Předkus, ptačí profil, zdeformovaný obličejový skelet, dýchání pusou, nosní polypy, angíny, chrápání. Toto je jen pár z diagnóz, o které si koledují naše ratolesti s palečkem v puse.

Kromě hygienické stránky a faktu, že se cucání palečku považuje za společensky nepřijatelné, je to opravdu nebezpečný zlozvyk. A především velmi těžko odstranitelný.

Osvěta v oblasti kojení, kdy se matky snaží přistupovat svědomitě ke své přípravě (opravdu velmi správně), má za následek, že mnoho maminek se snaží vyhnout používání dudlíků. Výrobci sice argumentují jejich tvarem "přátelským" k dětskému chrupu, ale i tento argument má rovněž své odpůrce.

Stále se však dudlík považuje za rozumnější volbu, než nechat miminko si cucat palec. Než se pokusíte nabídnout kojenci dudlík, je důležité ponechat mu dostatek času na osvojení a zafixování kojení.

"Dcerce jsem dudlík nenabízela. Měla jsem doma asi 4, které jsme dostali od rodiny a známých. Ale chtěla jsem se vyhnout jeho používání. Dcerce nechyběl. Odmítala ho už od začátku. Při jednom nekonečném záchvatu pláče, kdy jsme již vyzkoušeli opravdu všechno, ho cumlala asi 5 minut a i přesto skončil vyplivnutý na opačném konci pokoje. Až si jednoho dne, nebylo jí ještě ani půl roku, začala cucat palec. Nejdříve mi to přišlo jako milé, roztomilé. Ale když jsem si uvědomila, že se z toho stává regulérní závislost, snažila jsem se jí nabídnout dudlík. Jenže jí žádný nevyhovoval. Za dudlíky jsem utratila dohromady přes 600 korun. Zkoušeli jsme kaučukové, silikonové, menší, větší, tvarované, obyčejné, svítící. žádný nechtěla. Dcerce je teď dva a půl roku a palec žužlá stále," stěžuje si na zlozvyk svého dítěte maminka z Modrého koníka.

Reflex či zlozvyk?

Pravda je někde uprostřed. Většina miminek si cucá paleček už v maminčinu bříšku. Sání přináší dítěti množství příjemných pocitů, fyzické a emocionální naplnění. Reflex začíná mizet okolo 4. měsíce, zcela by měl vymizet do konce prvního roku. Po tomto čase si může dítě vytvořit alternativní prostředky pro zprostředkování těchto příjemných pocitů. Pokud si je nevytvoří, pokračuje v cucání si palce.

Důvody, proč děti setrvávají v saní palečku, se různí od odborníka k odborníkovi. Někteří tvrdí, že jde o tzv. "nedokrmené děti", které by rády ještě cucaly, ale už nemají co. Jiní chápou tento zlozvyk pouze jako dopřání si požitku, který jim sání poskytuje a tak se ho dětičky nezbavují. Odborníci se shodují na názoru, že může jít o stres či vnitřní napětí, frustraci nebo slabší nervovou soustavu.

Desatero první pomoci při cucání palce

Každý rodič, který se pokoušel odnaučit své dítě  cucání palce, bude souhlasit, že je to běh na dlouhou trať. Chce to hodně trpělivosti a vytrvalosti. Na obou stranách. Zde jsou nejčastější rady při snaze si odvyknout.

1. Kojení na požádání

Pokud ještě kojíte, nabízejte dítěti prso co nejčastěji. Potřeba, kterou si dítě naplní, sama zmizí.

2.Nenechávejte dítě usínat samotné

Studie prokazují, že 96% "cucáků palců" bylo nechaných při usínání o samotě.

3. Nabídněte náhradu

Odborníci předpokládají, že sáním se dítě uklidňuje. Zkuste mu nabídnout jinou alternativu, jako je houpání, masáž, hlazení. Některé děti se nechají "ukecat" a po objevení jiných způsobů na uklidnění po palci už sahat nebudou. Pokud zlozvyk přetrvává i dětí starších tří let, ortodontisté doporučují tzv. vestibulární clonu - což je v podstatě silikonový pásek, který chrání dětskou čelist.

4.Palce zaměstnejte

Snažte se ručičky dítěte rozptýlit. Pokud budou zaměstnány, na hlouposti nebudou mít čas.

5.Klid, klid, klid

Pokud se předpokládá, že v některých případech cucání palce způsobuje stres, tak je alfou a omegou při odvykání udržovat doma klidnou atmosféru. Věnujte dítěti svůj čas, poskytněte mu dostatek pohybu, společných aktivit a dobré vzájemné vztahy. Pokud je kamenem úrazu večerní usínání, zkuste držet dítě za ruku, hlaďte ho.

6. Argumentujte

Pokud je již dítě starší a rozumí vám, určitě se mu snažte situaci vysvětlit. Můžete navštívit i odborníka, který názorně ukáže, co se se zoubky děje.

7. Načasujte si svůj zásah

Každá vítězná bitva musí být postavena na správném načasování. Chcete-li tuto válku vyhrát, dobře si vyberte chvilku, kdy se mezi palec a ústa postavíte. Pokud dítě není ve spolupracující náladě, vyústí to pravděpodobně do boje o moc. Váš zásah bude považovat za ohrožení své nezávislosti.

8. Použijte akustická

S dítětem nad 4 roky se můžete dohodnout na náplasti nebo rukavici, které mu vždy připomenou, když se s palečkem k pusince přiblíží.

9. Podvědomě zlozvyk nahraďte vědomou aktivitou

Dítě starší než 4 roky se už umí lépe ovládat a může se pokusit nahradit cucání palce jinou vědomou aktivitou. Pokud dítě pocítí potřebu cucat si palec, může zkusit schovat paleček pod polštář, za záda apod.

10. Tabulka odměn

Především školáci si už sami uvědomují, že jejich zlozvyk poutá pozornost, stydí se za něj a sami by se ho chtěli zbavit. Můžete jim v této snaze pomoci například vytvořením tabulky, kde si bude samo zapisovat počty cucání v jednotlivých dnech. Nemusíte následně tabulku kontrolovat. Může sloužit jen dítěti a může být pro něj motivující vidět jak počty klesají.

Bonusová rada, když žádný z bodů výše nepomohl

Výše zmíněná teorie je pěkná. Věříme, že skutečně někomu ty rady pomohou, jinak bychom je nepsali. Nicméně většina rodičů "notorických cucáků palce" už vyzkoušela všechny a bezúspěšně. Častokrát zabraly až bizarní pokusy.

"Můj syn začal cucat (intenzivně) asi ve věku 3 - 4 měsíců. Zkazilo nám to kojení; a protože byl opravdu závislák, byl schopen i 20 hodin denně cucat paleček. Naše pediatrička byla toho názoru, že to mám nechat být, protože to uklidňuje (což byla pravda, krásně usínal sám). Přerostlo to do toho, že se mu začal dělat předkus a na palečku se vytvořil mokvající mozol. Zkoušeli jsme rukavice, ponožky, speciální laky proti okusování nehtů, nezabíralo nic. Když mu vyrostly špičáky (asi v tom roce a půl), začali jsme na noc obvazem napevno vázat celou ručičku (plus jsme to oblepili náplastí - samotnou náplast uměl z palečku sundat a já jsem se bála, že by to v noci spolkl). Zní to možná surově, ale jsem přesvědčena, že to bylo nutné. Samozřejmě, na samostatné usínání jsem mohla zapomenout, bylo třeba být u něj a uklidňovat ho. Po pár měsících jsme mohli přistoupit k tomu, že jsme obvazovali jen paleček - nejdříve obvazem, později náplastí. Po půl roce jsme přestali s vázáním a závisláček byl odnaučený. Od té doby usíná jedině se mnou nebo manželem a musí nás držet za ucho," popisuje jejich boj maminka v našem fóru.

"Už se starším synem jsme měli problémy, ten předkus z cucání palce, když nastoupil do školy. Měl předkus a sežužlaný palec. Když s tím začal i mladší syn, tak jsem si řekla, že to nenechám zajít tak daleko. Začali jsme mu kupovat větší pyžámka a všem jsem zašila konce rukávů. První noc byl jako zběsilý, skutečně to trvalo dlouho. Ale tento pokus byl úspěšný, " těší se další maminka z Modrého koníka.

Bojujete i vy doma s palečkem v pusince? Podařilo se vám odnaučit vaše dítě od tohoto zlozvyku? Mělo u vás cucání palce následky? Podělte se se svými zkušenostmi.