"Přijít s porodním plánem do většiny českých porodnic je stále neobvyklé. Jediný seznam, který od vás očekávají, je, že si doma v pokoji připravíte, kolik nočních košil na kojení nebo poporodních vložek si vzít. Vaše vůle začíná a končí tam, zda chcete epidurál, partnera při porodu a jestli chcete erární košili nebo tu svoji. Koukají na vás, jako kdyby kuře šlo učit slepici. Vašim jediným plánem má být porodit a je na nich, jak to bude probíhat."

Nevhodné odrážedlo u příliš malého dítěte.
"Do porodnice jsem si přinesla porodní plán a podle reakcí se s tím setkávají jen málokdy. Personál si ale pochvaloval, protože je pro ně jednoduší vést porod, když vědí, co si rodička přeje, a co naopak ne. Mezi kontrakcemi jsme spolu prošli bod po bodu a i díky porodnímu plánu byl můj druhý porod krásný, velmi ráda na něj vzpomínám. Není třeba bát se předložit svoje požadavky. Personál nemůže vědět, co žena chce. A rodička si ušetří zbytečné trauma z porodu, protože nebyl podle jejích představ (jako můj první porod, bohužel)."
Takto popisují zkušenosti se svým porodním plánem maminky z Modrého koníka ve WIKI. Porodní přání je seznam bodů, které si rodička přeje, aby byl při jejím porodu dodržen. Lékař i personál nemocnice by měli porodní plán respektovat. Je vhodné ho prokonzultovat ve vybrané porodnici dopředu. V Česku přeci jen není ještě standardem.
Pokud máte pocit, že patříte do staré školy a tyto "módní výstřelky" nejsou nic pro vás, neuspěchejte své rozhodnutí. Porodní plán nemusí obsahovat striktní pokyny pro lékaře, ale například jen požadavek ohledně dodržování intimity.
"Rodila jsem několik dní (nakonec to i přesto skončilo akutní sekcí) a za tu dobu vidělo moje přirození víc lidí, než kdybych se živila nejstarším řemeslem. Dala bych krk na to, že se přišel podívat i nemocniční zahradník a údržbář. Každý jen vešel, nic mi neřekl, pošťoural se mi tam a odešel. Když jsem vybouchla na ženu v roláku a džínech, která mi zase tahala nohy od sebe, tak odkud mám vědět, že není uklízečka a před dveřmi nemá kýbl s mopem, neměla ani plášť, ani uniformu, ani jmenovku, tak mi ještě vynadali. Při druhém porodu si píši porodní plán, a mám jediný požadavek - dodržování intimity," popisuje svůj zážitek Eva.
Co všechno patří do porodního plánu a jak ho formulovat?
První představy o porodním plánu by měla žena mít už ve fázi, kdy se rozhoduje pro konkrétní porodnici. Těžko například budete vyžadovat porod do vody, když se na celém oddělení nevyskytuje žádná vana. Anebo přítomnost partnera ve všech porodních fázích, pokud porodnice nemá tzv. čekárnu neboli lidově hekárnu. Do finální podoby byste se měli dopracovat tak v 35. týdnu těhotenství. V potaz berte průběh celého těhotenství, komplikace, ale i možnosti porodnice, pro kterou jste se rozhodli.
Seznam vašich porodních přání může obsahovat:
- přání přítomnosti doprovodu (partnera, matky, duly)
- informovanosti o lékařských postupech, vyšetřeních
- nutnost klystýru, holení
- konzultaci podání jakýchkoliv medikamentů
- zvolení si úlevových poloh a pomůcek během první porodní fáze
- bonding, dotepání pupečníku, přisátí, vyšetření novorozence na těle matky apod.
"Mám za sebou práci na gynekologicko-porodnickém oddělení, takže s porodním plánem jsem se setkala nejdříve jako zdravotní personál. Maminka, která tento plán přinesla, se nesetkala s pochopením možná i proto, že podání jejích požadavků byl ultimátní, přikazující, místy až arogantní. Lékaři ve službě zaskočila suverenita, s jakou dominantně šermovala nachystaným papírem. Odmítala většinu výkonů a bezhlavě trvala na vlastní představě porodu. Popravdě, po jejím odchodu jsme s lékařem zůstali stát jako opaření, co je to za módu, aby ženy dirigovaly lékaře při jejich práci," vypráví maminka erikovamonika svou zkušenost.
Porodní plán by tedy neměl být direktivní. Jako všude v životě, i v této oblasti je důležitá schopnost komunikace. Maminka erikovamonika dále dodává: "Byl to nepříjemný zážitek, proto když za pár dní přišla na ambulanci jiná maminka s tím, že chce s panem doktorem probrat porodní plán, tak jsem si povzdychla. Po vyšetření tato žena načala téma svého porodu tím, že rozhodně, ale klidně vyjádřila své obavy, svoje očekávání a vyslovila konkrétní otázky, které ji trápily v souvislosti s blížícím se porodem. Tak se téma porodního plánu přeneslo do příjemného rozhovoru a s pacientkou jsme se dopracovali k možné reálné podobě porodu, který by akceptoval matčina přání, ale zároveň by nesvazoval ruce lékařům při jejich práci. Pacientka odcházela s úsměvem, protože otevřený rozhovor nám všem přinesl pozitivní pocity. Tenkrát zaznělo přání, aby bylo víc uvědomělých žen, které se na svůj velký den chtějí zodpovědně připravit, ale zároveň umět komunikovat, aby byly požadavky předložené příjemným a přiměřeným způsobem.

Na 'druhý' břeh jsem se dostala, když jsem byla asi měsíc před termínem porodu a kvůli tomu, že jsem se naživo zúčastnila nejednoho porodu, moje pochybnosti se začaly hromadit. Začala jsem cítit potřebu zajistit si jakž takž kontrolu nad průběhem mého porodu. Tak jsem si sedla a sepsala vše, co jsem považovala za potřebné. Celý plán jsem prošla i s manželem, aby byl obeznámen, protože miminko není jen záležitostí matky. Porodní plán jsem přinesla do ambulance, kde jsem ho prokonzultovala s paní doktorkou. Ta mi přiblížila užívané postupy v porodnici, kde jsem plánovala rodit, a i možnosti individuálního přístupu. Po tomto rozhovoru jsem ještě udělala drobné kosmetické úpravy v mém porodním plánu a spokojeně jsem čekala na můj velký den.
A jak to celé nakonec dopadlo? Do porodnice jsem byla přijatá bez porodních projevů jako potermínová gravidita. Ale naštěstí se maličká ozvala hned první noc na oddělení. Protože porod postupoval bezproblémově, spontánně a vlastním tempem, vyhnula jsem se všemu, čeho jsem se původně obávala a měla jsem štěstí i na personál, který byl velmi vstřícný. Lékař, který měl službu, byl pro přirozené vedení porodu, takže jsme komunikovali, co dělá, proč... Žádný oxytocin, žádná jiná medikace, dokonce jsem porodila bez nástřihu a následného krvavého šití. Dokonalá spolupráce. A můj plán byl přitom bezpečně uložený v tašce a vytáhla jsem ho až doma při vybalování."
Ať už porodní plán použijete nebo zůstane v tašce, nebo dokonce nevytištěný v PC, už jen samotná jeho příprava je velkým přínosem pro matku. Během jeho sestavování si maminka nastuduje množství informací (vybírejte si relevantní zdroje). Zjistí, co se během porodu děje s jejím tělem, umí lépe reagovat, když chápe zákonitosti porodu a ví co bude následovat po něm.
Jakou máte zkušenost s porodním plánem vy? Klidně přidejte i váš porodní plán, který inspiruje ostatní ženy.


Můj plán měl 4 strany a musím říct, že přes prvotní boj ho nakonec respektovali. Člověk si sice připadal jako exot, ale mě to za to stálo!