Jdu si jen fnuknout, protoze nemam komu. Zitra jedu na pohreb svoji nejlepsi kamaradce. Vubec nevim, jak se mam s jeji smrti srovnat.
To me moc mrzi 😢 uprimnou soustrast
Držte se 🫂
Před pár týdny zemřel můj dobrý kamarád, jeden z nejbližších lidi.
Až do pohřbu jsem na to myslela skoro nonstop, od pohřbu už je to o něco lepší.
Ale stále myslím na kamarádku, jeho ženu, která zůstala sama se dvěma holcickama a bude to mít sakra těžký
Nám umřela kamarádka a ten odchod a pohřeb se vlastně daly zvládnout.I s rodinou jsme vzpomínali,i se nasmáli…ona byla fakt střelec 😅.Ale to náročné a smutné začalo přicházet potom.Moc nám chybí,jsme parta holek a každá se k tomu staví jinak.Uz to jsou 3 roky a vzpomínám,vidim vyrůstat jeji děti a stejne mi občas nedochází,ze je navždycky pryč 😞.
Upřímnou soustrast.

Úplně se s tím srovnat nejde. Umřela mi blízka kamarádka, jsou to necelé dva roky a chvílemi mám pocit, že to prostě není možné, že se to nemohlo stát. Tolik bych ji chtěla zavolat, často vzpomínám. Ale je to lepší, nebrečím každý den, ale myslím na ni opravdu často. Je mi to hrozně líto, upřímnou soustrast 🖤. Pohřeb pomůže, mně to pomohlo v tom, že jsem si to opravdu musela přiznat, že je opravdu pryč, že už ji opravdu neuvidím, bylo to peklo, ale svým způsobem úleva, že to mám za sebou, pár dní před tím jsem skoro nemohla fungovat, pořád jsem na to myslela. Je to sakra těžký, drž se, truchli, cokoliv ti pomůže, mysli teď na sebe, tohle se nedá obejít, chce to opravdu jen čas ❤️
Mě vždycky pomohl právě pohřeb. ☹ Vždycky to celé probrečím, nesnáším to, ale pomáhá to. Upřímnou soustrast.