Pro všechny nedokonalé matky...
Ano, opět po nějaké době, jdu s kůží na trh, ale asi se opět potřebuju vypsat. Shodit kus kamene, který mě tíží...
Je to docela drsné přiznání, zvlášť tady, kde se to hemží supermatkami, které jsou vždy pozitivní, krásné, úžasné a báječné a mají dokonalé děti. Nejsem ani pozitivní, o kráse se dá pochybovat a každý den padám na hubu. A to mám prosím pěkně jen jedno, ani ne sedmiměsíční dítě.
Myslela jsem si, že překonáním šestinedělí a všech těch hrůz s kojením a nekojením, pláčem a pláčem a nenávistí, máme to nejhorší za sebou a už bude jen krásně...Mno, když si na to vzpomenu, tak je líp, ale rozhodně ne krásně a upřímně...nejsem z těch, které by hrdě prohlásily, že si mateřství užívají a je to nejkrásnější období v životě. Ne, prostě není. Je to hrozné, vyčerpávající, deptající.
Nebudu tady vypisovat, jak těžké to je, protože by to bylo na 2 A4, ale ve zkratce je to asi tak, že přibližně 10 hodin denně poslouchám dětský křik, vztekání, rozčilování a pláč. Vstane, 10 minut si hraje a pak to začne....vzteká se, že chce hračku, vztaká se, že jí má, vzteká se, že chce jinou, vzteká se, že sama neví co chce... pláče, že chce na ruku, pláče, že chce na zem, pláče, že je na zemi...Jediná chvíle, kdy se nevzteká je, když je v nosítku. Chvíle. A nebo když jí...
Každý den jsem vyřízená (teď jsem aktuálně na týden u mojí mamky, čili jsme na jedno dítě dvě a padáme na hubu obě). Každý den jsem naštvaná. Proč já? Proč mám pořád nespokojené dítě? Co dělám špatně? Proč to mateřství ze všech z okolí zvládám nejhůř? Proč sakra není zticha! Buď už zticha, nikdo ti přece nic nedělá! Proč jsem na ní teď naštvaná, je přece maličká, nemůže za to! Ale já už prostě nemůžu...Třeští mi hlava...Jsem špatná máma...
A pak, každý večer mi vlastně dojde, že nejsem špatná máma. Jsem i přes to všechno naštvání sakra dobrá máma! I přesto všechno svoje dítě nadevše miluju a nedala bych ho ai za celý svět a dokonce bych na ní nezměnila ani kousek její osobnosti. Taková jaká je, je prostě moje....
A co tím chci říct?
Milé maminky, nebuďte na sebe přísné. Nejste dokonalé, nikdo není. Ale jste nejdokonalejší maminkou pro VAŠE dítě. Není lepší maminky pro VAŠE děťátko, než jste vy! A i když mateřství není růžové a jsou i velmi temné dny/týdny/měsíce, i když jse každý den unavená a frustrovaná, i když každý den řičíte a brečíte, i když sousedka od vedle zvládne každý den uklidit, uvařit a ještě je usměvavá zatímco vy ani nevylezete z pyžama, i když se chcete zavřít v komodě s čokoládou a nechat dítě řvát v pokoji nebo si alespoň dát sluchátka do uší JSTE DOBRÁ MÁMA.
Pro vaše dítě jse ta nejlepší máma na světě a jsem si jistá, že by vás nevyměnilo ani za pytel jiných maminek! 🙂
Ja te uplne chapu - mame to stejny uz od porodnice jen rev a rev a rev.. Kdyz se schazime s kamaradkama a moje dite je to nejvic uplakany a taky jsem z toho vyrizena.. Proc ja? Co delam spatne..Muzu si za to sama? Ale ted uz je mu 13 mesicu a je to o par kapek snesitelnejsi..
Jj taky občas přemýšlím jak jsem přišla k tolika dětem,miluju je všechny,ale na otázku okolí ,že mám určitě ráda děti a měla bych dělat ve školce atd,většinou šokuji odpovědí,že děti nemám ráda dokonce velmi často nesnáším. 😀
Tenhle stav mame uz nejakych 5mesicu s mladsi, do toho si vecne drbe a rozdrbava do krve ekzem,jidlo neji, ale hazi vsude okolo, cokoli, co ji dam, bud zahodi rovnou, nebo ukousne, vyplivne a rozmatla, pak ma hlad a je protivna a tak furt dokola a ja uz taky nemuzu, vecne jsem na ni hnusna, i kdyz vlastne nedela nic spatnyho, plus teda me vecne stipe a skrabe, to uz teda spatny je, ale vubec nevim, jak ji to odnaucit ☹ kdo nas vidi chvili, divi se, ze reaguju tak prehnane, ale ono kdyz je to uz tak dlouho a poooorad dokola, tak uz z toho cloveku hrabe..
Jsem cerstvou maminkou a prozivam sve prvni materstvi a mam pocit ze jsem spatna,selhavam a ze neco musim delat blbe kdyz mam uplakane nespokojene miminko co se neuklidni kolikrat ani v naruci...cele tehu jsme se na ni moc tesili a vse bylo v poradku i porod rychly a pak prisla rana v podobe toho neustaleho breku a hysteraku furt mi vsichni rikaji ze to prejde nekdo tvrdi na konci sestinedeli coz mame za par, nekdo ze ve 3 mesicich a ja se modlim aby uz to bylo...moc me to trapi asi jako vsechny maminky co je to potkalo ☹ a furt hledam co jsem udelala spatne ☹
@jiline1 tak ja budu doufat, ze za par mesicu to bude taky snesitelnejsi
@l_endule sestinedeli je zahul a je fakt, ze u nas to bylo fakt nejhorsi obdobi. Tak snad to rak bude i u vas. Je to tezke, ale urcite jsi skvela mama ikdyz si to nemyslis!
@verciiik ja bych nekterym supermatkam radilkam nechala svoje dite na jeden den, by me zajimalo jak slunickove by to zvladly 😀
@roseofnight urcite, jinak kdyby si chtela urcite mi napis myslim ze mame dost podobný deticky a me taky nekdy hodne chybi takovy to souzneni s nekdym kdo ma doma malyho dabla.. Ano mam kamaradky ale prave oni maji hodny deticky a nikdo vlastne to moje zoufalstvi opravdu nechape.. A to ani manzel ten s nami travi malo casu..
Super clanek. Jenom Bas chci uklidnit, ze takove deti jsou. Asi jich neni mnoho (podle nejroztomilejsich prihod maminek zde na MK), ale existuji. Minimalne u nas doma. Prvnich devet mesicu plac, rev, zemer nez spanku. Nervozita, unava a bezmoc vecne pritomne. Rozvod na spadnuti, oddelene loze aby alespon jeden fungoval. Z pyzama jsem se vyslekla asi po tech deviti mesicich. Ted je mu 21 mesicu, porad je to mrca a vztekloun, ale oproti zacatkum prochazka ruzovym sadem. Takze verte, bude lip. U vsech! A povzbuzenim muze byt, ze takoveto deti jsou velmi vnimave a inteligentni!
@janysevka Určitě 🙂
@cesnecka Děkuji za povzbuzení. Ona má povahu po tchánovi, je to tvrdá palice. Na druhou stranu si myslím, že po něm bude i velmi chytrá.
@petya231 Jsem ráda, že nejsem sama. Založíme klub matek padajících na hubu? 😀
@roseofnight klub maminek padajících na hubu se mi moc líbí 😀
@roseofnight jooo !!! jsem pro 🙂
Já nepadám jelikož se už nezvednu abych padla,tudíž jsem ležící na hubě.Nevim jestli vám to pomůže,ale postupem času se to fakt zlepší 🙂
Jak já ti a Vám všem rozumím, povzbuzení? Všeho do času první 3,5 měsíce mojí lásky bylo za trest,já byla snad jediná máma co litovala že má miminko,a teď? 6m za rohem všechny ty super dětičky se začínají vybarvovat a naše malá? Klidná, spolupracující, společenská 🙂 nevím na jak dlouho,ale vím že to v sobě má a tak z těch vrtochú prostě jednou vyroste 🙂 snad, a když ne, tak i tak je to osobnost a to jí nikdo nevezme - nedovolím to
Mluvid mi z duse.Ta moje vzteklina by me sice vymenila za babicku,ale kluci snad ne...ale jinak to sedi. Drz se 🙂
Nas maly uz ma 1,5 r. a az teraz mozem povedat, ze sa s nim da domluvit. Ale spanok dlhsi nez 3-4 hodiny vkuse mi je stale cudzi. A tiez si stale hovorim, ze "z toho raz vyrastie". Uz som vzadala take to neustale cakanie, o ktorom vsetci hovoria..Pockaj po sestinedeli, pockaj po 3 mesiacoch, pockaj po 6 mesiacoch, pockaj po roku...Len som z toho bola nastvana a frustrovana, ze stale len cakam, nez nieco bude lepsie a ono nic. 🙂 Holt ma dieta naucilo, ze clovek musi brat kazdy den taky aky je, bez ohladu nato, ci je dobry alebo zly. Obcas je dobry, obcas zly a neurobim s tym vobec nic, pretoze ako pise autorka, nevymenila by som ho za nic na svete 🙂
přesné, výstižné, kolikrát se cítím úplně stejně a říkám si, že asi musím dělat něco špatně, když moje dítko se buď vzteká a nebo brečí, někdy si říkám, ať už mám aspoň chvíli klid, pořvu si a pobrečím, že už taky padám "na hubu"...každé období má něco, všechny jsem si nějak "vytrpěla" ale vždy v sobě našla tu sílu jít dál, prostě musím!🙂 a jak píšeš přesto všechno kdy už člověk si říká, že to nezvládne a skončí brzy v Bohnicích, tak to svoje dítě miluje, jaké je!🙂 také patřím do klubu nedokonalých matek🙂)
Ach ženy,jak já vám rozumím. Oproti tomu co tu všechny píšete,tak já mám zlaté dítě. V porodnici ani nepípl,do měsíce a půl jsem nevěděla jestli není náhodou němí. Do 8 měsíců spal celou noc od 18-6hod. A pak to začlo. Kazdonoční buzení šíleným křikem,vztekání,odmlouvání,nejezení,házení hračkama,kousání.....a mě to totálně vysiluje. A to jsem nenapsala vše. Jen bych chtěla,aby se vrátil ten hodný Kubíček co byl do 8 měsíců. Ale je pravda,že i když mu je teď 19měsíců tak oproti vašim dětem je to opravdu andílek. A moc vám všem přeju,aby se to zlepšilo a byly jste také šťastné. Já si vlastně nemám na co stěžovat,protože je to moje díťe,první,vytoužený,a miluju ho se vším všudy,ať je jaký chce.
@roseofnight Jsi uzasna 🙂
@mmaiuska och děkuji :-*
Díky! Mluvíš mi z duše! Nezvládám ani uvařit. Dcera byla zlatíčko, prořvala jen 4 m a teď mám doma satanáše a říkám si, kdy to konečně bude dobrý, kdy nám spolu začne být fajn...A nejvíc mě točí všichni radilové, kteří mají děti po 2,5letech a jsou chytrý jako rádio (pardon všem, kdo to tak má), vědí přesně, jaký to je s dětma po roce a furt plnou pusu rad. Ale že by si někdo oba vzal aspoň na den v jednom člověku, tak to zas ne...Takže je úplně fuk, kolik dětí máš, jestli jednoho satanáška, nebo dva, nebo tři, na držku padáme stejně všechny! I když některé asi tajně 😉
Nezoufejte, bude lip. Já z naší jedničky malem zešílela,byla fakt urvanek, já do toho dělala stanice, hrůza. Ale časem si to sedlo a pořídila jsem si tři další a pokaždé je to lepší a lepší, člověk se radu věci naučí( třeba odpadne řev z přetažení protože už lip pozná ze chce dítě spát atd...) a spoustu věci prostě tolik neřeší a nehroti, nesrovnava s ostatními dětmi, prostě si spis užívá to hezké a neresi tolik,když se zrovna nedaří. A ten první rok zvlast prvniho dítěte je prostě náročný. Btw myslím,ze s těmi supermatkami to vidíte moc černě, každé dítě je nějak náročné,když ne ze začátku tak později a naopak a na net si všichni dávají většinou jen to pěkné, nic jako supermatka fakt neexistuje.
Jinými slovyje dobré brát dítě takové jaké je,rozhodne sobe ani jemu nedavat za vinu,za není tak klidne jako to od sousedů a přestat srovnávat, to člověku dost ulevi a zbytek vyřeší čas,deti se vyvíjejí rychle a často překvapí,když se najednou překlopí do mnohem pohodovejsiho období ...a nebo naopak😀
Hezke zamysleni. Ale taky mi prijde dulezite nenechat internet na sebe tak pusobit, ze kvuli projevum lidi na nem propadam pocitum menecennosti. O realite nevypovida temer nic. Ja treba radeji davam pozitivni a "energicke" posty tykajici se deti a zivota s nimi, ale vubec ne proto, ze nemam temne chvile nebo to skvele zvladam, ale proto, ze sdileni tecg negativnich mi vubec neulevuje, ale naopak. Vzdy mi bylo jeste stokrat hur, kdyz jsem verejne ventiovala sve nesnaze a smutky, nez naopak. Proto jsou tu mozna vice videt ty nadsene prispevky, clovek chce sam sebe povzbudit, kdyz si radeji pripomina to prijemne a ne naopak.
@roseofnight
@jiline1
Holky chápu vás, nemůžu říct, že mám vyloženě zlobivý dítě, ale je prostě živější, než všechny ostatní.....první tři měsíce pro mě šílený, brečela jsem i já, že chci radši zpátky do práce, že si to vůbec neužívám....a podobně....občas celý den jen kňourá, vzteká se úplně pro nic, sama si nevydrží hrát, všude vleze, všechno vytahá a vyhází, když jdu někam s holkama, jejich děti buď sedí na místě, nebo si hrají, jen ta moje pořád někam leze, nevydrží ani chvíli v kočárku, kdybych si chtěla dát kávu, nebo tak něco....ale na druhou stranu věřím, že bude líp, že se to otočí a za rok, za dva já budu mít hodnou a vybouřenou holčičku.....ale miluju ji ze všeho nejvíc na celým světě a za nic bych jí nevyměnila....
@petra_petra ja ani nerikam ze je zlobivej, tohle za zlobeni nepovazuju.. To bude az nekde rozbije okno nebo tak neco.. Tohle nedela naschval.. Nejhorsi je pro me se vidat s jinyma mamkama a detickama.. To je mi pak do breku a pritom ten nas prcek to miluje.. Jinak ja ho taky miluju a neměnila bych a že je to nekdy setsakramentsky tezky.. A ja se smichem dodavam ze tyhle deti nejsou pro slaby kusy 😀
@jiline1 no to já to psala tak všeobecně to s tím zlobením..... Ale naprosto Tě chápu, i když jedna kamarádka má holčičku o 3 měsíce starší a ta na písku jen sedí a ta moje pořád někde leze, neposedí, tak si říkám, že je snad lepší, když je tahle živá, protože mi to přijde prostě divný, že se skoro nehne z místa....
Mám dvě dětičky a je to přesně tak jak píšeš 🙂 Právě jsem byla také týden u mamky 🙂 a měly jsme co dělat obě. Ale i tak bych svoje dětičky nevyměnila ani za nic.
@drozdnet Nadějné vyhlídky 😀
@petra_petra joo u takovych deti pak je otazka co je normalni 😀 me neprijde normalni kdyz je dite hodny v kocarku, kdyz nerve v autosedacce, kdyz ho muzes v klidu prebalit a ne za nim litat po cely místnosti, kdyz ji v klidu v židličce kdyz si hraje samo dele nez dve minuty, kdyz ho nemusis uspavat a kdyz netravi 90% bdeleho casu na tvoji ruce 😀
@petra_petra ja uz jsem kocarek vzdala davno :-/
Přesně takhle jsem si to užívala se starším. Teď má 3 roky a já stále čekám na to zlepšení, které ale zatím nepřichází... Zato malá je úplný opak - reklama na dítě - a já konečně chápu, jak je možné, že všechny maminky okolo stíhali vždycky všechno v pohodě. Mít takové zlaté dítě a ne malého raracha, také bych byla naprosto vysmátá. Ale mám je ráda oba stejně a možná staršího i maličko víc, protože s ním se opravdu člověk ani vteřinu nenudí a dokáže bez problému zničit 4 dospělé lidi za necelý den (vyzkoušeno u mých rodičů 😀 ). O malé kolikrát ani nevím, že ji máme, což mi stále přijde divné. 😀 😀
@aqeris
@petya231 Tak co holky, založíme tu skupinku maminek padajících na hubu? Budu potřebovat správce 🙂
@roseofnight Uz se tesim 🙂
@roseofnight já bych do toho šla, ale správce asi nebudu zvládat, každým dnem rodím, co to obnáší?
@roseofnight jasnackaa jsem proo 🙂
@roseofnight s moderovanim rada pomuzu 😉
@aqeris Vlastně nic moc, jen se kontroluje, jestli někdo neporušuje pravidla a tak...
Tak holky, kdo se chce přidat do klubu nahubupadajích maminek?https://www.modrykonik.cz/group/7629/
@roseofnight existuje?
Jinak to nam vsechno+ nepochopeni od manzela a vlezla tchyne
@lucinkalucka skupinka? existuje
@roseofnight uz jsem tam nejak seto zkopirovalo blve
Začni psát komentář...
to jsi napsala moc hezky, v době internetových "přátelství" máme tak nějak sklony ( někdo více, někdo méně) ukazovat jen tu hezkou část, protože ta ošklivá se jednodušeji schová, než při přímém kontaktu, neexistují dokonalé matky, už jen proto, že lidé nejsou dokonalý a tak mi nedokonalé ženy máme ty naše nedokonalé děti a milujeme je i přes občasný karambol, nebo i častý, to je všude jiné 🙂 taky věřím tomu, že jsem pro svého syna ta nejlepší máma, miluju ho a jsem tu pro něj, občas se vzteklým vražedným nasazením, ale jsem, pořád jsem ještě nezamkla dveře za ječícím dítětem a neutekla 😀