Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři
semy.cz
21. črc 2010

Davídkova cesta na svět

Termín porodu byl určen na 4.7. Ale Davídkovi se nechtělo nějak ven, takže jsme byli 13.7. přijati do nemocnice na vyvolání. První den ráno jsem dostala tabletu která má podpořit otevření cest, ale nějak extra nezbarala. Další den další tableta...asi po dvou hodinách jsem začala mít kontrakce, odpoledne už byli časté asi po 4 minutách...ale bohužel po teplé sprše a hodinové procházce po chodbě vše opět přešlo..... Doktorka tedy rozhodla že další den ráno mě už píchnou vodu aby se to už opravdu rozjelo.

Takže 15tého ráno mě přestěhovali na porodní box, udělali přípravu (klistýr, holení) a v 9,30 přišla doktorka mě píchnout vodu. Nic jsem skoro necítila (jsem se toho bála), tak jsem byla ráda..jsem si říkala že si bolest ještě užiju...:D Otevřená jsem byla na 2cm.

Kontrakce se pomaličku rozběhli asi do hodiny, ale takové slabé asi po 10ti až 15ti minutách. Manžela jsem ještě nevolala, byli jsme domluvený že přijede až se to trošku víc rozběhne......tak to šlo asi do 11hodin..pak už se kontrakce začali zintenzivňovat asi na 5 min a začala jsem se více otevírat. Už to bylo na 4cm a jelikož jsem si řekla o epidurál tak řekli že už mě ho můžou napíchnout, tak jsem už zavolala manželovi, že může přijet.

Pak přišla doktorka z anestezie a udělala mě epidurál, zrovna se trefila mezi kontrakce takže to bylo dobrý a v sedě mě ho udělala. Nijak zvlášť to nebolelo 🙂

Chvíli na to dorazil manžel, tak jsem byla strašně ráda že už je se mnou.

Stále celou dobu jsem si střídavě dávala teplou sprchu která mě hodně pomáhala zvládat kontrakce a střídavě jsem chodila po pokoji abych to pomohla urychlit.

Asi okolo 14té hodiny jsem už byla otevřená na 6cm a kontrakce tak po třech minutách...ten epidurál hodně pohl je zmírnit, takže se to dalo....

Stále mě natáčeli každou chvíli monitor, jestli je malý v pořádku, v jednu chvíli jak říkala doktorka se mu nelíbyli kontrakce a doktorka tam dost dlouho byla s náma a sledovala monitor, chvíli mě dali i dýchat kyslík, asi po deseti minutách se to zase upravilo a mohli mě zase kapačkou kterou jsem měla napíchnutou přidat aby pomohli zintenzivnit kontrakce.

Pak už to začalo být hodně náročné. Začal šílený tlak na konečník při každé kontrakci která chodila po 2 minutách....tlak se zvětšoval a bolest stoupala....řekla jsem si pak ještě o přidání epidurálu protože přestávala první účinkovat, tak mě PA prohlídla a že ještě můžu dostat, tak mě dala ale ta bolest a tlak už byli šílený tak ani nevím jestli mě pomohl nebo ne...

Ke konci už se to začalo hodně zrychlovat....najednou jsem byla otevřená na 8-9cm a PA už začal připrabovat vozíčky a že už půjdeme na to, zavolali už i doktora....mezitím jsem už tlačila a PA pomáhala abych se otevřela i na ten 10tý cm....asi po 5tém tlačení už to bylo a přišel doktor.....pak už o šlo rychle, stačilo asi 6 zatlačení při kterých jsem si myslela že mě ten tlak roztrhne, ale zvládla jsem to a v 16,46 byl Davídek venku.

Jen mě ho ukázali a hned s ním šli do vedlejší místnosti ho umýt, manžel šel s ním. Doktor mě začal pak šít, což trvalo asi 15 minut....cítila jsem až poslední 4 vpichy, ty byli fakt hnusný, ale jinak to šlo.
Davídek šel ven zároveň hlavičkou a ručičkou (říkáme že plaval kraula :D ) takže kromě nástřihu jsem byla i potrhaná, takže toho šití je povícero....

No asi po 10 ti mnutách už přišel manžel s Davídkem v náručí...byl to ten nejkrásnější pohled jaký jsem kdy viděla, i teď se mě chce dojetím brečet když si na to vzpomenu poprvé je vidět takhle spolu.

Stáli vedle mě zatímco mě doktor došil, pak sestra upravila postel a už jsem si mohla Davídka poprvé pochovat. Byl to ten nekrásnější pocit jaký jsem zažila!!!!!!!

Bohužel asi po čtvrthodině přišla děstká sestra, že nám musí Davídka odnést, jelikož si během porodu hodně nalokal plodové vody a musí na něj dohlédnout.  Jelikož tím jak jsem přenášela byla i plodová voda zkažená tak mu to neudělalo dobře.

Takže jsme Davídka odnesli a my pak byli dvě hodinky na sále sami...tak jsme si o tom povídali, zavolali babičkám, dědečkům, tetičce a rozeslali spoustu sms......bylo mě moc smutno že Davídka nemůžu mít u sebe, ale jeho zdraví bylo přednější.

Po dvou hodinách jsem vstala a šla se osprchovat. Cítila jsem se moc dobře, normálně jsem chodila, no nějak jsem si nepřipadala jako po porodu :D

Pak už jsem mohla na pokoj a manžel se šel podívat na Davídka. byl v pořádku, jen trošku ublinkával, tak na něj sestřičky dohlíželi.

Donesli mě ho pak večer na hodinku na pomazlení a první přiložení k prsu. Tak jsem si aspoň tu hodinu maximálně užila !!!!

Druhý den ráno u v 6 hodin mě ho donesli že už je v pořádku a od té doby už byl jen se mnou.

Domů jsme šli 4tý den od porodu.

Chtěla bych strašně moc poděkovat mému milovanému manželovi, že to všecko prožíval se mnou, podporoval mě, staral se o mě, měl o mě a Davídka starost. Moc si toho vážím!!!!!!!

    Krásný, mě ukápla slza dojetím a to jsem u toho nebyla a zatím porod nezažila... A Davídek bude mít narozeniny ve stejný den jako já 😉

    21. črc 2010

    Semy moc krásný porod, moc gratuluju k Davídkovi!!! 🙂

    21. črc 2010

    Semy gratuluju, je to super.

    23. črc 2010
    2. led 2015