Furt nemám fotky ze svatby, tak vás tu aspoň oblažím takovým malý posvatebním zamyšlením 😀 V neděli jsme měli s mužem zajímavou diskuzi - zeptal se mě, jestli se jako vdaná cítím víc bezpečně . V češtině pro to nenalézám lepší slovo, ale ukázalo se, že narážel na to, že jsem mu v minulosti říkala, že se cítím “insecure”. Tím, že jsem se přestěhovala do Rakouska, bych se sice byla, kdyby došlo na lámání chleba, schopná o sebe a děti postarat sama, ale bylo by to těžké. A s ohledem na děti, co si tu už zvykly, bych ani úplně neměla možnost se sbalit a jet do Čech. A já mám v sobě zakotvenou asi poměrně extrémní potřebu pocitu nezávislosti, kterou mi tohle bralo. Teď jsme na sebe nechápavě koukali, protože on měl pocit, že svatbou se to vyřešilo, já nechápala, jak to se svatbou souvisí. A jak jsme se tak o tom bavili, tak mi došlo, proč mně s blížícím se termínem svatby tekly nervy. Protože zatímco drahý vnímá, že svatbou už to není jeho dům, jeho příjmy atd., já z ní žádné jistoty nečerpám. Na jednu stranu je moc hezké, že on to tak bere a že i kdyby ne, tak má utrum, protože žijeme ve státě, kde platí zákony z dob Marie Terezie a chuděra zapuzená manželka má nárok nejen na půlku posvatebního majetku, ale i na alimenty, na druhou stranu bych se ze sebe musela poblít, kdybych po něm něco takového chtěla. Takže na nezávislosti mi svatba nejen nepřidala ani trochu, ale naopak mi ubrala, protože když na to přijde, tak se nemůžu jen tak sebrat a zmizet. Což je fakt čistě o tom pocitu otevřených prostor, protože se nebojím, že bych někdy zmizet potřebovala a doufám, že ani nebudu chtít - jinak bych si ho nebrala, že jo. A taky doufám, že nebude mít potřebu nebo chuť zmizet on, na druhou stranu, kdyby jo, byla bych ráda, aby řešil, jestli mě opravdu chce ztratit a ne, jestli si to může finančně dovolit.
Občas jsem nejen tady četla názory, jak se všechny ženské chtějí vdát a ty, co tvrdí, že to nepotřebují, si akorát nikdo vzít nechce. Tak teď, když si mě někdo prokazatelně byl ochotný vzít, už snad budu hodnověrná, když prohlásím, že mně to fakt nikdy nechybělo a v klidu bych se bez toho obešla i do budoucna 😀
@janule0123 já tohle nechápala v předchozím vztahu - proč mě někteří (babička 😀) tlačí do svatby s tím, že se ex vyhýbá závazkům. Protože děti jsme dělali cíleně a to mi na rozdíl od papíru přišlo jako sakra závazek... A s příjmením souhlasím. Já dala jeho, protože svoje jsem nesnášela, ale být to jinak, tak jim ho dám
No, já dlouho nechápala, proč bych se měla chtít vdát (ani jako malá jsem o tom nesnila). Vlastní nezávislost, schopnost se o sebe postarat, žít sama se sebou - to mi připadalo jako něco, co od života chci. A potom jsem potkala toho svého, s ním chtěla stárnout a když to půjde, vychovat děti... A najednou pro mě bylo důležité, abychom byli manželé. Prostě jsem to vnímala jako že buď všechno nebo nic. Jenže ten můj se ženit nechtěl. 🙈 Nakonec teda pochopil, že bez toho to nepůjde, tak teda "svolil", že si mě vezme. 😆 Týden před svatbou z toho málem sešlo (dlouhý příběh). No, ustáli jsme to, vzali se. A mě strašně zaskočilo, jak nás to oba změnilo... Já se hodně uklidnila, přestala jsem řešit malichernosti, hledat náznaky, že by chtěl vycouvat. A muž zjistil, že manželství je vlastně super a vůbec nechápe, že někdo zakládá rodinu, aniž by byli manželé 😂 A vnímá nás jako manžele opravdu jinak, než když jsme spolu "jenom" žili. Brzy nás čeká sedmé výročí ❤️
@eeris to asi většina žen a i to dává smysl - já rozhodně nikomu nehodlám vnucovat můj přístup. Spíš se o něj podělit, protože mě samotnou zaskočilo, jak moc mi to je proti srsti
@emillyhk u nás z toho taky málem sešlo, protože mi z toho regulérně hrabalo 🙈
@suzanna123 vsak jo 🙂
@suzanna123 U nás "hráblo" chlapovi, jenže když dostal rozum, tak já si najednou nebyla jistá, jestli ho ještě chci 🙈😂
Nemáme vzorové manželství, byly (a budou) krize, ale nikdy jsme nelitovali, že jsme do toho šli. Ale to, že to není jen cár papíru, ale že se tím náš život opravdu změnil, to mě nepřestává udivovat ani po letech 😄
PS: Tohle uvědomění a pocit "jistoty" přišly až tak rok po svatbě 😉
@emillyhk jinak já nikdy neměla pocit, že to vyloženě nechci, spíš, že to nepotřebuju. A jo, viděla jsem v tom spíš ty nevýhody než výhody. V tomhle vztahu muž chtěl, já si řekla, proč ne, paradoxně jsem tam viděla míň proti tím, že nemáme společné děti (takže by nám případně do rozvodu taky nemusel nikdo zbytečně kecat 😁). A vlastně mi to přišlo hezké a romantické - než jsem začala chytat nerva..
@emillyhk já se divím tomu svému, že mě ještě chtěl 😁(a taky se teda divím, že do toho lezl po předchozí zkušenosti - což mi teda i lichotí a asi i to byl důvod, proč jsem mu to odkývala)
Já to lejstro tak nějak nepotřebovala. Jen mne štvalo, že mi všichni od narození dětí začali říkat příjmením muže / dětí.
Okolo 5 let našeho vztahu jsem se vzadu v autě z jeho rozhovoru s jeho mámou dozvěděla, že se teda vezmeme, tak to už měl teda i co žehlit ,-)
Cca měsíc před svatbou jsme se málem rozvedli i bez svatby. Postarala/y se o to jeho ex.
Navíc mně se nechtělo vzdávat svého rodného příjmení.
No a když jsme jeli autem ze svatebního oběda domů, pamatuji si ten okamžik, jak jsme se na sebe podívali, usmáli se a najednou uvnitř nastalo takové zvláštní vyklidnění, dokonce i hlasy, když jsme spolu mluvili, se nám prohloubily. A pak následovalo několik fakt příjemných týdnů, kdy jsme se na sebe pořád jen usmívali, culili, objímali se všichni čtyři.
Asi jsme to oba tak nějak vnitřně potřebovali.
Chápu to vaše slovo “bezpečí”. Protože my se tak opravdu cítili.
Jsme spolu 15 let a říkali jsme si, že si svatbu ( ale jen malinkou, bez rodiny- jen my dva a dva kamarádi ) si dáme k 50. narozeninám, kdy už je nějaké riziko nemocí a tak... rozhodně to není o nějakém pocitu bezpečí, jde jen o ten papír, abychom dostali informace u lékaře a vzájemně mohli případně dědit.. čistě praktické věci. Jméno si chci také nechat svoje. Představa úřadů mě upřímně děsí. Prstýnky bychom nenosili taky ani jeden. No uvidíme - ale rozhodně nepředpokládám, že by se u nás něco změnilo 🙂
@kamino já kdysi řešila s ex, že bychom se vzali - čistě kvůli těm praktickým věcem, jako vdovský důchod atd. Žádná romantika - tenkrát už šel ten vztah do kopru, ale já měla pocit, že s dvěma dětmi už spolu stejně musíme zůstat 🙄 A teď jsem si právě říkala, že to bude hezké a romantické, protože žádné praktické důvody za tím nebyly (v závěti mě měl stejně ošetřenou jako manželku ještě než jsme spolu začali žít). A jo, nakonec to hezké a romantické bylo, ale ten cca. měsíc před svatbou byl strašný...
@suzanna123 jako fotografka mam na svatby svuj nazor😂 Ale proti gustu 😂😂 prave ze ani jeden nejsme romantik, nemam rada saty, kytky, vse berene ciste prakticky a rozumem a nejak nam to obema vyhovuje😂😂
@kamino hele, svatbu jsme měli hezkou 🙂 Sice to taky dalo zabrat, protože já chtěla malou a on chtěl sezvat půlku města a přilehlé okolí, ale aspoň jsme se shodli na tom, že chceme, aby to byl relax, prostě párty pro kamarády bez jakýchkoliv formalit. A vyšlo to parádně 👍
@suzanna123 To je super 🙂 Já neříkám, že svatby nejsou hezké, naštěstí si klienty vybírám a vím do čeho jdu, ale vůbec ten proces .. 🙂 A hlavně jsem šílený skeptik - už fotím druhá kola a kolikrát musím hodně pátrat v paměti, jestli ten partner co přijde po letech na focení je původní, nebo nový 🙂 Každopádně svatby jako párty bývají pro fotografa super, momentky se tam loví dobře 🙂
@kamino jinak fotky, to taky byla kapitola sama o sobě. Já chtěla jen na obřad a pak udělat nějaké hromadné a nás dva. Drahý se zeptal své sestry, jestli někoho nezná, protože dělala kdovíco v marketingu, ta, že jo, akorát nám na něj odmítla dát kontakt, že to sama zařídí a že to bude její svatební dar (to zařízení, ne ten fotograf, jakože by ho zaplatila). Takže mě otravovala s tím, abych jí řekla, co budu chtít (co jsem chtěla jsem shrnula výš, nic víc jsem k tomu neměla a hlavně jsem nechápala, k čemu potřebujeme prostředníka). U toho focení samozřejmě taky musela být a top bylo, když jsem zjistila, že fotky, které nám poslala dneska, u sebe měla od čtvrtka. Jo a ještě dva dny po svatbě přišla s tím, že si myslí, že by ten fotograf měl dostat víc peněz než bylo domluveno, protože toho bylo hodně - fakt dar za všechny prachy 😝
@suzanna123 Cože? Takovéto drobnosti fakt zadělávají na super vztah 🙂 Doufám, že alespoň ty fotky jsou dobré. Na toto bych jako fotograf nikdy nepřistoupila - mám smlouvy a tam je jasně řečeno, že snoubenci se seznámili se stylem focení a byl domluven rozsah a přibližná cena (mám to od hodiny). Ale ať to neplevelíme. Jsem ráda, že sis svatbu užila a přeji vše nej do budoucna🙂
Tak děti jsou za me větší závazek než manželství … nikoho bych do toho netlacila, ale zas se me líbí když se jmenujem všichni stejne.. než když varianta ze celá rodina má stejný příjmení a matka původní … takže na svatbě bych netrvala, ale trvala bych na tom, ze chci ze děti budou mít stejný příjmení jak ja … když s nima travim většinu času; tak me to přijde praktičtější .. a případně bych trávila i po rozchodu..