Včera skončilo čtvrté kolo jarní charitativní dražby, ve kterém se zlomila pomyslná hranice částky potřebné na speciální kočárek pro Dominička (syna uživatelky @haficek).

I tentokrát výsledek celého kola je více než parádní. Jen za čtvrté kolo se podařilo vydražit věci za 12 008 Kč! V této chvíli je tedy dražební výtěžek již 50 722 Kč!

Včera odstartovalo poslední páté kolo jarní charitativní dražby, které bude končit v pátek 27.04.2018 ve 22:00 hodin.

Celá dražba probíhá ve skupině Charitativní dražba zde. I v tomto posledním kole dražby na Vás čekají skvělé výrobky od koníkovských uživatelek.

Přeji všem krásný slunečný den a moc se těším na finální částku celé dražby, kterou budeme moci přispět Dominičkovi!

Třetím kolem jsme se definitivně přehoupli přes polovinu jarní charitativní akce pořádané pro Dominička (syna uživatelky @haficek).

I tentokrát výsledek překonal předchozí kolo dražby. Jen za třetí kolo se podařilo vydražit věci za 13 126 Kč! V této chvíli je tedy dražební výtěžek již 38 714 Kč!

Včera odstartovalo už čtvrté kolo dražby, které bude končit v úterý 24.04.2018 ve 22:00 hodin.

Celou dražbu najdete ve skupině Charitativní dražba zde. I v tomto předposledním kole na Vás čekají skvělé výrobky od koníkovských uživatelek.

Přeji krásné pondělí a úspěšné zahájení pracovního/mateřského týdne. Na všechny se těšíme ve skupině charitativní dražby. Věřím, že i toto kolo bude úspěšné a přispěje k dosažení cíle dražby, kdy za výtěžek této akce bude možné pořídit pro Dominička speciální kočárek.

Za chvilku budeme už v půlce letošní jarní charitativní dražby, jejíž výdělek bude tentokrát patřit Dominičkovi, který mimo jiné potřebuje speciální kočárek.

Včera skončilo druhé dražební kolo a výsledek překonal dokonce i kolo předchozí. Jen za druhé kolo se podařilo vydražit věci za 13 072 Kč! V této chvíli je tedy dražební výtěžek již 25 588 Kč!

Dnes odstartovalo třetí kolo dražby, které bude končit v sobotu 21.04.2018 ve 22:00 hodin.

Celou dražbu najdete ve skupině Charitativní dražba zde. I v tomto kole na Vás čekají parádní výrobky od koníkovských uživatelek.

Přeji krásný slunečný čtvrtek a na všechny se těšíme ve skupině charitativní dražby 🙂

Již jsem psala, že tato jarní charitativní dražba je již jubilejní desátou dražbou pořádanou zde na Modrém koníku.

Včera skončilo její první kolo a výsledek je více než skvělý. Jen za první kolo se podařilo vydražit věci za 12 516 Kč!

Dnes odstartovalo druhé kolo této akce, které končí ve středu 18.04.2018 ve 22:00 hodin.

Celá akce probíhá ve skupině Charitativní dražba zde. I v tomto druhém kole na Vás čekají skvělé výrobky od koníkovských uživatelek 🙂

Držím nám všem pěsti, ať se i druhé kolo vydaří minimálně stejně tak dobře jako to první!

Začalo jaro! Příroda se znovu probouzí k životu a na Modrém koníku opět odstartovala charitativní dražba.

Stalo se už tradicí, že dvakrát do roka na Modrém koníku probíhá charitativní dražba. Kouzlem této tradice je poukázat na to, jak moc je možné dokázat, když jednotlivci spojí své síly. Vždy se draží výrobky, které vyrábí uživatelky Modrého koníka s cílem pomoci jiné uživatelce, jejíž dítě potřebuje určitou formou pomoci. Je to tedy vyloženě "koníkovská" akce, nikoliv "hurá" akce. Vše probíhá pod záštitou Dobročinného spolku šikovných holek, který byl zřízen především pro účely dražeb zde na Modrém koníku.

Tentokrát se celá dražba koná pro malého Dominička (syna uživatelky Zuzky @haficek), která vypráví tento životní příběh:

"Ahoj, jsem Zuzka a je mi 23 let, mému Dominičkovi jsou 3 roky. Můj chlapeček má bohužel tyto diagnózy: mutace v GRIN1 genu, epileptická encefalopatie, refrakterní epilepsie, těžká mentální retardace, centrální spastická kvadruparéza s axiální hypotonií, dystonický syndrom, hyperexcitabilita, porucha zraku a sluchu, mikrocefalie, faciální dysmorfie, atrofie, hypoplasie vermis mozečku, dystrofie a ústní soor. A jak to s námi všechno bylo? Těhotenství jsem měla víceméně bezproblémové, všechna vyšetření dopadla dobře, žádné podezření na genetickou vadu. V druhé polovině těhotenství jsem byla 2x hospitalizovaná kvůli tvrdnutí břicha. Pohyby jsem moc necítila, ale doktoři říkali, že je to nadváhou. Malý se narodil 1.4.2015 s váhou 2370 kg, porod byl bez problémů, byl na tři zatlačení venku. Místo prvotního pomazlení mi ho hned odnesli na resuscitaci a po chvíli mi řekli, že ho odváží do Olomouce kvůli poklesu srdíčka. Druhý den mi ho přivezli s tím, že je srdíčko v pořádku, ale sestry si ho týden nechávaly u sebe, protože když plakal, přestával dýchat a modral. Bohužel jsem nekojila, malý se nechtěl přisát a tak byl krmený sondou do žaludku. Když se vše zlepšilo, pustili nás po 14 dnech domů s diagnózou hypotonie. Už jsem myslela, že to nejtěžší je za námi. Pak nás ale pediatra upozornila na záškuby rukou, následně na neurologii Dominičkovi ve 2 měsících diagnostikovali epilepsii a nasadili mu Diazepam a další léky. Od porodnice jsme museli cvičit vojtovku. Já to nemohla dělat, nesnesla jsem jeho pláč, bylo to pro mě ubližování, a tak to dělal tatínek malého. Jenže ten nás chvíli po porodu opustil a tak jsem se vojtovku naučila, překonala jsem svůj strach a cvičíme doposud, bohužel bez žádných výsledků. V půl roce doktoři také zjistili, že je malý slepý na jedno očičko. K tomu jsme každou chvíli byli hospitalizovaní na JIPce, ať už v Brně, Olomouci, v Praze v Motole atd., protože malý pořád blinkal a byl z toho důvodu dehydrovaný. Do roka papal z flašky, následně přes sondu, pak mu zavedli PEG. Byli jsme na desítkách vyšetření, malému dělali magnetickou rezonanci, genetické testy, vzali mu mozkomíšní mok z páteře… bylo toho hodně. Dokonce mi malého v jedné nemocnici sestra předávkovala 3násobnou dávkou léků, včas to zjistila druhá sestra, která tu první střídala na směně, museli mu rychle vypumpovat žaludek, bylo štěstí, že to vůbec přežil. Rok jsme čekali na výsledky genetických testů. Letos v květnu nám oznámili hlavní diagnózu. Mutace v GRIN1 genu. Dominiček je v České republice jediný s touto diagnózou a na světě je celkem 25 lidi, kdo má tuto mutaci genu. Prognóza pro jeho život bohužel s ostatními diagnózami není dobrá. V nemocnici mi řekli, ať si udělám další dítě a ať se na malého nefixuji, že nikdo neví, jak dlouho tady bude. S touto nemocí se nedá nic dělat, mutace genů se léčit nedá. Je stále na úrovni novorozence, v ruce nic neudrží, nesedí, jen leží a kouká. Akorát se začal více smát, když mu něco povídám. S přítelem jsme se k sobě vrátili tím způsobem, že každý žijeme ve svém bytě, ale dává na malého peníze, vozí nás po doktorech a každý druhý den je s námi. Jezdíme také s Dominičkem do zoo mu ukazovat zvířátka. Beru ho do herničky poválet se v kuličkách, pořád mu něco povídám a ukazuji, a hodně se mazlíme. Víc prý pro něj ani dělat nemůžu.
Teď v září prodělal můj statečný Dominiček svou první operaci. Udělali mu fundoplikaci svorkou mezi žaludkem a jícnem, aby pořád neblinkal a nabral na váze. Teď v září mu také vylezl jeho první zoubek. Abychom mu ulehčili trošku v jeho životě, potřebujeme pro něj speciální pomůcky. Teď jsme koupili speciálně upravenou autosedačku za 31 tisíc. Dále vyřizujeme s úřady příspěvek na speciální kočárek, který stojí 70 tisíc, z toho 20 tisíc by měla dát pojišťovna. Časem pro něj budeme potřebovat i speciální polohovací postel, její cenu a jaký příspěvek dá pojišťovna teprve zjišťujeme. Asi 3 měsíce nám také finančně vypomáhá Dobrý anděl. V Amsterdamu se také chystá sraz lidí s touto diagnózou mutace v GRIN1 genu, kam bychom rádi jeli, abychom zjistili o této diagnóze více přímo od rodin, které se s ní také potýkají. Rádi bychom si s nimi popovídali a třeba i zjistili, jak více Dominičkovi můžeme pomoci. Jsem na Facebooku ve skupině těchto lidí, kde si píšeme anglicky. Je tam třeba chlapeček, co se v 5 letech poprvé napil z hrníčku, je tam 18letá dívka, která chodí do práce. Jsou tam i děti, které chodí, ale i děti, které stejně jako Dominiček ani samy nejí, nehýbou se atd. Ale třeba je pro nás ještě nějaká naděje. Proto bychom rádi poprosili o pomoc, aby Dominiček dostal alespoň nějakou šanci na lepší život. Děkujeme.
Zuzka s Dominičkem"

Pokud Vás Zuzčin příběh oslovil a chtěli byste rovněž pomoci, dražbu najdete v Charitativní skupině zde. Pro dražby je zřízený transparentní účet, na který lze přispět jakoukoliv částkou i bez zapojení se do samotné dražby.

Moc držím pěsti, aby se i tato jubilejní desátá charitativní dražba vydařila a finanční prostředky alespoň trochu ulehčily život malému Dominičkovi a jeho mamince Zuzce.

Krásné velikonoční pondělí,

velikonoční týden plný informací o svátcích jara a také soutěží je u konce. My jsme si ho užily, co vy?

Předem bychom vám moc a moc chtěly poděkovat. Uplynulý týden jste byly skvělé, zapojovaly jste se, lajkovaly, soutěžily… To, co vzniklo jako impulsivní nápad během takového obyčejného krafání pár holek, se ukázalo jako super projekt. Nebo tak to alespoň vidíme my, ambasadorky. Hodně jsme se toho naučily, opravdu hodně se nasmály a taky sblížily, a během týdne odhalily i pár chybiček, které kdyžtak musíme do příště vychytat. Ale celkově je náš dojem jen a jen pozitivní.

Ale konec nostalgie. Bavily jste se i vy? Chcete zase někdy takový týden? Určitě nám to napište, protože my pro vás rády zase něco vymyslíme.

Výherce už jsme zkontaktovaly, ale ještě pro jistotu rekapitulace:

- Hned první den vyhrály @lucik126 @hanica83 a @lucie485 bloky s propiskou #britaxromer

Krásnou neděli,

celý týden jsme Vám přinášely články o velikonočních svátcích u nás. Dnes se v článku dočtete, jak se slaví Velikonoce ve světě, protože v případě velikonočních tradic skutečně platí "jiný kraj, jiný mrav". Nicméně vajíčka k velikonocům patří vlastně kdekoliv, jen podmínky jejich "získání" se liší.

USA

V případě USA jednoznačně vede zajíček. V rodinách se barví kraslice a poté začíná lov na vajíčka, která dle pohádky schovává neposedný zajíček všude po domě a zahradě. V neděli se připravují tradiční pokrmy, mezi které patří pečená šunka, sladké brambory, zelenina a jehněčí pečínka. Mnoho Američanů má k těmto svátkům silný náboženský vztah a dodržuje i tradiční půst. 

Německo

Pro velikonoční svátky v Německu jsou typické kraslice, které jsou pestře malované. Na některých místech jsou tyto dny spojené se sportem v podobě přenášení, házení, koulení či rozbíjení vajec. Mezi disciplíny patří hození vejce co nejdál nebo nejvýš, aby se nerozbilo. Mezi zajímavý zvyk patří, že se majitel domu snaží vejcem přehodit střechu, kdy další člen rodiny chytá na druhé straně. Takovýto hod má ochránit dům před bleskem. Mezi tradičními pokrmy najdeme štolu a pečená masa. V předvečer Velikonoc vyrábí děti slaměná hnízda, která rodiče schovávají po domě, kde do nich snese velikonoční zajíček vajíčka. V pondělí se vyráží za hledáním vajec. Dalším zajímavým zvykem je velikonoční strom ozdobený vajíčky.

Krásnou "škaredou" středu,

druhou soutěž z velikonočních soutěží od ambasadorek Vám přináší Pampers 🙂 Minulý týden jsme ve skupině Pampers soutěžili o medvídka Kulíška. Při losování mi bylo líto, že výherce může být jen jeden, a proto společně s Pampers Vám přináším dnes ještě jednu šanci, jak tohoto ručně háčkovaného medvídka získat. 🙂

Soutěžní otázka pro tento den je:

Kolik dní předem začínají přípravy na Velikonoce podle církevní tradice a jak se tomuto dni říká?

Odpovědi na otázku pište do komentáře pod tento článek. Pro zařazení do slosování stačí správně odpovědět, olajkovat tento článek a článek ze včerejšího dne, kde naleznete i správnou odpověď 🙂

Soutěžíme do 2o hodin a výherce zveřejním ještě dnes večer 🙂

Již jsem psala, že dne 06.03.2018 Pampers oficiálně zveřejnilo svůj nový projekt, ve kterém na tiskové konferenci konané v prostorách Gynekologicko - porodnické kliniky "U Apolináře" představilo nové plenky pro předčasně narozené děti Pampers Preemie Protection ve velikosti P3, tj. pro děti s váhou menší než 800 gramů. Smyslem tohoto projektu je usnadnit sestrám na neonatologických odděleních péči o předčasně narozená miminka. Jedná se o plenky, které jsou vyráběny výhradně pro farmaceutické účely, nelze je tedy koupit v běžné síti obchodů. Mají být dostupné všem předčasně narozeným dětem, proto jsou do neonatologických center dodávány zdarma. O těchto plenkách, jejich představení a o projektu Pampers jako takovém jsem již napsala mnoho. Nicméně je třeba zdůraznit, že tento projekt vznikl v podstatě na popud výkonné ředitelky organizace Nedoklubko Lucie Žáčkové. Z tohoto důvodu jsem se rozhodla napsat i něco málo o této organizaci, která poměrně významně pomáhá rodičům předčasně narozených dětí zejména po psychické stránce. 

Nedoklubko je podle nového občanského zákoníku zapsaným spolkem, které spolupracuje téměř se všemi neonatologickými centry v České republice. Je rovněž jedním z členů EFCNI(Evropská nadace pro péči o novorozené děti), spolupracuje s Českou neonatologickou společností a nově se podílí i na odborném výzkumu.

Pokud půjdeme do historie Nedoklubka, musíme se vrátit až do roku 1996. Tehdy totiž založila PhDr. Daniela Sobotková, CSc. "Klub rodičů a přátel předčasně narozených dětí" při ÚPMD v Podolí. Tento klub po několika letech pomáhala transformovat na občanské sdružení pod dnešním známým názvem Nedoklubko. Za oficiální založení organizace Nedoklubko je považován červen 2002, v červnu 2017 tedy slavilo 15. výročí svého založení. Záštitu nad organizací Nedoklubko převzal MUDr. Lumír Kantor, Ph.D., primář neonatologického oddělení FN Olomouc.

Cílem a smyslem organizace Nedoklubko je především podpora rodičů předčasně narozených dětí. Rodiče mají získat pocit, že v dané situaci na to nejsou sami.

"Nedoklubko spolupracuje s odborníky z řad neonatologů, psychologů, dětských neurologů, pediatrů a dalších zdravotníků, čímž propojuje svět mezi odborníky a rodiči, kteří by měli v péči o předčasně narozené děti působit jako jeden tým." [1]

Jedním z projektů organizace Nedoklubko je projekt "Mámy pro mámy", v rámci kterého vyrábí dobrovolnice z celé České republiky povzbuzující dárky a vzkazy pro maminky, které ještě jsou se svými miminky na odděleních neonatologie. Když píšu tyto řádky, vidím před sebou jako včera svého nejstaršího syna, jak ležel na oddělení intermediární péče v porodnici v Pardubicích a jak mi u inkubátoru předávala sestřička keramické srdíčko od jedné z maminek zapojených do tohoto projektu. Zdánlivě malé gesto, krátký vzkaz, ale v té hlavě to pomohlo věřit, že všechno dobře dopadne a i náš syn to všechno zvládne a přijde den, kdy ho budu mít u sebe na pokoji a později si ho odvezeme domů. Dnes je to již téměř sedmiletý kluk, který chodí do první třídy, dobře se učí, baví ho běhání a všechno je tak, jak má být 🙂

Jsem maminka třech dětí a za pár dní oslavím "Kristova léta". Měla jsem opravdu velikou radost, když jsem na Modrém koníku byla vybrána mezi ženy, které budou moci mezi prvními testovat nový noční krém Vichy Slow Age. Celé testování tohoto krému jsem si užila a beru ho jako takový malý přednarozeninový dárek.

S kosmetikou Vichy mám již zkušenosti a vždy jsem byla spokojená. Byla jsem tedy zvědavá, zda i tato novinka mě nezklame a splní má očekávání. V době začátku testování jsem byla teprve dva měsíce po třetím porodu, kdy prakticky celé šestinedělí se točilo kolem onemocnění dětí. Na spánek nebo relaxaci nebyl čas, zimní sychravé počasí a suchý vzduch v bytě pleti rovněž dvakrát nepřidal. Čekala jsem tedy na balíček s krémem vyloženě jako na zázrak.

Byla jsem příjemně překvapena, že na testování mi bylo doručeno celé balení krému/gelu. Noční krém Vichy Slow Age se ukrývá ve skleněné smaragdově zbarvené lahvičce a musím říci, že pro všechny milovníky přírody už samo balení je esteticky "dokonalé". Po otevření krém nádherně voní přírodou, po bylinkách, je to taková svěží vůně. Přípravek není vyloženě krémové konzistence, ale je to hutný gel. Přiznám se, že nejprve jsem z této konzistence měla obavu, aby se gel dobře vstřebával a obličej jsem neměla spíše ulepený. Tato pochybnost mi byla mile vyvrácena hned po první aplikaci, protože gel se krásně vstřebává do pokožky, je cítit příjemný chladivý účinek, který vypíná a vyživuje pleť. Navíc krásně voní příjemnou nevtíravou vůní, která se mi před spaním za dva týdny testování stala lehce návykovou. Ráno po první aplikaci byla již pleť zřetelně vyhlazená a co jsem ocenila především, měla jsem naprosto sjednocený odstín pleti, aniž bych musela použít make-up. Na lehké šupinky v oblasti nosu, které se mi udělaly díky zimnímu počasí, jedna aplikace ale nestačila. Po týdnu však byla pleť vyhlazená už i v oblasti nosu.

Od nočního krému/gelu Vichy Slow Age jsem nečekala, že ze mě za dobu testování udělá znovu "dvacítku", ale přála jsem si hydratovanou a rozjasněnou pleť, jak výrobce u tohoto přípravku deklaruje. Tato očekávání gel naprosto splnil a co více, body navíc mu připisuji za sjednocený odstín pleti, který je nad rámec mých očekávání. Luxusní balení a příjemná nevtíravá vůně podtrhují veškerá pozitiva tohoto přípravku.

Vzhledem k tomu, že za dobu testování se mi zdá, že gelu snad ani neubylo, tak věřím, že jedno balení odhadem vydrží minimálně 4 měsíce, což se mi zdá i cenově přijatelné. 

Co napsat závěrem?