Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři
    Příspěvky pro registrované uživatele se ti nezobrazují.
    zrofka
    5. čer 2020    Čtené 367x

    Hydrokéla- operace

    Rada bych se podelila o cerstvou zkusenost z operace hydrokely u syna (3 roky). 

    Vojtisek se narodil s hydrokelou. Ktera mizela a znovu se objevovala. 

    Na konci roku 2019 mi to nedalo a objednala jsem ho na urologii. Kde mu doktorka udelala ultrazvukove vysetreni s tim, ze se to musi operovat. Bylo mi z toho hrozne. Dala mi na vyber. Bud detska chirurgie v Ústí nebo Motol.
    Vybrala jsem si Motol.

    Kam jsme v prosinci jeli. 

    Cekali jsme tam neco pres hodinu na vysetreni. Vysledek vysetreni bylo to, co jsem davno vedela - operace. Dostali jsme termin za pul roku.

    uteklo to jako voda... Tyden pred prijmem mi z Motola volali, zda dorazime a at se pripravim, ze maly pujde na vyter kvuli coroně.

    V papirech jsme meli napsano, at 30 minut jdeme na anestezio.oddeleni sepsat papiry a kde me seznami s formou anestezie pro malyho. 

    Vojtisek sel pod celkovou anestezii s tim,ze 30 minut pred operaci mu daji "oblbovak". A ze ma jist posledni jidlo o pulnoci a posledni piti v 6hodin rano. Dostane i nejakou injekci nad zadek, proti bolesti. Tak abych se pak nelekla.

    Pak jsem sla na oddeleni, ale tam mi bylo sdeleno, ze jeste musim dolu na urgent na přijem. Takze skvele, tahat tezkou tasku,batoh a Vojtu. No, opet pres hodinu cekani. 

    Kdyz jsme se dostali konecne na pokoj, kde nas ubytovala prijemna sestricka. Byla jsem trosku v soku.

    Dali nas na pokoj, kde dospaval operaci triselne kyly 3lety chlapecek. Bylo 12:30h.ptam se sestricky,zda obed aspon nedostane obed (kdyz jsme meli planovanej prijem v 9:30h) ale nedostal. Dostane az veceri. Rikam, dobry skakneme do bufetu. Ja dostala stravenku, ze na oddeleni nebudu dostavat jidlo, ale budu muset z budovy do jine, kde je jidelna. Bez ditete. 😲 Takze to uz mi bylo jasne, ze tam malyho nenecham. Takze budu o hladu.

    Chlapecek dospaval, a my abychom ho nerusili jsme stravili v hernicce. K veceru je propustili.Takze jsme meli pokoj pro sebe. 

    Ja tam mela skladaci postel na koleckach. Ale to mi bylo jedno, hlavne ze jsem tam mohla byt s Vojtou. 

    Rano v den operace prisel doktor s tim, ze je patej v poradi na operaci, takze pujde mezi 11-12h. Prednost maji mensi deti. Dobre, to chapu, sice to bude boooj s Vojtou, ktery je zroutik, ale to dame. Ale, ze to vypada, ze mozna pujde driv.

    Blizil se slibenej cas ma nervozita stoupala. Vojta mi zacal nařikat hlady.. Plakal a ja nevedela, jak mu vysvetlit, ze nemuze papat. Ve 12h jsem sla za sestrickou. Jak to teda vypada. Rekla, ze se to o chvilku opozdi. Pecka, no.. 

    Ve 13:30h konecne prisla a dali mu ten oblbovak. Ktery vyzvracel. Ale diky bohu v nem neco zustalo. Najednou byl mimo. Polozila jsem ho do postele, abych se prevlekla pozvracene obleceni. Najednou ozil. Strasne dovadel v posteli. Skakal po polstari. 

    Ve 14h si pro nej prisly sestricky.Polozily ho, a odvezly. Ja sla s nima pred dvere salu. Tam jsem mu dala pusu (sice ubrecenou). On se jen usmal a rekl " mamí". A odjeli. Sla jsem se vybrecet na pokoj. Byla jsem hladova, tak jsem si skakla do bufetu. Cestou jsem potkala sestricky,kdyz sly ze salu. Vysmate. A rikaji, on je uplne uzasnej. Rozesmal tam vsechny, jak si tam krasne povidal. To me tak trochu uklidnilo. Rychle jsem snedla parek v rohliku, koupila si coca-colu (abych zahnala zacinajici migrenu) . A sla jsem na pokoj. Sestricka mi rekla, ze mam cas hodinu, ale za pul hodky mi ho privezli. 

    Byl uplne bledy a spinkal jak miminecko.nechala jsem ho spinkat. Spal presne 2hodiny. Vzbudil se, a ja se bala jaka bude reakce. Ale byl uplne v pohode neplakal. 

    Po nejake dobe (nepamatuji si presny cas) prinesla sestricka štavu. Davala jsem po douskach. Bohuzel ji vyzvracel. No, sestricka prinesla caj a piskoty. To v sobe udrzel. 

    Vecer se vymenily smeny. Prisla sestricka dala mu paralen a caj. Chtel curat ( to jsem se radovala, ze zitra jdeme domu) . Ale.. za chvilku.mi ten paralen s cajem vyzvracel. 

    Ve tri ho prisla odpojit od monitoru.

    V sest prisla a rekla, at mu dam caj. Ale Vojta celou dobu rikal, ze chce piskot. Ale mela jsem mu dat caj. Ten mi samozrejme vyblinkal. Sestra jen pronesla,ze kdyz v sobe neudrzi vodu nejdeme domu. "Parada".  

    Vymenila se smene, rikam sestricce jestli by nedala Vojtovi piskoty a caj v sobe urcite udrzi, ze ma hlad. A ona, ze to je jasny,ze musi byt hladovej. 

    A svete div se, Vojta ozil a nezvracel. Prisla velka vizita.. asi i s primarem (nevim nepredstavili se) a ten se me zeptal, zda to doma zvladnu. Rikam, ze ano. Tak jsme mohli jet domu. 

    Doma mi nezvraci a je to ten muj zlobivej Vojtisek 🥰.. 

    zrofka
    17. čer 2019    Čtené 66x

    Merlin a granule od PROFIDOG

    Nejdříve Vám představím našeho Merlina, který měl za úkol testovat granulky značky Profidog.

    • Plemeno neznámé.
    • Narodil se 21.9.2018

    Přivedla mě k němu obrovská náhoda.

    V listopadu nám zemřela naše 10letá fenka Arga. Bez psa to doma nebylo ono. Až jednou jsem na facebookové skupině viděla, že se někde našla štěňata, a že budou v útulku. Do Merlina jsem se hned zamilovala. Chtěla jsem do útulku volat, ale bylo zavřeno, tak jsem to hned přeposlala kamarádce a ta, že to jsou štěňata její kolegyně. A že se mi na Merlina zeptá. Nooo, a pak mi volala, tak si pro něj přijďte. Kolegyně Vám ho dá zadarmo. Pro manžela to bylo překvápko. No, uznejte, není úžasný?

    Teď se ale vrátím ke granulím. Od štěněte ho krmíme granulemi z obchoďáku. Nějaké mu nevyhovovaly (zažívací potíže). A jedny byly v pohodě. Akorát po nich měl děsně prdíky. A když na mě vykoukla možnost testování dalších granulek, neváhala jsem a Merlu přihlásila. A usmálo se na nás štěstí!🍀

    Ve zprávách jsem od koníka dostala link na web profidog (profizoo.cz ) kde jsem si našla granule, které by Merlinovi nejvíce seděly. Vybrala jsem pro dospívající psy. Orientace na webu byla docela přehledná a v pořádku.

    Dopravu jsem vybrala Českou poštu. Co mě teda zmátlo, když mi web poslal číslo zásilky, které jsem si zadala do sledování zásilky, tak mi to dlouho ukazovalo -nezadaná zásilka (nebo něco v tomto smyslu). Ale čemu se divit, že? Když už přišla sms, že mi balík budou doručovat, chybělo mi v ní určení času.

    Zásilka byla skvěle zabalená. Čekala jsem jeden velký pytel. Ale přišla jedna těžká krabice. Po otevření mě i Merlina čekalo překvapení v podobě pelíšku. Ten jsme mu chtěli koupit. Protože Merlin, když má dlouhou chvíli, tak občas něco rozkouše. (Ale zatím pelíšek drží.)

    Testování jsme raději začali až druhý den ráno. Kdyby mu náhodou granule nesedly. Ale vše v pořádku. On je taková naše popelnice. Sní vše. Ale tyhle mu chutnají více.

    Oceňuji hlavně otevírání a zavírání pytlů. Ostatní granule od konkurence zavírat nešly. Takže nám tu smrděly po bytě. A když chytla Merlu slina, šel se najíst. Takhle má smůlu. Jinak mě překvapilo příjemné složení granulí. Když jsem porovnala i to naše, po kterém měl prdy. Jooo, a k těm prdům. Od té doby, co Merlina krmíme granulemi od Profidog se nám hnedle lépe dýchá. (Bez prdu)😂

    A přijde mi, že má hezčí srst (na sluníčku se krásně leskne😍) a taky že zmohutněl. Takže závěr musím říct, že mě testování mile překvapilo a určitě další balení objednáme. Jen manžel, že by ty granule mohly být barevné. 😂 Ale nechápu proč, když se říká, že psi nevidí barvy😂.

    Při této objednávce se mi zároveň vytvořila registrace na webu, kterou určitě využijeme. Zrovna dnes jsem koukala a mají tam další akce.

    Takže nás Merlinek moc děkuje za možnost testování. 🐺 I my.

    Dotazek... Mate nektera fitness naramek xiaomi band 3. Mohu poprosit o recenze? A zda zapocitava kroky, kdyz se tlaci kocarek..
    A jaka je appka

    Tak ac posledni mesice tohoto roku nejsou pro me ty nestastnejsi. Tak mi to aspon vynahrazuji deti. Jak ja jsem za ne rada. Diky nim nemam cas truchlit nad ztratou dedulky a Argulky.
    Vojtisek mi hlavne dela neskutecnou radost, jak je sikovnej. Pleny nosi uz jen ven a na noc. 😍A vubec jeho povaha je uplne neskutecna❤️
    I Tadeasek, jak mu to jde ve skole.. i kdyz to s nim ted zacina mlatit..😂 nemuzu se dockat na jeho pubertu🙄😂

    Merlin nam roste doslova pred ocima... Uz umi sedni lehni...je to zlato😍

    Musim si vylit srdce.. moji rodice se rozvedli,kdyz jsem zacala chodit do prvni tridy. Nesla jsem to hodne moc spatne. A vikendy a ruzne volno jsem travila u rodicu moji mamky. Babicku a dedu jsem brala neco jako svoje druhy rodice. Babicka byla uzasna hodna..ja ji proste milovala. I kdyz v puberte me jeji starostlivost stvala. Ale v dospelosti jsem pochopila.. ze to byla laska ke me.
    Dedecek me naucil plavat. Jezdili jsme spolu na kole nakupovat, vylety..
    Na prazdniny s nima rada vzpominam.
    Babicka me opustila 21.11.2013.8 dni po svych narozeninach. stihla poznat vnoucka Tadeaska. Pak mi ji zla rakovina vzala.
    Dedecek pak jezdil casto k nam. Nechtel byt sam. Ale bohuzel zal a stesk se na nem podepsal.
    Dedecek zazil i meho druhorozeneho syna.
    Pred 14dny jsem za nim byla v domove duchodcu. Pri louceni me chytl za ruku. Druhy den ho prevezla rychla do nemocnice na jip... Nedavali mu velke sance. On se zlepsil,tak ho presunuli na internu.

    Dedecek mi dneska odesel do nebicka. Utesuje me jen to,ze tam jsou urcite s babickou a davaji si pivecko.
    Ja jim dekuji za hodne. Vsem detem bych prala takove prarodice...

    Konecne jsem se susicky dockala. 😂 Jezisek od babicky a taty mi udelal obr radost..😋

    Tak..zitra jestli manzel dar prijme.. a myslim si,ze jo... Budeme mit noveho clena. (Foto je starsi)..

    Achjo... 😔 Tak moc nam tady Argule schazi. Porad mam tendence se delit o jidlo.... Musim se taky naucit ohybat pro drobky. Pac Arginka byla neco jako vysavac. Tvrdila jsem, ze dalsi pes k nam uz nesmi...ale.....to zviratko tu schazi... Uz jsem si projela stranky utulku v okoli. Tak uvidime

    zrofka
    17. říj 2018    Čtené 78x

    Naše testování křupek od Sunárku

    Konec testování nastal. Sice u nás asi o něco dříve. Jak se po křupínkách zaprášilo. A mě čeká milá povinnost napsat recenzi.

    Když jsem viděla, nabídku na testovní těchto křupinek, tak jsem byla mile překvapená,že existují i zeleninové. V obchodě jsem se totiž se zeleninovýma ještě nesetkala. (Ale již mam zjištěno, v jaké řetězci tuto mnamku mohu pořídit).

    Testování se týkalo dětiček od 1 a myslím, že do do 6 let. To bylo přesně pro nás. Vojtíšek v té době měl 18 měsíců a Tadeášek 6let. Kluci milují zeleninu. Tak mě strašně zajímala reakce na tyto křupky. Nevěřila jsem, že Modrý koník vybere právě nás. O to mile jsem překvapená zprávičkou, že křupky budeme testovat.

    Křupky nám přišly v pondělí. Zrovna když jsem šla s Vojtíškem vyzvednout Tadeáška ze školy. Schválně jsem nechala krabici doma, a těšila se,až jí s klukama společně rozbalíme.

    Modrý koník mi prozradil,že součastí balíčku bude i dáreček. Čekala jsem maličkou drobnost. A dáreček mi udělal obrovskou radost. I když jsem si celou dobu lámala hlavu, proč balení tří sáčků křupek je v takové velké krabici.  Bylo to opravdu originální. Košíček a mrkve. 🙂 Košíček se sáčky mame v kuchyni vyzdobené a stále mi připomíná překvapení od koníka. 🙂 Opravdu jsem z toho měla velkou radost. Kluci se s radostí vrhli do křupek. I když jsme testovali postupně. 

    Jako první jsme rozbalili čočkové. Ano, přiznám se.  Byla jsem zvědavá, jak asi chutnají a nějak jsem si to neuměla představit. Tadeášek jak věděl, že je to z čočky, tak se moc netvářil. Možná, kdybych mu neřekla,že je to čočka tak by to zdlábnul. Tak jsem se aspon poučila na další rozbalení balení. Vojtíšek nezklamal. Je to obrovsky jedlík. Jí rád a všechno. Chutnali mu.

    Jako druhé byly hráškové. Ty měly u kluků větší úspěch. Tadeášek jen pronesl, že jsou lepší jak ty čočkové. Vojtíšek opět nezklamal a křupínky chodil papkat. Až je spapal.

    Největší úspěch u nás měly křupky mrkvové. Ty už jsme domů i koupili. Po těch se zaprášilo hodně rychle. I Tadeášek řekl,že jsou nejlepší,a že mu chutnají a zda by si  nemohl vzít pár do školy. Že dá ochutnat kamarádovi. I jemu mkrvíčka chutnala nejvíce.

    Testovací křupky jsem zkusila vzít do mateřského centra u nás ve městě. Ochutnávaly i maminky. Prckům nejvíce chutnaly mrkvové křupky. Ani mě to nepřekvapilo, jako druhé hráškové a  čočkové moc úspěchu neměly :( I maminky se divily,že o těchto zeleninových křupkách neslyšely. Hned jsem jim sdělila, kde se dají sehnat, a dneska je na akcičce měli :D

    Toť u nás asi vše. Moc bych chtěla poděkovat Modrýmu koníku, že nás vybral. Opravdu jste mě i klukům udělali obrovskou radost.

    zrofka
    27. bře 2018    Čtené 79x

    Moje první testování

    Byla jsem moc ráda, že jsem vyhrála toto testování  🙂 

    Od malička mě trápí každou zimu angíny a chřipky. Protože kojím, když jdu do lékarny a řeknu, že bych chtěla něco na bolení v krku. A dodám, že jsem kojící maminka, tak mi obvykle dali cucací tabletky, které vůbec nepomohly. Proto jsem se rozhodla, že zkusím zda mě MK do testování vybere. A vyšlo to!!! 

    První co bylo,když mi přišel balíček. Tak jsem si proštudovala "návody" a dopis " Pro tebe" od Modrého koníka. A tradááá šlo se  zkoušet.  Testovala jsem hlavně já a manžel. Manžel dělá v hale,kde se moc netopí,takže je věčně nemocný a pobolívá ho krku. A má slavnou rýmičku... A znáte to, když je chlap nemocnej.. :D Tadeášek (6let)  díky bohu, drží, takže bude testovat až na něj (budu doufat, že nevleze) vleze nějaký ten bacil ze školky. Vojtíšek (1 rok) si musí na testování počkat, protože je to určené pro děti od 2 let. Ale i tak musíme MK poděkovat, za možnost a víme, když ho bude pobolívat v krku, počem v lékarně sáhnout.

    Tak teď přidám zkušenosti. 🙂 

    Larfasol sprej - tento výrobek jsem zkoušela asi nejvíc. Protože jsem podcenila počasí při cestě fitness centra a začalo mě škrábat v krku. Po stříknutí jsem měla lehce problém spolknout. Taková chuť - ani nevím jak jí přesně popsat.  Ale spolkla jsem. Stříkla jsem jen 2x a čekala. Hlavně jsem se snažila co nejdéle po aplikaci nejíst a nepít, aby to mělo co největší účinnek. Musím říct, že je to zázrak... stříkala jsem ráno a večer a cítila jsem opravdu úlevu. Asi po dvou dnech jsem zapomněla na stříkaní- protože mě v krku VŮBEC NEBOLELO.

    Překvapilo mě hlavně složení přírodních olejíčků (rakytník, měsíček a bergamot). Díky tomu usnadnuje polykání při bolesti v krku, a má  antivirový  a antibakteriální účinek.

    Hlavně jsem si při aplikaci dávala pozor, aby mi to nekáplo na ubrus nebo oblečení. Nerada bych měla žluté fleky na oblečení či ubrusu. Ale musím říct, že mě tento přípravek nadmíru překvapil a opravdu, když už bolest v krku, tak půjdeme jedině pro Larfasol!!! 

    A nyní 

    SINUSTRONG sprej - tento přípravek mě taky překvapil. Hlavně co se týká složení (Obsahuje extrakty z 6 bylin – echinacea, eukalyptus, máta, borovice, rakytník a měsíček.)  Rýmička je u nás asi nejčastější onemocnění, i když v době testování se nám potvůrka vyhla. Asi tušila jakou zbraň jsme si proti ní pořidili/dostali. Tento přípravek můžou děti od 3 let, těhotné a kojící. Zkusila jsem dle návodu stříknout. A můžu vám říct...takovou sílu to jsem dlouho nezažila. Opravdu je to silné až moc..a štípou... takže tento produkt, budeme s manželem využívat my. Už jen při otevření krabičky jsem cítila tu sílu toho to produktu.

    Tímto, bych chtěla Modrému koníkovi moc poděkovat, že mi umožnil toto testování.

    Opravdu jsem nevěřila, že mě vyberete 🙂

    A jsem moc ráda, že jsem díky vám přišla na přírodní lék, který mi pomůže při mé každoroční angíně. A nemusím hned lítat do lékarny pro léky, které mi jako kojící stejně moc nepomůžou a neuleví. Tímto testováním si  Larfasol získal věrnou zákaznici.

    DĚKUJI!!!

    zrofka
    16. čer 2017    Čtené 263x

    ♥Moje druhé těhotenství a porod ♥

    Konečně mam chvilku klidu a můžu se s Váma podělit o svůj zážitek z druhého porodu. 

    Kdo, mě zná nebo ví, že můj první syn Tadeášek se mi narodil dříve díky velkým komplikacím které nás stáli malem život. Byla to potvora preeklampsie v těžké formě a rozjetý help syndrom díky kterému mi selhávaly orgány ( játra a ledviny).

    Dlouho jsme s manželem druhé dítě odmítali. Proč rizkovat, že se ta potvora vrátí? Já budu muset ležet v nemocnici s tlakem nebo porodím ještě dřív jak Tadeáška? (narozen v 35+2tt - díky růstové retardaci měl jen 1950g.)

    Čas letěl, kamarádky kolem mě měly už dvě děti. A já mohla pozorovat jak Tadeáškovi něco schází. "Parťák" do života.

    Zkusila jsem to doma nadhodit, zda bychom nezkusili druhátko. Bohužel, manžel po šíleném zážitku, kdy čekal před sálem při mém císaři ( viděl jak na sál utíkají další doktoři a sestry když mi dělali císař a když se zeptal sestřičky, co se děje, tak mu odpověděla- "zachráníme Vám aspoň ženu." Potom viděl jak vyvezli v inkubátoru Tadeáška a udělalo se mu zle. Myslel si, že on přežil já bohužel ne...) tak odmítl.

    Nedalo mi to, tak jsem mu nadhodila, že už nejsem nejmladší a nemusí se nám to povést. Po čase (občas jsem přemlouvala) kývnul.

    Podařilo se nám napoprvé (ač s pomocí dr) otěhotnět. Nebudu nalhávat, při zjištění // jsem brečela radostí, ale i strachem. Ale důvěřovala jsem doktorce,že nás ohlídá a nedopadne to jak u Tadeáška.

    Ze začátku jsem si myslela,že to bude holčička (má vysněná). Na genetice v Ústí na screeningu pohlaví neviděli, tak jsem si řekla,že to opravdu Valinka bude. Pač u Tadeáška nam v tohle týdnu řekli,že to vypadá na vysněného chlapečka.

    U Tadeáška jsem celé těhu zvracela. V druhém těhu vůbec.. Už to mě utvrzovalo,že to prostě ta holčička je. 

    První komplikace nastala při odběru na protilatky, kdy mi dr volala at přijedu,že jsou pozitivní. Tak jsem tam se strachem jela. A v hlavě jsem si říkala- "já jsem prostě vždycky něco extra".  Nikdo nechápal, proč ty protilátky mam pozitivní. Manžel negativní já taky. Podle všecho to mohla zavinit transfúze - moc tomu nerozumím, ale nepídila jsem se, malého to podle hematologie a gynekologie neohrožovalo, pač protilátky nestoupaly. 

    Když jsem šla na tripple testy tak jsem se těšila,že mi řeknou, že je to holčička. A ejhle. 

    Pindika jsem poznala na utz i já. Nebudu lhát oplakala jsem to (hormony). 

    Vše probíhalo jak mělo. Po měsici poradna a kontrola na hematologii. 

    Celé těhu jsem měla teda vyšší tlak. Dávala jsem to zavinu tomu, prvnímu těhu, kdy vidím tlakoměr a bojím se. 

    Na první monitor u mojí dr se mi tlak zvedl docela dost myslím na 150/85 dr řekla,že když nemám bilkovinu v moči tak je vše v pořádku. Tohle mě utvrdilo,že musím napsat své kamarádce, která je v porodnici jako PA. Už jednou mě takhle dr znejistila, když jsem se jí stěžovala, že mě bolí tahá jizva a bolest jde až do stehna. (Jednou jsem si malem zavolala rychlou- ale vždy jsem to rozdýchala.. Za to bych si ted nafackovala!)

    Napsala jsem teda svojí kamarádce, že mojí dr moc nějak nedůvěřuji,že se bojím. Hned to prokonzultovala s doktorem sloužícím v porodnici. A řekli mi, at přijdu k nim do poradny a že si mě tam nechají. (Že nedůvěřuji dr, mě uvedl i fakt, že mi od 35tt nebude dělat utz. Bála jsem se, že malý bude mít třeba růstovou retardaci jako Tadeášek.)

    Tak jsem nadšeně šla do porodnice v Chomutově do poradny. To jsem s Tadeáškem nezažila. A uplně super. Pořádný utz, tam mi řekli, že Vojtíšek bude velký že má 35+2tt odhad váhy 3300g. Jen se dr strašně divil, že mi moje gynekoložka nedala prášky na tlak když jsem ho celý těhu měla vyšší :-/  a musím říct,že v poradně jsem ho měla vždy vysoký 160/95  musela jsem chodit druhý den na přeměření tlaku.

    V pátek 10.3.2017 jsem šla opět do poradny. Byla tam jiná dr (vždy jsem měla dr Svobodu) ale paní dr Capková byla úžasná. Rovnou jsem jí řekla,že mi nesedí termín co mam v průkazce a co mají oni v papírech. (Měla jsem TP podle prvního utz a MS uplně stejný 15.3.) tam to někdo špatně napsal a ubrali mi 4dny. Udělala mi velký utz a odhad váhy. Malý bude cca 4kg miminko. No, byla jsem v šoku! Dr mi jen řekla, co se divím když mam obří bříško jak kdybych tam nosila dvojčátka (130cm obvod- musím uznat že tohle těhu bříško bylo fakt obří a nosilo se fakt těžce :D ) Rovnou mi řekla, že jsem pro ně riziková skrz ten tlak a velké otoky a jestli nechci trošku broučkovi pomoc ven. Já jen kývla, protože jsem byla fakt vyčerpaná a malého jsem se nemohla dočkat. A jestli bych přistoupila na vyvolání porodu. Já kývla. Udělala mi hamiltona. Dodala,že se nejspíš uvidíme během víkendu, malý krásně naléhal a já byla otevřená. Domluvily jsme termín nástupu. No, byl to šok. Musela jsem ještě zavolat manželovi,zda souhlasí - že v pondělí nastoupím a v úterý se nám štěstí narodí. Souhlasil a zajistil si volno kvůli hlídání Tadeáška.

    Celý víkend jsem byla nervozní modlila jsem se, aby to bylo vše rychle za mnou  a hlavně bez císaře.

    Víkend rychle utekl, v pondělí jsem se brekem rozloučila s Tadeáškem a manža mě odvezl do porodnice na příjem.

    Byla tam docela dost nepříjemná PA. Tak jsem si říkala "doufám,že máš zítra volno". Ale pak za mnou přišel doktor Jonáš a ten byl uplný opak! Uplně suprový dr pozitivní člověk. Se vším mě seznámil, ptal se jak se cítím atd...

    Dali mě na pokoj č. 5, kde už byla maminka po císaři s maličkou holčičkou. Hned jsem si vzpomněla na Tadeáška, že byl ještě menší jak její Vikča. Ve 14h mi udělali zátěžový test, ten dopadl dobře. Prohodila se směna a přišla za mnou sestřička a řekla at se dobře vyspím, že tohle je poslední noc,kdy se můžu pořádně vyspat. Nějak jsme se zapovídaly a najednou mě napadlo se zeptat, zda neví jaká bude PA ve službě a ona že Jana. SUPER!! moje kamarádka.

    V noci jsem vůbec nemohla spát. Honily se mi všelijaké myšlenky i ty černé. Ale utekla strašně rychle. Ráno si pro mě přišla nová směna (sestřička) a napojila mě na monitor. Mezitim jsem slyšela jak volá dolů na sál a říká Janičce, že mě tam už posílají 🙂 

    Nebudu lhát byla jsem strašně ráda,že ji vídím. I když mi to bylo trošku nepříjemné. Přeci jen to je má kamarádka a sestra mé kamarádky ze školy. Ale pak jsem to zahodila za hlavu.

    Přišla jsem na porodní box. Mezitím tam rodila jedna těhulka. Celé mě to rozbrečelo,když pořádně zařvala chvilku ticho a najednou křik miminka. Tak jsem si říkala, takhle to bude i u mě.

    Přišel dr Kochlofl - taky moc super doktor který mi dělal císař u Tadeáška. Tak jsme si povidali. Připravil mě, že malý je fakt velký a že to nebude nejpříjemnější, že to bude bolet a bude všude krev. :D jak povzbuzující,že?!

    Hodinu po zavedení tablety (tableta byla v 8:15h) mi sestřička udělala klystýr! UŽ NIKDY VÍC TOHLE ZAŽÍT NECHCI. Vtipná prý vydržte to aspon 5minut. "hahaha" ani jsem nedošla k posteli už to na mě šlo,a musela jsem na wc. Ještě jsem zavolala manželovi at přinese hoodně moc toaletáku :D (Manžel přišel schválně až po klystýru- i když u něj byl zázrak, že k druhému porodu vůbec přišel.)

    Kontrakce se mi rozjely po klystýru. Byla to neskutečná bolest, Janička mě celou dobu přemlouvala do epidurálu. Já se bojím odběrů a injekcí od dětství, tak jsem odmítala.

    Ale nešlo to vydržet, tak pak jsem řvala bolestí kde s tím epidurálem jsou! že to bolí.

    Pořád jsem musela být ve sprše. Manžel mi sprchoval záda- byl mi opravdu oporou.  Při napichování epidurálu jsem se fakt bála. Usínala jsem mezi kontrakcema. Takže mě ještě budili. Nebudu lhát nebyla jsem na ně příjemná. Paní chtěla abych šla do kočičky a krásně ohnula záda. - to snad s obřím břichem jde?! Na její otázky jsem odsekávala.

    Epidurál to je zázrak. Najednou jsem ožila a vrátil se mi humor. Netrvalo to dlouho a kontrakce se opět vrátily. Já už měla krásný nález a šlo se na sál.

    Jsem zvyklá na bolest. Ale už toho bylo na mě dost. Mezi kontrakcema jsem spala. Pak přišel zvrat.Kontrakce se mi zkrátily.  

    To už s náma na sále byla doktorka Capková. No, verdikt zněl- bude císař. To jediné,co jsem fakt nechtěla! Začala jsem brečet. Mezitím přišla další dr, která ten císař provede. Začala jsem tam mluvit blbosti, jako, že umřu a at se Martin postará o Tadeáška. 

    Zavedli mi cévku, obvázaly nohy a šlo se. Na sále už čekala ta anestezioložka která mi píchala epidurál. Až na sále jsem poznala, jak je strašně hodná a já na ní byla hnusná. Byla mi oporou. Celou operaci mě držela za ruce a hladila po vlasech a povídala si se mnou. (teda když jsem nespala)

    První císař u Tadeáška byl pod celkovou nyní jsem byla pod spinálem. Musím říct, že zlatý spinál. Opravdu. Sice mi vadilo jak si doktorky povídaly- "tady nám to teče", " " To ještě skontroluji, aby nevykrvácela". atd.. Ale co jsem slyšel neměla, bylo - "Ona by stejně porodit normálně nemohla a stejně by skončila na sále ale s prasklou dělohou". Až potom mi dr sdělila,že v tom místě jak jsem si mé dr stěžovala jsem měla stenčenou jizvu a srůsty. Tak i kdyby se mi malý protlačil, tak mě by 100% praskla děloha.

    Najednou ticho a slyšela jsem pláč maličkého. Začala jsem brečet. Malý byl opravdu tlustý. Vypadal jak malý sumo. :D Bylo to neskutečné. Měla jsem na sále u sebe i Janu,která byla tak hodná a vše mi fotila. A já díky ní mam krásnou vzpomínku. Nejlepší bylo, že dětská sestřička byla Jany mamča..:D

    Když mě zažili odvezli mě na pooperační pokoj na gyndu. Při výjezdu z operačního sálu jsem čekala,že tam bude manžel. Nebyl. Začala jsem brečet, kde je. Anestezioložka byla u mě a řekla, určitě na Vás čeká na pokoji.  To mě utěšilo. Ona mi opravdu byla oporou!

    Při výjezdu z výtahu tam na mě čekal. Oznámila jsem mu míry malého (jenže on to věděl,že? když byl u toho jak ho čistili atd).

    Na noční směnu na gyndě nerada vzpomínám.Sestřička nepříjemná. Prdla na mě deku a "čao" - "jo a ruku mějte stále nataženou kape Vám tam kapačka". 

    Ano, kapačka protože jsem dlouho nečůrala tak mě zavodňovali. Celou noc. Ve 4h mě vzbudila a jdeme se opláchnout. Když jsem jí řekla,at mi řekne jak nejlíp vstát aby mě to nebolelo, se na mě podívala a odsekla - "snad už máte jednoho císaře za sebou, ne? tak víte" spadla mi brada.  V duchu jsem si jen řekla, že má štěstí že se necítím na to, jí něco odseknout!!! 

    Při vizitě přišel dr stím,že vůbec nečůram a že pokud se nevyčůram nepůjdu na šestinedělí za malým. Že do mě dali tolik kapaček,že prostě musím! 

    Přišla nová směna. Uplná sluníčka ty sestřičky!! Řekla jsem sestřičce, že musím čůrat, ale nejde to, a že to nechápu. Ona se podívala na zavedenou cevku a hadejte! Byla nějak skřípla nebo co, a prostě nepouštěla moč. Sestřička ji srovnala a měla co dělat aby stihla vyměnit ten kýblík na moč :D :D 

    Na šestinedělí mi druhý den dali malýho na pokoj. Byla jsem štastná, zároven vydeptaná,že si mě nikdo nevšímá co se týká kojení ( pro ně jsem byla vedená jako druhorodička, která prvního syna kojila dva roky). Tak malý byl nakonec na UM. 

    Při velké vizitě na šestinedělí, kdy chodí primář ke mě přišel a zeptal se mě: " kolik dětí ještě plánuji, že já když tam přijdu, tak si pro ně vždy něco extra připravím". Tak jsem ho ujistila,že mě tam už neuvidí:D

    V sobotu nás propustili. 

    V pondělí k nám přišla sestřička z dětského. Která je zaroven  laktační poradkyně. Sedla si semnou a uvedla mě do takového klidu. Ukazala mi jak správně kojit. A světe div, se rozkojila jsem se!!!

    Vojtíšek se nam narodil 14.3.2017 s váhou 3900g a 56cm. 

    Začátky s ním byly těžké. Opak Tadeáška. Je to moje uřvané,ale neskutečně šikovné miminko.  A jsem moc ráda, že to není holčička.. Holčičku budu mít v příštím životě. 

    Teď si užívám život se synama, které neskutečně moc miluju! A ani jednoho bych nedala a nevyměnila ♥ můj život...