Sepsala jsem nejčastější dotazy maminek které jsem vyhledala zde na koníku a především ve skupině odplenkovávání dětí. Odpovědi jsem našla ať už zde nebo jsem napsala něco z vlastní zkušenosti a také jsem hledala na internetu.

Proč nám to nejde? – Možná ještě nenastal čas. Na každé dítě přijde jeho čas v jiném věku. Některé jsou už ve dvou letech bez plen a některé jsou bez plen až po třetím věku. Není se čeho bát, každé dítě na to jednou přijde. V žádném případě nenutit, nechat dítě aby se vše naučilo samo a pomalu svým tempem. Některé dítě na to přijde hned a některým dětem to hold trvá pár dní.

Sedíme na nočníku, ale nic se neděje – Některým dětem to chvilku trvá, než přijdou na to, že do nočníku se čůrá. Nejdůležitější je na dítě mluvit a naznačovat mu co má dělat do nočníčku.

Kdy a jak odhodit plenku na noc? – Asi nejdůležitější je aby dítě už nějakou dobu mělo přes noc plínku suchou. Nejlepší je na noc nedávat moc pít. Většinou to nastane potom, co se naučí přes den ovládat čůrání a kakání. Některé děti se vše naučí najednou.

Bojkotuje nočník. – Některé děti na nočník vůbec nesednou a vyhovuje jim hned posazovat na toaletu (ať už s nástavným prkénkem pro děti nebo i bez něj). Z osobní zkušenosti syn nechtěl sedět na nočníku a říkal si na čůrání, ale na nočníku mi brečel a vztekal se, až jsem ho zavedla na toaletu a on se vyčůral, párkrát jsme s ním musela chodit a po nějakém čase se to naučil sám. Když dítě odmítá i toaletu je vhodné ho vždy před nebo po čůrání/kakání dovést k toaletě a vždy mu ukázat kam se to dělá. Je vhodné si děti brát s sebou když jdete i vy na toaletu. Nestydět se a vždy mu říkat co právě děláte. Z osobní zkušenosti to chvilku trvalo, ale pochopil to po pár dnech.

Čůrání do nočníku chápe, ale stejně se počůrá – Některé děti vědí, že se jim chce čůrat, ale zase nepochopí, že si musí říct dřív, než vykonají potřebu. Hold si řeknou, až když je pozdě. Je potřeba to dětem připomínat a snažit se jim to vysvětlit. Vše má svůj čas a už to, že řeknou že se něco stalo je znamením že chápou co se po nich chce, jen ještě se musí naučit říkat si včas.

Čekárny lékařů se plní, tržby farmaceutických firem rostou, čerstvé chutné zeleniny na pultech ubývá... A my stále hledáme něco, co nám pomůže zlepšit imunitu a přežít nejen chřipkovou sezónu ve zdraví.

Už jste slyšely o pickles? Možná ne, ale určitě znáte kysané zelí nebo okurky 😉 Pickles, neboli kvašená zelenina je v podstatě zelenina, která prošla procesem mléčného kvašení. Při kvašení (jinak také fermentaci) dochází k přeměně cukrů obsažených v zelenině na kyselinu mléčnou za pomoci mléčných bakterií. Zní to složitě, ale ve skutečnosti se jedná velmi o jednoduchý způsob zpracování a uchování zeleniny, který využívali už naši předci.  Kvasit můžete ledacos, vedle zelí a okurek také kedlubny, ředkvičky, ředkev, brokolici, květák, červenou řepu, cibuli, křen, česnek nebo kapustu.

Takto zpracovaná zelenina je lépe stravitelná než čerstvá, uchovává si vitamíny a minerály a navíc obsahuje i zdraví prospěšná probiotika a prebiotika.

Ale v čem spočívají pozitivní účinky, o kterých píši? Podívejme se na zoubek například zelí, které se kvasí nejčastěji. Obsahuje významné množství vitamínů C, K, skupiny B, dále pak draslík, hořčík, fluor nebo selen. Při pravidelné konzumaci tak přispívá ke správné funkci mj. imunitního systému a obranyschopnosti těla. Vláknina pomáhá formovat stolici, vylučovat odpadní látky z těla a působí jako prevence a léčba zácpy a některých onemocnění střev. Probiotické bakterie udržují příznivou střevní mikroflóru a působí tak na správný metabolismus živin, vitamínů a minerálů.  Kvašené zelí  působí příznivě i na krvetvorbu, ateriosklerózu a regeneruje stěny arterií. Zelné fytochemikálie mají zase detoxikační a protirakovinné účinky. Díky obsahu vápníku je vhodné zelí konzumovat při osteoporóze a odvápnění organismu.

Už jste dostali chuť tento zázrak přírody vyzkoušet? Dobře, jdeme na to 🙂 Jen vás musím ještě upozornit, že velké množství celulózové vlákniny v zelí může některým způsobit nadýmání, takže ho nedoporučuji jíst, když se chystáte na rande 😉

Zelí se nejlépe připravuje ve velké kameninové nádobě vyrobené pro tento účel - kvašák nebo zelňák . Pokud ale začínáte, zvládnete to určitě i bez kvašáku. Využít můžete jakoukoliv větší nádobu - skleněnou, porcelánovou, kameninovou. Malé množství se dá připravit i v klasické zavařovačce od okurek, kterou má většina lidí doma. Vedle ní si připravte ještě malou sklenici, misku, nůž, prkénko, sůl, kmín, zelí a případně další zeleninu.