Kolegyně @helulela mě požádala o zveřejnění tohoto článku, protože má nějaké problémy s prohlížečem, tak tedy vkládám...

Taky někdy míváte pocit, že svět kolem vás není takový, jaký byste si pro sebe a své děti představovali? Cítíte marnost a beznaděj a radši se uzavíráte do ulity, ve které si chcete svůj malý kousek ochránit? Poslední dobou mě často napadá, jestli tím, že se budu starat jen o to své, nenechávám prostor k rozpínání právě tomu okolo, co se mi nelíbí. Jestli by nebylo lepší se otevřít a zajímat se. Jednotlivec nezmění světovou politiku, nezabrání kácení deštných pralesů, ale může se rozhlédnout po svém nejbližším okolí, uklidit odpadky v parku, vybudovat se sousedy pískoviště, usmát se na cizího člověka na ulici... A tisíce takových jednotlivců, to už nějaká síla je. Nebuďme lhostejní, nestrkejme hlavu do písku a rozhlédněme se kolem sebe, co můžeme udělat, abychom znovu mohli věřit v dobrou budoucnost.

Od 1. dubna bude na Modrém koníku ve skupině Charitativní dražba http://www.modrykonik.cz/group/4603/ probíhat už čtvrtá dražba výrobků, které vlastnoručně, s láskou a velkým nasazením připravilo přes 80 tvůrců, holek z MK, jejich partnerů a spolupracovníků. Výtěžek z dražby bude tentokrát věnován Jasmínce, holčičce, která se snaží vrátit do normálního života potom, co ji na přechodu srazilo auto, a Tomáškovi, malému-velkému sportovci, který se narodil s dětskou mozkovou obrnou. Všichni si přejeme, aby se pro ně vybralo co nejvíc, ale není to jen o penězích. Hlavním posláním dražby je ukázat, že nám záleží na ostatním, zajímá nás, jak se jim daří a co je trápí, a chceme pro ně něco udělat. Cokoliv, maličkost... vyrobit výrobek do dražby, zabojovat o vyhlédnutou věc, dělat dražbě reklamu, aby se o ní dozvědělo co nejvíc lidí nebo napsat rodičům Tomáška a Jasmínky něco hezkého k povzbuzení.

Dost vážných témat a vzletných slov. Pojďte si s námi zahrát, pojďte s námi měnit svět a připojte se do skupiny Charitativní dražba http://www.modrykonik.cz/group/4603/, kde se dozvíte všechno potřebné. A nezapomeňte, že 1. dubna startujeme🙂

Nejdříve se rozepíši o mém těhotenství, které nebylo vždy lehké.

Na úplném začátku jsem ležela v nemocnici pro krvácení. Blízko plodu se udělal hematom a hrozilo, že se s ním odloučí. Naštěstí to dopadlo dobře. Poté přišly ukrutné stavy v podobě nevolností a zvracení, trvalo to 6 měsíců, fakt lahoda 😀 Další šok přišel na druhém screeningu, kdy se doktorce nelíbilo, že má malý moc krátké nožičky a nezapomněla podotknout, že by to mohl být Downův syndrom. Naštěstí se to nepotvrdilo, ale strach jsme prožívali strašný. No a nakonec jsem byla ve 28 tt. hospitalizovaná pro počínající předčasný porod, který se díky infuzím a obřím dávkám Mg, podařilo rozehnat. Konečně nastal poslední měsíc těhotenství a já si to začala teprve teď užívat. Bylo mi skvěle, žádné zvracení, nic mě nebolelo, mohla jsem dělat vše. Prostě paráda.

Nastal prosinec a přítel měl odletět pracovně na týden do Švédska. Dělali jsme si srandu, že určitě porodím. No, nebyli jsme moc daleko od pravdy, o týden později už by to nestihl. Bylo 11.12.2014 a já jsem se probudila svěží a plná energie. Uklidila jsem celý dvoupatrový barák, vysála, vytřela a vyžehlila jsem. Upekla nějaké to cukroví. Odpoledne běhala po městě a zařizovala jsem nějaké věci. Doma jsem ještě převlíkla postel a v duchu s i řekla, že by to bylo "skvělý", kdyby mi v noci praskla do té čisté a voňavé postele, praskla voda. Dala jsem si sprchu a příjemně unavená si sedla k televizi, přítel byl v práci. Bylo 20:20 a znělka z televize hlásala začátek Ordinačky 😀 a najednou jsem ucítila vlhko. Byla jsem po sprše, tak jsem to přisuzovala tomu, že jsem se pořádně neosušila. A najednou rána, vyskočila jsem a pode mnou potopa. Gauč byl zachráněn 😀 Volám to přítelovi a co mám jako dělat, no v práci, rodina 200 km daleko. Naštěstí to nějak udělal a dojel domů. Mezi tím jsem si dala sprchu, umyla a vyfoukala vlasy, dobalila věci, uklidila kkuchyň a dokoukala Ordinačku 😀

Do porodnice jsme dojeli kolem desáté. S PA jsme sepsaly papíry, natočily monitr, kde se nic nedělo a doktorka mě vyšetřila a nález zněl těsně pro prst, aaaach jo ☹ No tak jsme se rozhodli, že tomu necháme volný průběh a poslala jsem přítele domů se vyspat. Mně PA pichla Plegomazin, po které buď usnu nebo se to rozjede. Uložila mě na pokoj a prý mám spát. HAHAHA 😀 koukala jsem do tmy a čekala jsem, ale nic se nedělo. Furt jsem přemýšlela, jaké to bude a měla jsem trošku obavu, páč jsem byla teprve 36+5.  

Asi kolem půl druhé se něco maličko začalo dít, slabé menstruační bolesti a pomaličku to sílilo. Asi ve dvě hodiny ráno přišla PA natočit monitr a zajásala, když mě viděla, že už se trošku kroutím. Nález stejný. Néééé, s takovou tu budu dva dny.. Začalo mi být strašně špatně a snad při každé kontrakci se mi dělalo zle víc a víc a začala jsem zvracet. Kontrakce sílily a já to už pořádně prodýchávala. 

Je zajímavé, jaký má člověk představy a přání a skutečnost je jiná. Miluji teplou vodu a tak jsem chtěla do sprchy, ale to horko bylo strašné. Hlavně jsem nechtěla ležet na posteli a nakonec jsem tam zaujala polohu, která byla pro mě pohodlná. Kolem půl paté došla PA na další monitor, tam se krásně kreslily kontrakce, ale nález sotva 2 cm, to snad neeeee. No ale na konci natáčení jsem byla na 3 cm a tak mě přestěhovala na porodní box. Vůbec si to ale nepamatuji. Jak jsem zvracela, byla jsem úplně vyčerpaná, žádné tekutiny jsem v sobě neudržela. Byla jsem mimo. Pak mi pichla Torecan, po kterém se to zastavilo a mě se konečně udělalo dobře. Měla jsem si zavolat přítele a tak jsem mu řekla, ať se v klidu probudí, nachystá se a pomalu dojede, že už se to rozjelo, ale že to jde zatím pomalu.. HAHAHA 😀 po dotelefonování jsem byla již na 6 cm a asi za další dvě kontrakce to skočilo na 8 cm a za chvíli jsem byla otevřená úplně.

Ergonomické nosítko Manduca navrhli němečtí fyzioterapeuté, designéři připravují základní řady a limitované edice. Kolekce PureCotton rozšířila základní řadu Manduc. Je, jak bývá u základních řad zvykem, jednobarevná. Tentokrát je ale ušita ze stoprocentní biobavlny, a to přímo v České republice.

Novou kolekci ergonomických nosítek Manduca šily české švadlenky z černé, šedé, modré a hnědé biobavlny. Chystá se ještě červený odstín.

O Manduce

Ergonomické nosítko Manduca můžete používat od narození dítěte až do jeho předškolního věku, respektive do 20 kg dítěte. Pro novorozence je připravena speciální vložka a součástí nosítka je také kapuce pro fixaci hlavičky spícího dítěte.

Díky důmyslnému konstrukčnímu řešení lze nosit dítě na břiše, na boku i na zádech. Polstrované popruhy a bederní pás usnadňují rozložení váhy a komfort při nošení. Nosítko lze přizpůsobit různě velkým rodičům.

Manduca byla vyvinuta ve spolupráci s německými fyzioterapeuty a lékaři, takže je naprosto bezpečná. Zajišťuje korektní M pozici končetin, která prospívá vývoji kyčlí. Je vyrobena z přírodních materiálů a barvena šetrnými netoxickými barvami. Zipy ani patentky neobsahují nikl.

Pošlete nám fotku Vašeho děťátka s jeho oblíbeným HiPP příkrmem ať už skleničkou nebo ovocnou kapsičkou a vyhrajte jeden z pěti krásných balíčků od společnosti HiPP v hodnotě 500 Kč.

Těšit se můžete nejen na HiPP ovocné kapsičky, které obsahují jen to nejlepší 100% ovoce bez přídavku curku* a navíc jsou v BIO kvalitě, ale také na další skvělé HiPP výrobky.

Soutěžit můžete přímo ZDE.

Těšíme se na fotky Vašich malých strávníků.

 *obsahují jen přirozeně se vyskytující cukry.

Nyní máme v Mamaje podprsenky Anita i ve velikostech, které se špatně shání. Pokud potřebujete podprsenku s obvodem hrudníku od 65 cm nebo až do velikosti košíčku J, koukněte sem: 

http://www.mamaja.cz/pro-maminky/kojici-podprsenka-anita-5053-fleur