Dneska bych se s vámi ráda podělila o to, jak jsme učili naše děti bruslit na ledních bruslích. Obecně u nás platilo, že čím dříve se dítě začne věnovat nějaké činnosti, tím si ji dříve osvojí.  S bruslením na ledních bruslích lze začít již v předškolním věku dítěte.  Většina dětí postrádá pud sebezáchovy a tím pádem se do většiny věcí pouští bez rozmyslu. Z tohoto důvodu je nutné dbát na správné vybavení a vyzbrojení.  

Spousta rodičů, ve snaze ušetřit peníze pořídí dítěti brusle až o několik čísel větší. To je jedna ze základních chyb. Dítě, které v bruslích „plave“ nemá cit v noze a spíše si osvojí špatnou techniku bruslení. Je to stejné, jako když si koupíte větší boty. Další nezbytnou věcí je vhodný oděv. V první řadě je třeba dbát na to, aby dítě bylo v teple. Pokud mu bude zima, spíš si vybuduje negativní vztah k bruslení. Hned v řadě druhé je nutné, aby se dítě v oblečení mohlo pohybovat. Když bude „nabalené jako pumpa“, těžko se vůbec samo z ledu zvedne.

Když máme vyřešenu výzbroj i výstroj, můžeme se směle pustit do výuky. Zde je třeba uvést, že ke každému dítěti je nutné přistupovat individuálně. Každé dítě je jiné a to, co platí pro jedno robě ještě neznamená, že je to dobré vždycky. Začneme pár minutami teorie s názornými ukázkami.  Mně se kupříkladu osvědčilo postavit dítě na brusle, stoupnout si před něj, čelem k němu, chytit ho za ruce a vysvětlovat techniku odrážení. U ledních bruslí se zpravidla dítě tolik nebojí jako u bruslí kolečkových, kdy hrozí známý „silniční lišej“.  Pokud jste s ratolestí na zimním stadionu, je výhodou možnost přidržování se mantinelů. Pokud jste na rybníku, musíte jako mantinel zafungovat vy sami. Nekřičte na svou ratolest, když po prvních deseti minutách nezvládne čtverné skoky. Tím mu bruslení tak akorát znechutíte a váš dáreček udělá všechno proto, aby se už na brusle postavit nemusel. Ukažte mu, že ani vy nejste mistr světa a uvidíte, že i tento sport může být velká legrace.

Tahle metoda se nám s manželem osvědčila nejvíc. Navíc, jak už jsem zmínila výš, byla to náramná legrace. Umí už vaše děti taky bruslit nebo to budete letos zkoušet poprvé? 🙂

Zdroj: Slune-cz.cz

 Víte, že:

• hmotnost obuvi se při chůzi zvyšuje 2x, při běhu 6x
• noha se během dne mění o 10 %, tzn. 1 velikostní číslo
• dítěti roste noha neustále, proto je nutné nohu dítěte měřit každé 3 měsíce
• u dívek noha roste do 14 let, u chlapců do 16 let
• během života se chodidlo 300 milionkrát ohne, natáhne a stáhne, a přesto zůstává funkční
• u štíhlých lidí se noha během dne prodlužuje, u silných rozšiřuje

• průměrný člověk udělá za den asi 10000 kroků, za rok ujde v průměru okolo 3200 km, během svého života ujde vzdálenost, jako by obešel čtyři a půlkrát zeměkouli
• každé chodidlo je za den vystaveno tlaku okolo 500 tun
• žádní dva lidé nemají stejná chodidla, dokonce ani obě chodidla jednoho člověka nejsou přesně stejná. Otisky chodidel jsou také jedinečné a po celý život zůstávají stejné.

Něco z historie

• starověcí Egypťané při bolestech hlavy inhalovali kouř z doutnajícího sandálu
• v koloniální Americe se na bolestivé břicho pokládaly těžké holínky
• v různých koutech světa se na ochranu proti zlu nosily amulety ve tvaru boty

Pro více informací klikněte zde.

Od konce října dostávám co pár dní stejnou otázku: „Kdy už budou Vánoce, mami?“ Děti se těší na stromeček, na dárky, na pohádky… Čas do Vánoc jim připadá nekonečně dlouhý. Abychom si jej zkrátili, vyrábíme spolu různé předměty, které nám Vánoce a zimu připomínají.

   Stačí mít po ruce barevné papíry, nůžky, lepidlo, skořápky ořechů a kukuřici resp. popcorn. Jednoduchou dekorativní klasiku představují vánoční řetězy. Nejjednodušším typem jsou pospojované papírové kroužky, které zvládne i tříleté dítě. Několik barevných papírů nastříháme na tenké proužky, případně necháme projet skartovacím strojem. Upravíme délku dle vlastního vkusu, na jednom konci aplikujeme lepidlo, proužek stočíme, přitiskneme k druhému konci a necháme zaschnout. Další pruh provlékneme vzniklým kruhem a postupujeme stejně. Zanedlouho nám takto naroste řetěz jedna báseň. Dalším oblíbeným papírovým řetězem je řetěz překládaný. Dva pruhy papíru k sobě přilepíme na jednom konci tak, aby spolu svíraly úhel 90°. Pak střídavě překládáme jeden přes druhý, čímž nám vzniká jakási harmonika. Papír nastavujeme dle potřeby dalšími a dle zvolených barevných kombinací pak získáváme zajímavé ozdoby na vánoční stromek či jen tak pro zavěšení kamkoli. Jiným oblíbeným vánočním řetězem je řetěz jedlý, vyrobený z popcornu navlečeného na nit. Doporučuji až pro starší děti, jimž lze do ruky svěřit jehlu.

   Skořápky vlašských ořechů jsou dalším výborným materiálem pro výrobu ozdob. Opatrným louskáním, resp. otevíráním ořechů špičkou nože získáváme neporušené poloviny skořápek, které pak umisťujeme například na plato od vajec, aby se nám jednotlivé poloviny nepomíchaly. Vezmeme zlatou stuhu nebo zlatý či stříbrný provázek, uděláme očka pro zavěšení (konce svážeme jednoduše uzlíkem), konce umístíme mezi dvě půlky skořápky, kterou jsme po obvodu natřeli lepidlem, a obě části přitlačením spojíme. Vznikne nám krásná přírodní ozdoba na vánoční stromek, kterou můžeme ponechat v přírodním stavu, přelakovat bezbarvým lakem nebo nabarvit.

   Ať už budou ořechy přírodní nebo zlaté, vždy budou originální. A stejně jako vlastnoručně vyráběné řetězy budou domácí vánoční stromek zdobit lépe a přinášet větší radost, než sebedražší ozdoby kupované.

Zdroj: Slune-cz.cz