Znáte ty obrázky – očekávání versus realita? Určitě se jim můžete zasmát. Ale pouze do okamžiku, než je nezačnete prožívat na vlastní kůži.

Očekávání: Máte vytvořené příjemné zázemí, máte kde bydlet, stabilní práci, máte se rádi. Po rozumné diskuzi se dohodnete, že je správný čas na potomka. Ten přijde do měsíce bez jakýchkoliv problémů a jediné dilema je, jak to oznámit partnerovi. Prolustrujete celý Pinterest, najdete tu nejhezčí možnost a vašemu drahému z toho nadšení vhrknou do očí slzy radosti. Ráno se budíte odpočatá, naplněná radostí a řešíte jen to, jak před kolegy zamaskovat tu zář, která vám jde z tváře z radostného očekávání. Píšete si deníček pocitů, s radostí nakupujete pro drobečka první kousky oblečení, stejně jako těhotenské oblečení s elastickým bříškem, abyste se cítila pohodlně. Partner vám večer masíruje nohy, říká vám, jak vás miluje, a pravidelně vám maže bříško, aby se rostoucí poklad i jeho maminka cítili pohodlně. Chodíte na cvičení pro těhotné, jste plná energie a všechno je jako z pohádky.

Realita: Máte vytvořené příjemné zázemí, máte kde bydlet, stabilní práci, máte se rádi. Po rozumné diskuzi se dohodnete, že je ten správný čas na potomka. Odběhne měsíc, dva, tři, sedm … Po roce jednoho rána konečně na testu najdete onu vytouženou druhou čárku, jakkoliv ji vidíte jenom pod speciálním úhlem, při plném osvětlení a s jistou dávkou představivosti. Okamžitě ji ukážete partnerovi, který tam samozřejmě nic nevidí, a tak se na něho patřičně naštvete a zahájíte tichou domácnost. Po dvou dnech je čárka dostatečně silná i pro mužské oko a vy mu test ráno nastrčíte mezi dveřmi se slovy: „Tak, tu máš, jsem ti říkala, že jsem těhotná!“. Tím pádem máte vyřešené dilema, jak mu to oznámit. Za pár dní už začínáte mít celkem slušnou jistotu, že se test nemýlil. Každé ráno vám totiž příprava do práce trvá asi o půlhodinu déle, protože si musíte promluvit se záchodovou mísou o životně důležitých tématech. V práci si o vás myslí, že jste buď propadla alkoholismu, nebo drogám, čemuž nasvědčuje vaše zesinalá pleť, kruhy pod očima a pravidelné odcházení na toaletu, odkud se vracíte se zvláštně prázdným výrazem ve tváři. A místo nakupování malých roztomilých dětských věciček a užívání si těhotenství, si toužebně přejete, aby ten malý tvor konečně vylezl a bylo vám dobře (to je ta naivita prvorodiček, které ještě neví, co je čeká). 

Asi vám nemusím říkat, do které kategorie patřím já. A když už mi začalo být alespoň trochu lépe a nezvracela jsem jen při pomyšlení na jídlo, přišel další sympatický společník: těhotenská rýma. Řeknu vám, mít neustále plný nos, je náročné. Víc než náročné. Nos máte červený jako alkoholik v posledním stádiu, stromy okolo vás se třesou, že i z nich se stanou kapesníky, které spotřebováváte na tuny, a manžel se odstěhoval z ložnice do pokoje pro hosty, protože prý se to vaše chrápání „nedá vydržet“. Moje protesty, že je to jenom trénink na probdělé noci až se malé narodí, úplně vyignoroval (měl asi utkvělou představu, že děti celé dny a noci prospí, nebo co). A tak jsem naběhla do lékárny, že potřebuji něco proti rýmě. Ochotná magistra mi nabídla asi 15 různých sprejů. Na můj dotaz, který z nich je vhodný v těhotenství na mě hodila soustrastný pohled, spreje vložila zpět do police a vytáhla mořskou vodu s tím, že ji mám vyzkoušet. Tušila jsem, že to nebude mít velký úspěch, ale s nadějí, že alespoň zafunguje placebo efekt, jsem si ji hned po návratu domů stříkla do nosu. Vrátila jsem se ve vzpomínkách na poslední dovolenou a vlnu, co mi šplouchla do tváře tak silně, že mi propláchla dutiny. A to bylo asi tak všechno, žádný zázrak se nekonal. A tak jsem začala sondovat na internetu, co by mi mohlo pomoci. A našla jsem přípravek Sinulan forte express, který slibuje uvolnění nosu a HLAVNĚ ho mohou používat i těhotné a kojící ženy. Ou jé! Okamžitě jsem vběhla do lékárny a koupila si svoje první balení. Ani jsem nečekala, až dojdu domů, a hned jsem ho použila. První skutečný nádech po dlouhé době byl neuvěřitelný. Měla jsem pocit, že cítím i to, co budou mít na oběd na sídlišti kilometr daleko. Byla to tak náhlá úleva, že jsem se málem rozplakala. Pár dní na to mě přestala bolet hlava a známí se mě v telefonu přestali ptát, proč zase řvu. Musím říct, že i díky tomuhle, pro mě zázračnému spreji, bylo moje těhotenství snesitelné, a dokonce bych řekla, že jsem si ho začala skutečně užívat.

Tak, jako každá budoucí máma, jsem dávala pozor, aby se k děťátku v bříšku nedostaly žádné škodliviny, a proto jsem byla ochotná používat pouze výrobky, které jsou na přírodní bázi a nezpůsobují návyk mámy ani dítěte. A to tento sprej splňuje ve všech bodech! K spreji jsem se pravidelně vracela i během kojení naší dcery, kdykoliv mě přepadla chřipka nebo nachlazení. Sprej zalehlé dutiny vždy do pár minut uvolnil a já se mohla alespoň v rámci možností věnovat nekonečnému hraní s naší malou nezbednicí.

A teď jsem těhotná znovu. Víte, jak se říká, že první těhotenství je nejhorší a potom už je to jen lepší? Tak já jsem asi právě ta výjimka potvrzující pravidlo, potvrzující, že tomu tak skutečně není. Začátky druhého těhotenství byly identické (pouze s tím rozdílem, že se miminko jen tak „přihodilo“ bez velké snahy). Tentokrát jsem však šla na jistotu a jakmile začal muž vyhrožovat, že se odstěhuje do pokoje pro hosty, začala jsem opět používat tenhle skvělý mentolový sprej. A jak to tak vidím, bude mým věrným společníkem až do porodu.

Postel je nepostradatelnou součástí dětského pokoje. Velmi nepostradatelnou, protože přímo ovlivňuje vývoj dítěte. Při jejím výběru je zapotřebí zohlednit několik faktů. A vzhledem k tomu, že je dnešní nabídka dětských postelí rozmanitá, vám výběr bude trvat déle. Dejte si čas a nikam nespěchejte.

Vzhled dětské postele

I přesto, že vzhled dětské postele není tím nejdůležitějším pro kvalitní spánek dítěte, je prvním faktorem, který vás může ovlivnit. A nejen vás, především vaše děti. Vzhledem k tomu, že je dnes na trhu dostupná celá řada postelí coby pirátská loď, formule jedna, domeček na hraní či dokonce postel se skluzavkou, se vám dětem bude jen těžko vysvětlovat, že je postel sice pěkná, ale pro vás velikostně či cenově nevhodná.

Proto doporučujeme porovnat hned několik podobných postelí, vybrat ty nejlepší podle následujících parametrů a pak nechat dítě, ať si z vašeho užšího výběru vybere samo. Bude nadšené.

Velikost dětské postele

Velikost dětské postele je důležitá nejen vzhledem k rychlému růstu dítěte, nýbrž i kvůli omezené velikosti dětského pokoje. Jestli nechcete za tři až pět let kupovat postel novou, kvůli tomu, že vaše dítě vyrostlo, doporučujeme se už teď poohlédnout po větších postelích, které dítěti vydrží i 10 let. Například je celkem zbytečné kupovat dětskou postel dítěti ve věku nad 10 let, protože co nevidět bude potřebovat větší. Proto se v tomto věku, pokud to prostor v pokoji dovolí, zaměřte na postele 120x200 cm či větší. Nezapomeňte však na úložný prostor, ten je v tomto věku stále nepostradatelný, ať už v podobě zásuvky nebo boxů pod postel.

Myčka nádobí byla věc, kterou jsem si poprvé pořídila až letos do našeho nového domečku. A strašně jsem se na to těšila... až zaklapnu dvířka a o něco později vyndám  čisté, umyté nádobí.

Nikdy předtím jsem myčku neměla. Neměla jsem tedy ani žádné zkušenosti a stále jsem ještě ve fázi zkoumání, co všechno dovede, jak to dovede a které prostředky jsou nejlepší pro dosažení nejlepšího výsledku - absolutně čistého nádobí.

Tablet už jsem vyzkoušela několik druhů a když se objevila možnost testování tablet Sunlight, zkusila jsem se přihlásit, protože jsem je doposud neznala.

Když tablety přišly, byla jsem ráda, že jsou uvnitř ještě zvlášť zabalené a není snadné se k nim jednoduše dostat. To ocení každá hospodyňka, která má doma 16-měsíčního rošťáka, pro kterého jsou kuchyňské skříňky mocným lákadlem a který je natolik fyzicky zdatný, že ani obsah horních skříněk pred ním není v bezpečí.

Z toho jsem měla vážně radost. A o den později ještě větší, když jsem zjistila, že se nemusí obal rozstřihnout, ale že se tableta dává  do myčky celá v tom obalu. Navíc i přes obal příjemně voní.

Samotné testování proběhlo u mě na výbornou.

Na začátku, než se rozepíšu o tom, jak u nás testování probíhalo, bych moc ráda poděkovala za příležitost si to zkusit.

Ani jsem moc nečekala, že by nás vybrali, a proto po najití zprávy od #konik_testuje jsem byla v šoku. Do šance něco testovat jsem se přihlásila po druhé. 

A jak to vše začalo ...

V den, kdy nám měl být doručen balíček, jsem stále čekala, až se mi řidič ozve, že mi ho veze. Díky tomu, že jsem testovala úplně poprvé, jsem si nedokázala představit, o jak velké balení půjde.

Když mi pán řidič předal balíček, byla jsem v šoku. Říkala jsem si, co v tom asi je, že je to tak malé. Už přes krabici bylo hodně cítit jak tablety voní. 🙂

Naše 2,5 leté dvojčátka Klárka a Lucka k tomu chtěli pořád čuchat. Vonělo to nám všem.

Focení je moje vášeň. Ten pocit, když přemýšlím o kompozici, hledám ten nejlepší úhel pro záběr, správnou světelnost... Když se mi pak konečně podaří, aby scéna vypadala tak, jak si představuju (což je hlavně s dětmi občas fakt náročný úkol), a já konečně mačkám spoušť, prožívám pocity opravdového nadšení. Až doteď jsem tím končila. Fotky jsem upravila, v nejlepším dala jednu nebo dvě na nějakou sociální síť a pak se občas radovala prohlížením soukromých alb. K vytištění jsem se nikdy pořádně nedostala - stále jsem na to neměla čas (morál, energii...). Když jsem potřebovala nějakou fotku vytisknout - například jako dárek - na poslední chvíli jsem pak běhala do fotolabu a fotky tiskla v automatech. Můj dům byl plný prázdných rámečků, které jsem občas koupila s tím, že je jednou zaplním. A pak do mého života vstoupil Canon Selphy a tak nějak se to všechno změnilo.

Mám hodně ráda přístroje, které jsou určeny jen pro jeden účel – myslím, že díky tomu nemusí dělat kompromisy a výsledný produkt pak vypadá bezvadně. Canon Selphy je maličká tiskárna, která funguje na principu tepelného tisku a jdou na ní vytisknout jen fotky. Na fotopapír postupně nanáší barevné fólie. Tiskne rychle, efektivně a řekla bych, že za velmi solidní cenu – jedna fotka vyjde zhruba na 7 korun (což je zhruba stejně, kolik platím za fotky v automatu). No a kvalita? Kvalita je srovnatelná. Občas mám pocit, že barva fotek není tak intenzivní, jak si přeji – hlavně některé odstíny červené mi přijdou příliš světlé a málo intenzivní, ale popravdě, já nejsem s kvalitou vytištění fotek na 100% spokojená nikdy.

Tiskárna má několik možností úpravy barvy přímo na displeji, ale tam nevidím jakoukoliv využitelnost – na tak maličkém displeji, doslova na slepo, nejde cokoliv relevantně upravit. Co se mi ale líbí, je možnost tisknout koláže. Sama o sobě si je upravuje docela pěkně (bohužel jí do toho nejde nijak zasáhnout), a je moc fajn, jen tak pro radost si vytisknout pár fotek v koláži a vzít si je třeba do práce 🙂 Nebo poslat pohledem babičce!

No, našla jsem i nějaká negativa. První je vedení kabelu vzadu za tiskárnu – je to v místě, kde prochází při tisku papír a mně se podařilo kvůli špatnému vedení kabelu pokazit první fotku. Pak se mi také stalo, že se mi několik fotek prostě nepovedlo vytisknout – tiskárna je nenačetla. Nevím proč – nepomohla změna názvu, nepomohlo přeuložení fotky... Nepomohlo nic :( Asi se naší Selphy ty fotky prostě nechtělo tisknout 🙂 Poslední negativum je, že se mi nepovedl spárovat tiskárnu s telefonem přes wifi :( A že se tu o to pokoušela banda IT expertů (bez sarkasmu).

Obecně jsem ale nadšená! Miluju značku Canon (mám už několikátou řadu zrcadlovky Canon a momentálně intenzivně šetřím na další) a miluju svojí malou Selphy. Určitě si musím pořídit i velkou Pixmu, po které už delší dobu pokukuju! Tisk je jednoduchý a rychlý. A ten pocit, když mi fotka, kterou jsem dopoledne vyfotila s dětmi v lese, vyjede večer z tiskárny a já si jí přidám na nástěnku, je naprosto úžasnej! Jediné, čeho lituju, je to, že jsem si jí nepořídila už dřív. Jestli váháte, tak doporučuju – ta tiskárna prostě stojí zato!

#test_canon2 a #recenze #zkusenosti_canonselphy

"Nehormonální nitroděložní tělísko jsem měla 4 roky. Rok ho mám venku a konečně jsem se odhodlala sepsat svou zkušenost. Zavedení tělíska - bez jakékoli medikace či znecitlivění. Proběhlo v období těsně po šestinedělí, zavedení hodně bolelo, doktorce to moc nešlo, několikrát jí vypadly nástroje... ale přežít se to dalo. Špinila jsem mírně, asi týden, dva.

Při sexu tělísko nijak nevadilo, v podstatě jsem o něm nevěděla. Menstruace se mi výrazně zesílila a zůstala silná i rok po odstranění tělíska. Zatímco dříve jsem měla menstruaci velmi slabou (stačila mi v pohodě intimka anebo tampon mini, délka byla 2, max. 4 dny), po zavedení tělíska menstruaci předcházelo minimálně 4 - 7 denní špinění a menstruace byla velice silná po 3 dny (to jsem běhala na záchod co hodinu a kolikrát mi protekl ten nejsilnější OB tampon i noční alwayska). Pak ještě cca 3 dny krvácení slabší a na konci pár dní špinění. Nicméně jsem si zvykla.

Bohužel jsem po 4 letech od aplikace dostala akutní zánět dělohy, příčinou je dle lékařů právě nitroděložní tělísko (prý se to někdy stává). Do té doby jsem na záněty, výtoky, kvasinky, nic z toho nikdy netrpěla. Rozvoj zánětu a následné celkové sepse byl velmi prudký a měla jsem obrovské štěstí, že jsem to přežila - drobné následky mám dodnes. 
Byla jsem v práci, jen odpoledne jsem se cítila unavenější. Cestou z práce jsem nakoupila a domů jsem přišla navečer unavená. Měla jsem zvýšenou teplotu a postupně mě trochu pobolívala záda, jako při MS. Jelikož jsme měli jet na dovolenou, nechala jsem se manželem odvézt pro jistotu na pohotovost.

Z domu jsem odjížděla docela v pohodě, s teplotou okolo 38 °C. Za půl hodiny u lékaře jsem měla horečku skoro 40 °C a poté stále stoupala. Ihned mi vzali krev na prokázání přítomnosti infekce - výsledky měly být do 2 h. Za 1,5 h mě vzala doktorka dovnitř, bylo mi hrozně zle, přestávala jsem vnímat, v ordinaci jsem zkolabovala, sotva sestřička zavřela dveře. Prodělala jsem akutní zánět dělohy s celkovou sepsí. Půl roku jsem skoro nefungovala a teď, po roce, mi stále zůstaly nějaké drobnější následky. Lékaři říkali, že přijet o dvě hodiny později, tak tu nejsem. Zakázali mi jakékoli další nitroděložní tělísko, mám zákaz znovu otěhotnět (nutili mě do sterilizace, tu jsem zatím odmítla) a jelikož mi hůře zabírala antibiotika, tak mě strašili, že příště bych již podobnou infekci pravděpodobně nepřežila. Když to shrnu, to tělísko mi za to opravdu nestálo," vypráví svůj příběh jedna z maminek a popisuje negativní zkušenost s nitroděložním tělískem.

Zkušenosti každé ženy jsou jiné a existuje zase naopak mnoho žen, které si nitroděložní tělísko nemohou vynachválit. Tak se na to pojďme podívat objektivně, ať může každá z vás zvážit, zda si tuto antikoncepci nechat zavést, či ne.

Co je to nitroděložní tělísko?

Do testování jsem se chtěla zapojit z několika důvodů. Naše stará tiskárna od konkurenční značky nás přednedávnem opustila a u nás na vesnici není žádná možnost si nechat cokoli vytisknout. A já potřebuji tisknout pořád něco, např. obrázky pro zvelebení domácnosti, všelijaké dokumenty, kupóny, obrázky a nápisy do fotoalb a také různé aktivity na zabavení syna.

S tím, že budu vybrána, jsem vůbec nepočítala a měla jsem velikou radost. Děkuji tedy koníkovi a Canonu, že jsem dostala možnost tiskárnu otestovat.

Kurýr mi nejdříve předal krabici s tiskárnou a za chvíli se vrátil s tím, že mi dal asi špatný balík. Ale ne, nakonec jsme zjistili, že balíčky jsou dva. Jeden obsahoval tiskárnu a druhý náhradní sadu inkoustů a fotopapíry. Což bylo pro mě veliké překvapení, s tiskem fotografií jsem vůbec nepočítala. Ještě jsem čekala, jestli se náhodou kurýr nevrátí ještě s balíčkem, který bude obsahovat obyčejné papíry. Ale čekala jsem marně. To by mohlo být pro jiné testující problém, ale my máme naštěstí zásobu papírů.

Ihned jsem krabici vybalila, tiskárnu odstrojila od ochranných igelitů, zapojila do zásuvky a pustila se do instalace.

Vše proběhlo hladce dle návodu a spojení s počítačem se povedlo bez komplikace. Propojit se dá i s telefonem či tabletem, ale to se přiznám, jsem nezkusila. Jsem spíš počítačový typ.

Co se ale nepovedlo - to, že jsem si do druhého dne myslela, že tiskárna neumí česky. Stalo se to díky tomu, že na dotykovém displeji chybí posuvná postranní lišta, takže mě nějak nenapadlo sjet dolů a myslela jsem si, že umí jen třemi cizími jazyky. V noci jsem nad tím přemýšlela a říkala jsem si, že to snad není možné, aby neuměla češtinu. Tak jsem ji hned ráno zapnula, zkusila a ejhle, ona to umí 🙂