Začátkem roku 09 jsem ze zdravotních důvodů vysadila HA ( vysoký tlak, bušení srdce, dr. hrozila prášky na tlak), no pak jsme si nějakou chvíli dávali pozor ..

pak v létě přišlo rozhodnutí, že bychom si mohli pořídit miminko, a začli se snažit naplno ;) ze začátku jsem stále běhala do lékárny pro testíky a nedočkavě testovala.. Ms chodila více méně pravidelně , ale na podzim už ne e , těhu nebylo, tak jsem naklusala k dr. a přišel koloběh agulotinu.. Dr. pojal podezření na PCO , ale nic moc s tím neudělal , jen mi na nový rok (po vyšetření na endokrinologii, PCO potvrzeno) dal proveru, aby se srovnal cyklus.. to sice zabralo ale když není ovulka , nemůže být ani mimi.. po proveře se dostavily pouze deprese,a tak jsem ji vysadila..

no a od začátku letošního léta jsem v podstatě čekala až se dr. vrátí z dovolené.. takže jsme se za ten rok snažení ani o píď nepohli..

došla mi trpělivost a objednala jsem se na konzultaci do pronatalu na 21.9.  - už aby to bylo .

Doktor mi začátkem listopadu 2007 vysadil HA z důvodu zdravotních potíží,dávali jsme si tedy pozor a čekali,zda potíže ustoupí,ale 31.prosince 2007 mi manža řekl,že by chtěl miminko,byla jsem z jeho návrhu vykulená,ale byla to překrásná představa a tak jsem souhlasila..Od 8.ledna 2008 jsme se tedy začali snažit o miminko,začala jsem pít kontryhel a zobat Calibrum babyplan,aby mému tělu nic nechybělo 🙂 Nechávali jsme tomu volný průběh,ani jeden z nás na to nijak nepospíchal,nevím,proč jsem si říkala : Do roka se to snad povede 😀  A 29.3.2008 jsem měla pozitivní testík,sama jsem nechápala,jak brzy se to povedlo 🙂 Byla jsem neskutečně šťastná a stále jsem 🙂  Termín porodu dle MS 5.12.2008 a dle utz ve 12.tt 30.11.2008 Už od začátku jsem tušila,že čekám kluka a tak hned z první kontroly v 5.tt jsem si koupila modré bačkůrky pro štěstí,které se mnou chodili na každou kontrolu 🙂  Od 15.tt mi začalo celkem hodně tvrdnout břicho a chvilkama to bylo velice nepříjemné,na další kontrole,to jsem byla 18+4 , jsem to doktorovi řekla,ten mi pověděl,že se mu to vůbec nelíbí a tak mě poslal na utz,na utz jsem čekala 2 hodiny a můžu říct,že to byli nejhorší 2 hodiny v mém životě,tolik jsem se o miminko bála,ten strach,že něco není v pořádku byl opravdu k nevydržení..Přišla na mě řada a tak jsem tedy šla do kabinky a následně na lehátko na utz,pan doktor konstatoval,že všechno vypadá v pořádku a že se nemám bát,předepsal mi magnezium a že by to mělo pomoct,navíc koukám na ten utz a povídám panu doktorovi,to co tam vidím jsou kouličky? 😀 A on že jistě,že si myslel,že už to dávno vim,když se tak krásně ukazuje 😀 ,můj doktor mi řekl,že zřejmě porodím předčasně,což mě celkem vyvedlo z míry..Ale jsem optimisticky naladěnej človíček a tak jsem Honzíkovi vysvětlovala,že v bříšku musí ještě zůstat..Ve 20.tt jsem šla na velkej UTZ,kde mi opravdu řekli,že Honzík je zdravej a opět Honzík ukázal,že je 100% chlapeček 😀 Ve 26.tt jsme jeli na 4D utz do Liberce,tam se Honzík ukázal zas,no za celé těhu se nestalo,že by se na utz neukázal aa neroztáhl nožičky,máme malýho exibouše 😀 Ve 30.tt mě čekal další UTZ,vše v pořádku,Honzík už byl hlavičkou dolů a vážil 1600g ..Ve 35.tt mě doktor opět kvůli tvrdnutí břicha poslal už do ambulance,aby se o mě starali už tam.. Ten den jsem strávila v nemocnici 7hodin,fakt děsný !!! 2 hodiny čekání u mého doktora,ten mě tedy poslal už do nemocnice,takže jsem musela na UTZ,tam jsem čekala 2 hodiny,pak na natáčky,tam jsem čekala hodinu a pak na ambulanci a tak jsem čekala zas dvě hodiny ☹ Na UTZ ve 36.tt měl Honzík už 2600g ..

Rodila jsem v neděli a ve čtvrtek jem šla na kontrolu a jelikož jsem byla už od toho 35.tt otevřená na 1cm,tak mi doktor udělal Hamilltona,šla jsem domu jak posr.. No a v sobotu mi začala odcházet hlenová zátka a ten den měl manža noční,nemohla jsem usnout a tak jsem asi do 2h do rána koukala na televizi,ve 4h ráno mě vzbudili bolesti,myslela jsem,že to zaspim,ale nešlo to a tak jsem volala manžílkovi a celá jsem se třásla,ten chtěl hned přijet,ale tak jsem mu řekla,at přijede po práci,že stejně nemám pravidelné kontrakce.. Doma jsem se pokoušela hopsat na míči,ale to bylo nesnesitelné a tak jsem chodila po bytě tam a zpátky a zase tam a zpátky. Když manža dorazil,kontrakce jsem měla už po 5min,ale stále byl čas.. Do nemocnice jsme dorazili v 8h ráno,manžu hned poslali pryč a udělali mi klystýr a píchli vodu a pak tam manža za mnou mohl přijít a byl tam se mnou celou dobu,byla to neuvěřitelná podpora a nikdy mu za to nepřestanu být vděčná !!!  Honzíček se narodil v neděli,30.11.2008 ve 13:01 , přesně na termín dle UTZ , měl 3350g a 51cm , jakmile mi ho dali na bříško,okamžitě jsem se zamilovala,byl tak krásnej,hladkej,sladkej,mrňavej a jak na mě kouknul,ten pocit byl úúúžasnej,nikdy na to nezapomenu,stále to vidím před sebou,ten jeho kukuč ,, Těhotenství pro mě bylo nejkrásnějším obdobím v životě a porod tím nejúžasnějším a nejnádhernějším zážitkem !!!! Proto už se moc těším,až to vše budu moct prožít znovu !

Právě mi volala kamarádka, se kterou máme téměř stejně staré děti - její Fanda je o necelé dva měsíce starší než náš Kuba.

Hned na úvod spustila: "už stojíme v postýlce a padáme a lozíme po celém obýváku..."

Následoval výčet všeho možného od kakání po papání, co "MY" dokážeme.

Nakonec jsem získala cennou informaci, že "my máme už dva zuby"...

Následovala pauza, ve které se očekával výčet "našich" dovedností, minimálně jsem měla oslnit počtem prořezaných zoubků.

Když jsem uvedla, že "nejsme dosud majiteli ničeho podobného", dostalo se mi uchlácholení, že se určitě dočkáme.