Vždy se říká, že když něco končí, něco jiného začíná. Až časem jsme schopni vyhodnotit, zda naše rozhodnutí v místě a čase s omezeným množstvím informací bylo správné či nikoliv.

Nikdy by mě nenapadlo, že rozhodnutí mít třetí dítě mi tolik změní život. Když jsme se rozhodovali, zda klukům pořídíme ještě brášku nebo sestřičku, řešili jsme takové ty běžné starosti, zda to vůbec zvládneme - co si budeme nalhávat – především psychicky 😀, protože je pravda, že každé další dítko, když se to zrovna sejde, tak jsou především decibely navíc, postupem času i další názor do diskuze, který se dost často liší od názoru rodičů. 🙂 V každém případě rozhodnutí padlo a 4. ledna 2018 se nám narodila dcerka Ema. Ještě před vánoci jsem si všimla příspěvku Viviho, že Pampers hledá novou Ambasadorku. Řekla jsem si, že je to šance na mateřské se realizovat úplně jiným směrem než je původní má profese. Také mne zaujal požadavek, že je třeba se dorozumět v anglickém jazyce. Prostě jsem to brala jako šanci úplně nezakrnět a naučit se zase něco nového, co jsem dosud znala pouze v teoretické rovině. Můžu Vám říci, že už u psaní tohoto úvodního článku a chystání podkladů jsem se přesvědčila, jak šedá je teorie a věčně zelený je strom praxe 😉

Přihlášku do výběrového řízení jsem vyplňovala ještě v porodnici druhý den po porodu doslova za pět minut dvanáct – dříve jsem to prostě nestihla 😉. Nejprve jsem totiž váhala, zda se konkurzu vůbec zúčastnit, poté jsem čekala s ohledem na prosincový termín porodu, až se Emička narodí, abych se mohla přihlásit v podmínkách s reálnou představou o „volném“ čase, který budu moci ambasadorování věnovat. Když přišla chvíle, kdy jsem si řekla, že už asi na ten porod nemá cenu čekat, protože dříve vyprší deadline pro přihlašování, než já nejspíše porodím, tak si Emička v noci „prokopla bazén“, z plánu sešlo a místo v klidu domova, jsem se hlásila do konkurzu z porodnice. 🙂 Leden utíkal jako voda a ani jsem nedoufala, že při tom „blázinci na entou“, který jsme s ohledem na nemoci kluků měli doma, bych snad mohla v druhém kole konkurzu, kam jsem postoupila, uspět. 🙂

Jsem tedy opravdu ráda, že mi tým Pampers vyslovil důvěru a zvolil si mne za svou Ambasadorku. Tímto jim patří můj velký dík stejně jako mému muži, který mé zapálené oznámení, že se chci přihlásit do konkurzu na Ambasadorku, okomentoval slovy: „Budeš toho mít se třemi dětmi málo?“ Nicméně ho nakonec podpořil. 😉

Budu ráda, když během mého ambasadorování bude na mém blogu a ve skupině „Pampers – láska, spánek a zábava“(skupinu najdete zde: https://www.modrykonik.cz/group/8237/), kterou jsme pro Vás založili, panovat dobrá přátelská atmosféra a bude nás toto téma bavit. Budu skutečně vděčná za jakékoliv náměty a zkušenosti, ať už pozitivní nebo negativní, nicméně vždy podané v mezích slušnosti a zachování přátelského prostředí. Všem námětům a zkušenostem se budu věnovat. Pokud nebudu znát odpověď, vždy to prodiskutuji přímo s Pampers a odpovím dodatečně. Mám pro Vás připraveno spoustu, myslím, zajímavých námětů na články nejen ohledně produktů Pampers, ale i ohledně mateřství a psychomotorického vývoje miminek jako takového, budeme spolu sdílet a diskutovat naše radosti a starosti kolem dětí a v neposlední řadě budeme i soutěžit buď o srdíčka nebo produkty Pampers.

Co říct na závěr úvodního představení… jsem Zita, máma tří dětí, jedna z Vás zde na Modrém koníku a nová Ambasadorka Pampers vždy připravená Vám poradit, pomoci nebo se s Vámi jen virtuálně pobavit a zasmát. Přeci jen mottem Pampers je „láska, spánek a zábava“, tak pojďme všichni do toho tak, aby to pro nás byla především zábava a zpříjemnění všedních nevšedních dní 😉

Ahoj holky, potřebuji uklidnit. Mám 4 měsíční holčičku, která je hodne klidná a hodna. Když ji mám pod hrazdickou a hraje si, tak je úplně tichá. Klidně si hraje nebo se dívá na hračky a nevydává přitom žádné zvuky, klidně i půl hodiny. Broukat jí slyším jen par minutek denně. Jinak se snaží pretocit na bok. Když na ni mluvím, tak se usmívá. Pláče jen když má hlad a občas pár minutek večer. Máte někdo taky takové miminko?

Letošní únor se mi zdá dvakrát tak delší než obvykle. Intenzivní zima a skoro žádné slunce. Mrazivé počasí vysiluje moje tělo i duši. Novoroční chuť začít se sebou něco dělat pomalu vyprchává, protože na delší běhání je dost mrazivo, ke cvičení chybí energie a chladné počasí bez slunečního světla mě začíná vysilovat i duševně. Chybí mi slunce a zelená barva. Rajčata zatím pořád chutnají všelijak, jenom ne jako rajčata, a salát moje unavené tělo spíš ochlazuje. Máte to také tak?
Existuje však způsob jak tohle mezidobí, které nás vysiluje, přežít se vztyčenou hlavou. Zpomalte, čerpejte energii po malých doušcích a prohřívejte se. 

V únoru ledviny na prvním místě

Mrazivý únor velí, abychom se zaměřili zejména na své ledviny, které jsou právě v tomto období naším nejcitlivějším místem. Ledvinám rozhodně neprospívá chlad a stres. Právě ledviny mají tu důležitou funkci, že odstraňují odpadní produkty z organismu a čistí naše tělo. V čínské medicíně jsou ledviny považovány za centrum, ze kterého vychází vaše čchi, neboli životní energie. Pokud máte dlouhodobý pocit nedostatku energie, možná vašim ledvinám něco schází.

Polévkový detox

Než začne svítit první jarní slunce, aby nás zahřálo a pozitivně naladilo, je třeba se zahřívat zevnitř a to i psychicky. Pokud hledáte nějaký pohyb, nevysilujte se zbytečnými výkony. Ideální je v tomto mezidobí právě má milovaná jóga. Protáhnete se, zharmonizujete, pozitivně naladíte do dalších dní. A co teprve hot jóga? O té vám jednou musím taky napsat. 

Protože zelenina tělo spíše ochlazuje a v únoru bychom měli svá těla naopak zahřívat, z vlastní zkušenosti doporučuji vařit polévky. Je to skvělá večeře pro celou rodinu, která tělu doplní tekutiny, prohřeje a je zdravá. Mám několik svých osobních receptů na polévky, které jsou zdravé, ale hlavně rychle hotové.