Ranní otázečka za krásné modré srdce.
Pražská památková rezervace (PPR) zahrnuje městské části s největší koncentrací památek. S rozlohou 8,66 km2 patří mezi největší rezervace svého druhu na světě.

-Kolik je národních kulturních památek na území hlavního města?-

Panenku ted posledni dobou nepustí z ruky. Chodí s ní i spát 🙂 Jo a takhle s snaží zvednout i sousedky 11 měs. synka 😀 strašně ho zbožňuje 😵

Kdo má rád maminku? Mrnouska moje nejoblíbenější 😵 ❤

😀 ale jinak je úplně normální 🙂 Jí sluší snad všechno 🙂

dneska v 00:15 se nám narodil syn jménem Štěpán, je strašně hodný, váží 3,845g 🙂

ZLATÁ ULIČKA

Moc krásné místo, člověk si připadá, že je úplně někde jinde. Chodíme tam hlavně v období kolem Vánoc, má to tam pro mě tu správnou atmosféru.

Dlouhá řada drobných domků je jedno z nejmalebnějších míst Prahy. Romantická pověst spojuje název uličky s alchymisty na dvoře Rudolfa II., kteří zde však ve skutečnosti nikdy nebydleli. Zdejší pitoreskní prostředí zaujalo řadu spisovatelů a výtvarných umělců, žil zde i spisovatel Franz Kafka.
Zlatá ulička vznikla po vybudování severního opevnění Hradu. Prostor severního parkánu byl využit ke stavbě skromných obydlí, která jsou dnes posledním zbytkem drobné zástavby Pražského hradu.

Pověst vypráví, že své jméno získala od zlata, které se zde alchymisté snažili vyrobit. Ve skutečnosti alchymisté ve Zlaté uličce nikdy nebydleli a vznik jejího pojmenování není vůbec lichotivý – název prý údajně vznikl od barvy moče a výkalů, kterými byla neustále zaneřáděná. Není se tomu co divit, když na šestnáct domků zde připadaly jen dva primitivní záchodky. Císařská laboratoř se patrně nacházela ve Vikářské uličce a ve věži Mihulka, kterou později Rudolfův bratr Matyáš proměnil na sklad střelného prachu. Ve Zlaté uličce bydlela hradní čeleď a střelci. Domky byly obývány až do druhé světové války, ale už za 1. republiky se dbalo na to, aby při úpravách nebyl měněn pitoreskní ráz uličky. V domku čp. 22 žil v letech 1916-17 spisovatel Franz Kafka. Dnešní podobu Zlaté uličky do jisté míry ovlivnil také výtvarník Jiří Trnka. Podle jeho návrhu z padesátých let jsou fasády domků natřeny, dříve byly omítky jen nudně šedivé.
Stálé expozice připomínají život v této části hradu od 17. století až do roku 1953, kdy se odsud odstěhovali poslední obyvatelé. Hned první domek číslo 12 u Daliborky přenese diváky o desítky let zpátky. Ožívá tu totiž domácnost amatérského filmového historika Josefa Kazdy s promítacím plátnem, na kterém uvidíte filmy zachycující Hrad v počátcích kinematografie. Ve vedlejším, žlutém domku zase nahlédnete do obydlí obránců hradeb za Rudolfa II. Právě tento domek je možná nejmenším obytným stavením v celé Praze - jedná se o zazděný výklenek původní hradby.

Modrý domek s číslem 14 pak představuje domácnost věhlasné pražské věštkyně Matyldy Průšové. Žena v domečku žila před druhou světovou válkou a nakonec zahynula při výslechu gestapa. O dům vedle pak najdete expozice zlatnické dílny. V čísle 16 se nachází krčma s černou kuchyní. V domečku s číslem 24 a 25 vám výstava přiblíží historii i život posledních obyvatel z padesátých let 20. století, kdy tu ještě v té době byl jen jeden záchod pro všechny obyvatele. Poslední červený dům těsně u Bílé věže ukazuje expozici obydlí ranhojičky. Přístupná bude i obranná chodba na hradbách a bývalé vězení pro šlechtice, ve kterém byl například vězněn i známý alchymista Robert Kelley.

Schodištěm v domku čp. 12 se vstupuje na terasu před věží Daliborkou. Válcová dělová věž byla součástí jagellonského opevnění a její spodní podlaží byla od počátku využívána jako vězení. Prvním a zároveň nejznámějším vězněm byl v roce 1498 rytíř Dalibor z Kozojed. Další známý vězeň, východočeský baron František Antonín Špork, byl známý milovník a mecenáš umění z 18. století.

Nová stálá expozice přibližuje život v uličce ve všech obdobích její 500leté extistence.

NEJUŽŠÍ ULIČKA

Uličku najdete v Praze na Malé Straně v blízkosti Karlova mostu. Tvoří ji kamenné schody vedoucí z ulice U Lužického semináře na dvůr restaurace u kraje Čertovky na břehu Vltavy. Nahoře i dole jsou z poměrně prozaického důvodu instalovány semafory pro pěší, které disponují všem známým červeným a zeleným panáčkem.
Těsná ulička ve středověku sloužila jako přístupový koridor k vltavskému rameni. V minulosti se podobných průchodů nacházelo v hlavním městě velké množství a jejich rozměr odpovídal tehdejší civilní architektonické filosofii - „čím menší, tím lepší“.
Domy nad Čertovkou tvořily periferii Malé Strany a byla to obydlí měšťanů a řemeslníků. Dům, ve kterém se nachází restaurace a pivnice Čertovka Praha, byl postaven před rokem 1620 v pozdní renesanci. V klenutém sklepě domu, kde dnes sídlí restaurace Čertovka bývala kovárna a v prostoru současného salonku byla tesařská dílna zabývající se opravami převodových kol mlýnů. Úzká vstupní ulička je poslední zachovaná požární ulička na Malé Straně.

NEJUŽŠÍ DŮM V PRAZE

Romantický hotel Clementin Old Town se nachází přímo v samém srdci historického centra Prahy, mezi Staroměstským náměstím a Karlovým mostem. Kuriozitou domu je jeho šířka, pouhých 3,28 m, což z něj činí nejužší dochovaný dům v Praze.
Dříve se dům v Seminářské ulici nazýval U Panny Marie (nebo "U Naší milé Paní"). Jeho poloha v nepravidelné křivolaké uličce dokazuje velmi starý původ domu podle urbanistické struktury středověkého města, pro niž jsou typické právě křivé uličky lemované na sebe natěsnanými domy na úzkých dlouhých parcelách. Přesto je stavební historie domu nejasná, víme jen, že vznikl dodatečným rozdělením většího sousedního objektu.

Dnešní podoba exteriéru i interiéru je výsledkem novodobé úpravy pozdně klasicistní fasády. Nejstarší část domu představuje gotický sklep s nezvykle masivní zdí, kde se taktéž zachoval zbytek kamenné, nepochybně středověké klenby. Do roku 1433 byl dům součástí sousedního čp.175, s nímž pravděpodobně souvisely sklepní prostory. Asi až v 17.nebo na samém počátku 18. století, došlo k úplnému osamostatnění a další přestavbě. Tehdy byl objekt zvýšen o 3. patro. Vstup do domu rámuje pískovcový barokní stuhový portál s nadsvětlíkem.

PŘÍRODNÍ PARK PODVINÍ

Narazila jsem na něj při goooooglování, ještě jsme tam sice nebyli, protože to máme celkem z ruky, ale chystáme se tam brzy podívat.

Park Podviní je chloubou Libně i Vysočan, prostírající se na ploše pouhých čtyř hektarů. Díky svému rozmanitému členění ale působí jako značně větší.
Vzniknul v letech 1997–8, a to úpravou části, kdysi o hodně větší zelené plochy, která se rozprostírala od nádraží Vysočany podél Rokytky až k usedlosti Kolčavka. Ta ale byla narušena a podstatně zmenšena výstavbou developerského sídlišťátka Podvinný mlýn.
Park byl realizován podle návrhu dr. S. Špouly a akademického architekta Miroslava Pacnera. Návrh využil plochy bývalé zahrady zámečku nacházejícího se původně v blízkosti Podvinného Mlýna, již na katastru Libně. Stará zpustlá zámecká zahrada byla v té době neprostupná a zarostlá náletovými dřevinami. Z původní zahrady se pro výstavbu nového parku využily vzácné letité dřeviny a jezírka.
Inspirací se pro autory projektu stal „Obrův chodník“ v severním Irsku, což je jeden z divů světa.
Ústředním bodem parku je keltské hradiště ve tvaru hřbetu ještěra s chodbami, tunelem a vyhlídkou nad Dračím jezerem. Ještěří hřbet také vytváří amfiteátr s hledištěm vyskládaným z hrubých kmenů. Pod ještěrem se nachází jezírko s nášlapnými kameny, po kterých se dá k ještěru dostat i poněkud dobrodružnější cestou.
Všudypřítomným prvkem parku Podviní jsou vodní toky. Dolní část parku je ohraničena Rokytkou, do níž se kolmo vlévá potůček, vytvářející cestou malá jezírka. Na jeho březích roste bujná vlhkomilná vegetace.
Celým parkem od východu k západu protéká říčka Rokytka. Její koryto bylo od Hloubětína až po ústí do Vltavy v Libni zregulováno v letech 1905 – 10. Do té doby to byla pěkně divoká říčka, která při povodních dokázala natropit velké neplechy. Ale jak jsme mohli vidět při nedávné povodni v roce 2012 ani regulovaná Rokytka své vody tak úplně nezvládá. Rokytka byla po staletí jediným zdrojem vody pro místní vinařská a zemědělská hospodářství.

V blízkosti se nachází vlakové nádraží Praha-Vysočany, cukrárna Amarilis, Rubeškafé, Restaurace Na Břehu, Klid po práci a Pizza Coloseum.

Španělsko s 8mi měsíční - prosim poraďte - tahat s sebou jidlo a plínky nebo se tam dá dobre sehnat?

Video: cvičky z Decathlonu http://vpavucine.blogspot.cz/2016/06/video-cvic...

...

Lukáškova oblíbena hračka

Gigantické jablko v porovnání s mini hruškou. To je tak, když nečtete pozorně návod.

Moje úplně první háčkovaná hračka pro Lukáška

🙂

Nikdy nepochopím, jak mi může tak strašně chybět někdo, kdo vlastně vůbec neexistuje a nebyl ani nikdy počat. 😯

holky když jsem ve 37+2 TT a jsem otevřená na 3-4 prsty a malá mi naléhá můžu kdykoliv porodit plus od včerejška mi odchází Hlenová zátka jinak termín mam až za 19 dní

Moje dítě právě snědlo půlku pískoviště. A moje otázka zní: Mám mu ještě dávat večeři??? 😀 😀 😀

90 dní do porodu.... náš chlapec s bublinou u pusinky je opravdu k sežrání 🙂

Maminky prosím o radu. Dcera měla od prosince 4 ATB. Pan doktor ji pak už napsal Ribomunil 3 mesíční dávku. Máte cca měsíc a pul od posledních ATB a příští měsíc i bereme poslední várku Ribomunilu no a malá je dnes zase na hromadě. Chodí prvním rokem do školky..! Už fakt nevím..

Trénink na těhotenské focení...
1. Zepředu NE!
2. Bez trička NE!!
3. Z boku NE!!!!!
4. Pytel na hlavu?? To by šlo 😀 😀 Já mám jasno 😀

Konečně jsem je našla.Miluji vintage styl😉

😇

Alexova třída včera měla spaní ve škole. Pan učitel prý dětem pustil Alexovo bubnování na videu. Ptala jsem se , jak to dopadlo. Alex mi řekl: "Byl jsem obdařen potleskem." Tak to jo, to je prima 🙂 Občas mne ty vážné formulce z dětských pusin rozesmějí...