Když jste unavený radši nic nedělejte. Já si dnes malém místo aviváže nalila do nádržky domestos :o a zrovna tmavé prádlo to by nedopadlo dobře :D :D

Prostě nemůžu mít štěstí. Včera radost ze //. Následná šílená bolest v podbřišku a dnes jsem totálně bez příznaků. Prsa nebolí, nezvracím, únava taky není a špiním. Takže každou chvilku čekám, kdy se mi to rozjede. Už potřebuji naději, že se fazolka udrží. Nevím, co mám dělat víc, beru vitáminy, šetřím se a je to k ničemu. Kde má člověk pořád brát sílu? Snažím se myšlenku na potrat odehnat, ale víc než radost z // mám strach, že zase odejde. V jednu chvíli si řikám, to zvládnu a potom na mě padne šílená beznaděj. Chudák přítel, prožívá to semnou snaží se být u mě a podpořit a kdo podrží jeho? Komu se má svěřit, co ho trápí? Mě to neřekne, bojí se, že budu ještě víc smutná než jsem...

Ahoj maminky, máte některá buď na prodej nebo v pdfku knížku ,,Hra ve vývoji dětí v prvním roce života,,? Nemůžu ji nikde sehnat. Děkuji 🙂

Ahojky holky, 6.6 nás čeká operace, jsem z toho na nervy. Nevíte, jak to chodí na dětské chirurgii a hlavně na Jipu v Motole?

Holky,prosím poraďte co při kojení na bolest v krku a kašel?

Kde v Brně je největší výběr kočárků?? Ve čtvrtek tam jedeme tak bychom se rádi mrkli jen pro představu 😉

Prosím vás, řekněte mi, že to, co teď padá z nebe, není sníh. A že už to nemám hulit 😀

Vážení rodiče 😀

Jak zabavit 14m holčičku doma? Poraďte jakékoli aktivity, máme malý byt, venku škaredě, asi mě trefí. :(

Kdo jste dnes v Lidlu kupovali holčičí trička, zkontrolujte si, že velikost všech triček v balení souhlasí. Mají to nějaké po míchané, takže třeba v balení jsou dvě velikosti, nebo velikost na štítku nesedí s velikostí na balení.

Já a můj manzel ještě jsem nebyly tři ale teď už jsme huraaaa 🙂 🙂 🙂

Dnes je 16.5. a bříško mám takové celé 3 měsíce vůbec neroste a to 24.5 jdu na kontrolu a měla bych být už ve 14 týdnu .

Moje miminko v 11 týdnu plus 5 a zatím nemám žádné bříško :(

Neteř: "Tetooo a v tom jogurtu je tetovačka"
Já: "Ale tetovačka je od slova teta takže si ji dám já"
😀 😀 😀 jupiiii mám tetovačku 😀 😀 😀

Tímto se s vámi loučím. Doufám, že se vám se mnou cestování líbilo.....
Pokud byste potřebovali nějaké další informace, ozvěte se na @vosinka.
Dobrou noc, Evina.

A kudy jsme to takhle nocí brouzdali?

A utrmáceni se vracíme zpět ke Klatovům:

Chudenice (zámek, park, arboretum, rozhledna)
• Zámek Lázeň sv.Wolfganga
Vrch Žďár byl od pradávna kultovním místem starých Keltů, Slovanů a později také křesťanů. Prameny pod ním byly považovány za posvátné a léčivé a snad již dávní obyvatelé Chudenicka různých kultur je uctívali.
Bylo jen otázkou času, kdy se místu vývěrů dostane větší pozornosti. Stalo se tak za majitele chudenického panství Františka Josefa hraběte Czernina z Chudenic, který roku 1728 objednal u významného českého barokního architekta Františka Maxmiliána Kaňky, který byl také autorem plánů nového kostela sv. Wolfganga na vrchu Žďár, projekt kapličky. Kaple byla postavena nad prameništěm při jižním úpatí vrchu Ždár a měla jednoduchý čtvercový půdorys uprostřed se studánkou a byla zakryta zvoncovou střechou. Její stavba probíhala od března do října 1728.
Místo se stalo velmi oblíbeným a poutníci ke kapli chodívali nejen během poutí od kostela sv. Wolfganga po schodech, které jsou dodnes patrné. Pravděpodobně již tehdy se uvažovalo také o stavbě lázní, s nimiž se v písemných pramenech setkáváme poprvé roku 1783, jako s pronajímanými panskými lázněmi. Roku 1786 se poprvé setkáváme s názvem „Badhaus“, tedy lázeňský dům. Předpokládá se, že zde tehdy stála jen dřevěná budova. Pro stále větší zájem lázeňských hostů proudících do Chudenic byla v letech 1792-1794 za Jana Rudolfa hraběte Czernina z Chudenic postavena nová, zděná lázeňská budova, která pohltila původní kapli. Areál byl doplněn o budovu koníren. Existence zahrady je poprvé potvrzena v popisu areálu lázní z roku 1799.
Kromě poutníků těšilo se toto místo stále větší oblibě také u Czerninů. Již v roce 1819 bylo pro Eugena I. hraběte Czernina z Chudenic rezervováno v lázeňském hostinci několik místností. Tento stav však brzy přestal vyhovovat, a proto bylo přikročeno k přestavbě lázeňského domu na letní sídlo hraběcí rodiny. Stavba probíhala v letech 1821-1824. V letech 1825-1826 byl také postaven nový lázeňský hostinec na západním okraji areálu, kde nad lesním parkovištěm stojí dodnes. V letech 1823 – 1826 byla rozšířena zahrada a založen anglický krajinářský park. Jeho autorem je zahradník Jan Kristián Thumstängler. Za účelem pěstování sazenic pro dosadby parku byla asi kilometr severozápadně od Lázně založena školka, později přeměněná na arboretum, dnes známé jako Americká zahrada.
Nový zámeček byl hraběcí rodinou velmi oblíben a oblibě se těšil také přilehlý lázeňský dům. Přijíždělo sem stále větší množství lázeňských hostů i známých osobností z řad zejména národně uvědomělé aristokracie a inteligence. Za všechny můžeme jmenovat národního buditele a lingvistu Josefa Dobrovského, který zde pobýval v letech 1817 – 1829. Poměrně nedávno vystavěná budova zámku začala proto poměrně záhy postačovat pro ubytování vzácných hraběcích hostů. Již starý, ale stále energický Eugen I. Czernin, přikročil proto k další přestavbě zámku. Projekty byly majitelem schváleny v letech 1863-1864. Stavební práce byly ukončeny nejpozději v roce 1870 a daly zámku již téměř dnešní vzhled. Poslední úpravy zámku, zaměřené zejména na zimní zahradu, kuchyni a drobné detaily fasád a interierů, provedla v roce 1906 za Eugena II. hraběte Czernina z Chudenic firma architekta Maxe Loose von Lozinfeldt z Teplic. V roce 1909 byla ještě upravena budova hostince a tím byl stavební vývoj zámeckého areálu Lázně sv. Wolfganga ukončen.
V roce 1945 byl na základě vykonstruovaných událostí czerninský majetek zabaven státem. V roce 1950 získaly areál Plzeňské pivovary a vlastnily jej až do prosince 2009. Za tu dobu jej přivedly prakticky ke zkáze. Park zarostl, krásné okrasné i užitné zahrady byly postupně zničeny, budovy se počaly rozpadat. V prosinci 2009 byl zámecký areál vrácen zpět rodině Czerninů. Současný majitel Karel-Eugen hrabě Czernin z Chudenic navázal na více než osmi set letou tradici Czerninů a pokračuje v držení tohoto prastarého rodového sídla. Ihned zahájil nejnutnější práce na zajištění budov i obnově parku, jehož obnova proběhla také za přispění fondů Evropské unie, a který zůstává veřejnosti přístupný. V samotné budově zámku byla vyčištěna i studánka, do které stále pramení léčivý a posvátný pramen sv. Wolfganga.
• Zahrady a park zámku Lázeň sv. Wolfganga
První zpráva o zahradě v areálu zámku pochází z roku 1799. Již v roce 1823 za Eugena I. hraběte Czernina z Chudenic byla dosavadní barokní koncepce pravidelné zahrady francouzského typu, která se nacházela na jihu a severu zámeckého areálu, rozšířena o „anglickou partii“. V té době byl nově založený park osazován zejména dřevinami dovezenými ze zámeckého parku v Krásném Dvoře. Park na Lázni byl budován podle projektu zahradníka Jana Kristiána Thumstänglera. Práce prováděl panský zahradník Blumenstängel a jeho pomocník Messener. Práce na parku pokračovaly zejména v letech 1825, kdy bylo dováženo mnoho sazenic místních, ale i cizokrajných rostlin. V roce 1826 je v písemných pramenech zmiňován také skleník, pozdější zimní zahrada, který však byl postaven již dříve za Jana Rudolfa Czernina. Od roku 1834 o park pečoval zahradník Karel Zahn, který realizoval i své nápady.
Zlatý věk zahrad a parku trval za posledního hraběcího zahradníka Rudolfa Gebra, který na toto místo nastoupil v polovině ledna 1928. Kromě péče o park a zahrady na Lázni zajišťoval fungování zahradnictví, které dodávalo květiny a květinářské výrobky do širokého okolí. Zahradnictví mělo výměru ¾ ha a k němu bylo připojeno 12 ha zahrad a parku. Kromě vedoucího zahradníka při zahradnictví pracoval jeden pomocník, dvě dělnice a jedna praktikantka. Pařeniště měla výměru 220 m2 a 150 oken. V zahradnictví byly dva chladné skleníky o výměře 60 m2 a dva skleníky teplé (vytápěné) o celkové výměře 80 m2. Jako „přezimovací“ skleník sloužila zimní zahrada zámku o výměře 80 m2. Zahradnický závod se specializoval kromě ovocnářství prakticky na všechny obory: užitkové okrasné zahradnictví, vazačství, rychlení, parkovou architekturu, květinové dekoratérství, pěstování pečárek, perenářství, pěstování okrasných křovin, zušlechťování jehličnanů, parkové krasosadovnictví a hřbitovní zahradnictví.
Rudolf Gebr se i po převzetí zámku Plzeňským pivovarem s.p. se nadále staral o zahradu i park v pozici vedoucího zahradníka ozdravovny „Prazdroj“ (zámek Lázeň) a to až do roku 1959, kdy dne 8. srpna umírá ve věku 57 let. Na jeho místě jej vystřídal pan Mráz z Lučice, který byl podle pamětníků posledním skutečným zahradníkem, který dával parku potřebnou péči a lásku. Po jeho odchodu začal park nezadržitelně chátrat. Zahrady a skleníky byly ponechány svému osudu, cestičky v parku a lavičky byly ještě naposledy opraveny v roce 1988, pak již nebyla péče věnována ani jemu. Orkán Kyrill v lednu 2007 za sebou v parku zanechal značné škody. Jen díky značnému tlaku veřejnosti byl vlastník, Plzeňské pivovary, a. s., donucen škody odklidit a vysadit nové stromy dle dochovaných plánů parku.
V roce 2010, krátce po převzetí zámeckého areálu Karlem-Eugenem hrabětem Czerninem z Chudenic, bylo zahájeno systematické očišťování parku od náletových a nepůvodních dřevin, černých skládek apod. Zároveň byla zahájena projektová činnost pro obnovu cestní sítě a mobiliáře parku. Práce na této etapě obnovy parku byly zahájeny v březnu 2012 a dokončeny na konci srpna téhož roku. Kromě obnovy cest byl obnoven altán, osazeny nové lavičky, stojany na kola, nové odpadkové koše a také byl vytvořen nový informační systém o nejzajímavějších rostlinách v parku.
• Arboretum Americká zahrada
Arboretum Americká zahrada bylo založeno roku 1828 hrabětem Eugenem Černínem, původně jako školka okrasných dřevin, která měla zásobovat postupně vznikající park u nedalekého zámečku Lázeň u Chudenic. Později změnil hrabě Černín svůj původní úmysl a rozhodl se přeměnit školku v arboretum - trvalou sbírku živých dřevin, které bylo budováno v letech 1841 - 1848.
Název Americká zahrada je používán již od r. 1844, vznikl na základě toho, že v lesní školce měly v prvních letech po založení převahu dřeviny ze Severní Ameriky.
Dnes se zde na ploše 1,98 ha nachází přes 200 druhů dřevin, převážně severoamerického, evropského a asijského původu. Jedním z nejzajímavějších exemplářů je douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii), nazývaná Černínova douglaska, vysazená r. 1842. Je jednou ze tří nejstarších douglasek v Evropě. K unikátům patří stromový exemplář dřínu květnatého (Cornus florida). Nachází se zde také jediný exemplář svého druhu ve střední Evropě, liliovník tulipánokvětý celolistý (Liriodendron tulipifera subsp. integrifolium).
Další atrakcí arboreta je Kvapilovo nebo také Rusalčino jezírko, které inspirovalo Jaroslava Kvapila při psaní libreta ke světoznámé opeře A. Dvořáka Rusalka.
Od roku 1969 je arboretum národní přírodní památkou (chráněné území obvykle menší rozlohy národního významu). Arboretum spravuje AOPK Plzeň - agentura ochrany přírody
• Rozhledna Bolfánek
Od pradávna stávala na vrchu Zďáru u Chudenic starobylá - později nově přestavěná kaplička svatého Wolfganga. Pověst vypráví, že když se vracel řezenský biskup Wolfgang z Prahy, kde na přání knížete Boleslava II. vysvětil v r. 973 prvního českého biskupa Dětmara, přenocoval tu v jeskyňce pod skalou. Nedaleko byla studánka s léčivou vodou, ke které přicházeli poutníci zblízka i zdaleka.
V letech 1722 - 1725 postavil zde František Josef Černín podle plánu černínského architekta Maxmiliána Kaňky velký poutní kostel, který byl však za císaře Josefa II. v roce 1782 zrušen. Kostel chátral a byl v roce 1810 zbořen až na věž, která počala sloužit jako rozhledna lidově zvaná Bolfánek. V roce 1845 byla rozhledna původně s cibulovitou věží zvýšena na 45 metrů a věž změněna v nynější podobu, připomínající klatovskou černou věž. Práce provedl tesařský mistr Jan Kubát z Pušperka.
U paty věže je vstup do kapličky, kde je možné sestoupit po schodech až ke skále, na které je postavena. Kámen má údajně léčivé účinky. Jedna z pověstí praví, že pokud se prasklina v jeho hmotě zvětší natolik, že jím projde těhotná žena, otevře se cesta pro pekelné síly.

Otevírací doba rozhledny

Duben - So, Ne, Svátky - 10:00-12:00, 14:00-17:00
Květen, červen - Út-Ne - 9:00-12:00, 13:00-17:00
Čevenec, srpen - Út-Ne - 9:00-12:00, 13:00-17:00
Září Út-Pá - 9:00-12:00, - 13:00-16:00 So, Ne, Svátky 10:00-12:00, 13:00-17:00
Říjen, listopad - So, Ne, Svátky - 13:00-16:00

Jak se tam dostaneme:
po modré turistické značce z Chudenic, 1,5km
po modré značce od parkoviště u zámku Lázeň, 0,5km

• Hostinec a ubytování Na Poustevně
Sezonní výletní hostinec s celoročním ubytováním

- výjimečné prostředí areálu Bolfánek nad Chudenicemi
- ubytovací kapacita 12 osob ve třech pokojích (2, 4, 6, lůžek )
- vlastní sociální zázemí na každém pokoji samozřejmostí
- společná kuchyňka pro vlastní stravování
- zajištěné stravování ve výletním hostinci
- internet přístupný uvnitř objektu i v jeho blízkém okolí
- kapacita výletního hostince max. 35 osob
- prostor pro úschovu bicyklů
- k dispozici projekční audio systém ( dataprojektor , zvuk , promítací plocha )

• Přírodní amfiteátr
Areál byl nově vybudován v prostorách pod rozhlednou Bolfánek v těsné blízkosti výletního hostince „ Na poustevně „ . Stavební realizace se uskutečnila v druhé polovině roku 2013 a v jarních měsících roku 2014 byl areál vybaven mobiliářem.
Přírodní amfiteátr v Areálu Bolfánek bude určen převážně pro alternativní kulturní aktivity.
Záměrem občanského sdružení Otisk je využívat amfiteátr k pořádání koncertů menšinových žánrů (folk , blues , world music , lidová hudba apod.) , divadelních představení , řemeslných workshopů a trhů , atd.
Každoročně se zde v letní sezoně koná představení Rusalka.

A zatouláme se ještě dál na Šumavu:

Hrad Kašperk

Střežit zemskou hranici s Bavorskem, ochránit významné naleziště zlata a zabezpečit důležitou obchodní trasu tzv. Zlaté stezky. To jsou tři důvody, které vedly českého krále a římského císaře Karla IV. v roce 1356 k vybudování hradu Kašperk na severovýchodním výběžku kopce Ždánova, je to nejvýše položený královský hrad v Čechách.
Obdélný palác a na něj napojené obytné věže představují samostatné hradní jádro, které je obehnáno souvislým opevněním. Na hradní jádro se napojuje i hradní nádvoří, sloužící jako hospodářské zázemí. Tato podoba hradu z druhé poloviny 14. století byla ještě upravována různými přestavbami, především v průběhu století následujícího.
Ač hrad královský, byl Kašperk spravován šlechtou a ne královskou komorou. Králové hrad i s přilehlým panstvím pronajímali tzv. zástavním držitelům, pochopitelně věrným koruně. Držitelé hrad spravovali, udržovali, nebo zde vykonávali právo poprávce, které získávali i s hradem.
Ze zástavních držitelů jmenujme alespoň ty důležité nebo zajímavé. Například od roku 1411 to byl královský mincmistr Petr Zmrzlík ze Svojšína a Orlíka a jeho synové, horliví stoupenci kalicha, což byl také důvod, proč se hrad vyhnul pustošivému obléhání husitských vojsk. Mezi zástavní držitele se zapsal i mocný šlechtic Zdeněk ze Štenberka, který se zasloužil o rozšíření hradního opevnění o předsunutou pevnůstku, tzv. Pustý hrádek. To, aby hrad obstál při případném obléhání vojsky krále Jiřího z Poděbrad, proti kterému Zdeněk vedl povstání, ačkoliv sám Jiřímu jako první český šlechtic složil slib věrnosti. Naopak svému králi byl mnohem věrnější jeden z posledních držitelů hradu, místokancléř a tajemník Ferdinanda I., slezský rytíř Jiří z Lokšan. V roce 1547 mu Kašperk posloužil jako opěrný bod při úspěšném potlačování prvního stavovského povstání v Prácheňském kraji.
Tímto vším hrad naplnil svou úlohu v českých dějinách. Později především vinnou nedostatku financí rychle chátral a upadal, zatímco bylo okolní panství rozprodáváno. Dovršením tohoto procesu byl rok 1616, kdy byl již opuštěný a zchátralý hrad královskou komorou odprodán městu Kašperské Hory, v jejichž majetku hrad zůstává až dodnes.

Otevírací doba:
duben soboty a neděle 10.00 - 17.00
květen - červen denně mimo pondělí 10.00 - 17.00
červenec - srpen úterý - neděle 9.30 - 18.00
pondělí 10.00 - 18.00
září denně mimo pondělí 10.00 - 17.00
říjen denně mimo pondělí 10.00 - 16.30
út - pá prohlídky v těchto časech: 10.30, 12.00, 13.30 a 15.00
so - ne prohlídky v těchto časech: 10.30, 11.15, 12.00, 12.45, 13.30, 14.15, 15.00, 16.00
pouze okruh Život na hradě.
28.12. - 1.1. denně 10.00 - 16.30

Informace:
Hrad Kašperk je přístupný několika způsoby. Autem lze dojet na parkoviště, které se nachází cca 1,5 km od hradu. Dostanete se k němu po silnici, která vede z Kašperských Hor směrem na obec Nezdice. Z parkoviště se pak vydáte nenáročnou procházkou až na místo. Výjimka samozřejmě platí pro tělesně handicapované, ti se mohou dopravit až na malý parkovací prostor těsně u hradu.
Milovníci svěžího šumavského vzduchu a delších procházek si pak mohou vybrat některou ze značených turistických tras, které vedou přímo z Kašperských Hor na hrad. Tato varianta je ideální pro kratší odpolední výlet.

Na Kašperku si můžete vybrat ze široké nabídky občerstvení a poté posedět a posvačit přímo na hradním nádvoří. Ve stálé letní nabídce naleznete mj. kašperské domácí placky, které jsou připravovány dle originální domácí receptury. Tuto pochutinu můžete ochutnat ve verzi "na slano" se sýrem, kořením a česnekem, anebo "na sladko" s marmeládou a skořicí. Třetí variantou jsou "zelné placky" s kysaným zelím. Dále nabízíme čerstvé grilované klobásy, párky v rohlíku, grilovaný hermelín nebo topinka se česnek sýrem a kečupem. slané tyčky. V horkém letním dni jistě příjemně osvěží točené pivo Bernard (světlé, tmavé i řezané), případně některý z velkého výběru chlazených nealkoholických nápojů. V nabídce je také teplý čaj a čerstvě pražená káva z místní kašperskohorské pražírny Rósta kafe. Kde jinde by pak měla chutnat výborná Dolská medovina více, než přímo mezi zdmi hradního areálu?

A nakonec zajímavost : točil se zde film Anděl Páně.

Popojedeme kousek dál:

Hrad Rabí

Hrad Rabí jako výrazná dominanta horního Pootaví patří k nejmohutnějším a nejrozsáhlejším středověkým hradním stavbám v Čechách.
Co se historie týče, počátky hradu Rabí jsou stále zahaleny tajemstvím. Zdá se, že hrad v první polovině 14. století založili páni z Rýzmberka. Rabí se stalo jejich rodovým sídlem a zároveň mělo v oblasti horního Pootaví plnit různé obranné úkoly.
Na konci 14., nebo na počátku 15. století rozšířili páni z Rýzmberka původní tvrz a posílili obranyschopnost svého sídla. Úprava hradního areálu se ukázala být velmi prozíravým počinem. Po vypuknutí ozbrojeného konfliktu mezi stoupenci a odpůrci Husova učení se páni z Rýzmberka přiklonili ke králi Zikmundovi Lucemburskému a aktivně vystupovali proti husitskému hnutí. Není divu, že vojska vedená Janem Žižkou z Trocnova hrad dvakrát oblehla a dobyla, a to v letech 1420 a 1421. Za druhý úspěch však husitský hejtman zaplatil vysokou cenu, neboť před rabskými hradbami přišel o své pravé oko. Během dobývání husité Rabí značně poškodili, ovšem tehdejší majitelé získali za svou oddanost „ryšavému králi“ finanční vyrovnání, a tak mohli hrad obnovit.
Zářnou osobností rýzmberského rodu byl Půta Švihovský (1450/1452 – 1504). Tento vzdělaný a kultivovaný šlechtic úspěšně rozvíjel svou kariéru na dvoře Vladislava Jagellonského – byl nejvyšším zemským sudím a ve službách svého krále podnikal i diplomatické cesty. Svou pozornost směřoval také ke svému panství, snažil se o jeho ekonomický rozvoj a výnosy z panství zvyšoval zakládáním měst. S Půtovým jménem byla spojena také nákladná přestavba rabského hradu, která mu vdechla pozdě gotický ráz.
Po smrti Půty Švihovského z Rýzmberka na počátku 16. století byl rozsáhlý rodový majetek rozdělen mezi jeho syny. Ti sice zastávali významné pozice na panovnickém dvoře, avšak v důsledku několika špatných rozhodnutí se zadlužili a byli nuceni rýzmberské dědictví postupně rozprodávat.
Po pánech z Rýzmberka Rabí často střídalo majitele (Jindřich Kurcpach z Trachenburka, Diviš Malovec z Libějovic, Vilém z Rožmberka, Chanovští z Dlouhé Vsi), což vedlo k tomu, že se nepodařilo zlepšit hospodářskou situaci panství a hrad samotný chátral. Nedobrý stav ještě umocnila třicetiletá válka a s ní spojený ekonomický, demografický i kulturní úpadek.
Na počátku 18. století získal Rabí pasovský kníže-biskup Jan Filip kardinál z Lamberga. Spolu s ním koupil i nedaleká panství Žichovice a Žihobce a lamberská rodina si za své sídlo vybrala pohodlnější barokní zámek v Žihobcích. Ve chvíli, kdy Rabí přestalo sloužit obytným účelům, přišla jeho zkáza. V první polovině 18. století hrad vyhořel a požár jej připravil o střechy i dřevěné části. Ve druhé polovině 18. a první třetině 19. století se navíc nehlídaný hradní areál stal zdrojem stavebního materiálu pro obyvatele podhradí i širokého okolí.
První pokusy o záchranu a současně zpřístupnění hradního komplexu se objevily v již polovině 19. století. Tehdejší majitel panství kníže Gustav Jáchym z Lamberga nechal uzavřít vstupní bránu, na vrcholu donjonu vznikla první vyhlídková plošina a byla opravena i část zdiva. Přes veškerou snahu se opravy dotkly menší části areálu – většina zdiva nebyla k nelibosti obyvatel podhradí zajištěna, takže jejich domy neustále ohrožovaly padající kameny.
Nešťastná situace se vyřešila až v první čtvrtině 20. století, když v Horažďovicích vznikl Spolek pro zachování památek v horním Pootaví. Členové spolku přikročili k náročným záchranným pracím i nákladné stavební rekonstrukci části areálu, provedli drobné archeologické výzkumy, zřídili malé hradní muzeum a začali organizovat komentované prohlídky.
Do správy státu přešlo Rabí v roce 1954 a roku 1978 byl hrad prohlášen národní kulturní památkou. V současné době je Státní hrad Rabí ve správě Národního památkového ústavu, územní památkové správy v Českých Budějovicích.

Otevírací doba:
Březen - Říjen
út-pá 9:00-16:00 (sezona 17:00)
so-ne 10:00-16:00(sezona 17:00)

Informace:

Autem dojedete do centra obce a zaparkujete na náměstí, vzdáleném asi 150 metrů od hradního areálu. Parkovací poplatek 40,-/auto/den.

Hrad Rabí je dokladem gotického stavitelství, a proto tato zřícenina nikdy nebude plně bezbariérovým objektem. V současné době se hůře pohybující lidé, či osoby na invalidním vozíku dostanou s pomocí na velké nádvoří (cesta do dalších částí hradu je pro ně s ohledem na svažitý, kamenitý terén a velké množství schodů bohužel velice komplikovaná, ne-li nemožná).

Čtyřnohým přátelům není vstup do hradního areálu zapovězen. Jen je potřeba, aby byli na vodítku, nebo v přepravním boxu (výjimkou jsou asistenční psi) a aby se jejich majitelé chovali ohleduplně k ostatním návštěvníkům.

Zvíře může se svým majitelem vstoupit tam, kam si jeho majitel zakoupí řádnou vstupenku. Vstup zvířete je za těchto podmínek zcela zdarma.
Volné pobíhání psů a jiné zvěře je však zakázáno.
Přímo v hradním areálu se stojany, či úschovna kol nenachází. Když návštěvníci na Rabí přijedou na kolech, mohou využít několika stojanů v podhradí.

Maminkám s maličkými dětmi bohužel nemůžeme poskytnout dostatečné zázemí (přebalovací pult, mikrovlnná trouba k ohřátí jídla).

V letních měsících se mohou návštěvníci občerstvit přímo na hradním nádvoří - mohou se osvěžit chlazenými nápoji, povzbudit se kvalitní kávou či čajem a něco malého pojíst.

Na náměstí se nacházejí tři hospůdky, dvě rychlá občerstvení a dva obchody s potravinami.

Třetí - můj velmi oblíbený:

Hrad Velhartice

Hrad Velhartice byl založen na přelomu 13. a 14. století na skalním ostrohu, obtékaném říčkou Pstružnou. Tento hrad si patrně jako rodové sídlo pánů z Velhartic počal stavět Bušek starší z Velhartic, hrad dostavoval Bušek mladší, oba byli věrní a oblíbení komorníci Karla IV.
Raritou je světově unikátní kamenný most spojující hmotná torza paláce zvaného Rajský a jeho protějšku - přední věže. Návštěvníky zaujme i pozdně renesanční zámecké křídlo. Na hradě byly svého času uschovány korunovační klenoty Království českého, aby nemohlo dojít ke korunovaci Jiřího z Poděbrad na krále.

Ke konci 18. století začíná hrad postupně upadat. Poslední majitelé - Windischgrätzové hrad opustili v roce 1945, poté přechází do státních rukou.
V současné době jsou pro návštěvníky zpřístupněny hradní i zámecké interiéry. Hradní okruh zahrnuje prohlídku středověkého hradu a výklad o historii hradu s tématickou expozicí o životě společnosti v 15. století podle středověkého autora Tomáše Štítného, který život přirovnává k šachové hře.
Zámecký okruh umožňuje prohlídku renesančně zařízených sálů renesančního křídla. Zámecká expozice návštěvníkům přiblíží každodenní život a záliby šlechtické rodiny v 16. a 17. století na venkovském šlechtickém sídle.

Otevírací doba:
duben, říjen: so, ne, svátky 10:00 — 16:00
květen, září: út - ne 10:00 — 17:00, červen: út - ne 10.00 - 17.00
červenec - srpen: út - ne 10:00 — 18:00 hod

Informace:
Parkoviště je bezplatné a nachází se cca. 300 metrů od hradu.
Hrad a zámek Velhartice má bezbariérové horní i spodní nádvoří a vyhlídku do údolí říčky Ostružné. Lidem handicapovaným je umožněn i vstup na audiovizuální pořad o obnově a historii hradu.
Vstup s domácími mazlíčky je možný jak do venkovních prostor hradu, tak i do prohlídkových okruhů. Vstup je zpoplatněn 20 Kč. Na prohlídkový okruh zámek je vstup umožněn pouze malým zvířatům, které je nutno nosit po celou dobu prohlídky v tašce.
Na prohlídkové okruhy není možný vstup s bicyklem. Cyklisté mohou využít stojan v předhradí.
Pro děti jsou v areálu připravené venkovní hry, které si mohou zahrát. Na spodním nádvoří jsou vnitřní prostory dvouštítové stavby (bývalý hradní pivovar) využívané k interaktivním expozicím, či výstavám.
Na spodním nádvoří se nachází hradní restaurace U hradního sládka (nově zrekonstruována z bývalé budovy pivovaru, viz. foto, a otevřena v květnu roku 2012). Nad vstupem je pak prodejna suvenýrů s možností menšího občerstvení.

Druhý pak:

Hrad Švihov

Pozdně gotický vodní hrad v lukách při řece Úhlavě severně od Klatov byl založen roku 1480 Půtou Švihovským, tehdy jedním z nejbohatších a nejvlivnějších mužů v Čechách. První část hradu byla dokončena roku 1489, celý pak roku 1510. V 18. století byla celá stavba přestavěna na sýpku, v polovině 20. století byl hrad obnoven a zpřístupněn veřejnosti.
Původně na místě hradu stávala menší vodní tvrz, která patřila rodu Rýzmberků. V 15. století však byla dobyta husity (stejně jako další rýzmberský hrad - Rabí).

Prohlídkový okruh - Hrad - Interiéry přibližující návštěvníkovi život na hradě v 16.stol.: kaple s gotickými plastikami, taneční sál s malovaným renesačním kazetovým stropem, součástí prohlídky je také hradní zbrojnice.
Prohlídkový okruh - Kuchyně - Hradní kuchyně, parkány, prostory fraucimoru a unikátní galerie gotického umění.
Hrad s opevňovacím vodním systémem patřil k nejlepším pevnostem své doby. Podle pověstí byl hradní pán Půta Švihovský natolik zlý a krutý, že si ho odnesl ďábel do pekla. Dodnes se zde ukazuje místo ve stropě, kudy ho čert odnesl do pekla.

Hrad je také častou filmařskou kulisou, např. byl domovem filmové Popelky.

Služby:
Na nádvoří je hradní krčma.
Je možné se projet na lodičce po hradním vodním příkopu.
Samozřejmě i zde se konají svatby, to už jinak ani nejde. 🙂
Akcí, které se zde konají po celý rok, je nespočet.