Mám trochu nostalgickou náladu. Dnes je to přesně dva roky co se můj život obrátil o 180 stupňů. Den kdy jsem si řekla dost. Možná už mě nebavilo to jak jsem byla věčně unavená, bez nálady, to jak mi bylo často špatně od žaludku anebo jsem se na to už prostě nemohla dívat. Pamatuji si na ten den jako kdyby byl včera, jak se mi v práci udělalo tak blbě z jídla že jsem si řekla že takhle už to dál nejde a cestou domů si místo coly a čokolády koupila rybu a salát.
Za ty dva roky se toho hodně změnilo (nejvíc samozřejmě to, že máme Maximka), ikdyž cíl byl zhodit jen pár kilo. Změnila jsem stravu, začala jsem sportovat a díky tomu se pomalu dostala k práci která mě naplňuje více než jakákoliv předtím (výživové poradentsví). Můj cíl se změnil. Najednou pro mě nebyl cíl zhodit jen pár kilo ale najednou pro mě byl cíl moje cesta. Pomoct ostatním. Poradit jim a pomoct jim aby pochopila, že DIETA vám nikdy nedá to co ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL. Ono se to možná zdá hrozně těžké ale přitom to je hrozně jednoduché. Já byla z těch co byla schopna vypít dva litry coly na posezení, co nedodržovala žádné časy jídla, do tří odpoledne jsem nejedla a pak jsem snědla všechno co jsem našla. Byla jsem z těch co do sebe nacpali skoro všechno. Nedokázala jsem si představit život bez coca coly, hranolek s tatarkou a chipsů. A teď? Teď mi je blbě po jedné skleničce coly a chipsy ani hranolky jsem neměla ani nepamatuji. Né že bych si je odpírala. Prostě je nechci, nepotřebuji je, nemám na ně chuť. A tohle může dokázat kdokoliv z vás. Ať je vaše závislost jakákoliv. Třeba taková jaká byla ta moje na coca cole.
Našla jsem se ve zdravém jídle, objevování nových, skvělých, chutí o kterých jsem neměla ani ponětí že existují, protože všechno mi vždy překryly hromady cukru a soli. Miluji vymýšlení nových receptů a miluji pomáhat lidem kteří se touží vydat po stejné cestě jako já. Nejsem ale žádný fanatik co by na obědě u babičky odmítl jídlo s tím, že nejí knedlík. U babičky si dám knedlo-zelo-vepřo a pak klidně zákusek, na Vánoce jsem se neomezovala, občas si dopřeji čokoládu nebo si udělám lasagne. Ale vím kde je moje hranice.
Zrovna jsem se asi dostala do fáze ve které jsem chtěla být, tím nemyslím vzhled ale to že jím zdravě, sportuji a beru to jako přirozenou součást sebe. Stalo se to mým životem. Cítím se ve svém těle tak jako nikdy předtím. Cítím se zdravá, silná a plná energie. Kdyby mi někdo někdy řekl, že nejlepší postavu svého života budu mít po dítěti tak bych si asi klepala na čelo. Zvlášť pokud by mi to někdo řekl na střední (první foto). A je neuvěřitelné a zároveň, pro mě, naprosto šokující to že první a třetí fotku dělí 27 kg!!! Ta první fotka je tedy na střední, druhá po porodu (v těhotenství jsem hrozně přibrala) a třetí 8 měsíců po porodu. A pak ať mi někdo někdy vykládá že něco nejde 🙂 Já byla člověk který dokázal vymyslet nejvíce výmluv na světě! A moje mamka mi vždy říkala "Kdo chce hledá způsoby, kdo nechce hledá důvody" a to je svatá pravda.
A pak, když ujdete takový kus cesty, si uvědomíte co máte vedle sebe za poklad který vás miloval ikdyž jste byla mládě vorvaně.
Pokud chcete s něčím poradit, pomoct nebo vás prostě jen něco zajímá tak mi napište. Budu moc ráda kdybych si vás mohla zařadit mezi své "hvězdičky" a mohla vám pomoct. Jak vidíte tak to jde..
„Lidská mysl je schopna dokázat cokoliv, co si vymyslí a čemu uvěří"
Napoleon Hill
uf, to je tak .. vždycky si všechno uvědomíme, až když už to končí .. za týden mi končí téměř šestiletá mateřská-rodičovská, nastupuji zpět do pracovního procesu a padá na mě šílená nostalgie .. kde je těch 6 let? vždyť jsem si ho nedávno přinesla v peřince domů .. a tu malou ukřičenou princeznu považuju za miminko dodnes .. maminky, pokud nemusíte, nespěchejte do práce, nechtějte, at už je jim tolik a tolik, ať už trochu povyrostou, ať už umí mluvit, čůrat, oblíknout se .. protože přijde den, kdy už budou všechno umět .. tedy aspoň to všechno, že už vás nebudou celý den potřebovat, půjdou do školky a vy do práce a najednou si řeknete, vždyť to bylo vlastně všechno děsně prima, děsně krásný a děsně to uteklo.. užívejte si každou chvilku s nimi, každou minutu, každý okamžik, kdy na vás zavolají, že něco potřebují, protože jsou to nevratné chvilky, kdy jste tu jen pro ně .. a brzy to tak přestane být .. jasně, ještě dlouho to budou dětičky, které se v mámině náručí rády schoulejí, ale prostě, víte jak to myslím 😉 najednou mám pocit, že jsem si je měla užít víc, občas jsem padala únavou, měla chuť utéct od všeho, někdy to všechno bylo fakt hodně těžký, ale když teď bilancuji, vidím jen to hezké .. a tak to asi má být .. miluju svoje dětičky, svou rodinu nade vše a hurá do nové životní etapy 😉
Dnes telefon z Genetiky v Podolí, odběry plodové vody vývojovou vadu nepotvrdily.
Pozitivně byla potvrzena HOLČIČKA 🙂
Ahoj holky, v Unhošti od března spouštíme novou hudební skupinku pro děti od 1 roku do 3 let. Přijďte si s námi s dětičkama zařádit 😉
Dneska je nám měsíc a takhle odpočíváme😊
A další ze série jazykovědných otázek: co znamená APŮ? Autorem je náš 16měsíční druhorozený rarášek 🙂
6dni do tp! Jsem rada, ze jsme to dotáhly do konce! Že nás Dominiček ze zhora ochraňoval a ochraňuje. :-*
Ale uz by si kocicko mohla jit ven, nemuzeme se s tátou dočkat! 😀 dneska uplnek tak by to slo nee?? 😀 ♥
Když uši bolí a bolí
Zánět středního ucha i „obyčejná“ bolest uší jsou velmi běžná dětská trápení. noci děti nemohou usnout, přes den jsou vyčerpané a uplakané. Přestože by si nejedna maminka přála se v klidu vyspat, zároveň chce svému drobečkovi hlavně pomoci od bolesti.
Někdy je bolest ucha způsobena jen druhotně, protože spousta nervů z různých částí těla prochází právě uchem. Mohou tak bolet i kvůli onemocnění čelistí nebo bolesti hlavových či krčních svalů. Pokud bolesti vycházejí přímo z ucha samotného, je to důsledkem onemocnění nebo dokonce poškození zevního nebo středního ucha.
Poznejte ušní infekce včas
Neléčená infekce uší je velmi nebezpečná. Může způsobit prasknutí ušního bubínku a problémy se sluchem. Pokud potíže pokračují, vždy je potřeba navštívit lékaře. Někdy je k úplnému vyléčení potřeba dokonce několik kol antibiotik.
Starší dítko si dokáže postěžovat, že jej ucho bolí a není radno to podceňovat. U malých dětí se však ušní infekce dá vypozorovat podle horečky, podrážděnosti nebo pláče. Také pokud si za ouško tahá nebo si ho příliš mne, nebude vše v pořádku.
Jak se o bolavá ouška postarat?
Jediný kdo využívá bidet, už z něj i pije 😀
Koupily jsme pro malou novou autosedacku, tak aby jezdila čelem k jízdě, ale nelíbí se jí to, hodně nám brečí.
Máte někdo podobnou zkušenost nebo nějaky tip jak by se jí to mohlo líbit?
Krasne pondelni rano 🙂
Krásný začátek nového týdne ☺️ Po víkendovém vyhlášení výsledků soutěže je tu dneska detailní recenze o jednom staročeském podniku v centru Prahy. Jestli je to tu vhodné pro děti a jak mi chutnalo se dozvíte v následujícím článku - http://hladovamama.cz/havelska-koruna/. Nezapomeňte se také přidat na mou FB stránku, aby vám neunikly další soutěže a nové recenze www.facebook.com/hladovamama
SOS! Holky prosim jste tu jeste nektera? Potrebuju radu ...mela jsem v 9 a v 10 ibalgin muzu ai ted vzit brufen? Strasne me boli zub :( musim to prezit do rana ale je to fakt sila :(
Snad se vám náš malý výlet po Křivoklátsku líbil. Samozřejmě nebylo v mých silách ukázat vše, co bych chtěla, navíc se zde určitě nachází i spousta míst, která jsou mi dosud utajena. Doufám, že aspoň pár z vás tento týden bavil a že třeba někoho nalákal přijet do mého rodného kraje aspoň na výlet. Moc díky za komentáře a liky a pokud budete mít jakékoliv dotazy ke Křivoklátsku, tak se na mě ( @nnell ) určitě obraťte.
Poslední obrázek a zároveň tip na výlet, který přidávám, je Velíz. Jedná se o vrch nedaleko obce Kublov. Podle Kosmovy kroniky se někdy v roce 999/1000 stal místem, kde Vršovci zákeřně napadli knížete Jaromíra, svázali ho a nahého ho přivázali k zemi, načež přes něj skákali na koních. Jaromír byl naštěstí zachráněn svým služebníkem Hovorou (který měl údajně běžet pro pomoc až do Prahy) a nejspíš na paměť svojí záchrany nechal Jaromír vystavět na Velízi kapli sv. Jana Křtitele.
Znáte hrad Brtník? A víte kde leží?
-
To samozřejmě vědět nemůžete, protože hrad Brtník neexistuje. Zato na Křivoklátsku existuje hrad Krakovec, kde se pohádka Ať žijí duchové natáčela. Hrad byl postaven ve 14. století křivoklátským purkrabím a zároveň oblíbencem Václava IV. Jírou z Roztok. Hrad byl na svoji dobu velice pokrokový, upřednostněna byla především kvalita bydlení před obrannou úlohou, dá se tedy říci, že jde o středověkého předchůdce budoucích zámků.
Krakovec je také znám jako poslední působiště mistra Jana Husa před odchodem do Kostnice. Na hrad se dostanetepo žluté turistické značce z nádraží Všesulov (cca 5 km).
Ze Zbečna se dá podniknout příjemný pěší výlet proti produ řeky do Roztok u Křivoklátu (trasa ale není sjízdná pro kočárky a není to zrovna "kousek"). Odtud můžete pokračovat buď dál na Křivoklát a nebo do místní, velice oblíbené Hospody u Jezzzu (otevřená jen v sezóně). Doporučuji 🙂
Ostatně jeden z nejlepších způsobí, jak poznat část Křivoklátska, je jet na vodu. Berounka není nijak náročná řeka a jak říkají zkušení vodáci, je to hlavně "volej". Jen je potřeba si pohlídat, aby v řece aspoń nějaká voda byla.
Dnešni uklizeni v šupliku.. všude bordel 😀
https://m.facebook.com/photo.php?fbid=224218807...
Tak malý a už dělá reklamu 🙂
Další tip na výlet, který přidávám, je do Zbečna. Zde se v 11.století nacházel přemyslovský lovecký dvorec, konkrétní místo ale neznáme, patrně bylo zničeno pozdější vesnickou zástavbou.
Přímo naproti místnímu kostelu sv. Martina se nachází stará roubenka - Hamouzův statek, kde je dnes skanzen a můžete se tu dozvědět například to, jak se dříve pekl chleba.
