Břeclav (maďarsky Leventevár; německy Lundenburg , v místním nářečí Břeclava) je okresní město v Jihomoravském kraju, asi 50 km jihojihovýchodně od Brna na řece Dyji, kusek od hranic s Rakuskem a Slovenskem. Břeclav je důležitým hraničním přechodem a železniční křižovatku mezinárodního významu (o tem si řeknem za chvílu)

Z několika lokalit v katastru dnešní Břeclavi osídlených už v pravěku je nejvýznamnější Pohansko (v lesách jihovýchodně od města), které bylo významným velkomoravským hradiskem. V průběhu 10. století bylo opuštěno (o Pohansku a soutoku – hranici tří států vám napíšu zajtra)

Pravděpodobně v 1. polovině 11. století založil kníže Břetislav I. pohraniční hrad pojmenovaný po něm – odtud jméno Břeclav, který byl potem jedním z nejvýznamnějších správních center Moravy.V 16. století je již v několika pramenech zmiňována židovská obec se synagogou a hřbitovem. (zámek a další architektonické zajímavosti si představíme ve čtvrtek)

Břeclav a pivovarnická výroba patří již od nepaměti nerozlučně k sobě. Pivo se zde vždy vařilo a místní byli na něj patřičně hrdí, i když nastala i období, která plynulou a zvyšující se pivovarnickou produkci jistým způsobem narušila. První písemné zmínky o zámeckém pivovaru v Břeclavi nalézáme v urbáři lichtenštejnských statků sepsaném roku 1414. nejstarší hmotné památky však pocházejí ze druhé poloviny 16. stol. (na pívo spolu skočíme v pátek

Město jako takové jsem vám představila. Teď bych vás chtěla seznámit s lidmi, kteří tu žijí. V sobotu vám tedy napíšu o lidech, kteří dodržují lidové zvyky a tradice, protože ty mají v nejjižnějším cípu Moravy své nezastupitelné místo. Typické kroje, stavění máje a krojové hody, slavnost zarážení hory, besedy u cimbálu, fašanky, vinobraní… Jsou to nezapomenutelné chvíle, které nezažijete nikde jinde, než právě u nás.

Maminky často při zavádění nemléčné výživy pochybují, zda postupují správně. Po prvním roce si zase nejsou jisté, zda má dítě dostatek živin. Nejnovější výživová doporučení můžete snadno a rychle zjistit na souboru videí, které připravila iniciativa 1000 dní. 

Můžete si je prohlédnout na YouTube na těchto odkazech:

Nutriční programování

https://www.youtube.com/watch?v=kyJumF-dDbs

Pestrá strava

https://www.youtube.com/watch?v=QRlN6tbViv0

Mateřství je doba, kdy si náležitě užíváte péči o vaše děťátko. Ale co čert nechtěl, objevily se nepříjemné opruzeniny. Co jsou a jak proti nim účinně bojovat?

Každá maminka má svůj vlastní postup, jak si s těmito kožními peripetiemi poradit. Jestliže se vám stále dere na mysl řada pochybností, jak správně pečovat o pokožku vašeho „uzlíčku štěstí“, čtěte dále.

Kde se vzaly, tu se vzaly

Opruzeniny u dětí jsou vlastně obecným názvem pro několik projevů zánětlivého onemocnění pokožky. Jedná se o zarudlá místa, na kterých se často vyskytují pupínky. Někdy může dokonce dojít k tvorbě prasklinek či puchýřku. Jejich nejčastější výskyt je v místech kožních záhybů. U novorozenců, kojenců či batolat se opruzeniny vyskytují hlavně v plenkové oblasti. Je zjištěno, že pokožka miminka je o 30 – 60 % tenčí než pokožka dospělého člověka. Na jejím povrchu se ještě nestačil vytvořit ochranný film, a proto je velmi citlivá a náchylná na různé vnější podněty. Při šetrné péči o pokožku se tento problém obvykle ztratí během několika dní.

Ne nadarmo se říká se, že nejlepší ochranou kožního problému je prevence. Proto je nezbytné znát příčiny a faktory, které mají vliv na vznik opruzenin.

Asi nejčastější příčinou vzniku opruzenin je moč. Její chemické složení se v pleně mění a narušuje obranou funkci pokožky. V místech, kde se plena přímo dotýká citlivé dětské pokožky, dochází k tření vedoucímu až ke vzniku oděrek nebo prasklinek. Do těchto narušených míst se poté velmi snadno může dostat infekce. Úrodnou půdou pro vznik opruzenin jsou rovněž různé chemické látky. Do kontaktu s pokožkou miminka se mohou dostat pomocí nevhodných pracích prášku, aviváží, ubrousků nebo mýdel.