"Tak já nevím. Nemám ten - OHS?" Ležím na gauči a pozoruju zvětšující se pupek. 

"Cože máš?" manžel vypoulí oči. 

"No hyperovariální syndrom, ne? Koukni na to břicho..."

"A není to ta studentská pečeť, co jsi před chvílí celou zfutrovala?"

Moula. Změny váhy během IVF jsou přece způsobeny užíváním léků. Vůbec na to nemá vliv fakt, že už čtrnáct dní nedělám prudší pohyby a občas si dám na nervíky nějakou tu čokoládu... 

Nakonec to asi přece jen byla ta čokoláda🙂  A pozítří mě čeká PUNKCE. Už to slovo mě děsí. Nemohli by zákrok lékaři nazvat nějak - laskavěji? Doktor obhlédl vaječníky. Potvory celou snahu lehce bojkotují, ale prý se tam dva krásné folikulky utvořily. Tak teď si je musím dva dny hýčkat. Lékař se tváří soustrastně. Moc optimismu mi tedy nedodává... Ještěže tu má na zaučení pohledného mladého doktůrka. Aspoň se je na co dívat🙂  

1.7.2015 - mé malé prinzezně Terezce byly včera 2 měsíce a posledních 14 dní bojujeme u večerního kojení...kecám..někdy (jako např. dnes) už i odpoledního v 5... 

začíná to dobře....malá správně saje a pije jako o život... ale pak to přijde... nečekaně bum bác uragán.., začne se u prsa vzpouzet a šprajcovat se jako kdybych tam měla brněnský prygl, ale ucpala se zátka a ona to chce protáhnout.... zuřivě tahá a tahá ale divné i když mám prsa plné mlíka, nic jí neteče....

pak přijde fáze, že otevírá pusinku tak šíleně, že nechytne ani prso, ani dudlík, ani flašku..ani můj malíček zvaný "uklidňovák" jako kdyby úplně zapomněla jak se pije........(za to já si po 14 dnech začínám myslet, že chci vědět moc moooc jak se pije..víno 😀 - ještě, že nemám otvírák..vlastně ani víno...dala bych si určitě každý večer na uklidnění 🙂

poprvé jsem si ještě naivně myslela, že asi kaká (cháá panebože dej, aby to bylo jenom kakání 😀 ) opakuje se to pravidelně každý večer...teď už občas i odpoledne....

pomoc pomoc...hledám, hledám...ptám se strejdy gůůgla...ptám se tady v diskuzích a koukám, nejsem jediná kdo má takový problém...že prý i po Vigantolu se to stává.. no vysadila jsem ho a žádná změna, spíše mi to přijde horší.....

po 2 hodinách intenzivního pláče..takového toho bolestivého..maminko proč mi nedáš napapat když já to tak chci... a já to zkouším všemi metodami, ale prostě jí to fakt nejde....se mi ji konečně podařilo uspat (ještě že se držím a nekouřím, protože už bych si jednu bafla na nervy a víno ani vývrtku nemám)