Darujte cenné vzpomínky! http://www.poshme.cz/luxusni-usb-disk-tucnak-4g... USB flash disk ve tvaru rozkošného tučňáka je pokryt krystalky. Dokonalý jako dárek! Objednejte a dostanete i od nás jeden 😉
Máte někdo zkušenost s tím, že byste bydleli v bytě a plyn i elektřinu odebírali od EONu? Dnes k nám má přijít pracovník EON (schůzka domluvená po telefonu, snad to nebude otravný agent, podomní prodejce), chce nám představit nabídku, se kterou bychom ušetřili v domácnosti na energiích- vyplatí se to?
holky nevite kde maji na netu nejlevnejsi digi fotografie? rozmer 10x15 cm? diky
Dobrý den, milé maminky, těhulky a všechny fajn ženské na Modrém koníkovi (pokud je tady i nějaký muž, tak samozřejmě také 🙂.
Dnes začínají Dny se značkou Klorane Bébé. Máme pro Vás připraveny zajímavé příspěvky, diskusní témata a soutěže, a doufáme, že si spolu následující 2 týdny hezky užijeme. Na úvod bych Vám ráda tuto značku stručně představila.
Klorane Bébé je francouzská dermokosmetika v prodeji exkluzivně v lékárnách. Její historie sahá již do 60.let minulého století. Po celou dobu naše laboratoře vyvíjí bezpečné přípravky pro extrémně jemnou dětskou pokožku. Všechny naše přípravky jsou hypoalergenní, bez alkoholu a parabenů, testované pod kontrolou dermatologů a pediatrů. Obsahují výtažek z měsíčku lékařského, který má reparační a ochranné vlastnosti. Produkty Klorane Bébé si můžete přibalit do tašky do porodnice, jsou natolik bezpečné, že je lze používat již od narození.
Přeji Vám krásný den,
Zdeňka

Tři bratři - jsou i pro tříleté. Nejde jinak než doporučit.
Dnes jsme se s Nikčou a Elis vydali do kina na pohádku Tři bratři. A určitě ji vřele doporučuji, jak pro tříleté tak i pro dospělé 🙂.
Ta pohádka/ty pohádky je/jsou nádherná/nádherné.
Měla jsem na ni špatnou recenzi. Ale nenechala jsem se odradit a řekla si, že to s Nikolkou zkusíme. A rozhodně to stálo za to.
Holky tleskaly po každé ze tří pohádek. Zakrývaly si oči, když tam byl zlý vlk nebo čarodějnice. Zvedaly ruce, když je pan Svěrák vyzval. Moc jsem se bavila, když jsem je pozorovala, jak tomu bezprostředně věří. Užívám si to období, kdy mají rády pohádky a doufám, že jim to dlouho vydrží.
Pokud si náhodou nebudete jisti, zda by zpívaná pohádka vaše děti bavila, tak si to nejdříve zkuste na starších verzích p. Svěráka a Uhlíře na youtube:
Červená karkulka -
https://www.youtube.com/watch?v=ZA5wJzkzXUg
O šípkové Růžence -
https://www.youtube.com/watch?v=y8w82q_bGhA
O dvanácti měsíčkách -
https://www.youtube.com/watch?v=LJ-JhzQM_cM
A nebo jen mrkněte na trailer a prostě vyrazte do kina 🙂
Navštívili jsme výrobní závod Pleas, který vyrábí kvalitní oblečení pod českou značkou Pleas a německou prestižní značkou Schiesser. Z návštěvy jsme pořídili fotografie. Malou ukázku, co je třeba vše udělat, než si oblékneme jejich výrobky můžete vidět zde: https://www.facebook.com/pages/U-Hanky/15417684...
Intimní záležitost 😉
Do venerologické ordinace, nebo na kožní, chcete-li, vešel mladý muž. Se zrakem sklopeným k zemi se šoural k doktorce sedící u stolu a bylo nad slunce jasné, že má problém. Intimní problém. Takový ten problém, co není snadné se s ním někomu svěřit.
Mladý muž vypadal, že by se s tímto zdráhal svěřit nejspíše i ve zpovědnici zaručující hříšníkovi absolutní zpovědní tajemství. A což teprve tady u doktorky, kde i stěny měly uši a kde se málokdy něco utajilo.
Stanul mezi dveřmi, učinil pár nesmělých krůčků vpřed, ale hned se zase pomalu počínal sunout zpět ve snaze z ordinace nenápadně zmizet. Pak však zřejmě pochopil, že není vyhnutí, a učinil zase něco krůčků kupředu, aby se poté zarazil a rudý až za ušima počal opět pomýšlet na útěk.
Ale už nebylo vyhnutí. Doktorka zvedla oči od lejster na stole, pohlédla na něho a vyzvala jej, aby předstoupil. A nezbylo mu tudíž nic jiného, než tak učinit.
„Posaďte se a povězte mi, co vás trápí,“ pravila málem konejšivým hlasem k návštěvníkovi a ukázala na židli. „Jenom se nestyďte, já vás neukousnu.“
Její vlídný hlas ale nepomohl. Muž spočinul na židli se sklopeným zrakem, schoulen připomínal hromádku neštěstí a zjevně v duchu horečnatě přemítal, co říci. Jak začít. Učinit tento první krok mu činilo značné, přímo nepřekonatelné obtíže.
„S čím bych vám mohla pomoci? Co vás sem přivádí?“ přerušila panující hrobové ticho, jež se mu zdálo být doslova nekonečným, lékařka. „Bolí vás něco?“
Zavrtěl zamítavě hlavou a ještě více se schoulil ve snaze stát se menším a ještě menším a nejlépe neviditelným. A zase se rozhostilo ticho, v němž by bylo slyšet i špendlík na zem spadnout. Ale ani žádný špendlík se neměl k tomu, aby spadl a přerušil toto hrobové mlčení.
„Tak co vás k nám přivádí?“ Ještě pořád se snažila působit vlídným dojmem, vida, jak je ten člověk proti ní zmatený. Ovšem přece jenom už v ní počínala narůstat i netrpělivost. Protože v čekárně bylo dnes jako obvykle tolik lidí a on se tu ne a ne vymáčknout. Zdálo se, že se spontánní reakce z pacientovy strany nedočká. A je tedy nad slunce jasné, že z jejího hlasu více a více vyprchával vlídný tón.
Lékařka nenápadně naznačila zdravotní sestře, aby se z ordinace na chvíli vzdálila. Třeba ten stydlín překoná svou plachost, bude-li tu s ní sám, mezi čtyřma očima.
Sestra se vytratila a mladík poněkud pookřál. Jenže opravdu jen nepatrně. Protože namísto vyjevení důvodu, proč je tady, dokázal jen zašpitat, že se hrozně stydí. Nic víc.
„Ale prosím vás! Proč byste se styděl? Víte, kolik lidí s podobnými problémy už tu bylo? To je můj každodenní chleba.“
„S tímhle… tu… asi… Víte, já…“
„Máte tam nějakou vyrážku, co? Nebo snad výtok?“ Doufala, že aspoň kývnout na souhlas jí dokáže.
Jenže on nekývl. Naopak. Plaše zavrtěl hlavou, že ani to, ani to.
A jí došla trpělivost. „Podívejte se, takhle se nikam nedostaneme. Víte co? Postavte se a sundejte si kalhoty, ať se vám na něj podívám.“
Chtěl zaprotestovat, ale před jejím nesmlouvavým pohledem nakonec kapituloval. Kalhoty se zvolna sesunuly k zemi.
Pohlédla na jeho choulostivé partie skrze silná skla brýlí, ale na první pohled neuzřela nic neobvyklého. Počala si je tedy prohlížet zblízka, zevrubně, rukou v gumové rukavici si pomohla, aby ani jediné místečko neuniklo jejímu ostřížímu zraku. Jenže… nikde nic podezřelého. Ani sebemenší náznak jakékoliv pohlavní choroby.
A on tam stál jak zmoklá slepice a byl minutu od minuty červenější a červenější, studem rudý pomalu jako sovětská vlajka.
Skončila své zkoumání a pohlédla vzhůru do jeho vyděšené tváře. „Nevidím žádný problém. Máte ho zdravý jako řípa. Proč jste sem vlastně přišel? Ven s tím!“
Muž se roztřásl a div se neskácel v mdlobách na zem. Pak ale přece jenom sebral zjevně poslední zbytky sebedůvěry a pravda byla rázem na světě.
„Víte, paní doktorko… já… já totiž… já…“ Zašátral rukou v tašce položené vedle sebe na zemi a vytáhl to, co aktovka až doposud ukrývala ve svých útrobách.
Najednou tu stál se staženými kalhotami a kyticí růží v ruce. „Já jsem… totiž…“ Teď anebo už nikdy! Teď už to musel říci.
„Já jsem vás přišel požádat o ruku vaší dcery.“
(Autor: Vikor Pondělík)
dostala jsem srdíčko s poděkováním - já děkuji taktéž a brzy určitě poputuje dále 😉
POZOR!!
zlevněné poštovné a slevy až 45% zítra končí 🙂
http://www.polstarnakojeni.cz/
BESTSELLER opět skladem! Objednejte teď a přibalíme Vám do balíčku DÁREK! 🙂 Doprava na tento kousek ZDARMA. http://www.poshme.cz/puntikate-saty-dottie-8406...

První iQlanďátko
Až o dovolené jsem se konečně dostala k tomu, abych napsala článek o našem prvním iQlanďátku.
Jmenuje se Dominik, narodil se už 20. 5. 2014 a vážil 2,750 g. Proč píši už? Protože si na svět pospíšil. Jeho maminka mě měla ještě hezké 3 neděle zaučovat do práce asistentky ředitele, předat mi veškeré podklady a dokumenty, abych se v tom neztrácela sama.
Ale Dominik to chtěl jinak. A tak se mnou byla Míša ještě v pondělí v nové kanceláři, přijímala rezervace a ve 3:08:56 v noci mi psala:
"Ahoj Dio, dnes už nedorazim do práce! Jsem v Jbc, nechali si mně tu! Zatím vše v poho 🙂 dám vědět, Míša."
A já na to:
"Ahoj, tak a už nebudu spát🙂 Budu na vás moc myslet. Drž se. A ozvi se. Vše bude v pořádku!."
Na ranní poradě jsem oznámila, že Míša už do práce nedorazí. Že je v porodnici a snad ještě porod zastaví. Všichni byli zvědaví, tak jsem ji v 8:44:41 psala:
"Všichni na tebe myslíme 🙂. Drž se. Jak to vypadá? Máš kontrakce, nebo se snažíte porod zastavit? Nebo už je šmudla venku?"
13:21:42 "Miši, tak co? My jsme tu všichni nervózní..."
No a odpověď nám přišla až v 15:21:35
"Ahoj Dio, tož právě mám Dominika v náručí 🙂 Je to mazec!! 🙂 Hlava mi to nebere, takový drobeček 2750 g a jak mi dal zabrat. Pozdravuj všechny okolo, jste zlatíčka! Moc děkuju!
A já na to:
"Maminko, celá iQLANDIE ti moc gratuluje. Každý komu jsem to řekla, tak jsem /jsi mu tím zkrásnila den. Ať se Dominikovi na světě líbí a dělá vám jen radosti a žádné starosti. Všichni tě pozdravují a těšíme se na fotečku.
No a po šestinedělí se za námi Míša s Dominikem vypravila. Koloval z ruky do ruky:
Seskupení z leva od shora: Monika programová a personální manažerka, Pavel náš ředitel, Luboš technický manažer, Já, Jana zástupkyně ředitele a Jana 2 obchodní a marketingová manažerka.
A dostal od nás malý dáreček:
Seskupení: spací pytel (ten není vidět), Bepanthen Care Mast + praktické minibalení, Bepanthen Plus (prý už ho bude potřeba při kojení ☹ ), Bioderma ubrousky na zadeček, čaje pro kojící maminky, ponožtičky a chrastítko.


























































































