Je vakcinace bezpečná?

K ověření bezpečnosti vakcín dochází ještě před jejich registrací. Ve všech třech fázích klinického zkoušení se hodnotí parametr bezpečnosti. V první fázi se hodnotí pouze bezpečnost, pokud by zkoušená vakcína měla v této fázi závažné nežádoucí účinky, nebude vůbec povolena další fáze klinického zkoušení.

Bezpečností se rozumí výskyt nežádoucích účinků po aplikaci vakcíny. Tyto jsou rozděleny do několika kategorií podle své závažnosti. Ve studii se podle přesných kritérií zaznamenává několik dní po aplikaci očkování výskyt horečky, lokálních reakcí, intenzita pláče dítěte, ztráta chuti k jídlu a dalších do standardizovaných karet. Tak se na velkém souboru pacientů stanoví četnost výskytu jednotlivých nežádoucích reakcí.

Několik měsíců až let po očkování se hlásí všechny hospitalizace daného subjektu a hodnotí se potenciální souvislost hospitalizace s vakcinací, aby byly případně odhaleny vzácné nežádoucí účinky. Po registraci jsou dále prostřednictvím národních agentur (u nás SÚKL) hlášeny nežádoucí účinky a vkládány do mezinárodních databází. I při neprověřeném podezření dochází k pozastavení vakcinace a až do vyloučení všech pochyb nelze danou vakcínu (dané šarže) aplikovat.

Více na www.vakciny.cz.

Hodná teta na hlídání dětí - Kopřivnice! http://www.hodnateta.cz/profile/592?searchback=...

Proč se stále očkuje proti nemocem, které již byly vymýceny?

Proti nemocem, které byly zcela vymýceny, se již neočkuje. Jedním z příkladů je očkování proti pravým neštovicím, které bylo po vymýcení této choroby celosvětově zastaveno. Nicméně očkování lze ukončit jen v případě, že se dané onemocnění nikde ve světě po dobu několika let nevyskytne.

Nadále se ale očkuje i proti nemocem, které se objevují jen velmi zřídka a jsou vzácné. Důvodů je několik. ­Jednak očkovaní jedinci chrání před těmito infekcemi ty, kteří nemohou být ze zdravotních důvodů očkováni. Infekce se v očkované populaci nešíří, a proto se nenakazí ani neočkovaný jedinec. K této tzv. kolektivní ochraně je ovšem nezbytná vysoká míra proočkovanosti.

Dalším důvodem pokračování očkování u nepříliš časných chorob je na příklad jejich nezničitelný zdroj v přírodě. Tak je tomu např. v případě tetanu. Spóry bakterie způsobující tetanus se běžně nacházejí v půdě, proto nelze přestat očkovat, i když se tetanus vyskytuje vzácně, zdroj infekce je ale stále aktivní.

Dalším důvodem je celosvětová migrace lidí. Pokud se ve světě vyskytují lokality, kde se lze nakazit vzácnou chorobou, může být tato zavlečena do naší země a neočkovaný jedinec bude ohrožen, i když sám nikam necestuje. I ve vyspělých zemích Evropy se v současnosti objevují epidemie spalniček, které se u neočkovaných šíří velmi rychle a díky rychlému pohybu osob mezi státy mohou onemocnět neočkovaní jedinci v kterékoliv zemi.

Více na www.vakciny.cz.

Strana