Ach, jak jsou pohodlné nazouváky s nártovým pružením na gumu nebo botičky se suchými zipy! Ale při pomyšlení, že po prázdninách půjde dítě do školy, kde bude vyžadována již samostatnost a bez tkaniček se při tělocviku nebo v družině na hřišti neobejde, vám nezbude, než se nad problémem hluboce zamyslet. Jak na to?
Vzít šněrovací botičky, nazout je dítěti a očekávat, že nějaké pravidelné zasouvání tkaniček do dírek, a nepochopitelné kroucení smyček je zaujme, se ukázalo jako naprostý nesmysl. Naopak, při několika zoufalých, neúspěšných pokusech se dokonce objevily slzičky. Až přišel nápad!
Dětský pokoj, několik dekoračních polštářků a nákup barevných stuh snad splní naše očekávání. Stačí jen dítě zapojit do tvořivé činnosti s tím, že si bude moci vylepšit své bydlení. Navíc, stužky lze na polštářcích různě obměňovat, takže každou chvíli může přijít změna. Nápad se líbil, tak jsme se do toho s chutí pustili. A vůbec nevadilo, že se některý uzlík nepovedl a stužka byla volnější. Provlékli jsme ji do jiné, kterou jsme utáhli více, a na polštářku se objevily zajímavé varhánky. Další kreativní přínos a nadšení v dětských očích! Pak přišla dětská otázka. Proč musí mít smyčka jen dvě očka? Rázem tu byl nápad pustit se do něčeho složitějšího. Tak se na jednom polštářku uvázaly čtyř a šestismyčky a vznikly jakési stužkové květy, nad kterými se jásalo. Za dokončeným dílkem bylo úžasné sledovat dětské nadšení z vlastního úspěchu.
Stačil k tomu jeden den, kdy jsme dopoledně společně nakoupili v textilní galanterii potřebné „rekvizity“ a odpoledne jsme se pustili do kreativní činnosti. Bez slziček, bez nervů a na konci naprostá spokojenost všech zúčastněných.
Teď už tkaničky v teniskách nejsou žádný problém a dokonce se občas objeví i pentlička uvázaná na zácloně nebo „vydekorovaný“ polštář v obývacím pokoji, což vůbec není na škodu.

Zdroj: slune-cz.cz