Dnes jsme spustili zkušební provoz mobilní verze Modrého Koníka. Ve vyhledavači na Tvém mobilu napiš m.modrykonik.cz a jsi tam.

Zatím jen Fotoblogy

Mobilní verze obsahuje jen část - Fotoblogy. Po přihlášení se Ti hned zobrazí - Všechny fotoblogy. V levém menu si můžeš zvolit: Můj fotoblog, fotoblogy od přátel, Vybrali jsme pro vás, profesionálové, vaše skupiny, seznam skupin. Zde si můžete přepnout zobrazování stránky zpět na původní verzi.

Když se překlikneš mimo fotoblogy, tak se stránka zobrazí v původní verzi. Až se vrátíš na fotoblogy, budeš znovu v mobilní verzi.

Dají se zveřejňovat i příspěvky?

Ano, ve svém fotoblogu a v skupinách můžeš zveřejňovat zprávy s fotkami.

Byla poslední středa v březnu a já jsem slavila své narozeniny. Pěkně kulaté, pětadvacáté. Stejně kulaté bylo i moje bříško, 24tt byl znát. Přišla mi popřát skoro celá rodina a mezi dárky byly hlavně věci pro miminko. Volala mi mamka, že před nedávnem objednaný kočárek právě dorazil a že je moc pěkný. Byl to moc pěkný den 🙂

V pátek jsem se ráno vzbudila s divným pocitem, celou noc mi tvrdl pupík. Jen tak pro jistotu jsem si dojela ke svému gynekologovi a tam mě, nic netušící, zasáhla věta, která se stala mou noční můrou při následujících těhotenství. Miminku nebije srdíčko. Missed abort. V nemocnici ultrazvuk jen potvrdil slova gynekologa. V hlavě mi zněl milion otázek a já jsem se zmohla na jedinou, co bude teď!? Následovala hospitalizace a začal se vyvolávat porod. Lékař, který měl právě službu mě vyděsil, když mi dávl čas do neděle večer. Že když se vše povede do sobotního večera, půjde to rychle. V tu chvíli se mé tělo nastavilo na autopilota. Emoce se vytratily. Kolem osmé jsem se přestěhovala na porodní pokojík a poslouchala šťasté maminky, jak se vítají se svými právě narozenými dětmi. A v jedenáct večer jsem se stala maminkou i já. Maminkou andílka, který odletěl do nebe ještě dřív, než se vůbec stihl podívat na tento svět. Porod trval osm hodin a já si až s odstupem času uvědomila, že to bylo vlastně rychlé.

Den, na který mi byl vypočítán termín porodu, se v červenci připomenul dost ohavně. Den za dnem jsem si říkala, jaký bych byla týden těhotenství, kolik dní do porodu by mi zbývalo. A přesně na TP přišla z porodnice zpráva, že moje švagrová právě přišla o miminko. V 17tt, také ten příšerný missed.

A tak jsem léčila tělo, léčila bolavou duši, moc si přála otěhotnět  a pořád bylo všechno špatně. V září malá operace, kde rozrušili srůsty na děloze a nasadili léčbu na přivolání MS, která se od března kdesi toulala. Přišli Vánoce a já jsem měla všeho dost. Domluvili jsme se s manželem, že se na všechno vyprdneme, užijeme si krásné svátky, Silvestr na horách a že všechno začneme řešit v lednu v CARu.

A přišel nový rok. Vrátili jsme se z hor, kde jsem oslavila svou první MS. Sice slabou, ale byla tu. Po nedělním obědu u mamky jsem si udělala těhotenský test, co jsem ještě doma našla a nevěřila vlastním očím. Dvě čárky, krásné dvě čárky. Těhotenství po pár týdnech gynekolog potvrdil a v 9tt jsem byla donucena lehnout do postele. Střídavě jsem těhotenství proležela do 36tt v nemocnici a doma.

Byl opět konec března a smutné výročí jsem trávila v nemocnici. Miminko se mělo dobře, jen se mu chtělo na svět moc brzo. A tak i další smutný den, tentokrát v červenci, mě zastihl v nemocnici. Září se sotva stihlo rozkoukat a po krásném a rychlém porodu tu byl náš chlapeček. Matyáš.