Miluju podzim, i když se mi občas zasteskne po letních večerech, ty podzimní dny u nás mají svoje kouzlo. Tím, že bydlíme u lesa, slyším každé ráno jeleny v říji, pravidelně potkáváme zajíce, kteří hopkají přes náš pozemek a když se opravdu hodně, ale hodně poštěstí, vidíme i stádo srnek, které cupitají kousek od domu.🍂
A k podzimu kromě sychravých rán a kouzel matky přírody patří pečení. Jablíčka a skořice na sto způsobů. A tak jsem letos začala s recepty dříve a zkusila obměnit naše oblíbené skořicové šneky za jablečno skořicové. No, dopadlo to tak, že jsem mále neměla co odfotit😂
#skoricovesneky #applecinamonnrolls #jablkaskorice #maminka #dnespecu #podzimnirecepty
Po tolika letech diet a odpírání jsem se rozhodla, že nemá smysl chtít dosáhnout původní váhu.
Mít zase dvě a půl kila stejně není realistické.😅
"Dnes slavím své 39. narozeniny 🎉 Poslední rok před velkou čtyřicítkou! 😅 Cítím se nesmírně vděčná za všechno, co v životě mám – za zdraví, za všechny krásné okamžiky a za lidi, které miluji a kteří milují mě. 💕 Každý den je dar a já jsem vděčná za každou chvíli, kterou mohu strávit s těmi, které mám ráda. Těším se na to, co tento poslední rok před 40 přinese! 🥂 Děkuji vám všem za lásku a podporu, kterou mi dáváte. 💖 #vděčnost
#narozeniny#dnesslavim#39today#skoro40#maminka#maminkacz#bytmamou#miluji#dekuji
Je to náročné, protože nám na tom tolik záleží.
Je to náročné, protože se stále učíme, den za dnem. Je to náročné, protože neexistuje žádný návod, a tak zkoušíme všechno možné, co by mohlo fungovat.
Je to náročné, protože se nevyspíme. Je to náročné, protože se bojíme. Někdy opravdu hodně.
Je to náročné, protože si nenajdeme/nebo prostě někdy nemáme čas na sebe. Je to náročné, protože ztrácíme přehled o tom, kým jsme hlavně kým jsme byly.
Musíme si jen připomenout, že máme vydržet, dělat, co je v našich silách, a být na sebe hodné. To potřebujeme ze všeho nejvíc.
Protože každá z nás bez rozdílu, jsme pro naše děti těmi nejlepšími maminkami. 🤍
Za naši rodinu vám přejeme krásné a klidné Vánoce. Dnes jsme byli zapálit svíčku nejen za naše blízké, kteří s námi už nejsou, ale i za ty, kteří přišli o život nedávno. Dávejte na sebe pozor🫶🏻
MŮJ IG: @mamaholciciparty
#veselevanoce #krasnevanoce #holynight #merryandbright #milujuaděkuju #rodina #mama #maminka #maminkacz
Londýn! 🫶🏻Pro nás milovnice Sherlocka Holmese, britského humoru a filmu Nothing Hill, to byla skoro povinnost. Těšila jsem se celý půl rok a i když nebyla cesta jednoduchá (poprvé na mezinárodním letišti sama), tak jsme si to neskutečně užily. Budu tu chvilku spamovat Londýnem, protože se mi splnil sen. Celých pět dní, ve snovém městě s nejoblíbenějšími lidmi na světě. Mými dvěma holčičkami.❤️
MŮJ IG: @mamaholciciparty
#londonbaby#londyn#cestujemesdetmi#kdyzseplnisen#maminka#maminkacz#promaminky#bytmamou#mamablogerka#mamablogger#londontrip #mamablog #mamabloger #family #mamablogerka
Na každý začátek se často zapomíná.
Na první moment, kdy jsme držely v náručí naše dítě. Jak jsme byly zaplavené nejen láskou, ale i strachem a velkou neznámou.
Na první přebalení, kdy jsme nevěděly, co s ohnutými nožičkami a jak správně plenku zapnout, aby nepadala nebo nebyla moc těsně.
Který krém dát pod plenku a jestli vůbec. A co se začervenáním? Kolikrát jsem stála nad opruzeninou a chtělo se mi plakat společně s mojí dcerkou. V tu chvíli bych se rozeběhla do všech obchodů a nakoupila všechno možné, jen aby to zabralo.
Na první koupání, jestli je voda dostatečně teplá nebo málo nebo příliš? Jestli umýt vlásky nebo jen tělíčko a jestli koupat vůbec, když miminko pláče? Koupání, které v nemocnici zabralo pod zkušenými rukami sestřiček pár minut, nám trvalo s přípravami a otázkami hodinu.
Na první krmení, kdy ještě i dlouho po něm, jsme nevěděly, zda má miminko dost mléka, nestrádá a něco mu nechybí.
Na první uspávání, převlékání, první příkrmy.
Všechno co bylo tehdy poprvé, se nám dnes zdá tak běžné a samozřejmé.
My "zkušené" mámy často na ty "nezkušené" působíme suverénně, jako by to všechno byla vlastně brnkačka.
Ale zkušené jsme tím, že jsme měly možnost dělat spoustu omylů a chyb a naučit se, dělat to lépe. 🙂
MŮJ IG: @mamaholciciparty
#blogmamy #maminkacz #bytmamou #milovatjebatse #nazacatku#maminka#maminka❤️#maminkam
#maminkám#maminkamaminkam
Na konci sprna jsme na pár dní navštívili restort Harmony Club ve Špindlerově mlýně. Nechala jsem se inspirovat úžasnou recenzí a musím říct, že to bylo báječné. Nádherná příroda, lanovka, dětské hřiště a výborné jídlo. A to wellness! Naše holky byly ve svém živlu a vážně jsme si to užili. Nesmím ale zapomenout poděkovat celému personálu, který byl vstřícný a ochotný. Cítili jsme se jako v bavlnce a rozhodně se někdy vrátíme. Už proto, že jsme holkám slíbili lanový park a nedošlo na něj 😀 Pokud hledáte i teď na podzim pár dní v nádherném prostředí a úžasné jídlo k tomu, nemůžete vybrat lépe. A že už jsme toho navštívili 😉
P.S. a já se tam úplně zamilovala do tvorby Aleny Mornštajnové! Hana mě dojala, Tiché roky udržely v napětí a nyní Listopád, stránku po stránce překvapuje. Znáte autorku, četli jste od ní něco?
#dovolena#rodina#milujuadekuju#spindleruvmlyn#odpocinek#maminka
Krásnou středu 🙂
chci Vám poděkovat za komentáře ke včerejšímu postu. Upřímně, možná bych ho dnes napsala maličko jinak, ale je to přesně rok, co jsem naposledy naťukala pár písmenek do klávesnice a stiskla "odešli".
Jedním z důvodů bylo mimo jiné i komentáře, které mě odradily. Nebylo jich mnoho, asi nemám ještě za tolik let, co píšu veřejně hroší kůži. Ani publikování ve veřejných médiích (časopis maminka např.) mě neotužilo. A tak si každý takový komentář beru osobně. Znáte to. Mezi padesáti laskavými, chápavými, je právě ten "jeden", tak viditelný a zasáhne na přesné místo.
Ale došlo mi dneska jedno. Kolik maminek jenom tady na Koníkovi píše veřejně. Ptají se, tápou, hledají oporu, pomoc nebo se jen chtějí pochlubit a svěřit. Kolik z nich se setkalo s posměšky, útoky, negací a kolik z nich, radši už nepíše nic. A nebo ani nezačaly. Právě proto.
Být mámou (a teď si dovolím patetická být), je dost složité pro nás všechny. Je úplně jedno, jestli vedle sebe máte tříkilového drobečka a nebo sedmnáctiletou, hubatou slečnu 😉 Mámy jsme a budeme až do konce života. A vždycky budeme o sobě pochybovat tak, jak to umíme jen my ženy.
Ano, jsem možná trochu patetická a kdo není? Copak život není? Dovolím si být, protože jsem se během posledních dvou let setkala s diagnózou smrti velmi blízko, asi jsem patetická začala být. Ale nejde jen o mě. Chci to napsat už dlouho.
A proto si dnes dovolím napsat každému, kdo má potřebu vyjádřit se a svými pár písmenky někomu ublížit, zranit jeho duši, odradit ho tak, aby už radši nic nepsal.
Každému, komu se nelíbí, co ostatní píší, když prakticky "nazí" sedají před klávesnici a dávají do každého písmenka svoje srdce, strach, radost, bolest a celou duši.
Tak těm chci vzkázat toto:
"Z naprosto nepochopitelných důvodů v době digitálního rozmachu najednou máte každý pocit, že si můžete napsat cokoliv a kdykoliv a ke všemu se vyjádřit. Protože přeci máte právo na názor. A tak píšete a neuvědomujete si (nebo možná ano?), že na druhé straně sedí člověk, který si možná prochází peklem, bojuje se svými démony a strachem. Z odmítnutí, z přiznání pravdy a nebo jen se strachem, že se mu pod příspěvek, kde otevřel duši světu (který je krutý víc než dost), objeví podobný, líbivý komentář.
Klávesnice snese všechno, ale na druhé straně křehká duše nemusí.
Tolik lidí má co říct, ale z prostého strachu to neudělá. A ne, ani kvůli tomu, že píšu veřejně, si nemusím nechat líbit nic. A nemusím s tím ani počítat. A ne, když se mi to nelíbí, nemám s tím, co dělám přestat.
Tak možná příště si to raději odpusťte a než dáte "odeslat" zamyslete se, jestli na druhé straně nesedí někdo, koho se to dotkne tak, že už nikdy nic nenapíše. A to bude velká škoda."
A Vás ostatní, kteří chcete psát, tvořit, být veřejně vidět chci říct, nevzdávejte se. Na druhé straně monitoru sedí člověk, který potřebuje číst Vaše slova. Možná je stejně ztracený, zoufalý a hledá tu jednu dušičku, která mu porozumí. Ať už děláte cokoliv, je úžasné, že máte odvahu a tu vždycky něco ocení. Vás ocení, protože za to opravdu stojíte.
Monika <3
Zeleninová polévka s fazolemi a bramborami
Krásný den milé maminky,
Dnes Vám přináším recept na jednoduchou, ale výbornou polévku.
Zvláště v těchto chladných dnech zahřeje a při těch všech povinnostech večer všechny oceníme rychlou večeři.
Na polévkách mám ráda ještě jednu věc. Můžu je udělat klidně den dopředu, když vím, že další den je trošku náročnější. Jako třeba včera, kdy mě čekal nákup zimních bot pro všechny dcery. Byla jsem opravdu ráda, když jsme dorazily domů a já měla polévku už nachystanou. K ní jsme si daly žitný chlebík s máslem a rychlá, přesto sytá večeře byla na světě.
Pokud se Vám recept líbí a polévku uvaříte, budu moc ráda, když mi napíšete, jak Vám chutnala a přidáte i tip na své oblíbené jídlo 🙂
Všechny recepty, stejně jako Dopisy #mojemilovanaholcicko, #madrahapritelkyne a mnoho jiného, najdete u mě na blogu
DOPISY: Všechno nejlepší, moje holčičko!
🌟Před deseti lety jsi vstoupila do našeho života. Viděla jsem Tě poprvé se nadechnout, slyšela jsem, když jsi poprvé zakřičela.🌟
Držela jsem Tě v náručí, když jsi měla zlé sny a snažila se Tě zachytit pokaždé, když jsi padala.
Upletla jsem ti první copánek, zavázala první tkaničky a viděla tvůj první namalovaný obrázek.🌟
Každý den jsi o kousek větší, starší a chytřejší. A tolik nedočkavá. Co je deset let v očích dítěte? Každý rok se zdá být jako dalších deset. Kdy už mi bude pět, patnáct?🌟
Jako dospělí bychom si přáli čas naopak zastavit, aby neuháněl s větrem o závod. Někdy tak moc, že mu prostě nestačíme. A čím rychleji čas běží, blíží se i okamžik, kdy si musíme přiznat, že mu nikdy stačit nebudeme. 🌟Ale pro tebe, holčičko moje, je to jen okamžik. Jsi nedočkavá, tolik bys toho chtěla vidět a zažít a každý den Ti přijde tak dlouhý.
🌟Jen deset malých svíček na dortu. Pro mě jako pro mámu je to chvíle štěstí i bolesti. Deset let jsi se mnou. Deset let Tě vidím vyrůstat od prvních, nemotorných krůčků až po velké skoky jako dnes.
🌟Před deseti lety se mi dostalo požehnání a já Tě přivedla na svět zdravou. 🌟A mým posláním je, abys byla šťastná a spokojená a věděla jsi, jak moc jsi milovaná. Jak moc jsme na Tebe pyšní každý den. Možná ti to málo říkám, určitě ano. 🌟Jako máma nejsem perfektní a někdy se nezachovám správně.
Ale i přes moje chyby, tu vždycky pro Tebe budu. Dnes. Zítra. Za rok. I za dalších deset let.🌟
Tak všechno nejlepší holčičko naše!💋
#mamablogerka#mamablog#rodina#deti#mamanaplnyuvazek#mamavdomacnosti#mamanamaterske#materstvi#maminka#maminkacz#maminky
Krásné čtvrteční dopoledne🧡
Nevím, jak Vy, ale já s příchodem podzimu mám větší chuť na pečení a na sladké. A taky školní rána jsou trochu klidnější, když je snídaně už na stole.🙂
Dneska mám pro Vás recept na dýňový chleba. K jeho upečení budete potřebovat dýňové pyré. Je jednoduché na přípravu. V dalším slidu jsem pro Vás sepsala na něj postup. 🧡Můžete zakoupit i hotové pyré.🧡
🍞Dýňový chleba
1.5 hrnku ovesných vloček(můžete je krátce pomlít v mixéru)
1 hrnek dýňového pyré
1/2 hrnku hnědého cukru
2 vejce
1/4 hrnku kokosového oleje
1 lžíce dýňového koření (doporučuji Koření od Antonína)
1 lžička prášku do pečiva
.
🥄Na polevu:
1 1/2 hrnku moučkového cukru
1 lžíce citronové štávy(pokud máte rádi, můžete i vynechat)
2 lžíce mléka dle Vaší volby(já používám mandlové)
1 lžíce javorového sirupu
🥣Postup už je jednoduchý:
Předhřejte si troubu na 180C a formu na chlebíček vystelte pečícím papírem.
Všechny suroviny smíchejte v míse a dejte do formy.
Pečte cca 45 minut. Během pečení kontrolujte, víme, že každá trouba peče jinak.
Nechte úplně vychladnout a až poté, polijte polevou.
Můžete dát na hodinku do ledničky, aby poleva trochu ztuhla.
Dejte mi vědět, jestli Vám recept chutná a jestli jste ho zkusili. Pochlubte se Vašimi výtvory a přidejte #krayrecept abychom je viděli i my.🧡
A nebo nám napište do komentářů Váš oblíbený recept na dýňový chleba, jestli ho tedy pečete 🙂
.
#podzimnipeceni#mamanaplnyuvazek#mamanamaterske#dnesjim#zdraverecepty#bloggersre#blogerkyczsk#dynovychlebicek #mamavdomacnosti#maminka#maminky#momblogger#pumpkinbreadrecipe#slowlife #simpleandstill #slowandsimpledays #vkuchyni #myeverydaymagic#minimalistm
ŤUK, ŤUK! Kdopak bydlí v tomhle krásném domečku?
Domečky na zahradu jsou velmi oblíbené. 📍Při jejich výběru myslete na výšku a rozměry vzhledem k věku dítěte. 📍Domek by měl stát na pevném podloží, aby se nemohl převrátit, nejlépe upevněn vruty do země. 📍Pokud řešíte nerovnosti, pozemek lze snadno srovnat praktickou podložkou a nánosy zeminy ještě před položením domku.
📍Nezapomeňte také domeček umístit do přirozeného stínu a při péči o něj vždy používejte netoxické nátěry a barvy.
Tak hurá na čajový dýchánek!
#dekorace #detskypokoj #maminka#deti #rodina #interier#detskypokojicek
Dětských roztomilostí není nikdy dost. Výběr dekorací do dětského pokoje by ale měl mít svá pravidla.
🐶Obrázky na zeď umísťujte v přiměřené výšce. Příliš vysoko, bude nepohodlné pro dítě na dívání , příliš nízko nebezpečné pro zvědavé, dětské ručky😉
🐤Výrazné barvy jsou lepší pro větší děti. Naopak menším se budou líbit více jemné a světlé.
🦁Myslete i na věk dítěte. Partu tří kamarádů včele se slonem puberťák už neocení😀
Tak a teď vy, co vás při zařizování dětského pokoje zajímá nebo zaskočilo?🤍
🤍
#dekorace #detskypokoj #maminka#deti #rodina #interier#detskypokojicek
Být rodičem během pandemie není fakt žádná sranda. Musím říct, že během toho roku jsem o sobě zjistila hodně věcí.
🎉Nemám moc trpělivosti
🎉Potřebuju ticho, abych se mohla soustředit
🎉I když nerada chodím mezi lidi, teď vítám jakoukoliv možnost jít ven. I kdyby jenom pro oblíbenou kávu nebo vyhodit smetí. Ano, čtete dobře. Odpadky. I to považuju za jednu z možností, jak se nadechnout a uvolnit stres, protože co si budeme povídat.
Vize o tom, jak je celá rodina šťastná, když jsou doma zavření v bytě či domě o několika stěnách a nedejbože bez zahrady (tady musím fakt smeknout hodně, hodně hluboko), je úplně mimo.
Lezou si na nervy i ti, co se milují tzv. #tothemoonandback
Ale přišla jsem ještě na jednu věc.
Že vlastně nejsem zase tak špatná. Holky mají co jíst, každý den, kdy se vzájemně nepozabíjejí je vlastně úspěšný a nakonec jsem zjistila, že jako rodina fungujeme skvěle a že být mámou uprostřed pandemie fakt není sranda.
Proto chci dneska věnovat svůj post všem rodičům, kteří to každý den zvládají a tím nemyslím, že mají navařeno, naklizeno a smějí se jak měsíčci.
A nám všem chci poslat alespoň virtuální objetí <3
Jmenujte kohokoliv v komentáři, kdo si také dneska virtuální objetí zaslouží :-*
Krásné ráno všem <3
Lidé mě často zastavují a vyjadřují svůj obdiv k tomu, že jsem se rozhodla mít pět dětí. Doslova říkají, že jsem statečná a odvážná a také že jsem "dobrá".
Mýlí se. Vůbec nejsem tak dobrá, abych tvrdila, že to zvládám s přehledem.
Někdy se bojím, panikařím a jsem zoufalá.
Ale mezi mnou a jimi nebo VÁMI není žádný rozdíl.
Já všechno co cítím, i když to není jak to říct, společensky přijatelné-říkám nahlas a I vy můžete.
Zkuste si to. Napište nebo řekněte to první, na co dneska myslíte, i když nebudete zrovna v dobré náladě, zkuste to a pak mi napište, jestli se Vám ulevilo. Mě tedy rozhodně vždycky 😉
Monika❤
PŘIPOJTE SE KE MĚ NA BLOGU: www.monikakray.cz
I NA INSTAGRAMU: https://www.instagram.com/madamepreppy/
Knížky YOYOBOOKS
@yoyobookssk ! Takhle bych začla tuhle recenzi 💙
.
Opravdu 🔝 propracované učící knížky, knížky pro nejmenší i větší děti, dokonce i knížky do vody !💦
.
Kam je vezmu sebou, tam mají úspěch. A hned se všichni ptají, kde jsou ke koupi.
.
U nás zatím vede velká, plyšová šustící knížka se zvířátky a knížka s kousátkem, kde si později děťátko s vámi procvičuje paměť.📕
.
Knížka Slova, učí -co jiného než slova a také do sebe stránky zapadají, tudíž má i hmatové prvky. Je pevná, aby jí dítě neroztrhlo. Díky tloušťce stránek se dobře otáčí i nejmenším dětem.
.
Jsou tohle moje uši? Tu si prohlíží společně semnou Maxik moc rád, jsou tam zvířátka a hledáte, komu patří uši vykukující z knihy. 🐨
.
Najdeš mě? Je to novinka, chvilku na trhu🐳. Je to dotyková knížka se zvířátky. V knize najdete několik různých povrchů⭐️.
.
Ještě máme knihu do vany s žinkou na mytí, tu jste viděli ve stories. 🛁
.
Na instagramu @yoyobookssk najdete odkaz, kde lze knihy koupit, pokud vás nějaká zaujala, tak se určitě mrkněte nebo napište přímo na jejich Instagram, kde vám velice milý a ochotný personál poradí 🔝❤️
My jsme velice spokojeni a moc děkujeme 🌼
Celiakie mi vstoupila do života nečekaně. Nepozvána, nikdo jí nenabídnul drink a rozhodně jsem se s ní nechtěla bavit. Neměly jsme společné téma.
Ona tedy téma měla. Téma, které mě děsilo. Měly jsme si povídat, jak mi kompletně převrátí ve 33ti letech život a nastaví svoje vlastní pravidla.
A tak jsem celou dobu téhle podivné návštěvy tikala nervózně očima po hodinách, kdy konečně zamíří jinam.
Nezamířila.
Návštěva, která by měla trvat jen pár hodin, se tak prodloužila na pár let. Jen pár. Zhruba 50.
Pomalu ale spolu uzavíráme dohodu a diktujeme si navzájem podmínky. A ještě častěji spolu vyjednáváme.
Někdy se vzbouří ona, někdy já. Ale ani jedné z nás to neprospívá.
Je to chaotický vztah a do slavného "šťastně až navěky" máme ještě daleko.
Ale aspoň občas spolu uzavíráme tiché příměří. Bez pocitu vítězství ani na jedné straně.
Obě totiž víme, že je jen dočasné.
A v něm se snažím trochu potěšit. Takovým potěšením pro mě určitě byl úžasný věneček z MoMo Veg Café který je nejen #bezlepku ale také #vegan a chutnal naprosto fantasticky.
Pokud si procházíte něčím podobným a je jedno, co to vlastně je, nemusíte to mít nic společného ani s jídlem.
Tak říkat Vám, že bude líp a že to chce čas je zbytečné.
Stejně jako já víte, že někdy to bude lepší a někdy zase horší.
Ale stejně, jako tohle víte i to, že smíření se s tím, je někdy to nejsložitější, co existuje. A že nikdy nevíte, jestli opravdu k němu dojdete.
I v takových chvílích je ale důležité uvědomit si, že je normální občas se zavřít do pokoje a přemýšlet proč. Proč Vy, proč Vaše dítě, proč ten, koho znáte . Je jedno, jaké PROČ to je.
I to, že nedostanete odpověď.
Někdy musíme předstírat, že to zvládáme i kvůli sobě, ale někdy zase můžeme na rovinu přiznat, že ne.
Nejsme tím slabší, jsme jen skutečné.
Monika❤️
Můj blog : www.blogmamy.cz
Můj instagram: @theblogmamy
#materstvi #maminka #celiakie
Několikrát ročně s tikem v oku a lehkým cukáním přihlížím rozbalování dárků, které našim dcerám dají rodinní příslušníci nebo kamarádi.
Některé matky kamarádů jsou soudné a kupují pouze věci, které nebudeme následujících několik let sbírat z koberce.
Jiné ovšem mají dobře míněný nápad, jak kreativně rozvíjet zručnost našich dcer za pomocí kreativní sad ala v balení je 120 stužek, 10 lepidel, 30 balení třpytek a 3000 kusů korálků, které nemáte šanci nikdy už najít, dokud se Vám nezapíchnou do nohy.
Děkuji všem za praktické dárky✌️🎉
NAVŠTIVTE MŮJ BLOG: www.blogmamy.cz
NEBO INSTAGRAM: @theblogmamy
Jedna z věcí, které od doby, co jsem máma nerozumím, je proč prostě nedokážu skoro nikam přijít včas?
Jsem člověk, který nesnáší nedochvilné lidi, ale občas mám pocit, že i kdyby se přemístila v čase, stejně nedorazím nikam normálně.
Také to tak máte?
Chtěla bych to svádět na to, že jsem musela nakrmit dceru nebo jí přebalit, ale vzhledem k tomu, že naší nejmladší Sofince už bylo 5 let, by mi to stejně nikdo nevěřil🤣
Hezký pátek všem a ať nic neprošvihnete✌️
#blogerka #maminka #materstvi #bytmama #bloggersre #mamabloggerscz
Krásného Valentýna všem, kteří kolem sebe máte někoho, koho máte rádi nebo dokonce milujete.❤
Tento svátek, navzdory mediální masáži s tipy jen pro zamilované, by nám měl připomenout, že láska, ať už v jakékoliv podobě má obrovskou moc.
Měnit lidi kolem sebe, pravidla a posouvat hranice.
Není většího citu, než lásky.
Užijte si dnešní den i když to bude bez konfet a jiskřící duhy z očekávání.
Protože i v pyžamu se zmrzlinou, ale v náruči toho, kdo Vás upřímně miluje, je každý den výjimečný. Nejen ten dnešní.
Podpořte mě na blogu: www.blogmamy.cz
#blogerka #maminka #materstvi #laska #valentyn
Soudila jsem...
Je to těžké přiznat nahlas, ale udělám to.
Soudila jsem.
Každou z Vás, které se dítě válelo vzteky po zemi uprostřed ulice.
Každou z Vás, která psala, že její dítě ještě v deset večer nespí.
Každou z Vás, která si stěžovala, že její dítě skoro nic nejí.
Každou z Vás, která si nevěděla rady.
Soudila jsem Vás a říkala si, že až budu máma, já takové problémy mít nebudu. Moje děti se nebudou vztekat, budou jíst vše co jim uvařím, budou dobře a pravidelně spát a všechno bude naprosto ideální. Protože to záleží na mě a každý problém, který se svými dětmi máme, je jen naší vinou a toho jací jsme rodiče.
Soudila jsem Vás a neznala jsem Vaši SITUACI, PODMÍNKY, ANI VAŠE DĚTI.
Dnes už vím, že každá lžička, která skončí úspěšně v puse Vašeho dítěte je vykoupena několika pokusy o uvaření jídla, kterého se sní sotva čtvrtina.
Dnes už vím, jaké to je mít dítě, které jí jeden druh přesnídávky rok a půl v kuse.
Dnes už vím, že záleží na tom, jestli je chleba nakrájený za kostičky nebo trojúhelníky a že to mnohdy ovlivní, zda bude snědený.
NENÍ TO VAŠE VINA.
Dnes už také vím, že spánek dítěte je vzácný a když usne samo a spí bez přerušení šest hodin, je to zázrak.
Dnes už také vím, jaké to je uspávat dceru a držet jí za ruku, aby se hned za hodinu znovu probudila a budila se celou noc, celé první čtyři roky života. Zkoušet bylinky, koupele, písničky, pohádky, hlazení, nošení, aby nakonec nepomohlo nic, jen ČAS.
Dnes už vím, že spánek dítěte není VINA RODIČE. Že každé dítě nespí celou noc, nespí ani přes den a nic s tím někdy neuděláme.
NENÍ TO VAŠE VINA.
Dnes už vím, že období vzdoru začne ze dne na den a trvá několik let, nejde s ním bojovat, jen se pokusit z něj nezbláznit.
Dnes už také vím, že vzdor není jen o vztekání a házení věcmi o zem. Je i o pláči, který přichází nekontrolovatelně kvůli naprostým nesmyslům, třeba při zapínání bot nebo během jídla. A že to nebudou jen slzy dítěte, ale mnohem častěji ty moje.
Dnes už vím, že prchající rodič se vztekajícím dítětem v náručí, který nemá žádný výraz ve tváři, jen myšlenku na to, už aby byl co nejrychleji pryč, dělá to nejlepší co v danou chvíli udělat může. A že jediný pocit, který v tu chvíli má, je stud. Za sebe, za své dítě, za to, že to vůbec dopustil.
Dnes už vím, že záchvat vzteku může skončit převracením skříně, křičením, a to vše bezdůvodně.
NENÍ TO VAŠE VINA.
Máma, která nereaguje na křičení svého dítěte a jen bez hnutí se dívá dopředu ho neignoruje, jen už prostě nemá sílu, aby mu odpověděla.
Než jsem porodila první dceru měla jsem jasné představy. O tom jak bude spát, co bude jíst a jak se bude chovat. Každá z mých dcer mě vyvedla z omylů a naučila mě spoustu věcí.Naučily mě věřit, že každý špatný den jednou skončí a druhý bude snad lepší. Byly dny, kdy bych se bez této naděje asi zbláznila. Naučily mě netrvat si vždy na svém, i když bych měla, ale nutit dítě jít spát přesně v osm, když je unavené o půl hodiny dříve, ničemu neprospěje.
Naše poslední dcera mě také naučila, že děti opravdu hlady neumřou a že snaha dostat do ní oběd není vždy korunována úspěchem.
Naučila jsem se být vděčná, když u nás proběhne týden, kdy jsou všechny zdravé, relativně spokojené a dobře spí. A také mě naučily, že i ten nejhorší den nebo týden neznamená, že jsem špatná máma.
Je to jen další špatný moment, který musím zvládnout a takových bude ještě hodně.
Naučila jsem se tak, že zvládnu víc, než jsem si kdy myslela a i vyčerpaná a na dně svých sil, dokážu ujít ještě další kilometr.
Soudila jsem každou z Vás a myslela si, že až já budu máma, budu lepší. Protože mě se nic z toho nemůže stát.
Po 12ti letech co jí vážně jsem, zjišťuji, že myslet si, neznamená vůbec nic. Myslet si můžete co chcete, ale každý den nám život ukáže svojí moc a jak nepředvídatelný doopravdy je.
Bojujete se svými démony, se svými představami, které se nenaplní a mnohdy bojujete se svými dětmi i samy se sebou.
Nemusíme tedy ještě bojovat proti sobě navzájem. Místo toho bychom se měly podpořit a pochopit.I beze slova. Stačí, když si odpustíme poznámky a vyčítavé pohledy do zad.
A přestaneme se soudit.
S Láskou, Monika
Podpořte můj blog: www.blogmamy.cz
Nebo můj instagram: https://www.instagram.com/theblogmamy/
A facebook: https://www.facebook.com/blogmamy
Dnes se mi cestou domů honila v hlavě jedna myšlenka a otázka vlastně.
Všude se píše o tom, že jsou ženy silné, cílevědomé a mohou toho dokázat hodně. Vlastně všechno, co chtějí.
Malé holčičky jsou posilovány výchovou bez pohlaví jen, aby se jednou mohly rozhodnout, že se stanou třeba kosmonautkou nebo prezidentkou. Aby si mohly jen tak otevřít láhev vodky a prostě se napít, bez brčka, bez skleničky, bez ženských projevů.
A projevit tím svou sílu. Protože žena je silná jen ve chvíli, kdy stojí v čele mužů nebo vykonává vysoko hodnocenou pozici.
Podle mě je ale žena nejsilnější ve chvíli, kdy se stane matkou.
Nevěříte tomu, že ne? Jsem si jistá, že většina z Vás ne. I já občas pochybuji.
Častěji si spíše připadám slabě, bezbranně a bez náhradních plánů, když plán A nefunguje.
Je snadné být silná, sebevědomá, když nemáte zodpovědnost za bezbranného člověka, který je na Vás zcela závislý.
Rozhodujete za ně, snažíte se pro ně udělat to nejlepší a často posouváte samu sebe na druhý konec.
Ale právě tehdy jste silnější, než si myslíte.
Ne, opravdu se z Vás pár minut po porodu nestane sebevědomá a nejsilnější žena na světě, která zná všechny odpovědi a přesně ví, kdy co udělat nebo říct.
Bez nádechu bojujete, prohráváte i vítězíte.
Smějete se a pláčete.
Máte odpovědi na všechny otázky, stejně jako si se žádnou z nich nevíte rady.
Jakmile jim něco hrozí, jste statečná a nebojácná, i když uvnitř jste vystrašenější, než oni.
Když se objeví problém, jste odhodlaná ho vyřešit, i když absolutně nevíte, co máte vlastně dělat.
Jste šťastná i tak smutná, jak jen máma může být.
A na konci dne ani nevíte, jestli to všechno a nebo alespoň malou část z toho děláte správně.
Nikdy to nebudete vědět.
Ale také nikdy nebudete bojovnější, odhodlanější, zoufalejší a šťastnější.
A nikdy nebudete SILNĚJŠÍ.
Nezapomínejte na to, veškerou sílu světa máte jen v sobě. Už dávno tam je, každý den jí ukazujete, i když to sama nevidíte.
Monika❤️
Navštivte můj blog: www.blogmamy.cz
Nevím, jak Vaše děti, ale ty moje určitě.
A nejen botu, ale cokoliv velkého, barevného prostě přehlédnou, napříkad toaletního papír, který je rozmotán pomalu až na schody.
Ale jak mají najít mikro, mini, NEVIDITELNÝ(a to vím, protože si dávám záležet) kousíček cibule, to najdou bezpečně a hned po tom, co dám jídlo na stůl se jako profesionální detektivové dají do hledání.
A do minuty, s něčím, co by nešlo vidět ani pod mikroskopem, vítězoslavně mávají na vidličce a ptají se: "Mami, co to je?"
✌️🤣
#mamabloggerscz #maminka #deti #nikdonicnevidioniano #detektivove #materstvi #czechblogger #mama #maminyinternational
❤PŘIPOJTE SE KE MĚ NA FACEBOOKU: https://www.facebook.com/blogmamy/
❤NEBO NA BLOGU: www.blogmamy.cz
❤A NEZAPOMEŇTE NA INSTAGRAM: https://www.instagram.com/theblogmamy/
Někdy je dobré připomenout si, že jsou maličkosti a pak fakt VELKÉ VĚCI.✌️🤣