Zhruba za měsíc je Mikuláš. Co takhle udělat si s dětmi takovou malou předpremiéru?

Znáte to? Po dlouhé době máte volnou sobotu a hlásí déšť, celý den a na celém území. Nezbývá tedy, než hledat nějakou mokrou variantu, někam se schovat. Po delším přemýšlení nám zbyly dvě volby - Peklo Čertovina a Staré Hrady. A abychom byli úplně fér, dali jsme vybrat Kryštůfkovi. A ač jsem to teda vůbec nečekala, Peklo zvítězilo!

Ve třináct hodin přišel pro naši skupinu jeden z čertů a vedl nás do podzemí k vládci pekel Luciferovi. Postavili jsme se s Kryštůfkem do první řady, ale to se neukázalo jako dobrý nápad. Poté, co se v parádně provedeném Luciferově sále otevřeli dveře a stanul v nich vládce pekelný v Kýšovi hrklo a začal se trochu bát. Ovšem nic, co by nespravila tatínkova náruč a přesun do zadní části. Odtud už zase zvědavě nakukoval, co se děje u Luciferova trůnu, jak probíhá vážení hříšníků a celá pekelná show. Na jejím konci jsme dostali možnost se s Luciferem vyfotit a na otázku, zda jdeme, přišla celkem překvapivá odpověď, že tedy ano. Takže máme krásnou fotku s Luciferem. Trochu divné bylo, že jinak se s ním fotily místo dětí spíš maminky, ale proti gustu😀. 

Zakoupené vstupenky zahrnovaly volný pohyb po pekle, takže po hlavní show jsme se mohli volně pohybovat v prostoru. Navštívili jsme školičku pro malé čertíky, pravou čertovskou hospodu (tam mě úplně uchvátil skleněný roh, ve kterém podával čert pivo), čertovskou kavárnu a malou mučírnu, kde je možné si mučící nástroje vyzkoušet. Pak nás ještě čekala pekelná procházka mezi sedmi smrtelnými hříchy, které jsou velmi zajímavě vyobrazeny - jako výjevy z běžného života, pomocí figurín a spousty rekvizit. Na konci celé prohlídky nás čerti ještě naposledy svolali k trůnu Lucifera a losovala se tombola. Při vstupu máte možnost zakoupit si lístky do tomboly a hrát tak o různé ceny - čertovské hračky, čertovská trička a podobně. Poslední fotografie na trůně, tentokrát bez Lucifera, a už jsme se loučili.

O celé návštěvě Pekla Čertovina a také krátké zastávce ve skanzenu Veselý kopec si můžete přečíst na https://www.hola-sova.com/post/co-s-hodnými-dět.....

Ostravský Dinopark patří jednoznačně k těm nejkrásnějším u nás. A co se rozlohy týče, je největší. Náš podzimní výlet do druhohor byl perfektní. A protože jsme ho zvládli v týdnu, byli jsme v celém Dinoparku prakticky sami. 

Ani na podzim se nebráníme venkovním aktivitám, právě naopak. Navíc září je posledním sezónním měsícem, kdy je otevřeno denně. V říjnu je park otevřený pouze o víkendech a od listopadu je už úplně zavřeno. 

Tip pro rodiče: Celodenní vstupné za dospělou osobu je 150 Kč, děti od 3 let to mají za 100 Kč a mladší zdarma. Ve vstupném je už úplně vše - v Dinoparku pak nezaplatíte nic navíc. Ani za DinoExpres, ani za 3D kino. Snad jedině, že by vaše ratolest zatoužila po nějaké pěkné tetovačce🙂. Peněženku samozřejmě vytáhnete u stánků s občerstvením. Na aktuální ceník mrkněte na webové stránky Dinoparku Ostrava. 

Hned za vstupní branou si na nás počíhal Therizinosaurus a první překvapení “Mami, přečti mi to, prosím!” Vůbec první návštěva jakéhokoli zařízení, kdy se Kýša začal sám od sebe zajímat o to, co je na cedulkách psáno. A tak jsme četli. Infotexty u dinosaurů jsou přizpůsobené dětem a také doplněné kvízovými otázkami, takže jsme tentokrát u dinosauřích exponátů trávili podstatně víc času.

Kompletní informace o ostravském Dinoparku najdete na https://www.hola-sova.com/post/ostravské-putová..... Těšíme se na vás☺️. 

Jeden z našich, už téměř klasických, výletů do ZOO. Tentokrát pěkně na Moravu, na medvídky!

Po vlně veder se hlásila o slovo neděle a navíc ochlazení, na výlet jako dělaná! My s Lukym byli po natáčení svatebního veselí a o to víc jsme se těšili na společný výlet s Kýškou. Kýša se na výlety těší asi vždycky, takže nebylo co řešit. 

Brněnská ZOO nepatří mezi největší, ale to jí rozhodně neubírá na zajímavosti! Právě naopak - je velmi členitá (myšleno terénem) a procházka po ní je celkem dlouhá (myšleno na čas). O členitosti jsme se přesvědčili hned po zaplacení vstupu. Tam na nás totiž čekal pěkný stoupáček a rovnou s první nástrahou v podobě suvenýrů. Odolali jsme! Asi i díky tomu, že se přihnal takový déšť, že i Kýša utíkal o sto šest, abychom se schovali u nejbližšího občerstvení. Rovnou jsme ho i při čekání na konec deště využili a dali si malé pivo a velkou limču🙂. Během chvilky se z kopečku valily proudy vody a my začínali mít pocit, že jsme vybavení batohu tentokrát trochu podcenili - bohužel v něm nebyly ani holinky, ani pláštěnky. Naštěstí se počasí brzy umoudřilo a my se mohli vydat na cestu po ZOO.

Tip pro rodiče: Vstupné do ZOO pořídíte za 120 Kč/dospělí, za dítko mezi 3 a 15 lety zaplatíte 90 Kč. Mladší ratolesti to mají zdarma. Pokud v Brně plánujete setrvat, můžete spojit návštěvu ZOO s plavbou po Brněnské přehradě. Za 220 Kč/dospělí a 130 Kč/dítě od 3 do 15 let. Dvojí zábava - dvojí radost🙂. Tuto speciální vstupenku zakoupíte jak na pokladnách ZOO, tak na pokladnách v přístavišti Bystrc. Více info najdete na webu ZOO. 

Naše první kroky směřovaly okolo lam směrem k Africké vesnici. Obecně jsme měli poměrně štěstí, protože naprostá většina zvířat byla venku a krásně viditelná. Takže jsme zastavovali u téměř každého výběhu, povídali si o zvířatech a vůbec si dost užívali společně strávený čas. Nejvíc jsme ho strávili dohadováním se, jestli je Mara stepní spíš zajíc, morče, nebo co vlastně. Navíc byla ve výběhu celá rodinka včetně mláďat, tak bylo o zábavu postaráno.

Všechny tipy k ZOO Brno najdete na https://www.hola-sova.com/post/zoo-jako-brno.. Také nás můžete sledovat na Instagramu - @holasovi.

V pátek jsme celý den natáčeli svatbu u Uherského Hradiště a domů jsme se vraceli v sobotu nad ránem. To jsme ještě netušili, kam nás sobotní vítr zavane. Dopoledne jsme sledovali počasí, kolem oběda ubytovací kapacity na booking.com a okolo třetí odpoledne bylo rozhodnuto. Vzdálenost na dojezd, volné super ubytování, počasí slunečné a hlavně - Kýša touží po moři. Jede se do Caorle! Rychlý nákup a v noci odjezd směr Itálie. Nebo jak říká Kýša - do Italska 🙂.

Pokud jedeme delší trasu (rozumějte nad 8 hodin) snažíme se jezdit výhradně v noci. I tentokrát jsme to tak udělali a provoz tomu odpovídal - volné dálnice a celková pohoda nás provázela celou cestu přes Rakousko, až na místo. Cesta dlouhá asi 890 km za námi byla za 10 hodin, ani jsme nemrkli. Kryštůfek v noci spokojeně spinkal a když se probudil, byli jsme v rakouských Alpách, takže obdivoval přírodu okolo. A když jsme přejeli hranice s Itálií, tak už nedočkavě vyhlížel moře.

Komplet článek s mapou, tipem na ubytování a další info najdete na blogu https://www.hola-sova.com/.

A spoustu fotek z cest na našem instagramu🤗. https://www.instagram.com/p/BzuqAkjIFOe/?igshid=1lh2i7k7ijv1g

Miluji Českou republiku. Ne, neděste se, nejde o pseudovlastenecké zvolání pravicového extremisty, nýbrž o vyznání vášnivé turistky. Zbožnuji českou krajinu, česká města, městečka i vesnice, boží muka u polních cest, české hospody a orosenou plzeň. A pokud ještě váháte, kam se v létě vypravit, dovolím si vám dát jeden tip na zapomenutou okrajovou část Vysočiny. Konkrétně oblast v okolí městeček Počátky, Žirovnice a Kamenice nad Lipou, kde jsme strávili krásné loňské léto.

Ubytovali jsme se u známých v Žirovnici, ale pokud bych si měla vybrat výchozí bod, zvolila bych k ubytování Kamenici nad Lipou.

Kamenice leží na půli cesty mezi Brnem a Prahou, Pelhřimovem a Jindřichovým Hradcem. Je to malebné městečko obklopené lesy, poli a lukami. Ráj pro rodiny

s dětmi i cyklisty. Nenajdete tu sice mnoho značených cyklostezek, ale pokud máte

k ruce mapu v mobilním telefonu, můžete si naplánovat výlet sami hustou sítí polních a lesních cest. Za cyklonávštěvu stojí vesničky Bozděchov, Bukovka a Betlém, kam dojedete po lesní asfaltce. U Betléma můžete ochutnat léčivou vodu z Vaňkovy studánky. 

Krásná cesta vede i k vesnici Častrov, přes Metánov na Lhotu-Vlásenici. Jednu

Znáte to, když před víkendem sedíte večer na gauči a zuřivě přemýšlíte, co podniknete o víkendu, abyste neseděli doma? A ono vás stejně nic moc nenapadá?

Tak to se mi stalo minulý týden. Asi dva dny jsem strávila myšlenkami nad tím, co budeme dělat. Kam půjdeme. První návrh byl Matějská. Když jsem si ale představila těch milion lidí a hledání místa k parkování, raději jsme tento nápad zavrhli.

A pak mě napadlo- Farmapark Soběhrdy! Chtěli jsme se tam podívat už dááávno, akorát mě (nevím proč) odrazoval.

Tentokrát jsme vyrazili a můžu vám říct- URČITĚ se zajeďte podívat! Farma je krásná, rozlehlá, a upravená. Dovolím si tvrdit, že je vidět, s jakou láskou se o ni starají. Všude, na každém kroku, jsou nějaké atrakce pro děti- pískovište, houpačky, trampolíny, prolézačky, dokonce se staví i vodní tobogán.

Výběhy pro zvířata jsou dost prostorné a když si u pokladny zaplatíte krmení, tak můžete s ošetřovatelkou dávát jídlo zvířatům až do pusy. Tedy jestli se dostanete na řadu 😉 Dětí je hodně a co si budeme povídat- tady nějaké čekání v řadě nefunguje. 

Akorát doporučuji, abyste se předem podívali na jejich stránky, kdy, v jakou dobu a kde tato krmení probíhají. Bohužel tam to už nezjistíte, nikde nejsou značeny. Což mě osobně bylo líto, protože jsme si krmení zaplatili. Nakonec se nám podařilo zúčastnit jenom jednoho a to celkem náhodou.