Introvertní nevěsta. Jak zvládnout svatbu?

@anonym_autor ja nejsem introvert ale představa svatebního dne je pro me oslava 2 zamilovaných lidi.

Takze meli jsme jen my a svědčí, s nima a s fotografem ( děda) jidlo a pak sami hotel welness a rozjímání se ze uz jsme muz a žena....krasny den

Jen o nás a blízkosti a intimite 🙂

Zadne rozvíjení talířů, hry ani hludani jestli svatba bezi podle představ...

Fotky si určitě udělejte, ale nic strojového. Naše trvalý asi 20 min po svatbě, nez jsme sešli k autu 😀

Ničeho nelituji! Vzpomínám 🥰

( na vice nez 100 svatbách jsem byla pracovně- uplne se mi klasická svatba pricila)

Řekla bych, že jsem něco mezi tím. Taky jsem byla hrozně na nervy a nechtěla jsem vyloženou klasiku. Udělali jsme si to tak, jak jsme chtěli. Šaty jsem měla krátké a ne úplně tradičně nevěstovské, totéž boty. Až do obřadu jsem přes to měla svetřík, pak už jsem se osmělila, ale stejně jsem se brzo převlékla do takového "lepšího civilu". Svatba na úřadě, hosté jen deset lidí, včetně rodiny a přátel. Uličkou jsme šli s manželem spolu a pak se zastavili před oddávajícím. Focení mi nevadilo, ale skupinové foto jen pár a pak cca na hodinu s manželem a fotografkou sami. Dopředu jsem ji instruovala, co chceme a nechceme, případně říkala ještě u focení. Byla moc fajn a to mi hodně pomohlo být u focení v pohodě. V práci jsem jasně řekla, že nechci, aby jezdili "na čumendu". Úplně sami si to tak naplánovali, to teda nechápu. Hostům jsem řekla, že nechceme žádné tradice a ani tvrdý alkohol. Pak bylo dobré jídlo, posezení, popovídání v restauraci a k večeru domů a šmitec. My ještě pak zůstali na místě svatby na týden jako svatební cesta. A bylo. Já myslím, že si to každý může udělat jak chce. Hlavně jde o ty dva, co se berou. A neřešit, čeho bude litovat nebo nebude časem. Já bych to teď zase udělala trochu jinak a za 10 let třeba zase trochu jinak. Prostě to může být v každém životní období trochu jinak, ten přístup k tomu.

@anonym_autor Myslim, že může být hezká svatba i v malém počtu lidí. Svědci,rodiče,šaty,fotky,obed. S těma nejbližšíma lidma to zvládneš ne. Dobrý fotograf může fotit i momentky,nemusíš nutně pózovat.

Jsem introvert a svatbu jsem měla s cca 50 lidmi, 2/3 z toho byli příbuzní. Pro mě svatba s rodinou byla důležitá. Oddat jsme se nechali v parku a hostinu jsme si udělali formou rautu na zahradě u příbuzných. Nafotit jsme se nechali mou kamarádkou, jiná kamarádka nám to celé natočila. Všichni dostali pokyn, aby si oblékli, v čem je jim dobře, aby nikdo nebyl v křeči. Nehráli jsme žádné svatební hry, netančila jsem sólo pro nevěstu a ženicha. Jediné, co příbuzní zajistili, přestože jsme hlásili, že o to nestojíme, byl můj únos.

@anonym_9cc3de no my to máme komplikovanější, u nás by to zas bylo naopak, svatba pro přátele bez rodiny. Oba jsme z rozvedených rodin, kde jsou i po letech křivdy z minulosti, nerada bych řešila koho pozvat koho ne, koho kam posadit a nejlépe aby vůbec nepřišli do kontaktu ti, co se nesnáší… další věc je, že by mi bylo líto vůči partnerovi mít na svatbě jen svoji rodinu, ale ta jeho je... Tchán buran a alkoholik, tchyně mě i po 10 letech nechává jí vykat a neskrývá nesympatie vůči mne,bratr poznamenaný drogovou závislostí …takze si nějak nedovedu představit ten náš den trávit s lidmi, kteří mě uvádějí do rozporuplných pocitů…

Měli jsme to velmi podobně jako @veronicka89, nikdy jsem nelitovala. Naopak si s mužem říkáme po x navštívených svatbách, že ta naše malinká byla prostě nej a udělali bychom to znovu stejně. 🙂

@anonym_autor však je to vaše svatba, tudíž si ji udělejte tak, aby vám v tom bylo dobře. Jen jsem poukazovala na to, jak to šlo zvládnout s introvertní povahou. Kolegyně má syna, který si svou partnerku vzal v cizině, chtěli ten den mít jen pro sebe. Kolegyni s partnerem a rodiče nevěsty pak pozvali jen na oběd. Řada lidí to zase řešila tak, že se vzali na radnici jen se svědky a pro ostatní pak udělali grilovačku s tím, že někteří dali dopředu vědět, že jde o posvatební hostinu, jiní to řekli až na grilovačce. Jakákoliv varianta je možná s tím, že s tou podobou ale musíš souznit.

@anonym_autor tak po tom druhém příspěvku bych se fakt vzala jen ve dvou - ideálně i někde v zahraničí - a jenom poslala rodině oznámení “po.” Pro přátele pak udělala grilování / posezení, ale už by nikdo nečekal svatební klasiku.

Jsem introvert, můž manžel je král všech introvertů a od začátku jsme věděli, že svatba bude malá. Nakonec byli i rodiče (původně jsme měli být jen my se svědky) a vůbec toho rozhodnutí nelituju. Bylo to hezký i tak. Ale je pravda, že já nikdy nesnila o bílých šatech, peníze radši dávám jinam a brali jsme se protože to chtěl manžel.

Moje tajná svatba byla to nejlepší rozhodnutí

Je to váš den, udělejte si to tak, abyste se cítili dobře a užili si to. Já jsem taky introvert a nerada jsem středem pozornosti, ale bylo by mi líto nemít na svatbě nejbližší rodinu a přátele. Svatbu jsme měli venku, na vyhlídce, kam se šlo 20 minut lesem do kopce. Takže žádné "projít uličkou" se nekonalo, na to nebyl prostor. Fotografa jsme neměli. Poprosila jsem bráchu, který má pořádný aparát, aby udělal nějaké momentky, žádné pózování. Oběd byl formou rautu, žádný zasedací pořádek, žádné "novomanželé sedí včele slavnostní tabule". Volná zábava. Zakázala jsem proslovy a jakoukoli organizovanou zábavu jako různé hry, tomboly apod.

Čeká nás svatba za 3 týdny. K oltáři jdu rovnou s mužem a s dětmi, předávání nevěsty u oltáře jsem zavrhla. Všem jsme řekli, že o žádné divadlo nestojíme, takže žádný průvod s úkoly pro novomanžele, žádné krájení dortu pro všechny a žádný první tanec tam nebude. Nemám ani moc dobré vztahy se svým tátou, takže jsem se mu omluvila a řekla, že prostě nestojíme o žádná představení. Nikdo s tím neměl problém. 🙂 Bude to taková velká oslava s kupou dětí, lidmi, které ráda uvidím, s dobrým jídlem a pitím a povídáním. Původně jsme i plánovali obřad pouze se svědky, co se týče hostů, ti neměli nejmenší problém přijít až na raut a oslavu, ale vím, že třeba babičkám a naším rodičům by to bylo hodně líto. Pokud bych ale opravdu věděla, že se mi zvedá žaludek při pomyšlení na příchod k oltáři před více lidmi, pozvala bych k obřadu jen ty nejnutnější a zbytek poprosila, ať přijde až na zábavu. 😉

Můj muž je introvert a já nejsem organizační typ. Jen když jsem si spočítali rodinu do úrovně sestřenic a jejich děti, byli jsme na 100 lidech. S půlkou z nich jsme se za nás vztah potkali tak 5 krat... S kamarády by jsme byli asi na 150...Takže jsme měli svatbu rodiče a sourozenci (zároveň svědčí). To bych si sama neodpustila, kdyby tam nebyli. Jedna z nejsmutnějších věci , je nepoužívat na svatbu rodiče, se kterými máš normální vztah. Svatba to byla krásná a pařili jsme do 3 ráno. . Týden předtím jsme měli obří zpívání, na kterém bylo okolo 100 lidí a byla to super akce. Jediná chvíle, když jsme se museli jako ženich s nevěstou nějak aktivně zapojit bylo, když donesli bránu a zazpívali nám.

Jsem introvert, muž je opak. Měli jsme malou svatbu v kostele, tam to bylo v pohodě, potom oběd a focení, dál volná zábava. Fotografovi jsem řekla, že chci fotit pouze obřad a pak fotky na zámku a v parku. Žádné rozbíjení talíře, jídlo z jednoho talíře, nic z toho. Nechtěla jsem ani dort, ten jsme nakonec měli, ale ani jsem ho neochutnala, ani jsem ho nekrájela🙈 ale byl to moc krásný den, užila jsem si to😍

Jsem introvert, manzel taky a meli jsme tajnou svatbu jen se svedky. Nejlepsi rozhodnuti, doted nelitujeme, nadherny den... Ale zase ne jen "na radnici v dzinach", krasnou u lesa, s fotografem, kosmeticka,s hudbou a dekoracemi, svatebni noc na zamku... Pak jsme postupne uzkou rodinku pozvali na grilovacku na zahradu. Uz je to 11 let. Dikybohu se nikdo neurazil nebo to taji...

@anonym_autor pokud máte rodiny jaké máte, tak bych to řešila jako svatbu ve dvou v zahraničí, max s nějakými dobrými přáteli jako svědky. A kdyby byla nálada, tak pak udělat “oslavu” svatby s kamarády.

Jsem stejna povaha jako ty, ale kupodivu svatba o vic jak sto lidech a ja ji celou protancovala 🤷🏻‍♀️😂 nechapu, to uz me takhle asi nikdo nikdy neuvidi, normalne se tomu vyhejbam a povidam si nekde v koute s babickama nebo detma 😅 Na spolecnych fotkach se tvarim docela zmucene, ale jinak jsem v zivote nebyla tak uvolnena mezi tolika lidma. Dopredu stres, ze na me budou vsichni koukat a pak tohle 😂 dokonce i tchyne pak mamce rikala, ze me nepoznavala, ze jsem to zvladla na 1 😃 jo a to nepiju, tim to nebylo.. ale na druhou stranu, ja si strasne celej zivot tu velkou svatbu prala, abych ten jeden den zazila, ale musela jsem se hodne prekonat sebrat tu odvahu. Stalo to za to. Vim, ze kdybych to nezvladla, bylo by mi to pak dost lito

A hodne mi pomohlo vsem dopredu rict, ze nechci zadny souteze, karaoke, unosy apod. Nebala jsem se tak necekanych prekvapeni 🙏

My měli svatbu velikou, oba se neradi "převádíme" , fotíme atd. Nemáme rádi různé svatební zvyky a "šaškárny". Co nebylo nutné jsme nedělali a myslím že to nikomu nevadilo. Třeba jsme ani neměli svatební dort a nemuseli tak něco veřejně krájet (bylo dostatek jiného sladkého), neházela jsem kytku ( tu jsem osobně dala manželově sestře)atd.... Fotky jsme měli z obřadu a pak my dva a s rodinou a opravdu jen pár na památku a stačilo to(fotil nám tedy příbuzný, kterému jsme neplatili). Večer jsme se sbalili a asi v devět max v deset hodin jeli domů a byli spolu sami dva a vzpomínáme na to v dobrém 😉

Manžel byl velký introvert, svatbu jsme měli malou, jen s rodiči a sourozenci, stačilo to a byl to i tak hezký den.

Já jsem velký introvert, ale přesto jsem si vždycky přála tu tradiční velkou svatbu se všemi příbuznými a přáteli, takže jsem měla vnitřní motivaci to nějak překousnout a nehrotit, na tancování pak už pomohlo trochu alkoholu, svatební hry a pod. jsme zakázali. Ale pokud ty tu motivaci nemáš a chceš radši něco malého, není proč se nutit do velké svatby..

Měli jsme cca 20 lidí a klidně jich mohlo být i míň,takze udělejte to jak to sedne Vám....a klidně si dopřej krásné šaty,líčení,fotografa i pro obřad ve 4 a pak v klidu jen ukaž fotky. Tak bych to asi udělala dneska.

@anonym_autor my jsme měli svatbu sami v zahraničí a pak jsme poslali oznámení po a pro blízké s kterými jsme to chtěli i nějak oslavit jsme udělali grilovačku s živou hudbou na hřišti. Lidi se pobavili, ale už to nebylo takové to zaměření na nás jako ženicha a nevěstu, spíš taková neformální pohoda.

@anonym_autor Mám podobně založenou kamarádku, její manžel je extrovert a má rád publikum. Ale udělali kompromis, měli obřad v přírodě a pak party na zahradě jejich rodičů. Mají nádherný dům s biotopem, pozvali víceméně jenom kamarády a nejbližší rodinu, žádné tetky z Horní Dolní a lidi, které oba neznají. Užili si to oba, fotky jim dělal kamarád, nakonec to byly krásné momentky a ne strojené fotky. Budeme mít jednou svatbu v podobném duchu, ani ne, že bychom si nepřáli větší svatbu, ale nebudou finance a vlastně mě to ani nemrzí, viděli jsme, že tahle verze je možná mnohem lepší, než ty velké akce plánované rok předem a plno stresu, aby vše klaplo. Hlavně se do ničeho nenechat donutit a bude to super den 😊

Svatba tak jak ji zname, je pouze nejaky zazity vzor,podle kterého se opravdu ridit nikdo nemusí! Celá svatba, presneji svatebni den, je pouze o tech dvou,kteri si rikaji sva ano. Jak, kde, s kym je pouze uz jen na nich. Chces si sveho partnera vzit sama nekde v lesiku, jak je libo. Chces to udelat nekde v balonu v nebesich, jasne no problem. Oddavajici, dva svedci,kteri jsou ochotni vam vyjit vstříc, ..vic k tomu nepotřebujete. Jak si to udelate, takove to budete mit. Obrad,hostina lide pouze očekávají, protoze zazita rutina. Co je jinak je automaticky spatne? Samozřejmě ze neni. Preci to zasadni je u vas dvou. A nikdo nemuze rict ani pismenko.

My jsme měli malou svatbu a taky nemám ráda když jsem středem pozornosti.nasla jsem si fotografku,protože jsem chlapa nechtela.obrad a obed byl jen s rodinou,cca 20lidi.a večer pak přišli přátelé cca 20 lidi.nedelali jsme žádné svatební hry.jen rozbití talíře,společná polévka a první tanec.jinak byla volná zábava.koutek pro deti a fotokoutek,co obstaravala moje segra.taky jsem se bála procházet tou uličkou,ale bylo to úplně jiný.fotografka byla skvělá.rikala nám jak si stoupnout,co udělat a tak.byla fakt super.moc jsme si to užili.vsichni se bavili.byl to krásný den.hlavne jsem si všechno udělala jak jsem chtěla já.vyzdoba,žádný hry atd.

Meli jsme tajnou svatbu, svedci byly mistni úřednice, žádné svatební oblečení, po obřadě dobrý oběd a výlet. Uz jsem sice rozvedena, ale nikdy jsem nelitovala. A pokud by nekdy mělo přijít ještě na další svatbu, tak bych to idealne chtěla úplně stejně.