Autismus nebo jiná porucha?
Dobrý den maminky, našla by se tu ochotná maminka, která má zkušenosti s autismem nebo jinými poruchami a mohla by si se mnou promluvit? Vím že synovi je teprve 12 mesíců, ale některé věci se mi u něj zdají zvláštní, divné. Je to druhý syn a moc se mi nezdá. Vím, že každé dítě je individuální, ale ten strach je hrozný. Největší problém je v tom, že má slabší oční kontakt a moc nereaguje na jméno. Moc děkuji
Chapu, ze si delas starosti ale v tomhle veku je opravdu brzy neco vypozorovat. Mozna nejaky tezky autismus ale jinak ne. Moje dcera je a byla zvlastni uz snad od miminka. Hodne drazdiva spatne spani vecne protivna nespokojena, v kolektivu placha, taky jsem si rikala proc. Ale jsou ji 3, dokaze s nami normalne komunikovat, chodi bez problemu do skolky akorat je takova hyperaktivnejsi, hodne hodne drza, a opravdu extreme litostiva, takze ji vadi kazdej prd. Ve finale kdyz to pozoruju jediny co v tom vidim, je jeji povaha. Proste nektere deti jsou lehce jine ale vekem se to srovna. Nechala bych to zatim casu, a trosicku tomu diteti verila. Mam bratra autistu, a mamka rikala ze stezi by na nem v roce neco vypozorovala. Byl jinej ale az tak ve dvou trech letech a byli to fakt detaily, ktere u rocniho dítěte nepoznas. 🙂
muj syn ve 3,5 rozhodném na jmeno neslyší 🙂 pokud neřeknu pojd pustíme n pohádku nebo pojd mam susenku... nesrovnavej, neřeš, prašť se pánvi a dej si dve deci 🙂)
dcera v roce reaguje jen kdyz chce, nevim kam kouka a kdy protoze ji nesleduj ( jan ji ale moc nezajímam pokud nechce mliko , no a kdyz se vzteka tak se trese barák 🙂
@barbara04 ,
@baraskaska
@dancamich
@evee24
@absintka19
@barumat
@demetritis
@barumat
@metallico_mondo
@dc2015
@klaraslavickova
@bonavoxa
@kladpol
všm děkuju za přízpěvky ... prostě se zkusím hodit do klidu a dám mu prostor .... někdy si myslím, že ho prostě nijak nezajímám ... doma se sem tam koukne, venku v kočárku je to katastrofa, to ho zajímá vše okolo, to vůbec nereaguje na nic, nekoukne na mě, nereaguje . Odpo jsme jeli k babičce: nejdřív nezájem a najednou, koukal, úsměvy na všechny strany a dokonce se i párkrát otočil na zavolání. Po hodině zas nezájem, asi nás měl dost .... bude nejspíš pěkně vyčůraný a reagovat jen na co chce 🙂 🙂 .... ještě jednou všem děkuji
@emysicka neni za co, je to maly lumpik zvedavý
matka neni zajímavá 🙂) zvykej si 🙂 ja jsem zajimava jen kdyz chce nekam kam nedosáhne nebo kdyz zmerci prsa 🙂 časem se obavam ze bude reagovat jen na peněženku 😂😂
Poradim jen jedno, a to, abyses snazila se dat pschicky doporadku. Zkus si treba s ditkem pres den lehnout nebo proste vic odpocivat, najit si nejaky konicek atd. pokud budes takhle ve stresu, ditko to pozna a bude zrcadlit tve pocity. popsala jsi naprosto normalni dite, ktere proste jen misto 10minotoveho pohledu do mamincinych oci kouka na svet kolem sebe 😉
@jajinka83 , ahoj, promin, že takto využívám nacate diskuze, ale chtěla bych se zeptat na tvého syna. V profilu máš, že má atypický autismus a mě by zajímalo, jak se to konkrétně projevuje? Já mám syna( 3r), má od psychiatra potvrzené ADHD a prý má i nějaké znaky atypického autismu. Chtěla bych se o tom dozvědět co nejvíc. I osobní zkušenosti ne jen lékařské pojmy. Je nějaký rozdíl mezi klasickym a atypickým autismem? Můžeš psát i do IP. Děkuji 🙂
@lansi83 @lansi83 Ahoj 🙂 No u nás je to trošku složitější. Páťa toho má víc, takže i když ti tu uvedu jaký je, tak se to nemusí shodovat s tvým synem i když se třeba bude jednat o stejný typ autismu. 😉 Už od mala máme v papírech toto: Vývojová dysfázie, opožděný vývoj řeči, ADHD a o autismu se spekulovalo a čekalo až bude starší. U nás je problém ten, že jak je hyperaktivní a do toho je ta dysfázie tak se to tluče. Poslední skoro 2 roky už máme i ten autismus. Nejprve se nemohli shodnout zda aspergerův syndrom nebo atypický autismus ale jelikož hodně špatně mluví, nejde mu moc rozumět, tak jsme zůstali u atypického. Začnu asi jak to bylo kolem toho 2 roku. Upozorňuji, že plno věcí už neplatí, vyrostl z toho nebo se to podařilo potlačit. Jako miminko byl první rok strašně hodný, sám spal v pokojíčku, skoro neplakal, krásně pil mlíčko, byl hodňoučký. Ale taky pomalejší, v lezení, v mluvení. Něco začalo ale po pár týdnech stop a pak už začali být pochybnosti. Já to tehdy hodně sváděla na očkování ale kde je pravda se asi nikdy nedozvím. Po jednom roce jsme se stěhovali a začal být hodně jiný. Koukal do prázdných míst, občas se něčemu sám smál aniž by si s něčím hrál nebo bylo čemu. Moc si sničím nehrál a když jo, měl takový jiný systém. Nechtěl spát ve své postýlce, jedl jen mlíko a kaši z flašky. To trvalo snad do 3.5 let. Jeho první rohlík byl ve 2.5 letech, vždy se dávil, nebyl schopný nic kousat. Nechtěl žádný jídla, skoro rok jsme byli na příkrmech aby nebyl jen na mlíku a kaši. Na plenách byl cca do 4 let. V tomto věku mluvil minimálně, jen základní slova. Neobejmul mě, nesmál se na mě. Začali noční děsy, kopal mě, řval úplně nepřirozeně, nešel utišit. Takto to trvalo možná tak půl roku rok. Já brečela, byla jsem nešťastná, tou dobou jsem si hodně uvědomovala jaký je jiný a dost mě to trápilo. Po první psychologické návštěvě bylo řečeno že je to autista, bylo to v SPC (speciální škola a školka), díky tomu jsme tam měli přislíbeno chodit. Nechtělo se mi čekat ještě půl roku a tak jsem ho ve 2.5 letech začala dávat do soukromé školky, tam mi ho přebalili, nenutili ho do jídla, nevadilo že nemluvil. Bál se hodně dětí, nechtěl chodit ani normálně na hřiště. Ten kolektiv mu hodně pomohl. Začal se trochu měnit. Potom nástup do SPc, tam jsme byli 2 roky. Tam ho odplenkovali, jídlo stále nechtěl jíst ale byl tam moc rád v kolektivu. Sice byli děti různě postižení ale on tam byl šťastný, normálních dětí se bál. Mezitím docházení k různým odborníkům. Psychiatrička mi předepsala Risperdal, je na ,,probuzení,, mozku a myslím že i na zklidnění jeho negativních projevů. Bála jsem se to zkusit ale zkusila. Hned od prvního dne jsem po dlouhé době celou noc spala, žádný noční děsy, postupně začal mluvit, sice to není ono ale začali jsme mu rozumět. Dokonce po čase začali úsměvy, doteky, objímání,... Nevím zda díky tomu léku nebo věkem, SPC,... nevím ale opravdu to přišlo brzy po nasazení léku. Po 2 letech jsme museli změnit školku, zkusili jsme normální, SPC ho již brzdila. Na rezonanci a různých testech se ukázalo že inteligence je v pořádku, jen jak je opožděný + ADHD tak to je problém. Teď je na tom tak, že Dá mi pusu, obejme, má rád svou sestru, je úzkostný, nemám rád když ho někdo nutí např do obejmutí, do jídla, nemá rád pobyt venku, miluje tablet, abecedu, čísla, angličtinu, angry, sonic, má svůj styl hry, různé pobíhání, třepe rukama když má radost nebo je netrpělivý(ale není to pokaždé), Nemá moc rád doteky na hlavě, nenávidí zkoušení bot, oblečení. Jeden čas jsme kupovali pořád stejně boty, jen s různými velikostmi, dělal strašné scény, lidi na nás divně koukali.
Největší rozdíl asi je, že klasický autista ten opravdu Austista s velkým A. Je ten, co bouchá hlavou o zeď, nejsou žádné emoce, je agresivní, záchvaty,.... Opravdu žádný autista není stejný, někdo má k autismu ještě mentální retardaci nebo naopak vysoké IQ. Náš Patrik podle mě je chytrý ale na základní věci jako si utřít zadek, sám se obléct (to už zvládá jen je líný), je prostě strašně nesamostatný. On hodně věcí nepochopí. Na něco se ho zeptám a je to pro něj těžké pochopit, věta musí být co nejkratší a nejsrozumitelnější. Ještě před půl rokem nevěděl a občas ani neví teď když mu řeknu přines mi něco od tamtud (někde v bytě) Přitom je to tak jednoduché.... Ale jak si stáhnout nějakou aplikaci, celé dny si hrát s písmeny,....
Možná je to trochu chaotické, kdyžtak se zeptej na něco konkrétně 😉
@jajinka83 ahoj, děkuji za vyčerpávající odpověď. Tomášek toho má taky bohužel víc. Jeho primárním onemocněním je neurofibromatosa. 1. typu, ke které se přidružila epilepsie, ADHD a podezření na atypický autismus. Je ale jiný, než jak popisijes svého syna. Dnes dostal výsledky psychologického vyšetření, kde je prý hrubý odhad středně těžká mentální retardace. Ale kvůli té jeho hyperaktivite to nejde pořádně posoudit. ADHD je teď u něj dominantní a brzdí mu schopnost se soustředěně něco učit. Léky zatím žádné nebere, ale pokud psychiatricka něco doporučí tak to vyzkousime. Pokud mu to nesedne, tak to vysadim. Typický Autista, jak pises určitě není. Od miminka byl hodně dráždivý, pořád brecel. Neměl rád cizí lidi, což už je v pohodě, teď je to spíš naopak. Je družný, až drzi.Má opožděný psychomotoricky vývoj i řeč, ale jsou vidět pokroky. Používá 2-6 slov ve větě, ale je mu hůř rozumět, ale to by mohli spravit na logopedii. Mluví hodně a pořád. Se sebeobsluhou je taky problém, za 1. se mu nechce a za 2. není zručný. Plinky nemá od cca 2 a 3/4 roku( sám se doma naučil na nočník a nepocurava se ani v noci). Hudbu, radio má rád, nebojí se toho. Boty v obuvi zkousime v pohodě. Když má dobrou náladu, obejme mě, dá pusinky, udělá malá atd. Když nechce, tak neudělá nic, i kdybych se postavila na hlavu. Neposlechne mě a proto jsou s ním běžné denní úkony(uklid, domacnost, cestování, návštěvy, restaurace) těžce proveditelné, až nemožné. Máme z něj nervy v pytli. A to jsme bez tatínka, bydlime u babičky ( mojí mamky). Otec si ho bere jen na hraní a všechno ostatní je na mě. Ještě jsem zapomněla, že si hraje taky jinak než jiné děti. Zajímají ho dveře, skříňky, krabičky, nádobí, presypava suché těstoviny..Ale umí i napodobovat, např.vaření, veseni prádla, telefonování..rád uklizi mopem a kbelikem( bez vody!). U všechno si povídá a všechno komentuje. Rád se pochlubi potřebuje mít diváky🙂. Do očí se dívá pěkně, dokonce se umí člověku i vysmívat a dělat si z něj legraci a naschvály! Noční děsy taky jeden čas měl, teď už jen vzácně se vzbudí a brečí, ale to nejhorší už je pryč. Taky jsem z toho nešťastná, vím že nikdy nebude jako jiné zdravé děti. Do školky půjde příští rok (4,5r) a bude tam mít asistentku. Pak speciální ZŠ...K tomu spoustu specialistu a preventivních prohlídek kvůli té NF1... Tak vidíš, nejste sami, kdo má nějaké takové problémy...🙂
@emysicka jak to čtu jak ho popisuješ, tak bych to na autistu neviděla. 🙂 Hodně dětí nevydrží v tom věku u ničeho dlouho, jsou zvídavé, tak prostě zkoumají a zkoumají a chtějí toho prozkoumat co nejvíce. jako já osobně bych se autismu u tvého dítka nebála. Jestli na tebe nereaguje a třeba tě neslyší, tak bych nechala možná vyšetřit sluch, ale autismem se strašit nemusíš podle mě 🙂 😍
@kladpol děkuji, včera jsem si promluvila s mamkou a hooodně mi to pomohlo, takže jsem se opravdu trochu sklidnila a nechávám ho v klidu, nenutím ho udělat pápá (stejně to dělat nechce), nevolám na něj co chvila a nechávám mu volnost. Mamka na něm taky nic zvláštního nevidí, prej má jen svou hlavu a prdí na mě 🙂 ... včera na něj zkoušela : udělej hop hop s balonkem a jak to krásně po ní zopakoval, a pak udělej halo halo s tel. a zas zopakoval, u oběda jsme dělali hlouposti a koukal na mě a pěkně se smál ... prostě jak mi řekl manžel: už mi hrabe 🙂 🙂 ....
@emysicka Já chodím se synem na kroužek. Všechny děti třídily balonky podle barev, jen moje dítě ne a ještě ty setříděné rozhazoval. V podobném duchu probíhalo i několik dalších aktivit... Pak jsem s ním čekala před barákem na manžela a syn mi říká: "Maminko, to je žluté auto..." A ukazoval na žlutýho VW. Tak asi tak... Jsou to osobnosti. 🙂
@emysicka 🌷🌷🌷🌷🌷🌞🌞🌞🌞🌞🌷🌷🌷🌷🌷
@emysicka No jasně 🙂 uvolni se a netlač na něj a uvidíš jak se bude krásně rozvíjet, i tím že na něj budeš moc tlačit třeba, tak se ti pak může bloknout a nebude chtít udělat nic. Od kamarádky tchýně nenechá jejího malého ani chvíli na pokoji a pořád po něm něco chce, udělej to a udělej toto a malý už je z toho vyloženě otrávený a jen jak tam jdou, tak už je protivný a nechce tam. I děti chtějí mít svůj klid 🙂.
@kladpol tak dávám mu prostor, nenutím ho do ničeho a pěkně se zlepšuje. Někdy vydrží i dlouhý pohled do očí (hl. na houpačce, ještě se u toho řehní), snaží se skládat kostky do komínku, taky už umí skládat kroužky na tyčku 🙂 , když řeknu udělej halo halo, najde si tel. a volá 🙂 🙂 začíná být opravdu veliký šikula 🙂 🙂 🙂 .... moc jsem ho asi drtila, a dával mi najevo "matko už mi lezeš na nervy" 🙂 🙂 🙂
@emysicka Cetla jsem zajimavou knihu, o tom ze velkou roli v rozvoji techto chorob hraje vyziva, stav strevni mikroflory a zdravi matky. Urcite stoji za to precist 🙂 Pokud ma v poradku traveni a vymesovani tak bych byla asi v klidu.
https://www.knihcentrum.cz/syndrom-travenia-a-p...
@jednaholkaa jo to určitě má, nijak neublinkává, pěkně papá (cokoli), pije hodně, vyměšování je v pořádku 🙂
@emysicka cetla jsem celou diskuzi a souhlasim se vsim napsanym.Podle toho co popisujes je to chovani normalniho rocniho ditete.Dela,co ho bavi,kdy ho bavi,mama je uz nezajimava.S jinymi detmi se jeste hrat nebude,na to je je jeste maly.
Hlavne nesrovnavej,kazde dite je jine a uzivej materstvi a bud rada za zdrave detatko
@linee No :D Náš syn je rebel :D Je chytrej jak opice, šikovnej, ale už teď vím, že ve škole bude bojovat se systémem. Nu, což, sama jsem takové děti učila, holt budu doufat, že narazí na paní učitelku, která ho usměrní, ale nezabije v něm to, v čem je dobrý... Je to s těma prckama někdy těžké...
@jajinka83 Je to náročné, ale nechtěla bych jiné dítě, jakkoli to zní bizarně. Někdy mi přijde, že ona je ta normální a celý ten falešný svět mimo 😂 Zkoušet boty nebo měnit sezónní oblečení, to je mordor, ale hodně nám pomáhá Vox systém. Z fotek. Konečně komunikuje, takže víme už proč řve tentokrát. Ona je dost podobná své u bio otci, což mi došlo až později, že není úplně v pohodě. Malý je úplně jiné dítě, ale takhle dohromady...Radši nechci vědět, jak moc mě to zdevastovalo psychosomaticky. Ale snad ještě nějaký rok vydržím, musím.
ještě jednou moc všem děkuji za názory .... jak už to je, někdy jsou dobré dny a někdy horší, ale .... tak strach tam v hlouby ještě někde je, ale snažím se neřešit, užívat si malého. Hodně kuráže mi dává ten jeho usměv, když na mě koukne a vycení ty svoje 3 zuby (což je fakt super, protože mu nahoře lezou 2ky místo 1ček a vypadá fakt drsně 🙂 ), jak se hrabe v jídle, protože rád papá sám, jak řádí s bráchou a pak jak mi dá pusu na dobrou noc jsem v sedmém nebi 🙂 .... někdy mi jde hlava kolem, jak pořád mluví (starší synsotva přijde ze školky tak mele a mladší 🙂 ... ten zvatle sotva otevře oči , to jeho aňaaňa adia haji jida 🙂 a pak zas jak furt mrčí, bych je oba nejraději vystřelila na měsíc fakt 🙂 🙂 .... taaam někde v hlouby duše vím (doufám) že bude vše dobré, no a i kdyby ne? Pořád to jsou moje děti a nic se na tom nezmění 🙂 🙂 🙂
@emysicka me mala třeba ani venku v kočáru se nepodivala ani na babičku. Sklopenej pohled do zeme a pak řev. Taky sem myslela kdoví na co. Ale časem se srovnala a je normální ☺ dělala hodně věcí z popisu a přijdou mi normalni. Stres chápu