Jak řešit opakovanou šikanu syna ve škole?
Potřebovala bych poradit.
Mám 14 letého syna, chodí do 8. třídy.
Do té 8. třídy šel do jiné ZŠ, z toho důvodu, že na předchozí škole zažíval celkem šikanu ze strany spolužáků.
Teď je tedy na nové škole, v posledních 2 měsících mu bylo často nevolno. Má zažívací potíže, průjem a nechutenství. Ale u lékaře nebylo nic prokázáno. Když na něj lékařka udeřila, jestli je vše v pořádku v jeho životě, tak řekl, že ne. Otevřel se a je to opět tady. 😢
Ve třídě mají WA skupinu, kde si z něj dělají srandu, nadávají mu, natáčí ho..
Ale syn se přiznal, že ze začátku ze sebe dělal schválně “blbce” nechával se natáčet, hrál si na hloupého. Ty děcka to bavilo, smáli se. Pak dělal i kraviny, co mu řekli. Třeba na sebe něco vylil, předváděl se na povel. Po čase už nechtěl, ale spolužáci to neakceptovali. Takže ho natáčeli i když nechtěl. Oslovují ho “retarde”
Další věc, on si ty spolužáky získával i tím, že jim pravidelně něco nosil a kupoval.
Neumí říct ne, neumí se bránit. A je zároveň i hodně citlivý, takže se i stalo, že se rozbrečel, což bylo hned natočeno a různě graficky upraveno. Tím jak mu často nebylo dobře, tak se jednou i pozvracel ve škole, tak i kvůli tomu si ho dobírají.
Také mu různě mizí věci, a nebo je najde poničené. Třeba mikina pokreslená fixou, voda na židli..
Nejhorší je, že se za to tak styděl, takže to dlouhodobě tajil. Ale včera mi všechno řekl, plakal i se mi přiznal, že si začal ubližovat. (Má jehlou rozrejpané předloktí)
Chce ať ho přihlásím na novou školu. Řešit to nechce.
Já jsem si vyfotila ty konverzace a našla některá videa. Řešit to rozhodně budu.
Ale chtěla bych poradit, co s tím dál? Proč se mu to děje? Proč ho ty děcka nepříjmají?
On je vzhledem naprosto standardní, jen je hubenější, ale to je kde kdo.
Přestal hrát fotbal, kvůli klukům z týmu, kde se s ním nebavili, ignorovali ho a nebyli na něj moc přátelští. To je tak rok a půl. Přitom ho měl rád.
Tohle je jeho 3. ZŠ, protože na prvním stupni ho také šikanovali a nenašel si kamaráda.
Přitom on není introvert, chce mít přátele a zapadnout.
Platím mu psycholožku už skoro rok. Vůbec nevím, jak mu pomoc. On je přitom fakt hodný, rozdal by se pro druhé. Není to žádný sígr, oblečení má kvalitní, vybavení také. Bydlíme normálně, jezdíme na hory i k moři, na výlety.
Jediné v čem se lišíme, že jsem už 6. rokem vdova. A jsem na něj sama.
Stručné shrnutí
- Opakovaná školní a kyberšikana čtrnáctiletého žáka 8. třídy se projevila somatickými potížemi (nevolnost, průjem, nechutenství) a psychickými symptomy včetně panické ataky a sebepoškozování (rytí jehlou do předloktí).
- Doporučené intervence zahrnují shromažďování důkazů (screenshoty, videa), zapojení školního preventisty a výchovného poradce, cílenou psychoterapii (např. KBT) a případné vyšetření dětským psychiatrem s možností farmakoterapie.
- Alternativní a doplňkové kroky uváděné v diskuzi jsou změna školy nebo přechod na domácí/online vzdělávání, zařazení dítěte do kolektivních nebo individuálních sportů (bojová umění, horolezectví, skaut) a práce na mužském vzoru či osobním tréninku.
Nejčastější otázky
Q: Jak mám postupovat, když mám důkazy o šikaně (screenshoty, videa)?
A: Uchovejte a zdokumentujte všechny screenshoty a videa, domluvte schůzku s třídním učitelem a vedením školy, požádejte o zapojení metodika prevence a výchovného poradce a požádejte o konkrétní opatření jako odhlášení z WhatsApp skupiny a besedu o kyberšikaně.
Q: Kdy vyhledat psychologa nebo dětského psychiatra?
A: Vyhledejte psychologa či psychiatra při přetrvávajících psychosomatických potížích (nevolnost, průjem, nechutenství), při panických atakách nebo při sebepoškozování; v diskuzi byl zmíněn termín k psychiatrovi na listopad jako reálný příklad čekací doby.
Q: Pomůže kognitivně-behaviorální terapie (KBT) u šikany a nízkého sebevědomí?
A: Ano, v diskuzi byla doporučována KBT jako metoda pro práci se sebevědomím, nastavování hranic a zvládání krizí; psychoterapie by měla být kombinována s intenzivnější podporou (doporučeno i navýšení frekvence sezení z 2x měsíčně na častěji).
Q: Je správné dítě stáhnout ze školy nebo přejít na domácí vzdělávání?
A: Názory se lišily; domácí vzdělávání a online výuka jsou v diskuzi uváděny jako reálná alternativa (zmíněna ZŠ Brezova a možnost online hodin), ale zároveň varování, že jde o částečný únik a šikana se může opakovat na jiné škole.
Q: Jaké sporty nebo aktivity mohou pomoci zvýšit sebevědomí šikanovaného chlapce?
A: V diskuzi byly konkrétně doporučeny bojová umění (karate, krav maga, kickbox, jiu jitsu), horolezectví, plavání, běh, skaut a posilovna s osobním trenérem jako cesty ke zvýšení sebedůvěry a získání mužského vzoru.
Q: Co dělat proti kyberšikaně (WhatsApp, sdílená videa)?
A: Uložit důkazy (screenshoty, videa), požádat školu o intervenci a besedu o kyberšikaně, nahlásit a požádat o vyloučení či odhlášení z problematické WhatsApp skupiny a zvážit nahlášení obsahu provozovateli aplikace.
Q: Co dělat, pokud škola nevnímá problém nebo učitel urazil žáka?
A: Domluvte schůzku s ředitelkou, požádejte o písemné opatření od školy, v případě nečinnosti můžete podat podnět ke školní inspekci a v krajním případě obrátit se na zřizovatele; v diskuzi byla také diskutována varianta medializace jako kontroverzní krok.
Q: Jak řešit odmítání jídla a úbytek váhy u šikanovaného dítěte?
A: Vyhledat pediatra a zvážit konzultaci s dětským psychiatrem pro možné diagnostické vyšetření poruch příjmu potravy; v diskusi byly zmíněny podpůrné nutriční nápoje (nutridrinky) a proteinové koktejly jako dočasná pomoc.
Závěry z diskuze
Shoda
- Šikanu je třeba řešit systematicky: sbírat důkazy, informovat školu a zapojit metodika prevence, školního psychologa a výchovného poradce.
- Psychoterapie (např. KBT) a intenzivnější odborná péče jsou doporučené při panických atakách, psychosomatických symptomech a sebepoškozování.
- Pohybové aktivity a kolektivní/individuální sporty (bojová umění, horolezectví, skaut) jsou často doporučovány pro posílení sebevědomí.
Sporné názory
- Změna školy nebo přechod na domácí/online vzdělávání versus práce se současnou školou jako primární řešení — někteří doporučují okamžitý přesun, jiní varují, že jde o únik.
- Nasazení psychofarmak (psychiatrická léčba, antidepresiva) versus důraz na psychoterapii bez medikace — v diskusi byly oba přístupy prezentovány jako možné.
- Využití mediálního tlaku a obrácení se na zřizovatele versus řešení interně se školou — názory na efektivitu a rizika se lišily.
Otevřené otázky
- Zda školní opatření (besedy, odhlášení z WA skupiny, zapojení metodika prevence) budou stačit k dlouhodobému ukončení šikany.
- Jak najít a zajistit stabilní mužský vzor nebo vhodného trenéra, který pomůže zlepšit chování a sebevědomí chlapce.
- Jaký je optimální režim psychoterapie (frekvence, typ) kombinovaný případně s farmakoterapií pro konkrétní případ s panickými atakami a sebepoškozováním.
- Jak efektivní bude domácí/online vzdělávání pro přípravu na přijímací zkoušky a sociální rehabilitaci dítěte.
Zmíněné značky a firmy
FirstClass, ZŠ Brezova, WhatsApp, ChatGPT, školní inspekce
Zmíněné produkty a metody
kognitivně-behaviorální terapie (KBT), psychoterapie, dětský psychiatr, antidepresiva, panická ataka, sebepoškozování, domácí vzdělávání, online výuka, nutridrinky, proteinové koktejly, karate, krav maga, kickbox, jiu jitsu, horolezectví, skauting, osobní trenér, metodik prevence, výchovný poradce, školní psycholog, sběr důkazů (screenshoty, videa), odhlášení z WhatsApp skupiny
Místa a osoby
ZŠ Brezova, Praha
Tvůj mindset je v rozporu se zájmem tvého dítěte. Psychiatr ho nebude chtít utlumit, ale vyléčit. A bez toho nemá šanci na plnohodnotný spokojený život.
Kdyby měl tu zlomenou nohu, tak snad mu taky přece nebudeš bránit se léčit...
Syn není plnoletý, předpokládám, že se s tebou psychiatr nejdřív domluví, než mu něco předepíše. A ty to s ním taky můžeš řešit dopředu, aby věděl, s čím jsi ok a s čím ne.
Pokud došel do panické ataky, je psychiatr a léčba na místě. Dnešní antidepresiva nejsou žádné dryáky co něj udělají utlumené zombie, ale pomůžou mu.
Tvůj mindset je v rozporu se zájmem tvého dítěte. Psychiatr ho nebude chtít utlumit, ale vyléčit. A bez toho nemá šanci na plnohodnotný spokojený život.
Kdyby měl tu zlomenou nohu, tak snad mu taky přece nebudeš bránit se léčit...
@antoinet já s tebou částečně souhlasím, na druhoou stranu, i kdyby mi někdo řekl, že moje dítě někoho šikanuje, tak nebudu hledat omluvy, proč si ten šikanovaný za to může sám. Ano, pokud by se podařilo s tou třídou pracovat tak, aby tam mohl chodit dál, bylo by to asi nejlepší řešení, ale naznačovat, že si dítě může samo za šikanu, protože nezapadá, je špatně. Nikdo nemůže ty děti nutit, aby ho vzaly mezi sebe a on by měl možná s terapeutem zapracovat na tom, jak to ustát nebo do jaké míry se sebou je schopný pracovat, aby zapadl lépe, ale znova - omlouvat nebo zlehčovat šikanu je špatně.
Co se psychiatra týče, taky bych měla obavy. Jsou dobří psychiatři, ale taky jsou tací, co prostě předepisují prášky jak na běžícím pásu a do toho bych se taky nehrnula. S panickou atakou je možné pracovat a zvládnout ji bez léků, ale pokud na ni doktor rovnou předepíše prášky, tak si to akorát říká o závislost na lécích. Taky bych se snažila spíš hledat kvalitního terapeuta (což teda taky není nic snadného) a léky brala až jako poslední řešení.
Neurol nejsou antidepresiva. Neurol byva prechodna volba v nekterych pripadech, kdy to je potreba a nez zaberou jine leky(antidepresiva). A psychiatr rozhodne vi co napsat, aby to pomohlo a neublizilo. Samozrejme by leky mely byt jen pomoc a podklad pro kvalitni psychoterapii, nekdy nejsou vubec nutne. Ale to musi urcit prave psychiatr.
Neurol nejsou antidepresiva. Neurol byva prechodna volba v nekterych pripadech, kdy to je potreba a nez zaberou jine leky(antidepresiva). A psychiatr rozhodne vi co napsat, aby to pomohlo a neublizilo. Samozrejme by leky mely byt jen pomoc a podklad pro kvalitni psychoterapii, nekdy nejsou vubec nutne. Ale to musi urcit prave psychiatr.
@konidana bohužel ne - opravdu není málo případů lidí se závislostí na prášcích na uklidnění. Ty by měly být předepisovány a užívány s obří opatrností, což se obecně neděje (obecně - neříkám, že nejsou psychiatři, kteří jsou zodpovědní)
@konidana bohužel ne - opravdu není málo případů lidí se závislostí na prášcích na uklidnění. Ty by měly být předepisovány a užívány s obří opatrností, což se obecně neděje (obecně - neříkám, že nejsou psychiatři, kteří jsou zodpovědní)
@suzanna123 tyto zavislosti podle mne casto vznikaji, kdyz podobne leky predepisuje obvodni lekar, nikoli psychiatr. S psychiatry mam jen ty nejlepsi zkusenosti. Kazdopadne i leky na uklidneni po omezenou a prechodnou dobu maji sve opodstatneni, jen se proste nesmi brat dlouho.
Termín u psychiatra mám na listopad. Dneska šel do školy. Psal mi, že je vše v pořádku. Že ráno se třídou docela drsně mluvila učitelka i ředitelka. Prý mu dali pokoj, jen slyšel nějaké pomluvy na jeho stranu. Na WC má dovoleno chodit v hodině, ani se nemusí ptát.
Psal, že se sním nikdo nebaví ani odpověď na pozdrav. To mu je líto.
Já jsem na lehkých antidepresivech už 2 roky. Několikrát jsem je bez problémů vysadila. Nijak mě neomezují a nikoho by ani nenapadlo, že je beru. Dneska už ty léky umí opravdu pomoc a nebránila bych se jim.
@antoinet já s tebou částečně souhlasím, na druhoou stranu, i kdyby mi někdo řekl, že moje dítě někoho šikanuje, tak nebudu hledat omluvy, proč si ten šikanovaný za to může sám. Ano, pokud by se podařilo s tou třídou pracovat tak, aby tam mohl chodit dál, bylo by to asi nejlepší řešení, ale naznačovat, že si dítě může samo za šikanu, protože nezapadá, je špatně. Nikdo nemůže ty děti nutit, aby ho vzaly mezi sebe a on by měl možná s terapeutem zapracovat na tom, jak to ustát nebo do jaké míry se sebou je schopný pracovat, aby zapadl lépe, ale znova - omlouvat nebo zlehčovat šikanu je špatně.
Co se psychiatra týče, taky bych měla obavy. Jsou dobří psychiatři, ale taky jsou tací, co prostě předepisují prášky jak na běžícím pásu a do toho bych se taky nehrnula. S panickou atakou je možné pracovat a zvládnout ji bez léků, ale pokud na ni doktor rovnou předepíše prášky, tak si to akorát říká o závislost na lécích. Taky bych se snažila spíš hledat kvalitního terapeuta (což teda taky není nic snadného) a léky brala až jako poslední řešení.
@suzanna123 celý den přemýšlím o tvém pohledu na věc. Určitě souhlasím, že šikana je neomluvitelná, vždy. Kdyby šlo dítě dát do nějakého vakua, než se vyléčí a pak ho vrátit do kolektivu silné, bylo by to skvělé. Ale zase znovu si zvykat na další novou školu musí být strašný nápor a když to pak stejně povede k obdobné situaci?
Učila jsem pár let na druhém stupni, vím, jaké ty děti umí být. Jsou z různých rodin, často vůbec neznají něco jako respekt k ostatním a rády si smlsnou na odlišnosti jiného dítěte, jen aby se cítily, že ony jsou v pořádku, protože z domu jim tento pocit nikdo nedal. A tak to bude na každé škole. Hodně bych spoléhala na kombinaci metodik prevence ve škole plus terapie v soukromí a smysluplné trávení volného času.
Ale zakládá se to na mojí skvělé zkušenosti s metodičkou, dokázala vyřešit ultrazapeklité problémy.
Ale tak alespon neco. Je to zacatek. Ted je hlavni, aby mu primo neskodili. Ze za zady uslysi nejakou pomluvu.. - pracovala bych na tom, at to umi vyignorovat a at je ted smiren s tim, ze to potrebuje cas a nezacne se snazit ziskat kamarady tim, co delal na zacatku. Ted to bude mit tezke, ale treba po prazdninach se to otupi a pujde to mnohem lepe.
@suzanna123 celý den přemýšlím o tvém pohledu na věc. Určitě souhlasím, že šikana je neomluvitelná, vždy. Kdyby šlo dítě dát do nějakého vakua, než se vyléčí a pak ho vrátit do kolektivu silné, bylo by to skvělé. Ale zase znovu si zvykat na další novou školu musí být strašný nápor a když to pak stejně povede k obdobné situaci?
Učila jsem pár let na druhém stupni, vím, jaké ty děti umí být. Jsou z různých rodin, často vůbec neznají něco jako respekt k ostatním a rády si smlsnou na odlišnosti jiného dítěte, jen aby se cítily, že ony jsou v pořádku, protože z domu jim tento pocit nikdo nedal. A tak to bude na každé škole. Hodně bych spoléhala na kombinaci metodik prevence ve škole plus terapie v soukromí a smysluplné trávení volného času.
Ale zakládá se to na mojí skvělé zkušenosti s metodičkou, dokázala vyřešit ultrazapeklité problémy.
@antoinet ale v tom se shodneme - taky si myslím, že kdyby se jim s tou třídou podařilo zapracovat, aby pro něj bylo snesitelné tam zůstat, tak to bude lepší než začínat znovu, zejména, když už se ukázalo, že začít jinde pro něj úplně řešení není. Jednak si myslím, že spousta těch dětí, co se na tom podílela, se dala prostě strhnout a po té intervenci by se mohly zase vzpamatovat, za druhé on na sobě určitě musí taky pracovat. Minimálně na tom, aby se smířil s tím, že není typ oblíbence a že kamarády si musí hledat jinak/jinde. Že je pro něj těžší zapadnout a najít si někoho ze stejného těsta, ale že je to v pořádku.
Já, když si představím, že mu napíše nějaký neurol, tak je mi z toho zle. Co když dlstane prášky, co to udělá z jeho mozkem, psychikou. 😔