Vysmívání a provokace mezi dětmi. Jak to řešíte? Nechat, aby se s tím popral?
Jdu se poradit na zeptat na zkušenosti.
Mám 2 děti (6 a 8 let). Mladší je špatně mluvící vzteklik.
Jak je korona, tak se nám tu začala scházet grupa dětí od 4 do 12 let.
Teď se stává, že ho děti úmyslně provokují. Jak špatně mluví, tak ho parodují, napodobují a dělají, že mu nerozumí. On se začne vztekat a děti se mu smějí. Bohužel s tím začíná i starší. Myslím, že to je i kvůli tomu, aby na sebe upozornil a byl mezi dětmi za hvězdu. Doma si spolu hrají a mají se rádi a není výraznější problém.
Přemýšlím, jak to řešit.
Nepouštět mladšího mezi děti. Nechat, aby se s tím popral...?
Jaké zkušenosti s tím máte vy? Jak byste se k tomu postavili?
Stručné shrnutí
- Komunikace s rodiči ostatních dětí a přímé promluvy se staršími dětmi jsou doporučené intervence k omezení posměchu na veřejném hřišti nebo plácku.
- Práce na sebeovládání dítěte (terapie pro impulzivitu, ADHD) a nácvik nereagování na provokace jsou uváděné strategie, přičemž logopedie byla zmíněna jako běžná péče u dětí s poruchou výslovnosti.
- Organizování alternativních aktivit (skaut, zájmové kroužky, sportovní odpoledne, zařazení mezi mladší děti) a dohled dospělé osoby jsou praktická řešení; někteří rodiče také zmiňovali použití drobných odměn (nanuky, pendreky) k motivaci ostatních dětí.
Nejčastější otázky
Q: Jak mluvit s rodiči ostatních dětí, které se vysmívají?
A: Doporučuje se oslovit rodiče známých dětí a konkretizovat situaci; v praxi někteří rodiče bagatelizují posměch slovy, že „to jsou děti“, takže je potřeba opakovaně vysvětlovat škodlivost chování.
Q: Pomůže logopedie proti posměchu kvůli špatné výslovnosti?
A: Logopedie byla v diskuzi zmíněna jako standardní intervence a rodiče uvedli, že dítě může chodit na logopedii už od 2 let; logopedie však nemusí sama o sobě zastavit posměch vrstevníků, pokud dítě navíc reaguje vztekáním.
Q: Jak řešit situaci, když dítě reaguje vztekaním a má ADHD?
A: V diskuzi bylo doporučeno pracovat na impulzivitě a sebeovládání (psycholog, terapie), protože nácvik nereagování snižuje „představení“ pro ostatní děti; zároveň bylo uvedeno, že u dětí s ADHD je udržení klidu obtížnější.
Q: Je lepší nechat dítě, ať se „otrká“ samo, nebo ho z kolektivu stáhnout?
A: Názory byly rozdělené: část diskutujících doporučuje nechat dítě osvojit si obranu samo, jiní doporučují aktivní ochranu a omezení kontaktu s těmi, kteří opakovaně ubližují.
Q: Jak postupovat na hřišti bez rodičů, kde se skupina dětí mění?
A: Doporučené kroky zahrnují identifikaci problémových dětí a individuální promluvu s nimi, dozor dospělé osoby, organizaci vlastních sportovních odpolední či zařazení dítěte do menší skupiny a případné využití drobných odměn (nanuky, pendreky) jako motivace.
Q: Jsou skaut nebo jiné kroužky vhodné pro dítě s odlišnostmi řeči nebo chování?
A: Skaut byl v diskuzi uveden jako kolektiv, kde vedoucí umí pracovat s „takovými dětmi“ a kde děti spolu tráví dlouhodobě společné aktivity, proto je doporučeno nejprve konzultovat s vedoucími, jak situaci řeší.
Závěry z diskuze
Shoda
- Problém posměchu a provokací je potřeba aktivně řešit a nenechávat ho bez zásahu.
- Je vhodné pracovat na sebevědomí dítěte a na zvládání impulzivních reakcí (ADHD, nácvik nereagování).
- Promluvit si s rodiči ostatních dětí a oslovit konkrétní starší děti bokem je doporučované opatření.
Sporné názory
- Někteří doporučují nechat dítě „otrkat se“ a naučit se samo bránit, zatímco jiní doporučují chránit dítě omezením kontaktů a důraznějším zásahem.
- Někteří rodiče považují motivaci drobnými odměnami (nanuky, pendreky) za praktickou taktiku, zatímco jiní ji označují za nevhodné „úplatky“.
Otevřené otázky
- Jak dlouhodobě zabránit opakovanému posměchu na veřejném plácku, kde se scházejí děti bez dohledu rodičů?
- Jak najít optimální rovnováhu mezi ochranou dítěte a umožněním učení se sociálních dovedností v kolektivu?
- Jaké intervence (psycholog, logopedie, vedení kroužků) mají nejlepší dlouhodobý efekt u dětí s kombinací výslovnostních potíží a ADHD?
Zmíněné značky a firmy
skaut, sokol, junák, ZOOM
Zmíněné produkty a metody
logopedie, psychologická intervence, práce na sebevědomí, nácvik nereagování, ADHD, organizace sportovního odpoledne, skaut, fotbal, tresty (zabavení mobilu, zákaz ZOOMu, zákaz jízdy na kole), úplatky/odměny (nanuky, pendreky, bublanina), individuální promluva se staršími dětmi
Místa a osoby
žádné
@zelenaesmolda znám. Mluvili jsme o tom a řekli mi, že to jsou děti a neubližují mu. Dokonce mi i řekli, že se nemám divit, děti takové divadlo baví.
Na jednu stranu to chápu. Sama si pamatuji, že jsme to jako děti taky dělaly. Kamarádka měla mladší sestru. Nám bylo 8 a jí 3. Ona ji měla pořád za zadkem. Taky jsme byli velká skupina dětí a ona byla nejmladší. No a když jsme jí "utíkali" tak sestřička brečela a vztekala se. Tak jsme jí utíkali pořád.
My za to tehdy dostali, ale dělali jsme to dál.
Ale stejně mě to mrzí a štve a chtěla bych mu pomoct.
Jenze vysmivani je sikana,to ublizovani ne.Nemusi se prece jednat jenom o fyzicke nasili ne?
Chápu... Moje sestra koktá, taky jsem ji nechtěla mít za zadkem a taky jsem ji paradovala a říkala koktavce..🤐 naši by mě zabili, kdyby se to dozvěděli... Zpětně mě to za těch 20 let mrzí... staršího si pohlídat, aby ho neprovokoval, to je tak jediné, co můžeš..Co zkusit malého naučit, aby se tak nevztekal? když se nebude vztekat, tak to žádná zábava nebude...
Přímá konfrontace. Každé z dětí má jistě nějaký "nedostatek". Ten špatně běhá,tomu nejde matika. A každému z nich nastínit,jak by bylo jim,kdyby se jim za to někdo smál. Vždyť zabavit se lze jinak,než se smát těm slabším. Evidentně nemají dostatečný výdej energie,tak ho soustředí na něj. Vymyslete jim společnou hru,kde budou takové úkony,v kterých vás mladší vyniká(ale aby nebyl pak jesitny
😊) a zároveň takové,aby musely držet za jeden provaz.
@veritanas
s tim nevztekanim se je to hodne dobra rada,kde neni divadlo,neni obecenstvo.
To myslí vážně ti rodiče? Že se nemáš divit, že děti to baví?? 😲 To bych tedy zvažovala ukončit "kamaradeni", pokud rodičům těch dětí připadá normální se vysmivat slabsimu a tolerovat jim to!! To totiž je jen krok k šikaně. Rozumím tomu, že to děti baví, nechápou ještě, že svým chováním tvému synovi ublizuji. Jsou to děti. Ale v žádném případě bych to neresila jakože jsou to deti, a maji tudíž omluvu. To by pro me bylo nepřípustné a rozhodně bych jim to netolerovala. Opakovaně bycg jim rikala, že se to nedělá. A stala si za svým. Pokud by to nefungovalo, tak bohužel... Konec návštěv. Syn ma hendikep, za který nemůže a ty bys ho měla chránit, si myslím.
@veritanas dlouhodobě vysvětlujeme, že si jich nemá všímat a nemá to řešit. Když se nebude vztekat, tak ho nechají. Ale on se nenechá.
@amazonkajanik u dětí, co znám, jsem to zkusila. Pamatuji, jak to bylo za nás. Do nás valili "jak by vám bylo" a my dál utíkali. Přešlo to v době, kdy měla k sobě děti a nas nechala.
Hry nechtějí. Hrají fotbal. A přiznávám, že se mi ani nechce hlídat cizí děti. To je grupa dětí bez rodičů. Jednou jsem zkusila udělat "olympiádu" a neměla úspěch.
@neomenia to nejsou návštěvy, to je plácek za domem, kam chodí hrát fotbal. Je to u nás, já tam vidím a často slyším. Jsou tam děti z širokého okolí. Samy bez rodičů. Některé rodiče znám, s těmi jsem to řešila.
V první řadě bych si promluvila se starším synem a vysvětlila mu, že je to od něj špatně. Pak bych zašla i za ostatníma a promluvila si s nima. Pokud by toho nenechali vysvětlila bych synům, že tohle nejsou kamarádi, ale že mladšímu ublizuji a prostě je tam nepoustela. Případně bych třeba některé děti (ty, co se mu nesmějí) pozvala k vám, aby nebyli ozolovani a aby si zkusili vytvořit vlastní okruh děti, které se budou chovat hezky....
A chodíte na logopedii??
@neomenia tady je problém, že on tam chce jít sám. Nechce být doma zavřený. Když ho nechám doma, bere to jako trest. Většinou tak hodinu hrají v pohodě, pak se něco stane, někdy i trochu "omylem". Kdy mu ty děti opravdu nerozumí a tím se to rozjede.
Bojuje s tím i ve školce.
@bamak já chápu i staršího. On by chtěl svoje kamarády pro sebe. Plus je "jiný" a takto si zlepšuje svoji pozici. Je pravda, že to udělal jen asi 2x. Pokaždé dostal trest (zabavení mobilu, bez ZOOMu, bez kola...).
Je to "bohužel" v přirozenosti člověka hledat a ukazovat na chyby druhých. Se syny bych si prostě udělala pořádek. To, že ho chápeš je jedna věc, to, že zesměšňuje vlastního bráchu druhá. Ať si svou pozici vybuduje vlastními schopnostmi, ne tím, že se někomu směje. Pokud mladší syn za nima chce, ok, ale pak by měl dodržovat tvoje pravidla- ne dělat scény a vztekat se.... Prostě jim nastav hranice a podmínky... A co ta logopedie?
Jasně, nedrz ho doma, on sám, jak píšeš, se musí naučit zůstat trochu " nad věcí". Ale musi na sobě pracovat i ty děti, jinak budou mít pocit, že posmivat se slabsimu je normálka.
@bamak my vysmivani netolerujeme, ale chápu, proč to dělá.
On je vysoko nad dětmi, prostě chytrý Mimoň.
Ono je super říct, že se nemá vztekat. V reálu to nefunguje.
Logopedie není součástí dotazu a nijak s tím nesouvisí.
@neomenia souhlasím s tebou...no, ale tak to asi jenom nebude dětmi, když s tím bojuje i ve více kolektivech... Ono totiž se muže vážně stávat, že mu děti prostě nerozumí a on se třeba začne vztekat a už to jede...no, já myslím, že holky myslela, že by mu logopedie mohla pomoct získat sebevědomí v mluveném projevu a lepe by potom udržel klid..
Ok. Beru první dvě věty.... Ale nesouhlasím, že logopedie s tím nesouvisí. Pokud problém s řeči řešíte pak je to v pořádku. Pokud ne, tak souvisí velmi mnoho.
Všem děkuji za reakce. Zkusím ho nenápadně zařadit mezi děti, které mu budou věkově blíž - udělám pro ně zase nějaké sportovní odpoledne. Pozvu pár kamarádek s dětmi.
Ještě jednou dětem vysvětlím, kde je problém. No a uvidíme.
Necetla jsem odpovede. Ale promluvte si s téma detma vy. Pokud SE hrajú u vás na záhrade, tak Jim vysvetlené, že SE to neslusi. Takhle jsem to tešila s detma ja, a zafungovalo to. Dokonce poklepu, ale od ty doby SE deti hraji všechny docela hezky.
@lutu11 není to u nás na zahradě. Je to na takovém plácku, kam chodí děcka hrát fotbal.
S dětmi jsem to řešila. Ale jak tam jsou i ti starší, tak ti už si nenechají nic moc vysvětlit.
Pokud by to bylo u nás, tak bych je vypoklonlovala.
On má stejný problem všude. Ve školce, na kroužku... Ze školky si přinesl, že je debil a je k ničemu, to jsme řešili s učitelkou.
Na jednu stranu by si mel s chovanim ostatnich poradit a prosadit se sam. Na druhou stranu ja bych tohle nesnesla a nemohla bych to nechat byt. Ja v tomhle teda jsem pekne vostra svine a kdyz vidim takoveho agresora tak kaslu na to, ze je to dite. Vlitla bych mezi ne a rekla tem nejstarsim, ze to jsou chudaci, ze se smeji malemu diteti a at se podivaji na sebe a vysmala se jim za jejich chyby. A kdyby to vedel muj manzel, tak ten by je rovnou chytil za pr*el.
Určitě bych to nenechala jen tak být. Moje sestřenice od dětství špatně vyslovovala R a Ř. Děti se jí smály, taky dělaly že nerozumí, napodobovaly jí... No a tu to tak zlomilo, že se za to styděla i v dospělosti, a přestala slova s těmi písmeny používat... A má tu blokaci i dnes ve čtyřiceti.
@klokanka31 u něj to tou špatnou výslovností jen začíná. Kdyby se nevztekal, tak je to asi přejde a zvyknou si. Starší taky špatně vyslovoval a "zpíval", taky se mu zkusili smát, on to neřešil a v klidu.
Přitom je druhý takový "normálnější" než prvorozený.
S dětmi jsem to řešila, ale pokračuje to. Teď je i problém, že se tam děti mění. Jak začaly prázdniny, tak přijíždí i další děti.
Tohle je opravdu začarovaný kruh. Každý máme nějaký handicap, něco, v čem jsme slabší než většina, bojujeme s tím, někdy se za to stydíme a je nám nepříjemné, když na to ostatní poukáží. Ale je jen na nás, jak se s tím poukazováním vyrovnáme. Píšeš, že ten stejný problém je ve více kolektivech, takže je asi jasné, že na vině není ani tak ten kolektiv, jako spíš synek sám. Vinu má hlavně v té své reakci, ne v tom, že blbě mluví. Zapracovat na tom jeho vztekání, na nepřiměřených reakcích, a bude to těžké, to je mi naprosto jasné. Asi bych se pokusila využít služeb psychologů, mohli by vás přivést na nějaké zajímavé nápady, protože toto se s ním potáhne nejspíš delší dobu. A kdyby to nebylo kvůli řeči (zdá se, že tu budete řešit stejně ještě dlouho), bude to kvůli něčemu jinému... Můj syn koktal, měla jsem obavy, že to bude ve školce problém, ale učitelka mě ujistila, že on si s ostatníma dětma umí udělat pořádek sám. Pravdou je, že kamarádů měl dost, nikdy si doma nestěžoval, že by mu někdo ubližoval. A sama píšeš, že jsi u staršího viděla, že posměšky ostatních přešel a tak se z toho nikdy nestal žádný vážnější problém.
Řešila jsem zrovna něco podobného u svých dětí. Byli jsme na fotbale a nejstarší měl hrát. Nechtěl se ani převlíct, takže scéna, ale převlíkl se a hrál tedy s mladší přípravkou. Spoluhráč, shodou okolností syn trenéra, se mu začal vysmívat. Že to neumí a proto nechce hrát, že je stejně levý. Ještě ho začal parodovat, přetahoval si tričko přes nohy a pitvořil se. Byla jsem tam ještě s nejmladší, která si tam hrála s náhradním míčem. Všichni spoluhráči na to koukali a čekali co bude. Synek mlčel, asi hledal jak zareagovat. Tak ten druhý už nevěděl co tak maličké sebral míč a schoval si ho pod nohy a přetáhl přes to triko. Syn většinou malou brání, takže to vypadalo, že bude problém, tak jsem raději zasáhla. Začala jsem mu říkat, že jsem nevěděla, že je slepička a musí sedět na vajíčku a že jsem ráda, že mu ho malá nerozbila a co se mu jako vylíhne. Jen čučel, ostatní se přidali a prý je hezká slepička a typovali co se vyklube. Nakonec jsme prohráli, ale syn dal gól a byl spokojený. Chvilku zkoušel pomlouvat toho druhého, že je v poli k ničemu (měl tedy pravdu), ale to jsem zarazila, že o spoluhráči se tak nemluví. Nemíním podporovat ani opačnou šikanu. Každopádně doufám, že jsem předešla tomu, aby tam k nějaké šikaně došlo.
Ahoj, já být na tvém místě, tak bych ho nepouštěla mezi tu skvadru dětí, vzhledem k tomu, jaký je, myslím tím adhd a špatná komunikace - výslovnost. Vlastně ho vystavuješ šikaně, se kterou si neumí poradit, děckám to nevysvětlíš, myslím těm cizím na plácku, kde se schází a ještě se k tomu můžou přidružit sourozenecké rozepře, kdy si starší zvyšuje svoji pozici v kolektivu. Našla bych mu aktivitu, mám na mysli zájmovou, která ho nebude stresovat tak, jako kolektivní sporty, kam fotbal prostě patří.
@xxx3d teď je léto, nejsou žádné kroužky a školka, on se už nudí. Tam jsou děti a on visí na plotě a čeká, kdy bude moct vyrazit.
Pokud ho nepustím, bude to brát jako trest. Taky nejde, aby jeden šel a druhý ne.
Pokud nepustím oba, tak starší bude naštvaný na mladšího.
Tak jedině snad tam s nima sedět, nebo jim naorganizovat tolik výletů, že nebudou mít čas moc mezi děti chodit. Ale teda těžko se vám radí, když všechny rady smetete, že to jinak nejde ☹
@martiina_k problém je, že jsem pres týden jsem v práci a hlídá babička. Ta jim takový program nevymyslí a budou zpruzeli. Kdybych byla doma, tak to je o něčem jiném.
Ta tam sedět s nimi nebude, navíc ona to jako problém nevnímá. Vidí chybu v synovi a má se otrkat a nemá se vztekat. Jiné hlídání nemám.
Samozřejmě jim to co nejvíc omezím. O víkendech tam nebudou vůbec.
Udelam sportovní odpoledne, zapojím ho mezi mladší děti. Pokud to jinak nepůjde, půjdu na to přes úplatky.
Co jsem smetla? Většinu toho jsem už zkoušela - mluvit s dětmi, s rodiči. Staršího syna jsem za to opakovaně trestala a mluvila s ním o tom. Naopak jsem uznala, že zkusím to sportovní odpoledne, i když už jsem to zkoušela a úspěch to nemělo.

Informovala bych rodice tech deti pokud je znas