Vysmívání a provokace mezi dětmi. Jak to řešíte? Nechat, aby se s tím popral?
Jdu se poradit na zeptat na zkušenosti.
Mám 2 děti (6 a 8 let). Mladší je špatně mluvící vzteklik.
Jak je korona, tak se nám tu začala scházet grupa dětí od 4 do 12 let.
Teď se stává, že ho děti úmyslně provokují. Jak špatně mluví, tak ho parodují, napodobují a dělají, že mu nerozumí. On se začne vztekat a děti se mu smějí. Bohužel s tím začíná i starší. Myslím, že to je i kvůli tomu, aby na sebe upozornil a byl mezi dětmi za hvězdu. Doma si spolu hrají a mají se rádi a není výraznější problém.
Přemýšlím, jak to řešit.
Nepouštět mladšího mezi děti. Nechat, aby se s tím popral...?
Jaké zkušenosti s tím máte vy? Jak byste se k tomu postavili?
Stručné shrnutí
- Komunikace s rodiči ostatních dětí a přímé promluvy se staršími dětmi jsou doporučené intervence k omezení posměchu na veřejném hřišti nebo plácku.
- Práce na sebeovládání dítěte (terapie pro impulzivitu, ADHD) a nácvik nereagování na provokace jsou uváděné strategie, přičemž logopedie byla zmíněna jako běžná péče u dětí s poruchou výslovnosti.
- Organizování alternativních aktivit (skaut, zájmové kroužky, sportovní odpoledne, zařazení mezi mladší děti) a dohled dospělé osoby jsou praktická řešení; někteří rodiče také zmiňovali použití drobných odměn (nanuky, pendreky) k motivaci ostatních dětí.
Nejčastější otázky
Q: Jak mluvit s rodiči ostatních dětí, které se vysmívají?
A: Doporučuje se oslovit rodiče známých dětí a konkretizovat situaci; v praxi někteří rodiče bagatelizují posměch slovy, že „to jsou děti“, takže je potřeba opakovaně vysvětlovat škodlivost chování.
Q: Pomůže logopedie proti posměchu kvůli špatné výslovnosti?
A: Logopedie byla v diskuzi zmíněna jako standardní intervence a rodiče uvedli, že dítě může chodit na logopedii už od 2 let; logopedie však nemusí sama o sobě zastavit posměch vrstevníků, pokud dítě navíc reaguje vztekáním.
Q: Jak řešit situaci, když dítě reaguje vztekaním a má ADHD?
A: V diskuzi bylo doporučeno pracovat na impulzivitě a sebeovládání (psycholog, terapie), protože nácvik nereagování snižuje „představení“ pro ostatní děti; zároveň bylo uvedeno, že u dětí s ADHD je udržení klidu obtížnější.
Q: Je lepší nechat dítě, ať se „otrká“ samo, nebo ho z kolektivu stáhnout?
A: Názory byly rozdělené: část diskutujících doporučuje nechat dítě osvojit si obranu samo, jiní doporučují aktivní ochranu a omezení kontaktu s těmi, kteří opakovaně ubližují.
Q: Jak postupovat na hřišti bez rodičů, kde se skupina dětí mění?
A: Doporučené kroky zahrnují identifikaci problémových dětí a individuální promluvu s nimi, dozor dospělé osoby, organizaci vlastních sportovních odpolední či zařazení dítěte do menší skupiny a případné využití drobných odměn (nanuky, pendreky) jako motivace.
Q: Jsou skaut nebo jiné kroužky vhodné pro dítě s odlišnostmi řeči nebo chování?
A: Skaut byl v diskuzi uveden jako kolektiv, kde vedoucí umí pracovat s „takovými dětmi“ a kde děti spolu tráví dlouhodobě společné aktivity, proto je doporučeno nejprve konzultovat s vedoucími, jak situaci řeší.
Závěry z diskuze
Shoda
- Problém posměchu a provokací je potřeba aktivně řešit a nenechávat ho bez zásahu.
- Je vhodné pracovat na sebevědomí dítěte a na zvládání impulzivních reakcí (ADHD, nácvik nereagování).
- Promluvit si s rodiči ostatních dětí a oslovit konkrétní starší děti bokem je doporučované opatření.
Sporné názory
- Někteří doporučují nechat dítě „otrkat se“ a naučit se samo bránit, zatímco jiní doporučují chránit dítě omezením kontaktů a důraznějším zásahem.
- Někteří rodiče považují motivaci drobnými odměnami (nanuky, pendreky) za praktickou taktiku, zatímco jiní ji označují za nevhodné „úplatky“.
Otevřené otázky
- Jak dlouhodobě zabránit opakovanému posměchu na veřejném plácku, kde se scházejí děti bez dohledu rodičů?
- Jak najít optimální rovnováhu mezi ochranou dítěte a umožněním učení se sociálních dovedností v kolektivu?
- Jaké intervence (psycholog, logopedie, vedení kroužků) mají nejlepší dlouhodobý efekt u dětí s kombinací výslovnostních potíží a ADHD?
Zmíněné značky a firmy
skaut, sokol, junák, ZOOM
Zmíněné produkty a metody
logopedie, psychologická intervence, práce na sebevědomí, nácvik nereagování, ADHD, organizace sportovního odpoledne, skaut, fotbal, tresty (zabavení mobilu, zákaz ZOOMu, zákaz jízdy na kole), úplatky/odměny (nanuky, pendreky, bublanina), individuální promluva se staršími dětmi
Místa a osoby
žádné
to probrani bych zkusila,uplatky ne.sorry ale oni se mu vysmivaji a jeste dostanou odmenu?
@zelenaesmolda stejně to tam nosí (jeden nebo druhý). To si právě pamatuju od nás, že jsme taky nosili a na toho, kdo nosil nejlepší, si nikdo netroufl, protože pak nepřinesl.
Zkusim mu dát malé pendreky, protože ty jedou. Doma jich máme mraky, vozí to babička a kluci to nejedí a tímto se toho zbavuju.
delej jak myslis,stejne vsechny rady co ti kdo rekl jsi smetla ze stolu...
Mně nepřijde, že by ses málo snažila, kdyby bylo řešení jednoduché (neposílat ho tam) tak nezakládáš tady diskuzi... Jaké bude nejlepší musíš stejně zvolit sama, za mě asi od každého trochu, budovat a posilovat sebevědomí u mladšího, případně i za pomoci odborníka, promluvit si bokem a jednotlivě se staršími dětmi, posilovat sebevědomí u staršího syna, být ostražitá, jestli se situace nestupňuje...
@zelenaesmolda co jsem smetla? Buď jsem to zkusila, nebo to není reálné (třeba to, že je tam nemám pouštět).
Ty bonbóny tam nosí všichni, pokud je tam občas nevezme, bude to o stupeň horší.
Takže bys mu nedávala nic? Aby mu děti nedaly taky nic a ještě mu nasávaly za toto?
@zelenaesmolda jasně, není to problém. Jsem máma, prostě zavelim.
No a jak mu vysvětlit, že tam nesmí? Čím to odůvodnit? Co se starším? Taky ho tam nepouštět? Jak to vysvětlit jemu?
Nepouštět ho tam není řešení. Jen se mu tím ukáže, ze před problémy se utíká a schovává. A pokud by to ke všemu bral jako trest, tak tím hůř, to pro nej nic dobrého nepřinese.
Řešila jsem něco podobného a v 98% jsem dostala radu, že to nemám řešit a mám nechat dítě, ať se samo naučí se bránit a nebo že si samo dojde k tomu, že s někým takovým kamarádit nechce.
S tím se teda neztotožňuji. Na jednu stranu bude dobře, když bude umět sám řešit své konflikty, na druhou stranu mám pocit, že jako rodič ho musím chránit a pomoci mu, když to potřebuje.
@gracinka7 s tím taky souhlasím. Proto to řeším.
Ale přijde mi velice tenká hranice mezi tím, kdy mu pomáhám a kdy už to je škodlivé umetaní cestičky.
no... nezávidím ti, jsi v patové situaci. Hlídání babička, která hrne metodu, chyba je v tobě, otrkej se, tvoje práce - pracovat se musí, aby bylo z čeho žít, hlídání jiný není, prostě patovka. Druhá strana dítě, který chce, chce, chce k dětem, přirozeně, že chce, a ty mu ubližují...a on tam stejně chce. Kdybys nepsala o tom adhd, taky bych byla pro variantu nechat ho, ať se otrká, a o adhd víš určitě víc než já, taky víš, že takový "problémy" má všude, v kolektivu, kroužky, školka, atp. Nezávidím ti to, radu vlastně žádnou nemám... možná úplně nejlepší budou ty tvoje "úplatky", ve stylu, kdo nosí nejlepší, tomu se nesmějeme, páč by příště nepřinesl. Je to sice model, kterej se nesetkává na diskuzích s přijetím, ale ty se z toho potřebuješ nezbláznit a nějak to vyřešit i pro toho staršího. Já jen... že jsem si to představila z pohledu toho mladšího, který hrozně chce mezi děti, k nim, taky patřit do party, do společenství a oni se mu smějí, popichují ho... a co to udělá s dětskou duší, zvláště, když takovýto zklamání zažívá i jinde (kroužky, školka...) Nevím odkud jsi, zkus se třeba mrknout, ve větším městech bývají organizace, jako třeba sokol, junák, centra pro podporu rodin s dětmi s adhd.
@xxx3d chodí na skauta. Tam jsou taky problémy, ale vedoucí s tím umí pracovat. Mají tam často takové děti.
Já si to taky představuju z pohledu toho malého. On tam chce a já mu řeknu, že nikam nepůjde. Nevymyslela jsem důvod, aby mu to neublížilo - řeknu mu, že se mu děti smějí a on si to přebere, že je špatný, protože špatně mluví, tak tam nesmí. Neuvedu důvod a bude to brát jako trest.
Ono to není tak, že by přišel a hned se mu smáli a křičeli na něj. Většinou ho rádi vidí a problém nastává po nějaké době - už si prohráli, není to taková zábava a hledají něco nového a uchýlí se k tomu, co je pro ně zábava. Rozhodně to neschvaluji, ale svým způsobem to je pro dětský kolektiv normální. Jsou dny, kdy vůbec problémy nejsou. Od toho se odrazim. Vysleduju děti, co dělají problémy a s nimi si promluvím trochu důrazněji.
Navíc se bojím, aby se naučil fungovat v kolektivu, když nebude mít příležitost.
Děláš to dobře. Kolektiv potřebuje, obecně každé dítě. Beru zpět "radu" ho tam neposílat. Obdivuju tě. Drž se, i kluci, ať to zvládnou, teď to bude dlouhý 🙂 prázdniny, volno a tak. Vlastně je malej strašně super, že i přesto všechno tam chce, chce se s tím "poprat" a má tebe, která na to dohlížíš. Jsi dobrá, fakt.
A ptala jsi se třeba v tom skautu? Jak tuto situaci řeší, pokud nastane? Třeba by ti poradili..
@hankaros oni ho nechají vyvztekat a vrátí ho do hry. Dětem vysvětlili jaký je a děti si zvykají. Předpokládám, že postupně se to utrepe a nebude problém.
Ale mam pocit, že ve skautu jsou všechny děti "divné" a hlavně jsou tam pořád ty stejné a mají spolu jiné zážitky.
@zelenaesmolda úplatky myšleno, že mu dám třeba nanuky pro všechny. Děti tam pravidelně chodí s něčím. Tu někdo přinese nanuky, tu někdo přinese bonbóny nebo třeba bublaninu. Tak koupím to, co mají děti nejraději.
Ještě mě napadlo, že si jednoho z větších kluků odchytnu samotného a zkusím to s ním probrat, když bude bez ostatních.