Jaké jsou vaše babičky?
Moje Anička má velké štěstí, protože má hned tři babičky, což pro ni znamená třikrát tolik zábavy i dárků 🙂 Každá její babička je úplně jiná a každá z nich si našla k babičkovské roli svou cestu. Moje mamka se stala babičkou už ve 47 letech, což jí trochu zaskočilo, tchýně se naopak nemohla dočkat, až se konečně stane babičkou a moje babička, tedy Aniččina prababička, vše vzala s klidem, protože má deset vnoučat 🙂 Jak je to s babičkami u vás? Fungují a pomáhají vám? Nebo třeba udílí "nevyžádané rady" a vy pokaždé musíte počítat nejméně do stovky? 😀

Honzik ma ctyri babicky, z toho dve nejsou vlastni, ale jsou proste nase 🙂 akorat jsou vsechny daleko, takze to moc na hlidani a pomoc neni, ale kdyz uz se s vnouckem vidi, stoji to za to 😀 jsme moc radi, ze je mame
Naše beruška má taky tři babičky. Mojí maminu, která je od nás 600 km, takže rady dává přes telefon, tchýně je od nás 35 km a na hlídání už se necítí(64 let) a tchýně kamarádka, která nemá vnoučata ale moc si s ní rozumíme je třetí babička. Ta nám berušku i ohlídá, pomazli a dává nejlepší rady. Všechny tři ale máme rádi. Máme na babičky štěstí 🙂
U nás babičky fungují, bohužel ne tak jak bych potřebovala já, ale tak aby si to ony uzily,což je pro me obcas krapet k vzteku, ale je to samozřejmě jejich plné právo, jsem rada i za to jak to je. Moje mamka je studnice nevyžádaných rad,ale už si asi zvykla,ze se zarizuji po svém a respektuje nás styl pece o deti (v zásadě skripu zubama jen když deti posadí před iPad, nejsem fanda přemíry pasivní zábavy, ale asi i to drží v rozumné rovině). Tchyně rady neudili, ale pokud je něco jinak než je ona zvykla,tak nás pomlouvá po příbuzných, ale to je mi jedno. Spis me štve,ze nerespektuje nase pravidla výchovy a pece děti, takže kolikrát jsem spis rada,ze moc nehlida, jsou z toho pak jen zbytečně konflikty. Deti miluji babičky obě. Já mám nicméně k tchyni špatný vztah od chvíle,kdy zjistila,ze čekáme třetí a dala najevo,ze podle ni jsem mela jít na potrat (neřekla to naplno,ale bylo to jasné,pritom my jsme byli šťastní a o ničem takovém ani neuvazovali), ted když vidím jak vynáší třetí dceru do nebes jak je sikovna apod, tak na to pokaždé myslím, bylo mi to tenkrát hodně líto a asi je to věc,kterou nejsem schopna odpustit.
Naše nejmilejší babička nás opustila týden po narozeni syna. Jsem rada,ze jsem poslechla instinkt a cestou z porodnice jsem se stavila u dědy, ze malého ještě viděla. Za dva dny odešla.
Moje mamka neni babička. Dcera ji říká Iviku. 🙂 je mlada.
Moji rodiče (51,55let) - prarodiče mých děti 3 a 2 roky žijí svým životem. Chodí do práce a užívají si volný čas po svém. Návštěva vnoučat je to poslední na co by svůj čas chtěli využit, ale mají je rádi. Bohužel chybí ta láska ve věnování se jim, prostě se jim nechce, ale už jsem to přestala řešit, protože člověk má o svých rodičích ideje,které se ne vždy schází a realitou. Manželovi rodiče jsou zase věkově k 70tce a ti už vůbec nejsou schopni. Tchyně je sice učitelka v důchode, jenže mentálně a pohybově na ty děti nestačí, nezvládne je ohlidat, bohužel.. Tchán zase alkoholik o berlich ale oba mají vnoučata rádi... V mém ideálním světě tu mám prarodiče třikrát do týdne až se těším až je chvíli neuvidím.. V reálném jsme na vše sami
Moje dvouletá dcerka měla to štěstí, že měla ještě do nedávna 3 babičky a 2 prababičky. Moje mamka je babička s velkým B, dětem se věnuje, moc nám pomáhá, když je třeba děti kdykoliv pohlídá. Je to dáno i tím, že bydlí 2 bloky od nás, takže jako daň za to ji máme u nás občas častěji než bychom si přáli, ale nestěžuji si. Manželova matka i macecha si k dceři dlouho hledali cestu, ale jak vyrostla a dá se s ní něco podnikat, tak i ony si k ní našly cestu a dcera je má ráda. Jedna prababička to s dětmi moc neumí. Druhá prababička byla skvělá, ač fyzicky už moc nemohla, dokázala si s dcerou skvěle hrát a já jen valila oči. Asi nikdy mě nepřestane mrzet, že ji syn už nepozná. Zemřela den po jeho narození.
Naše malá má dvě babičky a dvě prababičky. Jen škoda, že nepozná jednu mou babičku. Obě prababičky by se rozdaly. Když neví co za dáreček,tak dají peníze a ty jdou na účet malé. Takže myslí na její budoucnost. S tchýni bydlím a tak máme jednu babičku vždy po ruce,když je doma z práce. Malá si ji užívá,ale dědeček je holt chlap a na toho víc letí. 😀 Další babička si užívá malou každý čtvrtek. Je to její první vnučka a tak si znovu připomíná, jaké jsou dny s miminkem. Každá babička i prababička dává rady,ale né všechny jsou žádané 🙂 Ale i tak je máme rádi a já jsem hlavně ráda, že má dvě babičky (já zažila jen jednu) a eště k tomu i prababičky.
U nás funguje hlavně jedna babička, která musí vidět malou denně, také tam chodíme, aby ji viděla když přijede z práce, je to její první vnouče a miluje ji nade vše. Popovídáme si co je lepší a co ne, ale aby vyloženě do něčeho kecala, dělej tak a ne jinak, to určitě nee 😀 a druhá ta nejeví zájem, a to bydlí jen pár metrů od nás. Za prababičkou jezdíme aspoň jednou za týden, aby si malé užila, akorát ji musím hlídat, jelikož se často zamotává a je slabá, tak ať si neublíží. Je to její pátá pravnučka a moc se na ní těší, akorát to, že jí hlídáme se jí nelíbí, bohužel někdy se staršími lidmi je to kolikrát horší jak s malými dětmi, které si nedají říct.
Náš nenarozený prcek to bude mít veselé. Čekají na něho dvě babičky a 3 prababičky. Všechny jsou skvělé a na roli babiček se strašně těší. Sice někdy lezou na nervy, ale myslím, že bude vše v pohodě a malý se má na co těšit 🙂
Máme 100% fungující 2 babičky, které moc pomáhají (což u dvojčat opravdu ocením). I když mají občas opravdu "cenné" rady, pustím to jedním uchem dovnitř a druhým hned ven 🙂)
moje děti mají dvě babičky, jedna bydlí kousíček, druhá na druhé straně města, ale obě pracují. Já mám spíš hlídacího dědečka-tchána, ale to by bylo na samostatnou kapitolu. Sice jsem mu moc vděčná, že hlídá děti, kdykoliv potřebuju, kdykoliv si vzpomenu, ale je to jeho jediný smysl života a mě to už někdy ničí.
Máme 2 babičky,a jedna babička funguje na 100% sice je na rodičáku,ale s kluky je skoro dennodenně a pomáhala mi s nimi už od miminek a druhá babička je bohužel taková,že se třebas jednou za 2 měsíce na kluky přijde podívat,takže u nás fungující babička je jen jedna a to má maminka 🙂
Obě babičky naší dcery ji milují a jsou babičkami na svém místě - opatrující, mazlící, vychovávající, tolerující....od všeho trošku.
Moje babičky už bohužel nežijí, ale milovala jsem obě, i když každou jinak. Jedna babička byla "hrací", veselá, rozverná, pro každou špatnost.
Druhá babička byla "vzdělávací", vznešená a opravdová dáma.
Každá mne naučila něco a za vše jsem jim vděčná. S láskou na obě vzpomínám.
Moje princezna má super prababičku - moji babičku. Chodí hlídat a jsou perfektní parťáci a ve svých 75 letech má parádní formu a více energie, než já snad 🙂 nahrazuje malé tatínka 🙂 Hlavně má hodnoty srovnané jak mají být a to samé chci pro svou dcerku.
Moje mamka cele těhotenství nedokázala zkousnout osloveni babicko, ale co se malý narodil, tak ho těžce zbožňuje a nsjednout osloveni babi nevadí 🙂 A moc mi pomáhá, jen je tak vytizena, ze nějaké hlídání moc nepřipadá v úvahu... No a druha babi viděla syna poprvé minulou sobotu- na oslavě jeho prvních narozenin...
Nejzlatejsi , je to moje " prava ruka" a funguje na 250% 🙂
Moje maminka se na mého synka neskutečně těšila.Jeníček se stal jejím prvním vnoučkem.můj syn se narodil na štědrý den.moje maminka, ted už babička, Jeníčka nadevše zbožňuje spolu s dědečkem.pomáhají oba dva jak mohou .jsou mi neskutečnou oporou.Jeník je mé první dítě .mamka mi radila jak mohla.kdyz potrebuji treba na urady , rada pohlídá.chodíme i na společné procházky.vždycky říka ahoj Jeníčku tady bábinka 🙂 pamatuji jeste v mém dětství, když mamka říkávala vše teprve poznáte až budete jednou mít svoje děti .a měla pravdu mateřství se skládá nejen z radostí , ale i starostí.jsem mým rodičům vděčná za mé krásné dětství a slušné vychování , stejně tak budu vést i já svého synka .děkuji mami a tati teda babičko a dědečku ;)
Nas prcek bude mit tri babicky dva dedecky a jednu prababicku s pradedeckem.
Moji rodice jsou rozvedeni a maji nove partnery a z pritelovy strany mame jen jeho maminku. Moji babicce je 80 a je stale velmi vitalni. Je uz nekolikanasobna prababicka, ale zvlastni je ze na moje a sestrino mimco se tesi asi nejvic - mozna pro to ze si na ne pockala opravdu dlouho. Pokazde kdyz jsem u babicky na navsteve dostanu milion rad co a jak mam delat a na zaver mi rekne at si to udelam podle sveho, ze je ji jedno jestli jeji rady vyuziju ale ze ma potrebu mi to rict.
Moje mamka chodi stale do prace stejne jako tatova pritelkyne a naopak oba muzsti jsou uz v duchodu.
Tatka je spis kutil a mamin partner zase spis sportovec. Bohuzel rodice i babicka bydli cca 100km daleko a na denni navstevy to neni, ale slibili jsme si ze aspon jednou za mesic s prckemprijedeme aspon na jeden dva dny aby si nas uzili a i oni aspon jednou za mesic prijedou k nam.
Pritelova maminla bydli take daleko, podobne jako nasi, ale na rozdil od nasich se k ni musi 2x prestupovat, takze kdyz nas zvala at nekdy prijedeme rekla jsem ji ze rada ale driv jak v lete to nebude. Ona sama tu za posledni rok byla 3x a to jen pro to, ze sem musela jet neco vyridit. Jeji vztah se synem je zvlastni a nevim jestli prcek bude pro ni to pojitko, ktere by mohlo jejich vztah trosku napravit.
Takze kdyz to shrnu hlidaci babicky mit nebudeme ale vim, ze budu mit podporu sve rodiny.
Mj. kdyz jsem tatovi oznamila ze cekame miminko tak porad chodil a opakoval "ja budu dedek.. no tonje teda.. budu dedek.. a ja ho budu rozmazlovat.. to uvidis. Das ho sem na vikend a budes ho mesic davat dohromady jak ja ti ho rozmazlim."
tak moje děti mají dvě babičky, dva dědečky, 2 pradedecky a 4 prababicky. Takže se těším na naší svatbu. ( ještě nejsme svoji) Tchýně hlídá hodně často. Sice to má občas mouchy, ale od té doby co u ní nebydlime je to celkem super. Moje máma hlídá když může. Stará se o své rodiče, chodí do práce, takže času málo. Ale vnoučata miluje. Prababicky vídáme a pravnoucata miluji. Jen právě m aminciny rodiče uz vidam velmi málo, ale to je složitější. Dedecci vnoučata miluji, ale po svém. Hlídat by je nemohli, ale to vůbec neva. Máme štěstí, ze naše děti je ještě všechny poznají. Jen mě mrzí, ze nežije můj děda z tatovi strany. To byl partak k nezaplacení.
Máme jenom jednoho dědečka, babičky i druhý dědeček jsou už léta po smrti. Ani nevím jak malýmu vysvětlit pojem babička, spojuje si to jenom s rozsvěcením svíčky na hřbitově ☹
Moje maminka by byla úžasná babička, ale zemřela před téměř deseti lety. Zná jen první tři děti, s nejmladší dcerou se o měsíc minuly.Byla spravedlivá, nerozmazlovala a milovala ruční práce.Kdyby viděla svá vnoučata, byla by pyšná, aspoň doufám.Pamatuji si na babičku mého muže. Když viděla mou nejstarší dceru, řekla jen ,, Požehnej, pán bůh. "Potom odešla. Zakrátko jsem se dověděla, že ta babička už nežije. Do telefonu jsem jen řekla, že to byla pohádková babička. Příbuzní mě asi považovali za blázna, už také proto, že jsem je nikdy neviděla, ale babičku ano, a prostě mi taková připadala na ten první a bohužel i poslední pohled. 😉 🙂
Byla jsem babičkou v 41 letech. Ačkoliv jsem žila velmi aktivně a měla ještě devítiletou dceru,naskočila jsem do role babičky na plné pecky. Dcera matka byla sotva osmnáctiletá a studovala. Pomoc potřebovala velmi a to jak technickou,tak materiàlní. Zkrátila jsem si pracovní úvazek na polovinu a starala se moc. Když dcera dostudovala a měla nastoupit do zaměstnání a vnučka do školky,těšila jsem se,až si oodpočinu. Jeli jsme s mužem nacdovolenou a těšili se,źe budeme cestovat a užívat si svobody. Dcera nám psala,že jí bolí záda a za 6 týdnů zemřela. To nás zničilo. Dnes vychováváme její dceru společně s jejím otcem.
Tak u nás je to s babičkama super. Máme tři 🙂 Moje mamka je z malého úplně hotová, je to její první vnouče, takže ho patřičně rozmazluje, bohužel, ale bydlí docela daleko, ale i tak se k nám snaží jezdit alespon jednou za 14 dní. Co se týče tchýně, tak jelikož už je to starší, nemocná paní není to hlídací babička, ale prcka má ráda. Ovšem stále se ho bojí pochovat, aby mu prý neco neudělala, takže si s ním povídá, hraje na dece. Ovšem nejlepší je moje babička, takže Pátovo prababička, tam jsme velice často ( je to tím, že bydlí 5 minut cesty od nás) jakmile jednou za týden nezajdeme, už nám volá, jestli se něco nestalo a tak. Máme všechny babičky moc rádi, ani jedna nám do ničeho nekecá ( no popravdě i kdyby kecali, mě by to bylo fuk, jedu si podle sebe 🙂 naopak souhlasí s názory která mám na výchovu svého dítěte. Dokonce babička se všude chlubí, že používáme látkové plenky a všude vypráví, jak je to ted super, že ty látkovky jsou uplně neco jiného atd. Jsem jí když hlídala malého koupila jednorázové plenky, aby to měla jednoduší a pomalu jsem dostala vyndáno, že si jako myslím, že ona to nezvládne, atd atd. takže i moje pomalu 70 letá babička (čiperná) když hlídá prcka, používá látkové kalhotové plenky a dokonce zkouší bezplenkovou komunikační metodu. A nejen babičky máme super, ale i všechny naše 3 dědy. Nikoho znich bych neměnila.
Můj malý má 2 babičky a 2 prababičky. Vycházíme spolu naštěstí dobře, malého mají moc rády tak co jiného si přát 🙂
Když už jsme u těch babiček, někdy teď přemýšlím, jaká budu jako babička já a děsím se jaké partnery si děti dovedou. Já mám s tchánovci velmi dobrý vztah a ráda bych podobný měla i s partnery svých děti. ale někdy, když tu čtu diskuze nestačím zírat, jak se navzájem kritizují, přitom by stačilo trocha respektu z obou stran.
Naše Mája má bohužel jen jednu babičku. Moje maminka umřela, když jsem byla sama dítě 😢 . Ale tchyně je skvělá. Nejen že je to nejlepší tchyně jakou jsem mohla " dostat", ale je i super babička. Malou miluje a kdykoliv ji ráda pohlídá. Kolikrát si ji vezme k sobě jen tak jak říká "na prázdniny" a to bydlí jen na druhém konci vesnice než my 😀 .
Tak u nás jsou babičky dvě. Jedna milá, hodná, milující, ale daleko (moje maminka) a druhá, ne taková blízko. Ale manželova maminka je už pro omluvu hodně stará.
Naše Monča má už pouze jednu babičku, která funguje skvěle, ale bohužel jednou začas, jelikož jsme daleko. Jediná nevýhoda je, že malou dokáže rozdivočit, takže ji pak několik dní musím zase uklidňovat🙂

@lidka_hipp: u nás bohužel funguje jen jedna aktivní babička (moje tchýně, ale máme spolu skvělý vztah). Ovšem i ta musí chodit do práce a na prvním místě se starat o svojí nemocnou matku. Míšu vidí tak jednou týdně na pár hodin. Moji příbuzní žijí daleko a Míšu vidí asi dvakrát do roka. Takže jsem tu bohužel na děti víceméně sama, nemám žádné hlídání a Míša díky tomu ani nezná slůvko děda (jeden děda bydlí daleko a nezajímá se a druhý tchán bydlí sice blízko ale nestýkáme se - a je to možná dobře protože by chtěla vše řídit po svém. Tchýně bydlí u své matky a tchán zase u své a spolu jako manželé se vídají jednou za týden a někdy ani to ne, ale rozvedení nejsou). No a jestli to má nějakou výhodu, snad jen tu že mi do rodičování nikdo nekecá. Ale ano určitě bych si přála mít k ruce babičku která by měla vnouče na prvním místě. Už jen kvůli dětem, já jako malá u babičky napůl vyrůtala a dodnes jsou pro mě prarodiče skoro důležitější jak rodiče. bez nich by mé dětství bylo chudé