Jaké jsou vaše babičky?
Moje Anička má velké štěstí, protože má hned tři babičky, což pro ni znamená třikrát tolik zábavy i dárků 🙂 Každá její babička je úplně jiná a každá z nich si našla k babičkovské roli svou cestu. Moje mamka se stala babičkou už ve 47 letech, což jí trochu zaskočilo, tchýně se naopak nemohla dočkat, až se konečně stane babičkou a moje babička, tedy Aniččina prababička, vše vzala s klidem, protože má deset vnoučat 🙂 Jak je to s babičkami u vás? Fungují a pomáhají vám? Nebo třeba udílí "nevyžádané rady" a vy pokaždé musíte počítat nejméně do stovky? 😀
Stručné shrnutí
- Prarodiče často poskytují hlídání, dárky a praktickou pomoc, ale jejich míra zapojení závisí na věku, zdraví, bydlišti a zaměstnání prarodičů.
- V praxi se setkáváme s rozsahy zapojení od denní péče (babička bydlí 2 bloky nebo 5 minut od domu) po minimální kontakt, když prarodiče bydlí 100–600 km daleko nebo o vnouče nejeví zájem.
- Rodiče řeší nevyžádané rady různě: někteří uplatňují princip „Neradit, pokud nejsem požádána“, jiní nechávají prarodiče „vypovídat“ a dělají si věci po svém.
Nejčastější otázky
Q: Jak získat pomoc s hlídáním od babičky?
A: Pomoc závisí na dostupnosti a stavu prarodičů; v diskusi jsou konkrétní příklady: babička pomáhá jednou týdně nebo častěji (zmínky o „jednou týdně“ a „jednou za 14 dní“), jiné babičky hlídají 2–3× měsíčně, zatímco některé vnouče vidí jen 2–3× ročně nebo jen při návštěvě (příklady 2× ročně, 3× ročně, 8 měsíců bez návštěvy, vzdálenosti 100 km, 200 km, 600 km).
Q: Jak reagovat na nevyžádané rady od prarodičů?
A: V praxi rodiče používají formulace a hranice: princip „Neradit, pokud nejsem požádána“, „nechat je vypovídat“ nebo otevřeně říct svůj názor; uvedené strategie vedou k tomu, že rodiče často nakonec „udělají vše po svém“.
Q: Co aktivní babičky běžně nabízejí dětem a rodině?
A: Aktivní babičky poskytují hlídání (i na noc), vozí děti na procházky a na plavání, berou je bruslit nebo na výlety vlakem, pečou a vaří, kupují oblečení nebo dávají peníze na účet jako dárky; v diskusi jsou konkrétní zmínky o plavání, bruslení, bazénu, dárcích v podobě oblečení a hotovosti.
Q: Jak zapojit prarodiče s omezenou mobilitou?
A: Diskuse ukazuje dva modely: pravidelné návštěvy k prarodičům (protože prababička „není mobilní, tak jezdíme na návštěvy“) nebo spoléhání se na jiného aktivního prarodiče, který bydlí blízko (příklady babičky bydlící 5 minut od domu nebo 2 bloky).
Q: Co dělat, když prarodiče nejeví zájem o vnouče?
A: Výsledek v diskusi je, že rodiče se často ocitnou „na všechno sami“; konkrétní případy zahrnují prarodiče, kteří vnouče neviděli 8 měsíců, „stydí se“ za dítě nebo dávají přednost jiným vnoučatům, což vede k omezenému hlídání a rozčarování rodičů.
Q: Jak řešit rozdílné náboženské nebo hodnotové postoje prarodičů?
A: Některé rodiny uplatňují pravidlo „to, čemu věří, necháváme za dveřmi“ a nedomlouvají tradice v domácím prostoru; v jednom příkladu babička kvůli víře nechodí slavit a rodina ponechává náboženské rozdíly mimo běžnou péči.
Závěry z diskuze
Shoda
- Babičky obecně dávají vnoučatům lásku, dárky a často praktickou pomoc (hlídání, výlety, povídání).
- Míra pomoci je ovlivněna vzdáleností, zaměstnáním a zdravotním stavem prarodičů.
- Rodiče většinou určují pravidla výchovy a často si dělají věci „po svém“ i přes rady prarodičů.
Sporné názory
- Někteří považují za správné, aby prarodiče radili a vnášeli tradice; jiní trvají na zásadě „neradit, pokud nejsem požádán“ a dávají rodičům rozhodovací prostor.
- Některé rodiny preferují aktivní zapojení blízkých prarodičů (denní hlídání), jiné upřednostňují méně časté návštěvy prarodičů, aby nedošlo k rozporům ve výchově.
Otevřené otázky
- Jak zajistit rovnoměrné zapojení všech prarodičů, pokud mají rodiny různé vzdálenosti a zájem?
- Jak nastavit hranice mezi vděčností za pomoc prarodičů a nutností chránit vlastní výchovné zásady?
- Jak bezpečně využívat pomoc velmi starších prarodičů (75–92 let) bez ohrožení jejich zdraví?
Zmíněné značky a firmy
Modrý Koník, Hipp, Klubíčkovna
Zmíněné produkty a metody
látkové plenky, jednorázové ekologické plenky, bezplenková komunikační metoda, kočárek, UZ (ultrazvuk), plavání, bruslení
Místa a osoby
žádné
Ano máme senzační babičky ale i dědečky 🙂 babičky tedy zatím hlídaji jen občas když jdu cvičit či někam jdeme s manželem ... ne že by nechtěly na dýl ale já ještě nechci aby byla malá někde přes noc 🙂 malou milují a já se nebojim jim malou svěřit ... rady nemají plně respektují, že si to děláme po svém ... když potřebuji radu zeptám se jich sama 🙂
Dobry den,
Syn ma sice 2 babicky,2 dedecky, 2 prababicky a jednoho pradedu, ale aktivne se o nej zajima akorat moje maminka a obcas ma sestra. Muj tatka nas navstivi tak jednou za mesic, babicky obcas zavolaji, ty chodime jednou za cas navstivit. Manzelovo rodice na nej prdi. Zajima je akorat vnucka od svagrove. A protoze u nich obe bydli, tak kdyz uz nas nahodou navstivi, tak mluvi jen o ni. Je mi to strasne lito. Cekala jsem, ze nositel jmena rodu (jmenuje se stejne jako deda i jako tatinek) je bude zajimat aspon trochu. Naposledy jsme se videli na vanoce. Zezacatku jsem kvuli tomu i dost plakala, manzel jim uz nekolikrat vynadal, ze se chovaji, jako by meli jen jedno vnouce, ale je to prd platny. Ted uz vim, ze je to jejich skoda, oni prichazeji o to, jaky je uzasny, co vsechno dovede. Ale bojim se, ze to bude lito malemu, az bude vetsi a bude to vnimat ☹
Krasny den vam preji, doufam, ze jako babicka jsem obstala 🙂 . Za me, kdyz byli decka mali, tak si moje mama deti bravala nebo k ni chodili sami, coz bylo super a co se tchyne tyce, tak ta si deti nebrala, az byly starsi, aby mohly prilozit ruku k dilu.
Náš syn, až se narodí, bude mít 2 babičky. Jedna, moje matka (55 let), prohlásila, že není žádná babička a že nebude ani vozit kočárek a ani hlídat. Když se vrátím od gynekoložky, tak se na vnouče ani neptá. U každého UZ tvrdí, že tam nic nevidí, přitom tam jde jasně vidět dítě. Tchýně (60 let) je pravý opak. Ta se nemůže dočkat 🙂 Sice bydlí dále, ale pořád vzkazuje, ať jí vnuka opatrujeme a ptá se vše kolem něj a co jaké vyšetření a ať pošleme fotku z UZ a pořád posílá odkazy na postýlky, oblečení atd. A prababičky, ty jsou také úplně nadšené 🙂 Tedy 2 (moje a manželova babička) - bude to pro obě první pravnouče, tak jim i ukápla slza, když jsme jim to sdělily, protože si myslely, že už se ničeho takového nedožijí. Jedna z nich už má zdraví nalomené, také je jí k 85, ale nemít problémy s kyčlemi, tak věřím, že je pořád akční 🙂 Druhá manželova babička to bere ležérně. Bude to její cca 6. pravnouče?! A já druhou babičku už nemám, takže ta nic.
@bodlinka7 Když jsem byla dítě, tak se moje druhá babička (taťkova mamka, děda už nežil) zajímala také jen o děti od tety - také bydleli pohromadě s babičkou. Byli mladší, cca o 3 - 5 let ode mě. A také, když přišla babička sem tam k nám na návštěvu, tak mluvila jen o nich. O mě se nijak moc nezajímala...V jistém věku ti to přijde líto, to máš pravdu, ale že by mě to jako dítě poznamenalo? To naštěstí ne, ale každý drobek to může mít jinak. Teď, když jsem oproti dětem od tety starší a ta "dospělá", tak mám zase pocit, že se babička více zajímá o mě než o ně a rozumíme si 🙂
Obecně mám pocit, že jak se někdo nechce zajímat, tak se prostě nezajímá a neuděláš s tím nic 😖
Naše babicky jsou z dcerky hotovost (prvni vnouce)http://www.klubickovna.cz/images/zbozi/Dolphin_.... Obe jsou super, Ale maji mamku dcerky naprosto zboznuje, parkrat se napojíte stanovené (ted naposledy pred 14 dny se s nema odmitla vratit z vikendu, tak tam u ni tyden zustala 🙂
Tchynku tak miluje,Ale moje mamka je prosím jeji nej 🙂
Moje babicka je uzasna zenska..je ji 80, cely zivot jsme mely k sobe blizko, je to vic nez babicka, je to druha mama..momentalne bydlim u ni i se svou 5 mesicni dcerkou a je to fajn. Pomahame si navzajem a mala Alenka ji taky hrozne miluje, jen babicku slysi prichazet a uz se vesele smeje..je nam spolu dobre.
Babičky máme dvě a k tomu ještě jednu prababičku 🙂 Všechny se snaží v rámci svých možností pomoct, občas pohlídat... Za což jim jsem velice vděčná. Tchyně mi moc pomohla, když mi umíral tatínek. Byla jsem s maminkou u něj denně v nemocnici a ona mi hlídala děti. Nikdy jí za to nepřestanou být vděčná.
Já babičky už nemám - maminčini rodiče zemřeli dřív, než jsem přišla na svět, z otcovy strany si pamatuju dědu - ten byl zlatý, ale v mých šesti zemřel a babina mě neměla ráda...
Moje máma zemřela pět let, než se nám narodil Kubík, moc se na vnouče ode mne těšila, bohužel nedožila...
Otec zemřel, když byly malému necelé dva roky.
Z manželovy strany rodiče žijí, teď po dvou a půl letech se ozvali, aby popřáli K. k narozeninám - prý jsou šesté narozeniny slavnostní... Páté nebyly, čtvrté taky ne, tak teď čekám, kterou další číslovku budou pokládat za slavnostní. 😀
Takže jsme na všechno sami dva - je to celkem záhul - na druhou stranu - nemusím být nikomu zavázaná, nikoho poslouchat - prostě se snažím hledat pozitiva.
Naše 19 měsíční dcerka má babičky dvě. Ale myslím, že lepší babičky ani nemohla mít. Obě jí milují a dědové taky. Je úžasné, jak se za nimi těší. Mamina mi rady nedává, pokud se nezeptám. Tvrdí, že dnes je všechno jinak(kojení, neučit sedět a chodit, jídlo......). A druhá babička je moc hodná a pohodová. Máme je moc rádi a přejeme jim hodně zdravíčka.