Jak zvládat nákupy s tříletými dvojčaty?
Maminky, nevím, jak mám zvládat nákup (řekněme oblečení, kosmetiky, léků) s malými dětmi, už samozřejmě nejsou v kočárku.
Moje děti v krámě strašně zlobí, prostě je to pro ně dlouhé. Jsem s nimi většinou sama, musím jít prostě nakoupit denně čerstvé pečivo, třeba něco do lékárny a teď třeba i nějakou tu výbavu do školky....Nemůžu samozřejmě zkoumat velikosti a kvalitu např. tepláčků a u toho předpokládat, že budou stát v pozoru s rukama za zády. Děsně mi ale vadí, jak po nás (v některých) krámech blbě koukaj, jsou nepříjemní a někde si neodpustí i nějakou tu poznámku...je mi z toho vždycky zle, jedná se jen o výjimky, jinde jsou ochotní, usměvaví a ještě dětem dají např. bonbónek, ale tyhle nákupy s "ostudou" mě ničí. Nemám nikoho, komu bych děti dala na hlídání, jsou celý den se mnou a i kdyby, těžko bez nich budu kupovat věci, které si musí vyzkoušet, že. Setkaly jste se někdy s takovým chováním obchodníků? Já jsem kolikrát viděla v krámě třeba matku s dítětem v záchvatu vzteku (a to měla jedno!) a nenapadlo by mě se nad ní nějak ofrňovat, prostě ty děti jsou nevyzpytatelné, moje děti tohle ani nedělají, ale piští, pobíhají a musí si dost věcí prohlídnout🙂)
Jak to zvládáte? Díky....prosím jen odpovědi matek s dvojčaty.....
Zvládnout těžko, taky s tím mám zkušenost. Prostě to přetrpět a povznést se na ksichty ostatních. Mě jednou vynadal pán, že vezu dítě v košíku, byly mu tenkrát dva, že dneska děti vůbec nejsou zvyklé chodit. Tak jsem ho sprdla, že jak mám jako nakoupit, když bude dítě pobíhat po krámě. Sklapnul. A to nemluvím o tom, že malej je ďábel a o tom, že má málo pohybu nemůže být řeč. Nehledě na to, že je jak žížala. Teď když jsou mu 4a půl a malý dva a třeba v Kiku podbíhají pod stojanama s oblečením a já je pořád někde lovím, tak bych se taky někdy propadla studem.
Jako dost těžko.A to i teď v jejich 5ti letech.Nesetkala jsem se nikdy s žádnou negativní reakcí.Kluci jsou divoký.Dělal jsem i to,že jsem chodila až když byl doma manžel/jiné hlídání také nemáme/,Když bylo potřeba kupovat oblečení,tak jsem šla třeba jen s jedním.Jeden tak nezlobí 😀 .
Tak jako nakupovat s dvojčaty, to teda smekám. Jako já vím, že jsi psala, že je nemáš kam dát, ale já bych byla taky na pokraji, já jsem štastná, že existují vozíky, kam strčím to naše dráče, tam ještě docela vydrží, protože jede drrr. Kam bych dala to druhé, netuším. Myslím, že kdo má děti, pochopí, kdo se ofrnuje, at si trhne nohou. Lidi jsou občas dost zlí a staří jsou zase nevrlí, nesmíš si to tak brát. 😉
Ja se snazim to nakupovani limitovat a vybirat obchody s pultovym prodejem. Obzvlast treba lekarnu, kde by mohli neco rozbit. Ale celkove mi to neprijde tak pekelne, vetsina lidi kluky chvali, ze jsou hodni. I kdyz je to celkem ok, nervy mam vzdycky jak spagaty. Dvojcata ted skoro tri roky, nejstarsi ctyri roky. Jedinou neprijemnou zkusenost mam z kvetinarstvi, kde jsem byla jen s nejstarsim, byli jsme tam sami (takze pani mela na nas prostoru dost), utratila jsem tam pres tisicovku a pani heonalene maleho napominala a to on vylozene stal u me ani se nehnul. Takze...uz jsem tam vickrat nesla a penize utracim u konkurence 😉
Tý jo tak to se mám na co těšit.... My zatim pohoda je nám 18m a nakupujeme v kočárku 🙂 Držim palce!!!!
Já se přiznám, že s dětmi nakupuju minimum. Zejména se synem je to očistec. Chodím nakupovat bez dětí, hlídá partner. Něco seženu na internetu (oblečení atd.), někdy nakupujeme i jídlo na internetu.
Nemám dvojčata... Ale mám dvě děti. Včera jsem byla kupovat bačkůrky do školky se starší a byl to očistec jak blázen!! A to jsem tam měla ještě tatínka... Ale proč to píšu - když jsem míjela jeden regál, byla u něj jiná maminka, sama se dvěma dětma a taky sháněli bačkůrky... Její děti dělali podobnej bordel jako moje... Tak jsme se na sebe tak podívali, obě s pohledem plným soucitu a porozumění... A obě jsme šli dál :o) Řekla bych, je to klasika - a ty prodavačky se tak blbě koukají, protože to jste už dvacátá s takovejma "dárečkama" tento den a mají toho už taky plné kecky...
Kluky mám divochy a sama s nimi nenakupuji,jsou jim 3 a nedalo by se to ani náhodou...Takze vůbec nezávidím.do velkého obchodu se mnou někdo jezdí a dáváme je pořád do vozíku,jinak jezdím sama ,když je někdo pohlida,což ti tedy moc nepomuzu.
Tohle dělají prodavačky,které nemají děti....pokud bych nemusela kupovat u nich,odešla bych a urcite bych dodala větu " Vy nemáte děti,že? A usmala se.ony většinou děti opravdu nemají a mají zcestne názory o tom,jak jejich děti tohle dělat nebudou atd.
Prostě mas zdravé veselé děti....usměrnit bych se je snažila, ale určité jak jsi psala, nebudou s rukama za zády....
Tak se drz a neboj, vyrostou,bude lip 😉
Mám také tříletá dvojčata, kluky. Boty a oblečení pro ně jezdíme nakupovat do obchodu, kde jsou na děti připraveni, mají tam dětský koutek a moc milou prodavačku 🙂. Jezdí se mnou manžel a i tak máme co je uhlídat. Sama s nimi chodím jen do místního obchodu, každého za jednu ruku a nejmenšího v manduce. Tam je to občas divočina, ale prodavačka je také moc milá, sama má dvojčata 🙂. Lidi tam moc nepotkáváme a když, tak nemám čas si jich všímat. Jinak nákupy obstarávám bez nich a hodně objednávám přes internet.
Chodim kolikrát se vsema 4ma🙂 velké nákupy dělá manžel...oblečení většinou nakupují na netu...boty nakupovat chodim někdy nadvakrát...ano nakupovat boty je to nejhorší...vždy mají něco slíbeno za dobře chování🙂 plus beru dvojceci kočár...jinak si platin hlídání pokud potřebuji
Nacpat je do nákupního vozíku (jednoho dozadu, druhého zaskladat nákupem). Při nakupování botiček vzít dvoukocar. Vše co jde, kupovat přes internet. Okolních lidi si nevsimat, nesnesitelny haranty má kazdej🙂
nemám dvojčata, ale ty první 2 19 měsíců od sebe takže to někdy bylo dost podobné...teď chodím se třema a řeším to tak,že si každý vezme svůj malý vozíček a pomáhá nakupovat, musím je korigovat (hlavně Emu a Vítka) aby tam dávali jen to co chci já a taky hlídat aby mi nenajížděli na lidi, ale takhle se to celkem dá, mám teda seznam a jedu rychle podle něj, dokud byli jen 2 dala jsem jednoho nahoru do vozíku do sedátka a druhého dovnitř a obkládala nákupem. Boty chodíme nakupovat jedině o víkendu s manželem, oblečení většinou přes internet. Jo a ještě se mi osvědčilo jim vrazit něco do ruky - rohlík např. Scény samozřejmě taky občas jsou, ale už jsem si celkem zvykla si nevšímat pohledů lidí, spíš hlídám aby někde něco nezničili a snažím se rychle vypadnout🙂
Musím říct, že teď o prázdninách jsem měla k našemu jednomu synovi ještě dvě bráchovo děti... a byli jsme několikrát nakupovat a opravdu to byla hrůza děs, chovali se hrozně, nejen obchodníci, ale i lidi kolem, staří, vzteklí.... A to mám zkušenost - pár dnů předtím jsme byli na dovolený v Rakousku a tam jsem nic takového nezažila☹
Jinak já vše nejraději objednávám přes internet....