Nízké sebevědomí nebo spíš probuzení se z bubliny. Jak být nad věcí?
Ahoj, potřebovala bych asi nějakou podporu nebo radu. Prostě žiju s trochu jinýma hodnotama než asi běžný lidi na vesnici. Já chápu, že je to asi normální, nejvíc mě právě na všem štve to, že to řeším, že brečím, mám řekneme z toho úzkost.
V podstatě od maturity se setkávám s lidma s podobnými hodnotami, na vejšce byla nejlepší vizitka přijít ke zkoušce od hlavy k patě od bláta, protože to byla známka, že člověk je v terénu. I v práci (až na vyjímky) jsem se setkávala s tím, že lidi zajímalo jak odvádíš práci, jestli něco umíš. Nikdo neřešil jestli máš roztrhlý triko, nebo špinavý boty (povaha žádné práce to nevyžadovala). Starší syn chodil do lesní školky, kde to bylo podobné (na co prát zablácené nepromoky, stačí vyklepat bláto, však ráno bude vypadat po 5 minutách zase stejně).
No a teď mladší chodí do státní školky a já to nějak nedávám. Prostě já vidím jak všichni koukaj jestli ty tepláčky náhodou nemá roztrhlý (boha jeho tak je tam dírka no), bundu jsem taky nevyprala. Prostě a podobně. Jako měli i už nějaké kecy. Je mi jasný, že dnešní prsty celý černý od ořechů určitě taky komentovaly. Je mi z toho do pláče a to mě se.e. Vy kdo jste matky, které radši vezmou dítě na ořechy, nebo skákat do bláta, než aby drhly prsty a kupovaly furt haldy nového oblečení, jak se a tím vyrovnáváte? Jak bejt nad věcí?
Vy které jste muj pravý opak a máte sebe a dětičky vyšperkované, mi prosím nepište, mě tuto moc nezajímá. Pro sodu jsem si sem nepřišla.
Ve školce oblečení moc neřeším. Peru v pátek, pokud to není extra špinavé nebo mokré, což většinou není. Oblečení na ven je prostě na ušpinění a dírku neřeším.
S těmi prsty od ořechů jsem si ale vzpomněla, jak jsem to jako malá u mamky nesnášela. Nechápala jsem, proč si nevezme rukavice, když to pak nejde umýt...
Ráda vezmu dítě na ořechy nebo do bláta, co jde umýt umyju, co je špinavé hodím do pračky. Do školky neměl syn žádnou extra parádu, klidně zděděné oprané praktické kousky v dostatečném množství, na druhou stranu ne vyloženě hadry, dírku bych zašila, na kolena klasika záplaty, co už se nedalo spravit šlo na hadr. Podle mě není dobrý ani jeden extrém, ani primadona ani chodit ve špinavém roztrhaném oblečení.
No mě ani nejde o to jak to máte vy, ale jak zvládáte, když se na vás někdo kouká skrz prsty, kvůli čemukoliv. Do školy slušné oblečení mi přijde taky správné, ale tam neklečej v písku že jo... Zjistila jsem, že vlastně ten nepříjemný pocit mám především z uklízečky. Kouká na mě jak na póvl. Ale je mi jasný, že by tak na mě koukala, i kdybych měla dítě jak ze škatulky. Prostě je to místní drbna. A hledá co na mě pomluvit
Dírka jde zašít, děravé jsem dětem nedávala, spravila jsem to třeba záplatou. Špinavé aspoň třeba vykartáčovat, softshellky nebo šusťáky třeba otřít vlhkou hadrou (nemusí se hned prát). Ale asi patřím k těm, kteří se snaží dítě do zařízení poslat vcelku čisté. Vždy se snažím chovat tak, abych se za sebe nemusela stydět, takže pokud jsem někomu i přes to trnem v oku, je to věc dotyčného, ne moje. Ale pokud má někdo věcné výtky, přemýšlím, jestli se s tím dá něco dělat nebo jestli s tím něco dělat chci. Zrovna tento týden jsme ohledně čistoty a hygieny měli doma rozpravu, někteří členové rodiny to vidí jinak jak já a potěšilo mě, že na moje argumenty slyšeli a snažili se zařídit to tak, abych se i já cítila dobře. Pokud by výtky nebo poznámky byly mířené ke mě, přemýšlela bych, jestli na tom není něco pravdy.
No mě ani nejde o to jak to máte vy, ale jak zvládáte, když se na vás někdo kouká skrz prsty, kvůli čemukoliv. Do školy slušné oblečení mi přijde taky správné, ale tam neklečej v písku že jo... Zjistila jsem, že vlastně ten nepříjemný pocit mám především z uklízečky. Kouká na mě jak na póvl. Ale je mi jasný, že by tak na mě koukala, i kdybych měla dítě jak ze škatulky. Prostě je to místní drbna. A hledá co na mě pomluvit
@anonym_autor chapu, na co se ptate. Ja to v sobe proste neresim. Je mi uprimne jedno, co si o mne mysli uklízečka ve skolce. Jestli bude roznášet drby. Beru to tak, že mam svoje hodnoty a svoje priority a stojím si za nimi. Dokud svým vzhledem a chováním neobtezuji okoli, mam na nej narok. Jestli ma dite diru na kolinku neresim - proc? jak tu psal nekdo cerne prsty, ze vadi - proc? Ja zase nesnasim gumové rukavice, úplně zbytečný odpad. Vzdyt z těch prstu se to casem umyje...
No mě ani nejde o to jak to máte vy, ale jak zvládáte, když se na vás někdo kouká skrz prsty, kvůli čemukoliv. Do školy slušné oblečení mi přijde taky správné, ale tam neklečej v písku že jo... Zjistila jsem, že vlastně ten nepříjemný pocit mám především z uklízečky. Kouká na mě jak na póvl. Ale je mi jasný, že by tak na mě koukala, i kdybych měla dítě jak ze škatulky. Prostě je to místní drbna. A hledá co na mě pomluvit
@anonym_autor Uklízečka ve školce by mne nechávala v klidu. Ať si kouká jak chce a myslí, co chce. Drbny neřeším.
Já jsem si právě taky myslela, že už jsem někde jinde, ale prostě buď jsem takový lidi nepotkávala, nebo jsem je nevnímala. Hlavně jsem na nich nebyla nijak závislá. Aha a na uklízečce jsem? Nechápu to. Asi prostě je to nová komunita a já tu nezapadám a nejspíš bych tedy asi chtěla.
V jedné práci jsem taky měla drbny, ale já s nimi úplně nepracovala, nebyla jsem jejich vedoucí, a to se mě tak nedotýkalo.
Já si to potřebuju vyřešit. Fakt mi nejde o ty dírky. Ale prostě až moje dítě bude chodit ze školy s tím, že se mu spolužáci smějou, že nemá značkové věci. Co mu poradím? Co si ze mě vezme, že když se na mě koukne uklízečka že jsem z toho špatná. Tak on pak bude taky?
Mě jde o to, jak to udělá, aby mi to bylo jedno, jak to že dřív mi to bylo jedno. Možná je to tím, že teď nemám žádný pracovní kolektiv a mám malé sebevědomí. Nebo že jsem se sem přistěhovala a nikoho tu neznám a oni se všichni znaj.... Sorry za takové litanie, nejspíš nesouvislé, ale asi se potřebuju vypsat
Musis si asi upratat v sobe co ti vlastne vadi. Jestli dirky, pomouvy nebo to, ze chces zapadnout. Mne minule s podobny banalnim problemem pomohla AI. Doptavala se mne otazky az sme spolecne prisli na to co mne se.e 😅
Musis si asi upratat v sobe co ti vlastne vadi. Jestli dirky, pomouvy nebo to, ze chces zapadnout. Mne minule s podobny banalnim problemem pomohla AI. Doptavala se mne otazky az sme spolecne prisli na to co mne se.e 😅
@lauriak jo co mi vadí jsem si došla tady. Pocit, že ostatní jsou skupina a já jsem outsider a oni mě pomlouvaj. Jsem ráda, že sem se tu mohla vypsat. Teď už mám jasno, z toho jsou jen dvě cesty, přidat se k nim, nebo žít bez nich. Nemůžu si myslet, že se najednou všichni změní a budou jako já
@lauriak jo co mi vadí jsem si došla tady. Pocit, že ostatní jsou skupina a já jsem outsider a oni mě pomlouvaj. Jsem ráda, že sem se tu mohla vypsat. Teď už mám jasno, z toho jsou jen dvě cesty, přidat se k nim, nebo žít bez nich. Nemůžu si myslet, že se najednou všichni změní a budou jako já
@anonym_autor já bych to tak fatalisticky neviděla, tedy minimálně ne kvůli oblečení. S největší pravděpodobností ostatní rodiče taky nejsou jedna uniformní parta, kde vás každý odsuzuje z povrchných důvodů a nechtějí vás pustit mezi sebe. Většině z nich bude fakt ukradené, jestli má vaše dítě na koleni dírku, nebo jak často mu perete softshellky. Jestli máte zájem si mezi rodiči najít kamarády, nebo známé, je to spíš o chování, příjemném vystupování atd., vaše dítě také dělá dojem spíše tím, jak se chová k ostatním dětem, málokdo odsoudí dítě za špinavé kalhoty, když od svého potomka slyší, že se chová jako skvělý kamarád 🙂. Já si názory lidí taky beru o chlup víc, než bych ráda, kolikrát ale časem přijdu na to, že to není tak horké. Že o toho, kdo pomlouvá, vlastně nestojím ani já. Že někdo pomlouvá, protože on sám je ve svém životě nešťastný a radši řeší banality na ostatních, než aby řešil své záležitosti.
@lauriak jo co mi vadí jsem si došla tady. Pocit, že ostatní jsou skupina a já jsem outsider a oni mě pomlouvaj. Jsem ráda, že sem se tu mohla vypsat. Teď už mám jasno, z toho jsou jen dvě cesty, přidat se k nim, nebo žít bez nich. Nemůžu si myslet, že se najednou všichni změní a budou jako já
@anonym_autor ten zaver je hrozně černobílý, takhle to podle mě nefunguje. Byla bych prostě svá, autentická, nesnažila se zapojit na sílu, ale přirozeně, ona už se spřízněná duše najde 😘
@anonym_autor ten zaver je hrozně černobílý, takhle to podle mě nefunguje. Byla bych prostě svá, autentická, nesnažila se zapojit na sílu, ale přirozeně, ona už se spřízněná duše najde 😘
@janaaanna jo to asi je, ale já mám ten pocit, že je vždycky nějaká ta hlavní skupina - jádro, někdo kdo je důležitej. Což vím, že je divný, ale je třeba ta uklízečka, protože svými pomluvami a drbama ovlivňuje ostatní, a tam prostě patřit nebudu. Ale ani nechci. Prostě mě to dneska vzalo, dítě je druhý týden ve školce a začalo jít do tuhyho (pláč a vztek po vyzvednutí) , takže mé emoce lítají jak splašený. Mám už mezi matkama nějaké známé, které mě pravděpodobně berou i dost pozitivně. Ale tuto rozebírání tady mi dost pomáhá. Ze začátku jsem vůbec netušila, že vlastně problém je uklízečka a pár zenskejch okolo. Vlastně můj největší problém je, že mi vadí lidi co mě pomlouvaj a nesnášej už od pohledu.
@janaaanna jo to asi je, ale já mám ten pocit, že je vždycky nějaká ta hlavní skupina - jádro, někdo kdo je důležitej. Což vím, že je divný, ale je třeba ta uklízečka, protože svými pomluvami a drbama ovlivňuje ostatní, a tam prostě patřit nebudu. Ale ani nechci. Prostě mě to dneska vzalo, dítě je druhý týden ve školce a začalo jít do tuhyho (pláč a vztek po vyzvednutí) , takže mé emoce lítají jak splašený. Mám už mezi matkama nějaké známé, které mě pravděpodobně berou i dost pozitivně. Ale tuto rozebírání tady mi dost pomáhá. Ze začátku jsem vůbec netušila, že vlastně problém je uklízečka a pár zenskejch okolo. Vlastně můj největší problém je, že mi vadí lidi co mě pomlouvaj a nesnášej už od pohledu.
@anonym_autor ja bych to brala tak, že o takovych drbnach se to obecně vi, že drbou a pomlouvají a rozumni lide je neberou vazne. Hodte to za hlavu, mate to ted narocne s temi emocemi na zacatku roku, ale to se srovna. Diry a fleky berte s usmevem, soustredte se na sebe a dite, at jste v pohode ♥️ (říká se, ze roste to, cemu dáváte pozornost, na tuhle situaci se to hodí. Venovala bych svoji energii pozitivním a důlezitym vecem)
@anonym_autor ja bych to brala tak, že o takovych drbnach se to obecně vi, že drbou a pomlouvají a rozumni lide je neberou vazne. Hodte to za hlavu, mate to ted narocne s temi emocemi na zacatku roku, ale to se srovna. Diry a fleky berte s usmevem, soustredte se na sebe a dite, at jste v pohode ♥️ (říká se, ze roste to, cemu dáváte pozornost, na tuhle situaci se to hodí. Venovala bych svoji energii pozitivním a důlezitym vecem)
@janaaanna díky
Je mi to úplně jedno co si o mém zevnějšku myslí ostatní 😀 Školka a škola mých starších dětí je spádová pro takovou 'lepší' vilovou čtvrť v okolí a na ty namyšlené Stanfordské paničky koukám skrz prsty spíš já 😅 Co me ale mrzelo že jsem tam neměla žádnou kamarádku když jsem tam bydlela... Ty ženské byly prostě vesměs úplně jiné než já.
Chápu správně, že tedy nakonec jsi to v sobě identifikovala, že ti vadí, že nemůžeš být kámoška s lidmi, co na tebe koukaj skrz prsty kvůli fleku na bundě? A opravdu bys chtěla být kámoška s takovou 🐔? Stojí takoví omezenci za jakoukoliv emoci? Podle mě ne. Jsou sami nejistí, tak si své sebevědomí zvyšují tím, že z naprosto bezvýznamné věci, jako je dírka v triku dělají něco důležitého, protože oni takoví prohřešek nespáchali. No, gratulki, děkujeme za názor a posíláme klíčenku.
V intenzivní péči je jedním z nejvíc inspirujících čechů profesor Duška. Obvykle mu na kongresu z děravé kapsy na zadku koukaj trencle. A stejně ho všichni žerem.
Takové lidi já osobně cíleně vytáčim. “Vaše dítě má špinavý kalhoty” “jóó, to si je asi ušpinila, když včera po školce ještě vyběhly na výlet, co jste dělali vy?” A když m hodně iritujou tak “Hm a Váš problém je to přesně proč?”. Prostě to takové skupiny já fakt zapadnout nepotřebuju😉
Ve školce oblečení neřeším, ve škole už ano. Ve školce je znát, které dítě je z bytu a které z rodinného domu, tak pěkné oblečení bych nemohla dát dětem na zahradu. Děti z bytu kolikrát nerozlišují oblečení na ven a lepší.