Film Sbormistr. Jak poznat, že se něco děje?
Zdravím, maminky. Viděli jste někdo film Sbormistr? Myslím , že už je dnes na kroužcích zdravější prostředí, ale teda děsí mě, že to ty rodiče na holkách nepoznali. Četla jsem jednu zajímavou recenzi, ze který mě mrazí, protože jako rodič nevím, jestli bych poznala že vůbec něco děje.
Tohle je kus textu, co mě zaujal.
"Veřejnost má ráda jasno. Hrdinové mají pomáhat a chránit, od obětí se očekává útěk nebo boj. Kdo nepatří do jedné ze škatulek, jakoby neexistoval. Ale mezi útěkem a bojem existuje propast, kam se vejdou desítky let ticha. Třetí škatulka. Vyrostla jsem v době, kdy poslušnost a úcta k autoritám byly nad hodnotou a vlastní identitou dítěte. Díky filmu, vidím, jak bych působila. Na venek možná stejné chování jako dívky ve filmu, uvnitř ticho, které bolí. Bylo mi jedenáct. Mozek "zamrznul". V šoku z toho, že mi ublížil někdo v koho jsem vložila jako dítě nejvyšší důvěru, mozek vypnul obranný mechanismus a zůstala jen poslušnost. Byla jsem figurkou na šachovnici, kterou posouval někdo podle pravidel, která jsem si nevybrala. Dnes snad vím, jak poznat první signál u svého dítěte.
Autorka je samosebou anonym (možná je jednou z účastnic kauzy), ale na konci psala, že by možná založila sbírku na kampaň a uvolnila zbytek svých zápisků, pokud budou návodem, pro ostatní, jak to poznat. Já bych byla pro. Hodila bych možná klidně text na sítě, ať je vidět, že je o téma zájem.
Co myslíte?
Tady se otevřelo zajímavé téma. Já jsem byla svědkem kultu osobnosti, ke kterému holky jen o málo starší než v tom filmu, vzhlížely jako k bohovi, byly do něj zamilované a uzavíraly sázky, která ho svede dřív. Dotyčný měl opravdu co dělat ten tlak ustát a neustál ho jen jednou a světe div se, vznikl z toho normální vztah zakončený manželstvím a rodinou. Je samozřejmě hrozné, když toho dospělá autorita zneužívá a v podstatě manipuluje ty dívky k sexu, ale nedělejte si iluze. Některé holky už ve 14 moc dobře ví, na co mají tělo a nebojí se ho použít k získání výhod. Svět není černobílý a na ty holky ve filmu nikdo neskáče s nožem ze křoví. Ony do sbormistra byly zamilované, byl pro ně bůh a udělaly by cokoli, aby byly v jeho přízni a dostaly se mezi elitu. Navíc byla 90. léta, tenkrát nebylo žádné meetoo, nemluvilo se o tom a já sama znám několik holek, dokonce i kluka, kteří na střední, někteří už v devítce, randily s učitelem nebo trenérem a tolerovalo se to. A nebyly to žádné oběti, často z toho byly dlouhodobé vztahy, které trvaly roky, některé dodnes. Ono většina párů, kde je muž významně starší než žena, vzniká z nějakého podřízeného vztahu, často šéf/zaměstnanec, student/učitel, herečka/režisér. Někdy je z lásky, někdy je to z touhy po postavení, majetku, způsobu života, životních zkušenostech... Ta manipulace, která byla zobrazená ve sbormistrovi, je spíš ukázka narcistické osoby a toxického vztahu s takovým člověkem, jen z poněkud jiného úhlu než je běžný vztah dvou lidí. A před tím bychom měly své děti varovat.
@te_reza Díky za názor , vidím to podobně. Strhla se tu fascinující debata - jak psala autorka úryvku, často jako společnost vidíme jen ty škatulky 'boj' nebo 'souhlas', jenom to A.
A už nehledáme kontext v tom B.
To je v pasáži o mozku, který v šoku zamrzne. Někdo nebo něco ho zlomí, třeba v době, kdy se v dítěti formuje identita. V tom věku nemá mechanismy, jak se bránit a prostě se přizpůsobí i když se mu to nejdřív třeba nezdá.
Myslíte, že se dá o 'zamilovanosti' mluvit u někoho, kdo se v tu chvíli na své tělo dívá shora a nemůže dýchat? Těžko.
@anonym_2c4daf mimochodem, jak píšete, ve 14, už některé holky určitě moc dobře ví k čemu mají tělo, ale asi je v tom případě nikdo moc neučil k sebeúctě a vlastní hodnotě. A to mě zase přivádí k vlivu prostředí. V 90 tkách , málokdo učil děvče, že má svoji cenu a něco by sama dokázala vybudovat. Přizpůsobit se tomu, co si žádalo okolí a poslušnost byl prostě pro ženu/dívku/holčičku i kluka prostě standard. Co my víme, co se takové slečně stalo v 9,11 a kdo formoval její identitu, že se z ní stal tenhle člověk. Jasně, že může být potom v takovém manželství spokojená, ale kdyby jí někdo dal v době kdy se právě identita dítěte formovala možnost říct: Tohle se mi nezdá, z toho mám divnej pocit... Mohla se její osobnost vyvíjet úplně jinak, ne?