Používáme cookies. Více informací zde. OK

Potřebuji se svěřit, trochu vypovídat

pheobeee
16. čer 2016
Zdravím všechny, kdo si otevřeli můj příspěvek,

určitě si všimnete, že profil je založený nově. Je to proto, že na svém druhém profilu, přes který sem chodím, nemám "koule" na to, mluvit o tomhle... To, co se tu chystám popsat není snadné, ani příjemné. Čekám od ostatních spoustu komentářů, které mě odsoudí, spoustu nepochopení a nepříjemných řádků... Možná proto, že za to, o čem chci mluvit, jsem se odsoudila už i já sama... Pokud by někdo takový komentář měl, napište ho. Mě už nemůže ublížit asi nic...

Jsem nějakou dobu vdaná, svého manžela miluji a náš vztah je, až na pár detailů, naprosto bezproblémový. Jediné, co nám chybí ke štěstí je miminko. Loni v únoru jsme se domluvili, že to zkusíme. A tady to začíná být horší... Z důvodů, o kterých se mi nechce moc mlivut, nemůžeme mít dítě klasickou cestou. Tedy, pohlavním stykem. Tohle slovní spojení se u nás doma ani nevyslovuje, natož cokoli dalšího. Věděla jsem o tomhle problému téměř hned, jak to mezi mnou a manželem začalo být vážné. Po pár schůzkách mi to řekl. Čekal, že uteču. Ale já jsem si to srovnala v hlavě a řekla jsem si, že takový chlap mi za to stojí. Že to prostě nějak zvládneme. Neznamená to, že nevedeme žádný intimní život, to naopak. Jen prostě nedochází ke klasickému pohlavnímu styku. Zvykla jsem si. A vlastně mi to vůbec nevadí. Tím jsme se ale dostali před otázku, jak se vlastně snažíme o miminko. Chcete vědět jak? Jako je to u krav v kravíně. Manžel nechá vzorek v koupelně v kelímku, já ho pomocí stříkačky dostanu tam, kam patří... Romantika a potěšení jako blázen. Děláme to takhle už dlouho... Asi osm neúspěšných pokusů. Už od malička mám tu nepříjemnou vlastnost, že pokud něco chci a ono to nejde, sama sebe přesvědčím, že je lepší, když to nevychází. Totéž jsem udělala se svojí touhou po miminku. Prostě už to není takové, jako loni touhle dobou, kdy jsem nedočkavě počítala dny do dalšího pokusu.

Před dvěma měsíci byl předposlední pokus. Už tehdy se mi do toho moc nechtělo. Ale kvůli manželovi jsem to udělala. Od té doby přišly dvě menstruace s trochu zvláštním průběhem, ale to je celkem jedno. Přišly. O víkendu začal manžel mluvit o tom, že bychom to měli zkusit znovu. Nechtěla jsem se ani zapojit do toho rozhovoru, natož realizovat další pokus. Ale viděla jsem, jak hrozně chce on. To mě zlomilo a souhlasila jsem. V úterý jsem udělala ovulační test. Vlastně náhodou. Bolelo mě v podbřišku, tak jsem chtěla vědět, jestli to je ovulace, nebo nějaký jimý problém. Test byl pozitivní. A já jsem ho zapomněla vyhodit. Manžel ho našel a clelý šťastný přiběhl, že to večer můžeme konečně vyzkoušet. Přemluvila jsem ho, že to necháme na druhý den, protože mi není moc dobře. Chvilku se mě ještě snažil přesvědčit, ale nakonec souhlasitl. Ten den byl včera. Celý den jsem z toho byla nervózní. Bylo mi špatně od žaludku, nemohla jsem se na nic soustředit. Večer manžel přijel z práce a hned po večeři chtěl jít na věc. Řekla jsem mu, že to necháme na později a nebudeme si kazit večer. Měla jsem v plánu udělat si romantický večer, trochu jsem mohla vyjít ven si ten večer užít a pak to udělat. Ale nedokáala jsem nic jiného, než sedět a koukat před sebe. Manžel poznal, že něco není v pořádku. Ptal se, co se děje. Ale já jsem vždycky řekla, že nic. Nedokážu mu říct, jak je to pro mě těžké. Nedokážu mu říct, co cítím, když ležím v koupelně na zemi a pokouším se donutit se k tomu, abych zavedla stříkačku... Prostě to nejde. Nemůžu mu tolik ublížit. Když pak šel do koupelny, aby mi tam nechal kelímek, nevydržela jsem a rozplakala jsem se. Než přišel zpátky, dokázala jsem se uklidnit. Nechtěla jsem, aby něco poznal. Neřekla jsem ani slovo a šla jsem splnit svojí část úkolu. Hned, jak jsem zavřela dveře koupelny, znovu jsem se rozplakala. Byla jsem přesvědčená, že to tentokrát nedokážu... Trvalo mi skoro hodinu, než jsem mohla vyjít ven. Ale svoje jsem splnila...

A dnes mě to čeká znovu.

Omlouvám se za takový výlev, ale někde jsem se svěřit potřebovala... Nemůžu si to po sobě ani přečíst, rozmyslela bych se a smazala to. Proto prosím omluvte moje chyby...
kristyn.g
16. čer 2016
já myslím že se nemusíš tak děsně mučit..... to máte takovou nedůvěru navzájem? Ale každý to má hot jinak. Já tedy animoc nepochopila co ti na tom je tak nepříjemného? Nechceš dítě? Přijde ti samotný průběh snažení potupný? Což mě tedy připadá děsně potupné a divné. Nedokážu porozumět tomu proč to tak děláte, je to hrozné... nevím jaký tedy máte problém, jestli spolu netrávíte čas nahatí? Nebo proč to musíš dělat (to zavádění) ty a navíc sama v koupelně a vůbec proč v leže na zemi? Proč to nezakomponujete do erotických hrátek? Určitě by se dalo něco vymyslet... Já bych tedy na tohle nepřistoupila, jak píšeš jako kobyla...
katka865
16. čer 2016
@pheobeee asi jsem uplne nepochopila v cem je problem, proc vam to nejde.... no to tady rozebirat nemusime. Proc nezajdete na kliniku asistovane reprodukce? Maji ucinnejsi metody nez tady popisujej a nemusis se trapit....
puresin
16. čer 2016
Wow, to je sila. Myslim tim silu, jakou v sobe Ty musis mit. Byt s chlapem, se kterym se nelze klasicky pomilovat, vzit si ho a takhle slozite se snazit o dite... klobouk dolu. Ja bych to nezvladla. Myslim, ze vetsina z nas by to nezvladla, na to jsme moc sobecke.
Nedivim se, ze jsi znicena, asi si ani neumim predstavit, jak dusevne vycerpavajici to musi byt. Muzu Ti jen drzet pesti, at se veci vyvijeji k Tvemu dobru. A obdivovat Te. 🙂
pheobeee
autor
16. čer 2016
@kristyn.g Je to ponižující, potupné a nepřirozené, to mě na tom trápí nejvíc... K dalším otázkám... Manžela jsem nahého nikdy neviděla, prostě to nesnese. Do erotických hrátek jsem to zařadili jednou, to mi přijde ještě horší, potupnější.


@katka865 O centru jsem přemýšlela, ale to bych asi taky nezvládla. Z jiných důvodů...
jahodi
16. čer 2016
@pheobeee jestli "je to ono", tak tě můžu ujistut, že jsem taky měla období, kdy na mě nějak doléhalo že my se asi můžem radovat že se nikdy nebudem muset chránit ani brát antikoncepci, a asi měsíc-dva jsem se po sexu prostě rozbrečela (tajně, naštěstí bylo zhasnuto)... Ale co se týče toho "A dnes mě to čeká znovu." měli byste si s manželem promluvit prostě. I když je to asi problém" na straně" manžela, měl by být schopen pochopit že to takhle nedáváš... I můj musel pochopit že fakt bude pauza od IVF protože to že se to 2x nepovedlo, jsem prostě nedávala. A ani teď se v tomhle směru netěším na další pokusy...
A jak už bylo napsáno, zvolila bych teda i další možnosti jako třeba centrum IVF.
pheobeee
autor
16. čer 2016
@puresin Moc děkuji za podporu... Problémem začíná být, že to přestávám zvládat...
jahodi
16. čer 2016
@pheobeee pak možná pro inspiraci mám na blogu článek jak jsem taky odmítala IVF.... třeba ti to pomůže, pokud ale ne, pak to ale aspoň pořeště mezi sebou, když už je to takhle, i on by měl mít sílu přijmout ty věci, tak jako tys přijala jeho...
pheobeee
autor
16. čer 2016
@jahodi Manžel by asi pochopil, že už to dál podstupovat nechci. Ale nedokážu se dívat na to, jak ho to ničí, když odmítám další pokus.
jahodi
16. čer 2016
@pheobeee dobře, ale.. nic ve zlém, ale... vím že nechceš rozebírat ten problém, fajn nesnese abys ho viděla nahého, ale jaksi dost věcí se dá bez problémů dělat i ve tmě.... možná je za tím něco víc než jen světlo/tma, jasně. Ale ty jsi taky jen člověk. Jeho jsi přijala tak jak to je... Kdo taky říká, že je to navždy, pauza je normální věc a může dost pomoci...
andreaandrejka
16. čer 2016
Já teda nevím, když, tak mi prosím někdo napište jak to je, v tomhle fakt nejsem zběhlá, ale...dá se takto vůbec otěhotnět? Vždyt spermie po několika minutách zkapalní a už nejsou tak kvalitní...
achjonetusim
16. čer 2016
Já v tom procesu vidím spoustu podivnejch "záseků" - píšeš že pláčeš a už tě to nebaví, ale nepojmenovala jsi přesně co. Hádám že odcizení, že na dítěti pracujete (doslova) každej sám? Nenapsalas přesně manželův problém, jestli erekce v tý přítomnosti, nebo následná ejakulace nebo vůbec kde je zakopanej pes, ale říkám si že pokus spolu sex máte byť v jinejch podobách, proč si chodíš lehnout na zem do koupelny?! Stejně jako @kristyn.g si myslim že kelímkování a pak použití stříkačky na přenesení spermatu by mohla bejt i vcelku příjemná hrátka v posteli.
achjonetusim
16. čer 2016
@andreaandrejka Ano, dá 😉
dudysek
16. čer 2016
Já se na to dívám z jiného hlediska. Myslím, že to, že vám to mimčo nejde je z podstatné části kvůli tomu odporu, kterým se o něj snažíte. Je to prostě odpor těla a v takové křeči z pudu sebezáchovy prostě miminko nezahnízdí. Teď to beru z těch "vyšších" duchovních důvodů než čistě fyziologických. Podle mě byste měli řešit problém toho odporu spolu a s někým třetím. Tohle nikam nevede. Zanedlouho bys od něj utekla nebo by vám to rozbilo vztah, což by byla škoda.
andreaandrejka
16. čer 2016
@achjonetusim Tak jsem zase o něco chytřejší 🙂 Díky
Zakladatelce držím palce, at to ,,nějak,, dopadne. Já k tomu nemám komentář..
terry1512
16. čer 2016
No v prvé řadě by jste si měla s manželem sednout a promluvit o tom všem.Nedokážu si vůbec představit jak to musí být pro oba těžké.Možná to jen manžel nedává tolik najevo.Zkuste si dát pauzu od toho všeho.Vypadněte někam na víkend,přijít na jiné myšlenky.Neřešit dítě atd...
A pak sama uvidíš jak to budeš cítit dál.Další varianta i když není vůbec snadná je adopce.O tom jste třeba nepřemýšlely? Držím palce ať to nějak vyřešíte,a hlavně ať jste pokud možno oba spokojení s řešením této situace. 😉
kristyn.g
16. čer 2016
@pheobeee tak to mě moc mrzí že je to pro tebe tak hrozné 😞 už mě nic nenapadá jak jinak to vyřešit než ivf 😞 Taky chápu tvoje pocity že jemu to je líto, to je pochopitelné že cítí na tom vinu a lítost že to tak je, o to asi by bylo lepší si o tom spolu promluvit, aby věděl že to není jeho vina, ale že tenhle postup není pro vás oba asi příjemný či přijatelný...
helabella
16. čer 2016
@pheobeee -- je hezký, že se tak snažíš vyjít manželovi vstříc, že ho nechceš ranit, ale měla bys k němu být upřímná a říct mu jak to prožíváš a jak tě to trápí. Snad i on projeví tolik lásky a pochopení vůči tobě. Možná by to chtělo si nejdřív o všem pořádně promluvit a zkoušet vymyslet i jiné varianty. A "zkoušení" třeba na chvíli odložit. Přijde mi, že teď se tolik trápíš, že by to mohlo hodně ovlivnit celý váš vztah.
A je nějak možné, že by se u manžela změnila situace a normální pohlavní styk byl časem možný? Třeba postupně, pomalu?
apoquel
16. čer 2016
@andreaandrejka taky si myslim,ze takto otehotnet je hodne malo pravdepodobne,myslim ze se mucis uplne zbytecne. Odber spermat vyzaduje urcite podmínky,teplotu aj. Jedine vychodisko je CAR,bohuzel no....
denousek
16. čer 2016
on neni vubec schopny sexu s tebou?to je teda nějaké divné..ani kvuli dítěti?jak takhla můžeš žít??---neuvěřitelny...
pheobeee
autor
16. čer 2016
@achjonetusim Ano, je to možné. Pravděpodobnost je tu nižší, než normálně, ale např. lesbické páry to takhle řeší běžně.


@dudysek Dřív to pro mě problém nebyl, jak jsem říkala, třeba loni touhle dobou jsem nnedočkavě počítala, kdy bude ta správná doba na další pokus. Takhle mě to semlelo až v poslední době.


@terry1512 Bohužel, k adopci nejsme vhodní. Hraje tam roli manželův věk. Je mezi námi velký věkový rozdíl.


@helabella U manžela je to neměnný stav. Nikdy to jiné nebude.
achjonetusim
16. čer 2016
@pheobeee Teď čtu doplňující info z dalších tvých příspěvků... nezlob se snad tě neraním, ale tam bude asi mnohem hlubší problém, jak píše @dudysek . Tvůj muž má očividně problém a místo toho aby se řešil/léčil, rozhodli jste se ho obejít. P"sobí to na mě že to celý na tebe začíná doléhat. Pokud je ve vztahu taková Pandořina skříňka, o to víc se musí otevřeně a upřímně mluvit. Určitě bych zkusila mluvit na rovinu s manželem, i když neumíš přesně pojmenovat co tě trápí mluvit a mluvit a popisovat pocity a kdy a jak a proč asi. Odborník by taky nebyl na škodu.
mejan
16. čer 2016
Musi to byt hodne tezke. A nebylo by lepsi prvne zacit resit manzeluv problem ohledne sexu a potom az dite. Nebo manzel uz toto driv zkousel a vyhledal odbornou pomoc? Mozna se s tim da neco delat
pheobeee
autor
16. čer 2016
@denousek Jak takhle můžu žít? Jednoduše. Vím, že je to on, na koho jsem čekala celý život. I přesto, že má takový problém, nedokážu si představit, že bych byla bez něj.
pheobeee
autor
16. čer 2016
@mejan Zkoušel to řešit, ale prostě to tak je. Takových lidí sice moc není, ale jsou tu... Už to, že dokážeme mít jistý intimní vtah je obrovský posun. Dál už to ale posunout nejde.
dudysek
16. čer 2016
@pheobeee Pak stojí za to to řešit. Jít do hloubky problému u něho a následně i do hloubky tvého odporu k tomu. Tyhle věci by mohly způsobit psychosomatické nemoci v budoucnu nejen u něho, ale i u tebe. Pokud to jde, postavte se tomu, dokud je čas
pheobeee
autor
16. čer 2016
@achjonetusim Pokoušel se to řešit, když byl mladší. Ale řešení žádné. Lékaři mu řekli, že je to prostě jistá psychická porucha a nejde s tím nic dělat.
pheobeee
autor
16. čer 2016
@dudysek Možná je problém v tom, že už to trvá moc dlouho. Osm pokusů je na mě asi moc...
achjonetusim
16. čer 2016
@apoquel Kelímková metoda je snadnější než si myslíš. V CARu je jasný že kontrolujou podmínky, jde tam o páry s problémovou plodností.
mr_falko
16. čer 2016
jak tedy vite, ze jste oba plodni?
achjonetusim
16. čer 2016
Musíš nabrat sílu a srovnat si myšlenky, určitě se před ním neuzavírej, pokud je to ON jak píšeš tak to spolu určitě vyřešíte!

Sem začni psát odpověď...

Odešli