Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři

Snažení o miminko - už to nezvládám

danaxy
9. říj 2014

Ahoj holky,
asi se potřebuju vyzpovídat a všechno ze sebe shodit a vlastně si tak nějak virtuálně poplakat, protože reálně si můžu bulet maximálně v koupelně, aby mě nikdo neviděl. Nemám si o tom moc s kým popovídat, mužovi nechci přidělávat ještě starosti.
Je mi 26, muž má o 11 let víc a děcka bychom chtěli, vím že bude fajn táta, už se na to i docela těším. Ještě teda dodělávám školu, ale spíš tak nějak ze setrvačnosti, v podstatě mi nezáleží ani na tom, jestli ji vůbec dodělám, stejně je to jen hloupé Bc... stresy vůbec nemám, spíš naopak, všechno si dokážu tak nějak zorganizovat, spíš to jde samo, nemusím se stresovat s lidma v práci, ani s tou školou... ale stále se nám nedaří zadělat na svišťa. Doktoři nic moc neřeší, v postatě jsme zdraví, jen u mě nějaký lehčí výkyvy hormonů, občas nepravidelná ms, ale nic, co bych kdy řešila. Femigard mi to během dvou měsíců krásně spravil. Nikdy jsem se proti těhotenství nechránila, max. kondomem, ale to jen do cca dvaceti, pak už jsem si říkala že to třeba přijde, třeba ne, uvidíme a nechám se překvapit. Ale za celých sedm osm let se nezadařilo ani jednou ani s jedním z mých parnerů, doktorům to asi divný nepřijde, stále samé teorie, vitamíny... na to já už nemám. Byli jsme v caru a tam nám právě řekli akorát o té lehké nesrovnalosti v hormonech, ale prý je to v normě a není žádný problém. Už mě začíná ale opravdu ubíjet vidět, jak se rodí děti mým kamarádkám, které nedlouho před otěhotněním (a někdy i v průběhu) nadávaly na děti a vykládaly, jak žádný haranty nikdy nechtěj a blá blá, žárlím, i když jim to přeju, samozřejmě. Ale chci, aby nám to taky konečně šlo a zadařilo se a nejlépe hned, že🙂
Vždycky když to dostanu, tak mám akorát chuť brečet a začínám opravdu propadat zoufalství, že to nejde. Nejde to a předtím to NIKDY nešlo, nezadařilo se. Kdyby tu byl někdo, kdo měl stejný problém a zadařilo se, nebo naopak stále nic, nebo i ty, které mě virtuálně "proliskají" SEM🙂

kattyd
9. říj 2014

Ahoj, měla jsem podobné pocity jako ty, po dvou letech snažení pořád nic a ani žádný závažný problém nám neobjevili. Chodili jsme do CAR, absolvovali 3xUIU, 1xIVF a nic, byla jsem totálně v depresi. Po tom neúspěšném IVF se to ve mě zlomilo a řekla jsem si že na to kašlu, že třeba nebudeme mít děti, začala jsem plánovat exotickou dovolenou, vybírat si štěně, hrála paintball, dělala jsem vše co mi po IVF zakazovali. Prostě vůbec jsem na dítě nemyslela. No a další měsíc MS nedorazila...Fakt jsem tomu nemohla uvěřit, říkala jsem si že to předse není možné. Ono je to asi opravdu vše v hlavě a člověk na to nesmí myslet...což je ale asi to nejtěžší. Tak snad tě to trochu povzbudí, držím palce ať se brzy zadaří😉

danaxy
autor
9. říj 2014

@kattyd Tak to už máme dva psy, kočku (tu už zase ne), aktivit máme tolik, že se divím že máme kdy spát a chodit do práce... taky si nemyslím, že bych byla taková ta prdlá ženská co si měří desetkrát denně teploty, čůrá na ovulační testy a ohmatává si čípek:D ale je fakt, že už jsem zkoušela pár homeopatických válů, gynex, femigard, nosifol, kyselinu listovou... a bez úspěchu...:( Kdyby to bylo aspoň tak, že to třeba skončí potratem, aspoň bych věděla, že se to "zadaří", ale ani tohle nikdy nepřišlo... Na druhou stranu - nikdy jsem neměla zánět močáku ani žádný infekce tam dole, může to nějak souviset?

mikeilap
9. říj 2014

Ahojky, já mám podobnou zkušenost jako kattyd - s partnerem jsem se roky snažili, ale na nic víc nedošlo - prostě nás to rozdělilo...Pak jsem pak musela na laparoskopii se srůstama a dr řekl, když jsem si našla nového partnera (do tý doby samý nechráněný sex!), že to normálně asi nepůjde, at si pilulky neberu a až začneme reálně opět uvažovat o dítěti, tak at přijdeme... Poté jsem za novým partnerem odjela na měsíc a půl na hory kde pracoval (byla jsem na neschopence s nohou), tudíž úplné vytržení z normálního života a jen pohoda a klid a hlavně žádné úvahy o dítěti! A hop - do práce jsem se již vrátila těhotná :D Opravdu - vůbec to neřešit - spíš to vzdát, ale doopravdy, vypadnout někam a ono to půjde 🙂 A nebo pak otestovat partnera :( S těma zánětama nevím, zda to může souviset...

lucifereeek
9. říj 2014

tak ono je rozdíl taky se snažit nebo nesnažit, s přítelem jsme se nijak nechránili od skončení školy, tj. od nějakých 19ti, jedina ochrana byla přerušovaná soulož a neotěhotněla jsem když jsme nechtěli - nějakých 7let. Pak jsme se začli snažit a malá se nám narodila až po 2,5 roce "snažení". A to jsme oba uplně zdraví, já sice měla nepravidelnou ms, většinou mezi 37-46DC, ale to není problém. Teď se nám zadařilo dokonce napodruhé, takže určitě neházej flintu do žita a může se klidně povést až to nebudeš čekat, je to opravdu v hlavě, pokud si to moc přeješ, můžeš mít blok. Jinak já neměla žádný infekce taky ani zánět močáku. První zánět močáku přišel až v 18tt a od té doby jsem na to náchylná, takže neboj, tím to určitě není.
@danaxy

pedotra
9. říj 2014

Ahoj holky take se s manzelem snezime uz dlouho o ten maly zazrak uz pres 3roky.
Mame za sebou 3 neuspesne ivf.
Ted jsem si koupila nosifol nemate nektera zkusenosti.
Dekuji

rousse
9. říj 2014

Jak píšou holky přede mnou - pokud není žádný fyziologický či jiný nález, tak je to celé v hlavě - taky to mám vyzkoušený....žádný IVF nebo až tak vysoký level, ale poprvé jsem otěhotněla na první dobrou a bohužel to skončilo blbě a pak jsem s tím tak nějak počítala, že to zas klapne napoprvé a ono nic... a tak jsem si vypěstovala luxusní syndrom falešné březosti.... i když jsem navenek říkala, jak je mi to jedno, tak stejně jsem byla zasekaná tím, jak moc jsem chtěla být těhotná, až se moje tělo jako těhotné začalao chovat a tím to stoplo uplně.... MS sice chodila, ale půl roku prostě nic.... až jednou to ve mě zlomila kámoška její nechtěnou poznámkou a já se na ni sice strašně naštvala, ale spíš bych jí měla děkovat - fakt jsem se na těhotnění vykašlala nejen navenek, ale prostě začala jsem řešit dovolenou, vybavení na focení pod vodou, kámoščinu svatbu, výlet mojí třídy do Prahy a bác, když jsem se z toho výletu vrátila, tak už se na mě smály 2 čárky na testu....a je fakt, že ten měsíc jsme si sex prostě užívali - když byla nálada, žádné "teď mám plodné dny, teď na to musíme vlítnout", já byla celý měsíc myšlenkama uplně jinde a fakt jsem to absolutně nečekala....

consti
9. říj 2014

@danaxy Jo jo, to znám...mrkni na můj článek Mít či nemít děti 😉 . Jen dodám, že jsme se nakonec po x letech dočkali 😉 . Nicméně taky jsem to už moc nedávala, přemýšlela jsem i nad psycholožkou...zvlášť když otěhotněla má známá, co děti nechtěla a taky se tak k celému těhotenství stavěla 😅 . Mě to tehdy strašně mrzelo, že ona ano a já nic 😕 . Nakonec jsem se nějak srovnala a tím, že prostě děti možná nebudou, byl to dlouhý proces, ale jednou to přišlo, takové to smíření, to že jsem si řekla, že se vlastně máme fajn, můžeme si užívat, cestovat, vyspíme se...no a během pár dní jsem byla přirozeně těhotná (přitom předchozí inseminace i IVF neúspěšné) 😉 . Ale to si neporučíš, do té fáze prostě jednou dojdeš 😉 . Co bych dnes dala za to se vyspat 😀 😉 , ale zároveň jsem samozřejmě nesmírně za syna šťastná a i ty jednou budeš, uvidíš 😉 .

pulecp
10. říj 2014

@danaxy Zkus na svých pocitech zapracovat podle manuálku FasterEFTu (článek na mém fotoblogu) nebo se nech nasměrovat odpověďmi na Tvé dotazy ve skupině Emoční terapie, kam Tě tímto zvu. A pokud nebudeš chtít nebo moci pocity zpracovat sama, můžeš si vybrat i individuální práci přes skype.

ladyhacek
10. říj 2014

Opravdu nezávidím
Já brala antikoncepci a když jsme se rozhodli, že si pořídíme miminko tak jsem vysadila a počítali jsme že to bude půl roku až rok trvat. Odjeli jsme na líbánky do Turecka nic neřešili a já si říkala jak by bylo krásné kdyby se to náhodou povedlo hned. Říká se, že největší pravděpodobnost je hned po vysazení, že když se očistíš, že to pak může trvat. Nevyšlo to, ale z Turecka jsme si přivezli turecké oko pro štěstí visí nám nad postelí, pila jsem kontryhylový čaj a samozřejmě s ničím nepočítala a pak to nějak vyšlo. Nevím zda si věřící nebo ateistka. Já věřím, že něco existuje, že jsou strážní andělé, kteří se o nás starají a tak jsem je poprosila aby to vyšlo.

Myslí, že pokud se nenašel zdravotní problém, je to skutečně v hlavě. Skusila jsi třeba nějaké alternativní metody? Nic s tím určitě nezkazíš 🙂
Dovolím si a napíšu ti do soukromé zprávy nějaké typy. Neboj reklamu si rozhodně nedělá. Moje mamka tomu, ale hodně věří a využívá to. A když člověk neví už kudy kam ???

Hodně štěstí a pozitivního myšlení

hannyy
13. říj 2014

@danaxy ahoj kdyby jsi chtela k nam do snazilek do soukrome skupiny napis mi do ip verim ze by se ti u nas libilo 😉

kocka5
13. říj 2014

@danaxy Z tvého článku se mi zdá, že životem jen tak v klidu proplouváš a najednou když něco moc chceš tak to nemůžeš mít. Studená sprcha jak cyp. Vím o čem mluvíš ta depka..... nikdy jsem nebyla nemocná, vše vždy bylo ok.......... a najednou všichni okolo mají svůj počet dětí - jsou už v klidu, mají to jisté......... a já pořád nic........ S každým dalším těhu a poznámkou počkej až budeš mít 2 děti mi bylo zle..... trvalo to bez 3 měsíců 3 roky.......... už i ve skupině snažilek měly velké děcka........... a já furt nic,,,,musela jsem tam přestat chodit ............. pak už jsem byla smířená že po novém roce půjde na vyšetření manžel, pak já..... atd..... a najednou v říjnu mi začalo být blbě..... a bylo to tam......... další věc tobě je teprve 26 ale mi ve 35 letech nebylo moc příjemně...... ale nějak to dopadne.....hlavně se na to fakt neupínej a užívej si života...... možná si je lepší užívat do 30 let nechráněného sexu😀......... a pak to až řešit..... změnit doktora.......atd.

kijokena
Odpověď byla odstraněná
Zobraz
letadlo13
27. říj 2014

Tohle asi není poznámka, kterou zakladatelka čeká. Ale mám v okolí pár (dnes pětašedesátníci), kteří měli 2 děti normálně (po dvacítce) a pak jim řekli, že další mít už nemůžou a nikdy nebudou. Ne, že by jim to vadilo. A najednou po 20 letech "snažení" překvápko, a po 40. roce věku krásná zdravá holčička (moje spolužačka).
Je to sice blbá poznámka, ale líbí se mi na ní, že nic není nemožné. Třeba stačí, snažit se "dostatečně dlouho" 😅

djene
30. říj 2014

@danaxy Milá Danaxy,já osobně nemohu nyní psát za sebe,nicméně...Mám sestřičku,která se s přítelem snaží o mimčo,ale také to nejde.Myslím,že jí trápí stejné pocity,jako máš ty.Navíc,já jsem těhotná a vidím,jak jí to mrzí.Zrovna procházejí šňůrou asistované reprodukce,ale jednou naletěli takovým sviním!Nevím,jak jí mohu povzbudit,protože pozitiva nezabírají.Takže.. velmi ráda bych povzbudila i tebe.Věřím,že jak mé sestře,tak i tobě se to povede.

mummy88
AMBASADORKA
31. říj 2014

Chápu tě, mám to tak někdy stejně- především v období PMS. Jinak se mi naštěstí daří udržet si pozitivní náladu a optimismus. Vím, že se dočkáme, jen je to někdy dlouhé. Asi nejvíce mi taky vadí, že to prostě není v našich rukou, až to miminko bude chtít přijít, tak přijde. My to neovlivníme. Taky jsem spíše duševně založený člověk jako "ladyhacek" a proto hledám cesty v alternativní medicíně. Velmi mi pomohla Wahlgrenis (napsala i knihu "Proč k nám miminko nechce"). Ukázala nám, v čem je brzda a měla pravdu, i když nás vůbec neznala. Vím, že miminko, už je blízko a myslím, že i tobě by mohla pomoci. Má "na kontě" už spoustu narozených miminek, i tady na koníkovi několika maminkám pomohla, je opravdu skvělá! No a minimálně to stojí za vyzkoušení, ne? Já věřím, že těhotenství je spíše o duši, než o fyzickém těle a jeho stavu.

ovecky
2. lis 2014

Já bych asi doporučila zkusit psychoterapii. Můžeš mít v sobě nějaký blok, o kterém nevíš, nejsi si vědomá, že to dítě nějak vnitřně třeba nechceš (já vím, že to zní blbě, ale jiná rada mě nenapadá, snažím se 2 roky + rok nechráněny sex). 😉

jahodi
Autor odpověď smazal
Zobraz
jahodi
Autor odpověď smazal
Zobraz
jahodi
Autor odpověď smazal
Zobraz
tatamama
28. lis 2014

ahojky také se pridam kvasemu tématu nejak uz nevim kudy kam vali se to name ze všech stran s manželem se snažíme o miminko 8 let a bouzel nic podstoupila jsem uz dve IvF a trikrat IUI a vse neuspesne uz nevim jak dal a do toho otěhotněla moje nejlepší kamarádka nevim jak to mam zvladnou snazim se sni komunikovat ale uvnitř me to hrozne boli ☹ v praci to mam taky na prt takova psychycka sikana uz nevim jak dal . ted jsem byla u doktora a v lednu me ceka další operace . snazim se pretvarovat ze je všechno ok ale nekdy mam sto chuti se proste nekam zavrit a uz nevylist .ta kamarádka me utesuje ale zenska co si to neprozije sama tak nepochopi doporučila mi abych navštívila psychologa ...... uz nevim a uzavřela jsem se do sebe nechci vůbec mezi lidi

ester173
28. lis 2014

Zlato,nezoufej...Moje diagnóza zněla Sekundární sterilita,absolutní a neoperabilni neprůchodnost obou vejcovodů. Ve 45 letech jsme spontánně otěhotněla.Vytrpěla jsem si své,hnusné až sprosté narážky kolegyň,strach...V tomto věku je i u ,,zdravé,,ženy těhotenství velmi nepravděpodobné.Máme nádherné,zdravé dítě.Zázraky se prostě stávají.Rozepsala bych se,ale píšu z tabletu,což mi nejde.I kdyby ti lékaři tvrdili cokoliv a operovali tě s čímkoliv,snaž se směřovat styk do plodných dnů,i do všech,,před plodnými,,,vytrvej.Zkus čaje na pročistění těla,bahenní tampony.

polaks
28. lis 2014

Ahoj:Moja známa mala podobný problém,dlhé roky sa snažli,riešili rôznu liečbu,po niekoľkých neúspešných umelých oplodneniach to úplne vzdala,snažili sa dlhých 20 rokov.Na 20 výročie svadby sa po prvý krát vybrali na dovolenku do zahraničia,Mesiac na to,čo sa z dovolenky vrátili si uvedomila,že jej neprišla M,tak si myslela,že je v menopauze,mala 40r. tak to viac neriešila.Až keď jej začalo rásť bruško a cítila,že sa v ňom niečo hýbe šla k Dr.,bála sa,že má rakovinu,Dr. ju prehliadla a poslala na gynekológiu a tam jej povedali,že je v 5. mesiaci tehotenstva.A teraz má ich slečna 9 rokov.

ester173
28. lis 2014

A ještě něco,nevěřte na,,psychický,,blok atp.Toto je klasická teorie lékařů,když nevědí,kudy kam...Jsou to také jen lidé,nikoliv kouzelníci.

svetlanasilas
28. lis 2014

Zazrak se stal i u me,ve dvaceti jsem chodila s klukem a chteli sme miminko,bohuzel rok sme se snazili a nic.po roku sme se rozesli,nasla jsem si dalsiho kluka,zili sme spolu 8 let a take se nedarilo az muj brecel.Na testech sme oba byli v poradku a i tak nic, tak mi poridil pejska k narozeninam aby sme na to furt nemuseli myslet .Po osmi letech sme se rozesli po vzajemne dohode,Pak po case jsem zacala chodit z dalsim klukem,chodili sme spolu rok a chranili jsme se,protoze jsme si chteli este nejakou dobu uzivat a este ktomu on v Rakousku a ja v Cesku bydlela a booom,i pres ochranu ktera zlyhala jsem ve svych 31 letech otehotnela,malej ma rok a ja i s manzelem jsme nejstastnejsimi rodicmi! 🙂

makyp84
1. pro 2014

Ahoj všem 🙂
Taky se snažíme o miminko. Hrozně vás všechny obdivuji, jak dlouho jste si na vaše těhotenství počkaly nebo čekáte. Moje známá si osvojila děti, vlastní nemá a tím našla svou cestu. Moje ségra vyzkoušela trochu terapie, trochu doplnění energie a má dceru. Já ještě tápu, nechci nic přehánět, ale na druhou stranu je mi 30. Jsem ráda, že tahle diskuze funguje, že v tom člověk není sám 🙂

maudn
1. pro 2014

Ahoj, moje snažení není sice tak dlouhe jako tvoje,ale vím, co prožíváš. Byla jsem dost netrpělivá a nechala si udělat už po 4 měsícich hormonální profil a manželovi spermiogram- výsledek- já ok, manžel neplodný. Zavládla strest a hysterie... ještě ten měsíc jsem mimoděložně otěhotněla a přišla o vejcovod, zatmělo se mi- neviděla jsem naději. Manžela jsem přesvědčila k braní vitamínů, během 3 měsíce šel z 0 na 80% "ok" spermií. Pak jsme se začali snažit. Nic nic pořád nic celého třičtvtě roku, po mimoděložním jsem měla nárok jet do lázní (stejně jako ty bys nárok taky měla mít), byla jsem ve Františkových lázní, měla jsem tam zpožedění dva týdny (nebyla jsem těhu), takže jsem si užila procedury bez omezení a přerušování, po měsíci jsem se vrátila domů a za 3 dny ms dostala a další jsem už nedostala a otěhotněla jsem- sex jsme měli asi jednou ten měsíc, dohodli jsme se totiž, že děti mít nebudeme a budeme si žít koníčky a ejhle.... po prvním dítěti jsme se rozhodli se začít snažit dříve, protože to může trvat léta, manžel před tím dva a půl měsíce bral zase vitamíny k vůli spermiím no a s jedním vejcovodem na první plodný cyklus po kojení se zadařilo... Přeji to stejné i tobě... jinak doporučuji detoxikaci těla pro oba a ty lázně dělají divy....

helen_8
1. pro 2014

@danaxy Mrkni se na tuto diskuzi, je tam hodně holek, kterým se nedařilo, včetně mě. Možností je hodně, i když je to někdy běh na dlouhou trať.
Třeba tady najdeš něco zajímavého. Hodně štěstí! 🙂
https://www.modrykonik.cz/forum/jdeme-na-to/snaha-otehotnet-bez-hormonu-umeleho-oplodneni-apod/

wecurka
1. pro 2014

@danaxy ono je 80% neúspěchu u "zdravého" páru v hlavě i když říkáš, že na to nemyslím podvědomí pracuje. My se o syna snažili přes 2 roky dokonce nám ho "vyrobili" v CAR po 3 IUI kdy už jsem se smířila s tím, že nás IVF nemine tak že si dáme nějakou dobu pauzu od doktorů a užijeme si léto atd. A ono to naprosto nečekaně vyšlo to byl 3/2012. S prognózou ať nečekáme že druhé přijde samo jsme si říkali taky fajn aspoň to je pod kontrolou 😀 Letos v lednu jsem pro sebe a malého zaplatila dovolenou na září a, že až se vrátíme zkusíme 2 mimi zatím sami no a už v květnu jsem marně očekávala ms a to jsme se vůbec nesnažili ba naopak jsme se snažili si dávat pozor, protože jsem strašně moc nechtěla mít děti brzo po sobě. Tak snad tě můj příběh alespoň trochu povzbudí do dalšího boje. Jo a zkuste nějaký čas používat kondom 2-3 měs. a pak nechráněný sex pouze v plodných dnech 😉

makyp84
9. črc 2015

Ahoj holky, tak u mě stále nic ☹
Ale slyšela jsem v rádiu o 1. Centru podpory plodnosti.
Nevíte o nich někdo něco? Jsou v Praze a v Liberci, prosím, prosím, napište mi.

bazarky
23. lis 2019

Holky proc me muze bricho bolet po ovulaci? Zacinaji se mi vracet zaludecni stavy, divne od zaludku, sem tam prsa, ale ne bradavky... Podbrisek picha sem tam a tlak v nem..vcera pichava bolest na leve strane podbrisku... Podle kalkulacky jsem mela ovu 13.11 - 12.bylo mozne "oplodneni"... Na gynekologii 19.11 pro velke boleyti mi dr rekla ze si mysli, ze jsem mela ovu den pred tim, tedy 18.11..delala mi vnitrni ultrazvuk, podle ultrazvuku mam zvysenou delozni sliznici - to znamena co? :roll:.. Dalsi MS bych mela mit az 1.12. NIKDY jsem nevedela ze ovuluju - zadne priznaky jsem nemela.. Testy jsou negativni, ovu test byly 2 carky, jedna uuuuuuplne slaba a jedna vyrazna... Menses byla od 28.10-3.11.. Co by to mohlo byt? :nevim: 8o... Vytok bily, tahly, hlenovy viz foto... ( foto focene vcera).. Hrozne jim v noci, pres den minimalne, kovova chut v puse - po stranach jazyka... Je to nejaky priznak neceho? Podle kalkulacky jsem teda 10DPO podle dr 5DPO... :?

Sem začni psát odpověď...

Odešli