Nechci kojit - výčitky
Ahoj, můj příběh ohledně kojení/nekojení se započal po porodu prvního dítěte. Díky císaři jsem svou dceru spatřila prvně až na pokoji a to až při návštěvách, cca 9 hodin po porodu. První přiložení bylo asi tak po 36 hodinách - ano, opravdu až tak. Pak následovaly boje o vytvoření mléka, doslova psychický teror ze stran sester a žádná pořádná rada. Neustále běžel kolotoč - vysvléct dítě, zvážit, přiložit na 20 minut k prsům, zvážit, obléct. Neustále jsem viděla a slyšela bezradnost maličkého miminka, které má hlad. Ty oči vidím dodnes. UM dostala až po 2 probrečených dnech a nocích. Když jsem neměla malou u prsu, musela jsem stimulovat odsávačkou do úmoru, do krve. Tehdy začal můj psychický problém - všechno dohromady udělalo ze mě trosku, která už prosila, ať znovu kojit nemusí. Asi díky tomu se mi mléko skoro ani neudělalo a já byla od sester doslova šikanovaná - byla jsem ta zlá matka, co svému dítěti nechce dát to nejlepší. Nevím, co ve mě vzniklo, jestli deprese, nebo psychóza, ale po příchodu domů jsem odmítala přijmout dceru za svou. Nebýt strachu, co řekne rodina, odnesla bych jí do babyboxu, tak moc jsem jí nechtěla, řvala na ní, krmila a přebalovala jenom z povinnosti, ne kvůli tomu, aby se měla krásně. Zlom přišel až po měsíci, to jsem se do ní zamilovala. Teď čekám druhé dítě a nechci kojit, zhnusilo se mi to, ale zároveň mám šílené výčitky, že mu beru to nejpřirozenější. Lidi, kterým to povím, mě odsuzují a já pak brečim. A tak... Je mateřské mléko opravdu tak moc cenné a nenahraditelné? Mám se obětovat pro blaho svého miminka, i když to odskáče moje psychika? Ublížím dítěti, když budu žádat zastavení laktace hned po porodu? Nebo mu nasazením UM ihned po porodu neublížím? Prosím poraďte a neodsuzujte, sama mám toho plnou hlavu. Děkuju.
Já měla problém ten, že jsem se snažila, i přes málo mlíka, jak vzteklá, odsávání po 2h, dokrmování přes stříkačku, vyčítavé pohledy, že jsem ta, co mu to mlíko nedá. Ale copak má cenu denně sedět na odsávačce skoro od rána do večera, když se podaří odsát 50ml za celý den a malý na jedno krmení zbaštil 80ml? Vzdala jsem to cca po měsíci a půl. Od té doby je na UM. Teď čekáme druhé, samozřejmě to zkusím, ale i tak cítím odpor k tomu, jak na mě zase budou všichni civět, věty typu: "Ty nekojíš? A nepřijde ti to blbí? No jo pohodlí vyhrálo, co? atd... Takže teď zkusím, nepůjde to, dostane malý UM a když se někdo bude ptát, tak jim do toho nic není.
@domca89 ach bože, jak ti rozumím,...🙂) mně klesla laktace po 3. měsíci a do konce 6. měsíce jsem se denně trápila s odsavačkou a dokrmem..a nešlo to zlomit nijak...ten slavný happy end se nekonal--už jsem prostě byla zoufalá, každé kojení bylo nesnesitelné..mléko mi ustupovalo dozadu...malý tahal a tahal a ono prd..pak jsem dala flašku a jsme strašlivě spokojení...🙂)
@luciiinka87 ahoj, jestli jsi rozhodnutá nekojit, tak nevidím problém a nekoj. Pokud nejsi úplně přesvědčená (což mi z toho vyznívá), tak to teď neřeš, prostě si užívej těhotenství a těš se na miminko. Nějak to bude a nemá cenu to hrotit dopředu.
Já první dceru kojila 6m z jednoho prsa (stáčela hlavu na jednu stranu, cvičili jsme i vojtovku), neuměla se na druhé přisát, doničené, krvavé...u druhé dcery jsem si řekla, že to zkusím a uvidím, byla kojená 4 týdny, stejná poloha v břiše, takže úplně stejný problém s hlavičkou, s prsem, já bolavá po porodu - v den propuštění z porodnice mě přešívali - zkusila jsem odsávat, zánět v prsu, tak jsem řekla dost a byla to taaaková úleva přestat kojit 🙂 U třetího jsem měla nachystané UM, prášky na zastavení laktace a že uvidím. Malý se uměl tak krásně přisát, že jsem kojila naprosto bez problémů.
Chci tím říct, že každý porod je jiný, každé dítě je jiné...Prostě zkus na kojení nemyslet, není to smysl života.
Jinak pobyt v porodnici (i když super personál) jsem protrpěla vždy, prostě nesnáším tu absenci soukromí, kdo kdy přijde něco zkontrolovat, být připravená na vizitu, u jídla ve stresu, že zrovna někdo přijde, vyrušení při pokusu o kojení...jsem prostě stydlivá a vždy jsem moc řešila, co si o mně kdo myslí...je ale fakt, že s dětmi jsem se hodně naučila, dodaly mi více sebevědomí a je to mnohem lepší.
Přeji hodně štěstí a zdraví celé rodině!
Nedělej si z toho předem hlavu. Pokud se na to budeš jen trochu citit, tak to můžeš zkusit s tím, ze když to nepůjde, tak to prostě nebudeš hrotit. A pokud se na to necitis vůbec, tak nekoj. Rozhodně to bude menší zlo, než to co si prožila poprvé.
Moje kojení také nedopadlo. Poprvé to bylo velmi rychle, průběh podobný jak popisujes ty. Dcera narozena SC, prvne přiložena asi po 20 hod. stylem tady máte miminko, nakojte si ho. Pomoc od sester nulová, domu jsem šla s rozervanymi prsy a nervy na dranc. Po deseti dnech dostala UM. Syna se mi v porodnici podařilo krásně rozkojit, přestože byl také SC. Ale brala jsem to tak, ze buď to půjde nebo ne. Žádné nervy jsem už kolem toho nechtěla zažít. Bohužel po dvouch měsících jsem o mléko přišla, takže na tom UM stejně skončil. Ale to je zase jiný příběh.
Moje kamarádka také první nekojila, měla výčitky. Druhé se snažila za každou cenu. Když ho totálně vyčerpaná v půl roce odstavila, řekla mi, ze ten půl rok byl šílený a ze z toho vůbec nic neměla. Takže kojit za každou cenu asi nemá smysl. Pak mám ještě jednu kamarádku (zdr. sestru) a za byla od počátku rozhodnuta nekojit ani jedno dítě. Do porodnice šla vždy s flaškou a mlékem. Po porodu ihned požádala o zastavení laktace. Samozřejmě to tam dostala sežrat, ale ona je zase taková, ze si z toho nic nedělala. Myslím si, ze nikdo nemá právo te za tvé rozhodnutí soudit. Dělej jak to citis. Lepší šťastná maminka a spokojené miminko na UM, než dva uzlicky nervů.
Nesnasim laktacni fanatismus a kojici gestapo, ktere ma pocit nadrazenosti nad nekym, kdo nekoji. Budte v klidu a hlavne spokojena - to je nejvic. Ja jsem trpela poporodni depresi a kdyz jsem prestala kojit, tak se mi vyznamne ulevilo. A nemam pocit, ze by muj syn byl nestastny a nespokojeny. Oba jsme stastni a ja si nasla na nekojeni i pozitiva 🙂. Myslete na to, ze neni clovek ten, ktery by se zavdecil lidem vsem 🙂. A do vas nikomu nic neni.
Ahoj, kamarádka také po špatné první zkušenosti druhé dítě kojit nechtěla, ale v porodnici se jí krásně rozjela laktace, malý se vzorně přisával a zvládli to bez problémů (oba porody byly akutní sekcí). Je to jen na tobě, nikdo by tě neměl odsuzovat.
@terezasm "Nesnasim laktacni fanatismus a kojici gestapo, ktere ma pocit nadrazenosti nad nekym, kdo nekoji". Není problém spíš ve tvé psychice, resp. v podvědomých výčitkách, že jsi nekojila, přestože tu ujišťuješ (a možná nejvíc samu sebe), že UM tvého syna nijak nepoznamenala?
Pohybuji se totiž mezi dlouhodobě kojícími maminkami (sama jsem kojila 4,5 roku) a opravdu NIKDY jsem se mezi těmito ženami nesetkala s jakýmkoliv fanatismem či pocitem nadřazenosti.. Nechci si hrát na psychologa, ale opravdu se mi zdá, že ses s tím nekojením stále tak úplně nesrovnala - proto ta averze vůči laktaci..
@luciiinka87 Vyhledej dulu nebo dobrou PA, která tě povede před porodem i porodem samotným a pomůže i po porodu. To co s vámi provedly v porodnici a na šestinedělí je strašné a bohužel je to praxe ve většině těchto institucí. Ale zkus to, nenech se o kojení připravit, s dobrou průvodkyní tě to znovu nepotká, dobrou i v tom smyslu že to nebude lámat.
Měla jsem podobné problémy s kojením první dcery, byla jsem rozhodnutá druhou nekojit a znovu to nepodstupovat, ale nedalo mi to a ponořila jsem se do studování kojení a to ne skrz rady pediatrů, doktorů a pod., ale rady maminek + laktačních poradkyn. Došla jsem k tomu že nejdůležitější je porod samotný a pak bonding + následné přiložení (lze i po císaři rodit přirozeně) , pokud nejde bonding tak co nejdřívější přiložení a nulová separace, prostě mít mimčo stále u sebe.
Neřídit se přikládáním po 2-3 hodinách, ale přikládat i po půl hodině, nejlépe se nestresovat vážením miminka apod., a je mi jasné že pro samotnou to bude těžké, takže nejlépe aby s tebou opravdu byl někdo kdo tě podpoří a podrží.
Přeji hodně štěstí a sil.
Nejazej flintu do zita. Tenhle porod bude lepší a budeš se na to dívat jinak a půjde to prirozeneji ;) a když ne, svet se neborti.
co tak pak zkusit homeopatika nebo caro a vinea je pri fajn
RICINUS COMMUNIS 5 CH
- dávkování: 5 granulí 2x denně
- použití: nedostatečná tvorba mléka
Pokud jste někdo rodil v porodnici, která se honosí titulem BF + laktační liga k dispozici, znáte kojící fanatismus. Za mnou chodil ve dne v noci, ať se lépe rozkojím. Já to tenkrát brala jako fakt pomoc, zpětně to vidím jako začátek depresí, že selhávám. O žádném kompromisu nebyla ani řeč - kojení, nic jiného neexistuje. Vedle paní brečela celé noci, že nekojí, sestřičky k ní byly opovržlivé. Já už třeba vím co a jak u druhého dítěte.
Závidím ženám, které kojí, ale když slyším, že v noci vstávají i 10x, tak mám husí kůži, to bych psychicky nedala, protože mám zodpovědnost hlavně za to dítě, než za sebe. Copak já, to bych zvládla, ale jestli je to dítě dostatečně najezené, když tak často vstávám, jestli mu něco nechybí...
1. po tvé zkušenosti s přístupem sester bych rozhodně zvolili jinou nemocnici
2. mateřské mléko je nahraditelné UM - proto je > to že je MM nejlepší no to je otázka.
3. Nejdůležitější je aby jsi byla spokojená ty i tvé miminko > a je jedno jak k tomu dospěješ - jeslti nechceše kojit nekoji!!! > ty chceš pro své dítě to nejlepší a jen ty víš co to je - pokud bdueš pohodovější a klidnější a milující tak nevidím důvod proč se trápit. Nevyčítej si, že nekojíš - není to přece vše - důležité je aby jsi měla šťastné miminko a aby jsi si mateřství úžívala a né byla někde zavřené v ložnisi v depresi
@luciiinka87 Přiznám se, že jsem nečetla příspěvky výše, protože debat ohledně kojení jsem tu pročetla v minulosti mnoho a je to pořád dokola.
Takže za mě - naprosto nejdůležitější je, abys byla v pohodě ty, pak to přeneseš na dítě. Spokojená matka je nejvíc, co můžeš dítěti dát bez ohledu na to, že jako strava pro novorozeně je samozřejmě nejlepší mateřské mléko. Taky jsem se po prvním porodu trápila víc než měsíc s pokusy o kojení a výsledkem byly jen totálně potrhané bradavky, bolavá i když nenalitá prsa, hladové dítě a nervy na pochodu z toho, co řeknou všichni kolem a z pocitu selhání, že nezvládnu to pro matku nejpřirozenější - kojení. Neustále kolem sebe slyšíš, že kojení je to nejlepší, kojit je samozřejmost, sací reflex je základní, se kterým se všechny děti rodí, takže očekáváš, že jim to půjde samo. Opak je často pravdou. Po dvou měsících jsem v sobě našla sílu se od tohoto tlaku odprostit a přešla komplet na krmení UM a najednou bylo všechno snažší. Syn nebyl nemocný, nemá žádné alergie, prospívá ukázkově, přechod na příkrmy a klasickou stravu byl bezproblémový. S druhým dítětem jsem věděla, že se nehodlám tak trápit. Do porodnice jsem šla s tím, že kojení zkusím, ale ne na krev. Po dvou dnech jsem sestrám na novorozeneckým řekla, že kojit nechci, že si budu chodit pro UM. S primářem, co mě rodil, jsem se domluvila na zastavení laktace (no, "laktace" = pár kapek z jednoho prsu denně), dostala prášky a na další dny bandáž hrudníku. Samozřejmě se mě ještě několikrát přeptali, jestli si za svým rozhodnutím stojím, ale zachovali se profesionálně a naopak ocenili, že jsem upřímná. Jiné matky se prý tváří, že kojit chtějí, personál jim věnuje hodně času a doma pak stejně dají dítěti flašku.
Ještě jednou říkám, že i já považuju mateřské mléko za to nejlepší, co může novorozeně do žaludku dostat, ale psychická pohoda matky a její péče je rozhodně důležitější, než kolik MM za život stráví. Takže díky bohu za možnost sáhnout po instantním prášu, ať už je důvod jakýkoli! Mysli na svoje mimino a vykašli se na okolí. Přeju hodně sil do boje proti kojící lize. 🙂
Jestli se to tu zvrhne ve shazovani materskeho mleka, tak tim jen dokazete (koho se to tyka, ten vi), ze jste stejne kopnute, jako ty, na ktere nadavate.
Ze v nekterych porodnach tlaci na "kojeni" je sice fakt, ale 100% pravdou je, ze to tam z valne vetsiny delaji uplne blbe, s prirozenosti (o ktere to kojeni je) to nema nic spolecneho a cele je to jen jedna velka saskarna.
Titul Baby friendly se udeluje jednorazove a dal uz nikdo nezkouma, zda porodnice body dodrzuje i nadale. Tudiz ma vetsina poroden tento titul naprosto nepravem.
MM je lepsi a prirozenejsi nez UM, ale nejdulezitejsi je spokojena mama 🙂
Uvidíš, třeba to u druhého mimča půjde líp. Budou jiné okolnosti atp. Řeším podobný problém. Já mléko mám. Mám ho hodně. Malej je žravec a pije pěkně. Ale strašně trpí na prdy. Jsou mu 4 měsíce a z toho 3 jsou prořvané kvůli prdům. Jinak je to zlaté hodné mimčo. Rozhodla jsem se přestat kojit. Doktorka to samozžejmě neschvaluje a doporučila mi rvát do malého po "hektolitrech" sab simplex. Nevím jestli je lepší cpát do malého umělé sr...y nebo přestat kojit a dávat mu UM a příkrmy. Hodně holek mi taky říká kojit kojit, ale já už na to nemám fyzicky ani psychicky. Když malej nespí nezdřímnu si ani já a z toho mála co jím už nemám žádnou sílu. Za těhotenství jsem přibrala 18kg a teď mám dole 25kg. Hrůza. Jestli nechceš kojit nekoj. Je to lepší než mít v hlavě zmatek a přetvařovat se před okolím. Je to tvoje dítě tvůj život tvoje rozhodnutí.
Kristova noho! jsem jediná, komu je naprosto jasné, že je příspěvek olicka1 myšlen s veškerým sarkasmem, co ta dáma kde sebrala? Tohle by člověk podporující kojení nikdy nenapsal, je to napsané jen proto, aby to rozhasilo diskusi a svedlo se to k osočování, což jak koukám se pomalu daří.
Ahoj,urcite bych zkusila jinou porodnici,pripadne laktacni poradkyni.Ja mela s kojenim v porodnici taky problem,jedna stara sestra se mi tam vysmivala..Jedna zas ,ze mam maly prsa tak co bych jako chtela...Pritom jak uz jsem psala do jinyho prispevku ,vim ze to na to nema vliv.Jako mit nervy kvuli kojeni.....odnese to i to mimco..MM je sice MM..Ale je spooousta maminek co nekojila a nebo kratce a maji mimca zdravy.Vis jak...spokojena mamina =spokojeny miminko😉
@klara2606 Zkoušela jste Biogaiu? Nám dost pomohla...
@arrowka
"Kristova noho! jsem jediná, komu je naprosto jasné, že je příspěvek olicka1 myšlen s veškerým sarkasmem, co ta dáma kde sebrala?"
- Ano, je to tak - jste tu jediná inteligentní 😉
"Tohle by člověk podporující kojení nikdy nenapsal"
- Myslíte? Fanatismus může zasahovat jakoukoliv ideologii a ideu - tak proč ne kojení??
Ale jo, může jít určitě i o trolla.
@klara2606 Ahoj, nebavila ses s doktorkou o příkrmech? Já malého kojila, ale přibíral málo (což asi není tvůj případ, ale...) tak jsem po 4m zavedla příkrmy a přitom dále kojila a asi jak měl i jinou stravu přestaly prdíky. Dávala jsem tedy i kapky BioGaia, ale ty jsem dávala už od měsíce, změna pak byla až s příkrmy...třeba by to přešlo i bez toho, mimča se začínají i více hýbat a lépe se to uvolňuje. Je to jen zkušenost, u každého funguje něco jiného a pokud jsi přesvědčená, že kojit nechceš vůbec, tak se na to...
@plachetnicka Příkrmy mi doktorka už schválila. Jinak mě prej malej sežere 🙂 . Biogaiu jsem zkoušela. Teď dávám entikon. To UM mu chci dávat hlavně na noc, aby dýl spal. Ale stejně teď mám období, že mám míň mléka. Takže jsem se rozhodla dávat večer UM, přes den kojení + příkrmy a pokud se mi laktace ztratí tak to nebudu řešit. Ten pátý měsíc to takhle ještě zkusím vydržet, ale budu postupně to UM přidávat a na to kojení se fakt vyprdnu. Říkám si, že jsem plně kojila alespoň ty 4 měsíce. Nehledě na to, že malej se osype i když sním jen málo ovoce nebo zeleniny takže na to fakt prdím.
Dite staci vazit jednou denne, obvykle rano pri vizite.